Drahomíra Bačkorová

Jasně, na kruzích to je hračka, ale na hrazdě se udržím hůř, mám malý ruce a jizvy v dlaních po operacích šlach prstů. A nemám mozolníky😢 Takže machruju, aniž by byl důvod. Ale právě teď mi sestra v čekárně u doktorky řekla, ze mě sleduje na insta a že ji mý videa inspirujou a že jsem dobrá. Tak to sem dám, dala bych i tak, ale teď důvod už mám:) #Inspirace #Fitness #Motivace

Po dnešním druhým tréninku, protože přece musím shodit pár kilo, jsem už jen seděla na zemi a pila, šla jsem pak na plazmu a když nepiju, tak mi to moc neteče, a jak tak sedím, přijde za mnou nějakej kluk, teda odhaduju 40+, jestli se se mnou může vyfotit, aby mu doma věřili, že trénuje s tak slavnou sportovkyní a spisovatelkou. Jsem celebrita, vole. #trénink #celebrity #fitness

Jestli mě něco neskutečně vytáčí, tak jsou to stížnosti starší generace na tu mladší. Zase jsem si to uvědomila v komentářích pod články o včerejší události v Pardubicích. Dnešní mládež je hrozná, to za našich časů nebylo, nemaj k ničemu úctu, furt jsou na mobilu, ničeho si nevážej, jsou labilní a každej druhej potřebuje psychologa, neuměj se chovat, nemaj k ničemu úctu, nic je nezajímá, kam to všechno spěje a svět se v prdel obrací. Tak doprdele už! Kdo asi tak tuhle mladou generaci vychoval? Lidi, který si teď na ně stěžujou, nebo kteří vychovali jejich rodiče. Bylo by fajn si občas vystrčit hlavu z prdele a přemejšlet. To my jsme se na nich podepsali, oni se jen snaží v tomhle šíleným světě nějak zorientovat, ale moc vzorů asi už nemaj. A hrozný věci se děly i dřív, jen o nich nikdo nevěděl, teď bohužel ví každej o každým prdu na druhým konci planety. #Generace #Výchova #Společnost

Aby mi tu v práci nemrdlo úplně, skočila jsem dolů do posilky, docela dlouho na mě koukal nějakej týpek, říkám si: to čumíš, jaký dělám shyby, co? a trochu jsem machrovala, nakonec ke mně přišel a říká: vy jste paní bačkorová, že jo, a já, že jo, jsem zvyklá, že mě lidi znaj, mám i heslo na wikepedii a na databázi knih, ale on pokračoval: vy jste mě učila na střední občanku, já si vás pamatuju, a pak ještě: vypadáte teda pořád stejně, a já ještě jednou a už docela radostně zamachrovala na hrazdě a pak si šla fotit břicho. V zrcadle to vypadalo cajk, ale já na dálku blbě vidím, když jsem si to pak na kompu zvětšila, tak už to tak cajk není, ale tu radost si ještě chvíli nechám, i když stejně jako před 33 lety (jo, počítala jsem to dvakrát, naštěstí jsem učila jen rok a půl, i tak mě žáci doteď poznávaj) tak stejně jako tenkrát dávno nevypadám, fakt ne, bejvala jsem docela hezká, jen to břicho jsem teda neukazovala, vlastně nikdy, až teď, protože sere pes a kdy jindy #Posilovna #Vzpírání #Sebevědomí

Ve světě, kde se lidi vzájemně vic napadaj, urážej, bojujou spolu, vzájemně se shazujou, ponižujou a zabíjej, než aby spolupracovali, pomáhali si a podporovali se, ve světě narcistních psychopatů opojenejch mocí a ohejbajících zákony, se jedna fotka už ne mladý ženský ztratí. https://t.co/PZfcCil6sX #Spolupráce #Empatie #Respekt

Jsou dny, kdy dodržet předsevzetí, že nikdy za žádnejch okolností nebudu negativně komentovat něčí oblečení a vzhled, je téměř nadlidskej výkon. Ale já to zvládnu a budu laskavá: Pěkný punčocháče, pane premiére! A super nápad, že je nosíte zadkem dopředu: jste hustej trendsetter! -

Za těch skoro 30 let v médiích jsem natočila tisíce rozhovorů: mluvila jsem se dvěma prezidenty, několika premiéry, mnoha poslanci a senátory, s ještě větším počtem komunálních politiků a s nepočítaně kandidátů do všech typů voleb. Často to bylo konfrontační, někdy i nepříjemné, ale vyloženě fyzicky špatně mi nikdy nebylo. To se mi stává až teď, když slyším mluvit Klempíře, Okamuru, Macinku a Turka. U Babiše to kupodivu až tak extrémně nevnímám, ale když někde zaslechnu někoho z těch čtyř, mám intenzivní přání zmizet z tyhle země a dělat, že sem vůbec nepatřím. (Za urážky, nadávky a vulgarismy blokuju, takže si ušetřete práci s reakcí a radši mě zablokujte sami) -

Stihla jsem ráno v šest do gymu, v práci místo oběda do fitka, umejt si hlavu, dojet na kole s mokrejma vlasama a neučesaná, protože v práci nikdo neměl hřeben! na rychlý ‘rande’ s chlapcem, za dvě minuty koupit tuhle teplou bundu za 39 korun, dobalit, vyprat, přiměřeně uklidit a teď sedím ve vlaku do Prahy, kde nakonec přespím. Bundu nechám v tom bytě, takže klídek. Ano, dávám to sem jen kuli tý fotce, v ty kapuci jsem moc cute😻 -

konečně jsem to vymyslela a naprosto geniálně nechci do Asie tahat svou zimní bundu, ale potřebuju nějak přežít noční cestu na letiště, kde musím bejt v šest ráno a uvědomila jsem si, že mám kousek od baráku sekáč, kde je vše za 39 - 79 korun takže si koupím random hodně zimní bundu a pak ji nechám na letišti u odpadkovýho koše jasný, není to asi moc ekologický, ale v kontextu toho letu asi sere pes jednou za rok se prostě budu chovat neekologicky navíc třeba se zas bude hodit někomu, kdo přiletí z tepla jen v mikině -

Tohle je Ivan Ivan jako první začal v Pardubicích ještě před revolucí dělat kondiční kulturistiku, což byl takovej kruhovej trénink s činkama Bylo mi 18 a i přes odpor otce, kterej mi to chtěl zakázat, jsem se přihlásila Asi mi to změnilo život Kruhovej trénik mi pak přestal stačit a měsíc po porodu jsem začala chodit do klasický posilovny a vydržela jsem to dalších víc než 20 let: než jsem narazila před 13 lety na crossfit Od tý doby chodím do fitek výjimečně, už mě to nebaví Ale přes vánoce je crossfit gym zavřenej a navíc jsem v práci a posilovnu mám o patro níž, takže kdyby se něco stalo a bylo potřeba hned vydat fotky, jsem za dvě minuty u compu A dnes jsem tam Ivana, kterýmu ta posilka patří, potkala A protože je to fakt už neuvěřitelnejch 40 let od chvíle, kdy jsem začala cvičit s činkama, tak jsem ho požádala o společný selfie v retro módu -