Search

Un raport Eurostat indică faptul că România are cea mai scurtă durată a vieții profesionale din UE, de doar 32,7 ani, în timp ce media europeană este de 37,5 ani, cu țări precum Țările de Jos și Suedia având durate ce depășesc 41 de ani. #Eurostat #România #durataviațeiProfesionale

Magyarország az EU-ban az év első öt hónapjában a legtöbb orosz gázt vásárolta, összesen több mint 1,1 milliárd euró értékben, a gázimportja azonban 14%-kal csökkent az előző évhez képest, míg az EU összesen 2,4 milliárd eurót költött orosz vezetékes földgázra. #oroszföldgáz #EurópaiUnió #Eurostat

Konsekwentnie budujemy warunki do rozwoju polskiego przemysłu. 🇵🇱 Eurostat potwierdza: produkcja przemysłowa w Polsce wzrosła w maju o 5,3% r/r, co plasuje nas w europejskiej czołówce. Silny przemysł to więcej dobrych miejsc pracy, większe bezpieczeństwo i silniejsza gospodarka. Program SAFE dodatkowo zwiększy zamówienia dla polskiego przemysłu obronnego. #Polska #Przemysł #Gospodarka

Česká republika se podle statistik Eurostatu stala v roce 2023 nejhorší zemí v EU v produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů, přičemž její podíl činil pouze 12,7 %, což je méně než v předchozích letech a všechny ostatní členské země to zvládly lépe, což ohrožuje plnění stanovených cílů v oblasti rozvoje OZE. #obnovitelnézdroje #elektřina #Česko

Prema novim podacima Eurostata, Hrvatska se nalazi među najboljim zemljama EU po udjelu zaposlenih u industriji, s gotovo svakim petim radnikom zaposlenim u tom sektoru, no gospodarstvenici upozoravaju na izazove s kojima se industrija suočava. #HrvatskaIndustrija #Eurostat #Zapošljavanje

Z danych Eurostatu wynika, że Polska ma 620 łóżek szpitalnych na 100 tysięcy mieszkańców, co jest znacznie powyżej unijnej średniej, podczas gdy kraj boryka się z zamykaniem oddziałów szpitalnych, szczególnie ginekologiczno-położniczych, z powodu kryzysu finansowego i demograficznego oraz braku personelu medycznego. #zdrowie #szpitale #opieka zdrowotna

