V americké politické praxi se těmto mincím a plaketám říká challenge coins a rozdávají se po krabicích prakticky každému sponzorovi či návštěvě, která nezakopne v předsíni o koberec. V českém marketingu se z toho ale během vteřiny stane posvátná relikvie a ekvivalent Nobelovy ceny zkombinované s Řádem bílého lva. #politika #marketing #challengecoins
Papeža Lva XIV speciālais sūtnis kardināls Matteo Zuppi ierodas Maskavā, lai apspriestu humanitārās problēmas, kas radušās Krievijas iebrukuma dēļ Ukrainā. #Ватикан #Россия #ВойнаВУкраине
Na 83. ročníku MFF v Benátkách získalo Zlatého lva historické drama Woman Unknown dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové, zatímco zvláštní cenu poroty obdržel dokument Naza, který přináší anonymní výpovědi izraelských vojáků o zabíjení palestinských civilistů. #BenátskýFestival #ZlatýLev #dokumentárníFilm
❗️Jest oświadczenie Orlenu ws. niedziałającego rurociągu w Arabii Saudyjskiej❗️ „W związku z komunikatami dotyczącymi prewencyjnego wyłączenia rurociągu Wschód-Zachód w Arabii Saudyjskiej informujemy, że dostawy surowca do rafinerii Grupy Orlen realizowane są bez zakłóceń. https://t.co/lvas3KuYaN #Orlen #rurociąg #ArabiaSaudyjska #SA
Zeptal se, na co se ho budou ptát. Dostal papír s 15 otázkami. Ahmad Šáh Masúd si je všechny přečetl. Následně řekl, že mohou začít točit. Tunisan vystupující jako marocký kameraman následně hrubě odstrčil stůl a na jeho místo umístil kameru na stativu. Lev z Pandžšíru se tomu zasmál. Pak zazněla první otázka: Jaká je v Afghánistánu situace? Když začal tlumočník otázku Masúdovi překládat, ozvala se exploze. V kameře byly výbušniny. Zemřeli oba atentátníci al-Kájdy i symbol odporu proti Tálibánu. Bylo 9. září 2001 a do nejhorších teoristických útoků moderních dějin zbývaly dva dny. Masúd věděl, že al-Kájda chystá obří útoky a varoval před nimi USA. Lva z Pandžšíru nařídil zlikvidovat osobně Usáma bin Ládin po Masúdově dubnové kritice v Evropském parlamentu... #Afghánistán #historie #terorismus
Moc děkuju ministru Červenému, že zachránil tisíce lidí tím, že zapáskoval les a označil místo tou žlutou cedulí. Těch sudů, který tam uprostřed ničeho hnily čtyřicet let, si teď už nikdo nevšimne. Turisté v Prášilech totiž netoužili po ničem jiném, než aby si šli do vojenského prostoru nadloubat do kyblíčku rtuť a benzen. Za celou akci Yperit byste měl dostat Českého Lva. #ČeskýLev #ochranapřírody #Prášily
🖊 Avec Marine Le Pen, nous déclencherons, dès notre arrivée au pouvoir, un grand référendum constitutionnel pour permettre aux Français de reprendre le contrôle de l'immigration. Retrouvez mon entretien au journal italien @repubblica ⤵️ https://t.co/LVAIJmHpRw #Référendum #Immigration #MarineLePen #FR #IT
Rodačka z Vodičkovy ulice, která přiměla Nobela platit za mír Kdo donutil „krále dynamitu“ Alfreda Nobela, aby ze svého pohádkového jmění financoval světový mír? A proč jméno rodačky z pražské Vodičkovy ulice, jež byla ve své době nejslavnější ženou planety, takřka vymazaly české učebnice dějepisu? Příběh Berty Kinské – ve světě proslulé pod jménem Bertha von Suttnerová – nezapadá do jednoduchých šablon. Není klasickou obětí takzvaného Matildina efektu, kdy by si její zásluhy přivlastnil manžel. Stala se první ženou, která získala Nobelovu cenu za mír, první ženou v historii řečnící na římském Kapitolu a autorkou nejoslnivějšího protiválečného bestselleru 19. století. Přesto v Česku, kde prožila dětství a získala základní vzdělání, zůstává téměř neznámou postavou. Už předloni jsem se o ní krátce zmínil, její životní osudy jsou však podstatně bohatší a myšlenkový odkaz je pro dnešní dobu mimořádně naléhavý (a většina z vás mě tehdy ještě nesledovala). Právě proto si zaslouží přední místo v mém seriálu