Mani pieci santīmi par LAMPU. Esmu tur bijis divas reizes - pirmo un pēdējo. Pietika. Bet reizi gadā soctīklos atkal un atkal esam spiesti par to lasīt. LAMPA ir noteiktas ļaužu grupas pasākums, kur viņi "tīklojas" - izrādās viens otram - cik viņi gudri, smalki, kas par intelekta lidojumu - tādas savstarpējās pašslavināšanas, rafinētu glaimu un smalku terminu pārgremojumu orģijas. Lai imitētu kaut kādu politisko plurālismu, tiek pieaicināti arī naivāki pārstāvji no citām 'smilškastītēm'. Viņus smalkie ļaudis cenšas pataisīt par apsmiekla objektiem un savas apšaubāmās gaumes humora izpratnē apņirgt, kas nereti robežojas vai pat pārkāpj gluži cilvēcīgu pazemošanas robežu. (Labi atceros, kā TVNET apskatnieks pēc kārtējā LAMPAS festivāla ieņirdza par kādu uzaicināto - "tas tur bija ieklīdis kā bomzis smalkā krogā". Redakcijas vadībai un portāla lasītājiem nebija nekas iebilstams pret šādu attieksmi.) Protams, kritiķi iebildīs - redz, nav jau tik traki, svarīgi, ka cilvēki socializējas, apmainās ar domām, idejām, diskutē, tīklojas un citādi kopojas. Protams, tas vienmēr ir labi! Pats galvenais viņu karogs - tā pilsoniskā sabiedrība (un viņi, pašsaprotami, ir šīs sabiedrības gudrākā un gaišākā daļa) izdiskutē, kopīgi atrod valsts, sabiedrības attīstības labākās idejas. Varbūt, nestrīdos. Tikai, apskatoties uz drošticamiem ES datiem no Eurostat, mēs redzam, ka no šīs gadiem ilgās tīklošanās nav bijusi pilnīgi nekādas jēgas - šie smalkie ļaudis, savstarpēji izrādījušies, notusējuši vienu kopīgu vasaras nedēļas nogali pa Cēsīm, atgriežas Rīgas kabinetos un krogos, lai turpinātu tieši tādā pašā garā - apkalpojot dažādus oligarhus, interešu grupas, paaugstinot sev algas, izdomājot piemaksas un politiskā tūrisma maršrutus pirmajā klasē vai privātlidojumus. Protams, protams, neaizmirstot par komandējuma naudām. Tai pašā laikā Eurostat apliecina, ka Latvija kā bija, tā joprojām ir palikusi vājākā no Baltijas valstīm un viena no nabadzīgākajām Eiropas Savienībā. Tiktāl par šī pasākuma jēgu vai, pareizāk sakot - bezjēdzību. Un te sākas cūcības. Jau gadiem ir apliecinājies acīmredzamais fakts - šis pasākums nav devis nekādus vērā ņemamus intelektuālus pienesumus valsts attīstībai, politikas kvalitātei. Tātad no vēlētāju viedokļa tas ir vienas ļaužu grupas tusiņš, nekas vairāk. Bet tai pašā laikā dažādas politiķu kontrolētas iestādes tur notērē brangus līdzekļus, kas būtu lieti noderējuši valstij, sabiedrībai - mediķiem, ugunsdzēsējiem, skolotājiem, karavīriem, zinātniekiem. Un te ir cūcības nākamais līmenis - šīs konkrētās smilškastes politikāņi šo par svešu naudu organizēto 'tusiņu' izmanto savai pašreklāmai, publicitātei, kas ir tik svarīga šajā priekšvēlēšanu vasarā. Ļoti ceru, ka kādreiz vēlēšanās uzvarēs politiskie spēki, kas rūpīgi un principiāli pārbaudīs visus šāda veida tēriņus, to jēgu un pievienoto vērtību. #LAMPA #sociālāiedzīve #politika

Νέο θλιβερό ρεκόρ στην εργασία ανηλίκων στην Ελλάδα Η κυβέρνηση σχεδόν λέει ότι είναι καλό κιόλας Τυχαίνει το ρεκόρ να συμπεφτει με την πρωτιά στην υλική στέρηση των παιδιών στην Ελλάδα Η Ελλάδα έχει το υψηλότερο ποσοστό παιδικής υλικής στέρησης στην Ευρωπαϊκή Ένωση, με βάση τη Eurostat, 33,6% η Ελλάδα, 13,5% ο μέσος όρος της Ευρωπαϊκής Ένωσης., υπερδιπλάσιο δηλαδή «Ο Διεθνής Οργανισμός Εργασίας ορίζει ότι η εργασία ανηλίκων θεωρείται παιδική εργασία, όταν στερεί από τα παιδιά την παιδική ηλικία, την ξεκούραση και τη μόρφωση τους ή τα αναγκάζει να συνδυάζουν το σχολείο με βαριά και πολύωρη εργασία. Εσείς, ως Κυβέρνηση, με τους μηχανισμούς σας, έχετε ψάξει πόσα παιδιά εργάζονται μέσα στη σχολική χρονιά; Πόσες ώρες, με τι συνέπειες, τις απουσίες και στη σχολική επίδοση; Και επίσης ποια μέτρα θα πάρετε ώστε οι οικογένειες να ζουν από τον μισθό των ενηλίκων και όχι από την εργασία των παιδιών τους;» Και πόσα από αυτά τα παιδιά δουλεύουν επειδή το εισόδημα των γονιών τους δεν επαρκεί; Ξέρω ότι δεν το περιμένατε, αλλά κυβέρνηση επισύναψε ένα σημείωμα που δεν απάντησε σε καμία από τις παραπάνω ερωτήσεις (1ο σχόλιο) #εργασία #παιδιά #Ελλάδα

βζιιιιιιιιιιιιιιιιιιν: "ένας στους δύο Έλληνες και συγκεκριμένα το 50,5 % του πληθυσμού, δεν μπορούσε να ανταποκριθεί σε απροσδόκητα έξοδα το 2025, όπως επισκευές ή πληρωμές για γιατρούς, σημειώνοντας σημαντική αύξηση στην οικονομική ανασφάλεια σε σύγκριση με το 2024 (43,9 %). πρόκειται για το υψηλότερο ποσοστό στην Ε.Ε. και απέχει σημαντικά από το μέσο όρο του μπλοκ ο οποίος διαμορφώθηκε στο 29,2 % το 2025". (στοιχεία Eurostat, δημοσιευμένα στην "Καθημερινή) #Οικονομία #Ελλάδα #Ανασφάλεια

Chat control bude hřebíkem do rakve evropské digitální konkurenceschopnosti, pomůže hlavně technologickým obrům z USA. Pokud lidé v EU pojmou podezření, že jsou šmírováni, obrátí se na alternativy, nejčastěji americké Evropa už dnes za Spojenými státy v technologiích dramaticky zaostává. Americké firmy dominují cloudu, softwaru, operačním systémům, umělé inteligenci i platformám, přes které komunikuje a obchoduje podstatná část světa. Studie Evropského parlamentu „European Software and Cyber Dependencies“ (https://t.co/IGpGVzHYYl) přímo konstatuje, že americké firmy dominují všem hlavním vrstvám digitální infrastruktury a že Evropa zůstává silně závislá na neevropských softwarových a cloudových dodavatelích. Místo aby EU toto manko doháněla, chystá regulaci, která evropské digitální služby dále fatálně poškodí. Povinné skenování soukromé komunikace by podkopalo jednu z mála výhod, o niž se Evropa ještě může opřít: důvěru, soukromí a bezpečnost. Právě na nich stojí právní, finanční, zdravotnická, novinářská i firemní komunikace. Pokud si firmy, advokáti, lékaři, bankéři či investoři přestanou být jisti, že evropské komunikační služby jsou skutečně důvěrné, začnou hledat alternativy. A ty alternativy budou velmi často americké. Akademické studie k takzvanému client-side scanningu, tedy technickému základu chat control, varují, že nejde o elegantní kompromis mezi ochranou dětí a šifrováním. Studie „Bugs in our Pockets: The Risks of Client-Side Scanning“ (https://t.co/PFIpYjC7NO) upozorňuje, že skenování přímo v zařízení uživatele paradoxně vytváří novou bezpečnostní zranitelnost. Jinými slovy, chat control by nevytvořil bezpečný internet. Vytvořil by skenovací mechanismus přímo v mobilu či počítači občana. Tím vzniká nový prostor pro hackerské útoky, státní zneužití i algoritmické omyly. Dopadová studie pro Evropský parlament k návrhu pravidel proti zneužívání dětí v online prostředí (https://t.co/cpbbBGV5eg) navíc upozorňuje, že i minimální chybovost může při gigantickém objemu komunikace znamenat obrovské množství falešných poplachů. Uvádí modelový příklad, že falešná pozitivita 0,1 procenta při miliardě zpráv denně znamená milion falešných pozitiv denně. To není detail. To jsou peníze. Milion falešně pozitivních hlášení denně znamená náklady na ruční třídění, právní obranu, policejní kapacity, administrativu a dohled v jednotkách miliard eur ročně. Další miliardy spolkne compliance, právní nejistota, technologické úpravy a reputační škody evropských firem. Největší účet ale přijde přes ztrátu důvěry. ICT sektor EU vytváří 5,2 procenta hrubé přidané hodnoty Unie a zaměstnává takřka 7,4 milionu lidí, jak uvádí Eurostat. Jde tedy o sektor v řádu stovek miliard eur ročně. Každé jedno procento ztracené hodnoty evropského digitálního sektoru znamená škodu přibližně devět miliard eur ročně. Každé jedno procento ztraceného exportu evropských služeb mimo Unii znamená dalších zhruba šestnáct miliard eur ročně. Že šifrování není technická drobnost, ale ekonomická infrastruktura, dokládá i studie NIST (americký Národní institut pro standardy a technologie) k ekonomickým dopadům standardu Advanced Encryption Standard. Ta vyčísluje společenské přínosy silného šifrování za roky 1996 až 2017 ve stovkách miliard dolarů ( https://t.co/1T2xkTFzMx). Regulace, která fakticky oslabuje důvěru v šifrovanou komunikaci, proto nezasahuje jen do soukromí. Zasahuje do samotné infrastruktury moderní ekonomiky. V nikoli nepředstavitelném scénáři tak může chat control stát evropskou ekonomiku až 50 miliard eur ročně. Při kurzu 24,3 koruny za euro jde o 1,22 bilionu korun ročně. To je cena za regulaci, která má chránit bezpečnost, ale může ve výsledku oslabit právě to, na čem bezpečnost moderní ekonomiky stojí: šifrování, důvěrnost a integritu komunikace. Evropa by tak opět pomohla hlavně Americe. Američtí technologičtí giganti mají armády právníků, compliance týmů a peněz na to, aby novou regulaci ustáli. Menší evropští hráči nikoli. Chat control by proto nebyl jen zásahem do soukromí. Byl by i průmyslovou politikou naruby: další regulací, která pod záminkou ochrany oslabí evropské firmy a posílí Silicon Valley. #DigitálníEkonomika #Soukromí #Technologie

Τα επόμενα χρόνια θα εκτιμήσετε πολύ τους κτηνοτρόφους, όσοι δεν τους εκτιμάτε τώρα. Σας το εγγυώμαι. Μεγάλη μείωση ζωικού κεφαλαίου στην Ευρωπαϊκή Ένωση τα τελευταία 10 χρόνια, σύμφωνα με τη Eurostat. Χοντρικά ⬇️ κατά 10% σε 10 χρόνια. Στην Ελλάδα δε, η μείωση είναι τεράστια σύμφωνα με την ΕΛΣΤΑΤ. Χοντρικά ⬇️ κατά 13% σε 1 χρόνο! Και κάπως έτσι οι τιμές του κρέατος ανεβαίνουν με υψηλότατους ρυθμούς. Και θα συνεχίσουν. Με τις ανόητες πολιτικές της ΕΕ και της Ελλαδας, το κρέας γίνεται πάλι είδος πολυτελείας. Όπως ήταν πριν 50 χρόνια. Μετά το δημογραφικό πρόβλημα και την στεγαστική κρίση, ετοιμαστείτε και για επισιτιστικό πρόβλημα. Απλά οι πολιτικοί μας θα το βάλουν στο λεξιλόγιο τους σε μερικά χρόνια από τώρα. Με την κλασική καθυστέρηση. Οπως έκαναν και για το δημογραφικό και το στεγαστικό. #κρεας #επισιτιστικη_κριση #κτηνοτροφια #ΕΕ #ελλαδα #κτηνοτροφια #επισιτιστικη_κριση #κρεας

Eurostat has published data on unemployment among people under 24 years of age. At the top of the list are countries considered rich and well-managed. Estonia 26.9 percent. Spain 24. Sweden 23.8. Luxembourg 20.5. Stable, open countries with predictable law and a free economy. And yet every fourth (translated)

Duitse industrie: 28% onder de eigen trend. Nederlandse industrie: 14% eronder. Dertig jaar groei, in acht jaar weggelekt. De energietransitie zou ons concurrerender maken, met overvloedige goedkope energie. De grafiek wacht nog op dat moment. Bron: Eurostat, index 1993=100 https://t.co/pIxT2NNdpF #industrie #energietransitie #economischegroei

Az Eurostat legfrissebb adatai szerint az EU munkanélküliségi rátája enyhén csökkent, de a fiatalok körében továbbra is aggasztóan magas, 15,2%-os munkanélküliséget mutat, miközben a munkaerőhiány és a fiatal munkavállalók elhelyezkedési nehézségei továbbra is jellemzők az európai piacon. #munkanélküliség #ifjúságiMunkanélküliség #EU