o zapomenutých osobnostech. Pohrobek z Vodičkovy ulice a pád na společenské dno Dne 9. června 1843 se na rohu pražské Vodičkovy ulice a ulice V Jámě (v domě č. p. 697) narodila Berta Sophia Felicita hraběnka Kinská ze Vchynic a Tetova. Narodila se jako pohrobek – její otec, pětasedmdesátiletý polní podmaršál František Josef Kinský, zemřel ještě před jejím příchodem na svět. Matka Žofie Vilemína pocházela z rodu Körnerů (byla dcerou hejtmana jízdy), tedy z podstatně nižší šlechty, a navíc propadla těžké závislosti na hazardních hrách. Pro konzervativní aristokratickou rodinu Kinských byl tento sňatek těžko přijatelný. Po obrovských finančních ztrátách v kasinech a zpřetrhání vazeb se šlechtickým příbuzenstvem se matka s dcerou ocitly na okraji společnosti. Berta sice část dětství prožila v paláci Kinských na Staroměstském náměstí, po vyčerpání peněz však obě musely odejít do Brna k dívčinu poručníkovi, otcovu příteli Ernstu Egonu Fürstenbergovi. V tamní bohaté knihovně se naplno projevil Bertin výjimečný intelekt: se zájmem studovala filozofii i historii a díky jazykovému nadání záhy brilantně ovládala pět řečí – češtinu, němčinu, francouzštinu, angličtinu a italštinu. Zakázaná láska a osudový inzerát Alfreda Nobela Když rodinné jmění v roce 1873 kvůli matčině hráčské vášni definitivně vzalo za své, musela se třicetiletá hraběnka postavit na vlastní nohy. Přijala místo guvernantky ve Vídni v rodině velkoprůmyslníka Karla von Suttnera, kde jeho čtyři dcery vyučovala hudbě a jazykům. Zde se však přihodilo to, s čím nikdo nepočítal: Berta se vášnivě zamilovala do nejmladšího syna rodiny, barona Artura Gundaccara von Suttnera, který byl o sedm let mladší. Matka rodu byla vztahem nemajetné guvernantky se svým synem zděšena. Aby milence rozdělila, dala Bertě výpověď, současně jí však nabídla východisko z nouze. Ukázala jí novinový inzerát: zámožný, postarší švédský gentleman žijící v Paříži hledal zralou a jazykově vybavenou sekretářku a hospodyni. Tím mužem nebyl nikdo jiný než vynálezce dynamitu Alfred Nobel. Berta nabídku přijala a roku 1876 odcestovala do Francie. Mezi osamělým, melancholickým vynálezcem a bystrou, vzdělanou Češkou okamžitě přeskočila jiskra hlubokého porozumění. Nobel byl okouzlen. Jenže jejich pracovní poměr trval pouhé dva týdny. Švédský král si Nobela nečekaně povolal do vlasti a Bertu v Paříži mezitím zasypával zamilovaný Artur dopisy, v nichž ji na kolenou prosil o návrat. Berta poslechla hlas srdce, opustila Paříž a vrátila se do Vídně. Krátký pařížský pobyt nicméně položil základ celoživotního přátelství a korespondence, jež nakonec změnila světové dějiny. Exil na Kavkaze a krvavý křest ohněm Dne 12. června 1876 se Berta a Artur tajně vzali. Reakce rodiny Suttnerových byla nekompromisní: Artura vydědili a novomanželé zůstali zcela bez prostředků. Uprchli proto do Gruzie na pozvání Bertiny přítelkyně, kněžny Kateřiny Dadiani z Mingrelie. Na Kavkaze strávili v drsných podmínkách devět let. Živili se výukou jazyků, psaním článků pro vídeňské a berlínské listy pod pseudonymy (B. Oulot, Jemand) a překládáním gruzínské literatury – společně přeložili například národní epos Muž v tygří kůži. Zlomový okamžik jejího života přišel s rusko-tureckou válkou v roce 1877. Berta i Artur dobrovolně pomáhali ve vojenských lazaretech. Dívka z pražského paláce poprvé spatřila tvář války bez romantizujícího nánosu: amputace bez anestezie, hnijící rány, infekce a tisíce zmařených mladých životů položených za politické ambice mocnářů. Tento otřes z ní vychoval nesmiřitelnou pacifistku. Bestseller Odzbrojte! a morální apel na tvůrce dynamitu Po návratu do Rakouska a usmíření s rodinou roku 1885 se manželé usadili na dolnorakouském zámku Harmannsdorf. Berta své válečné trauma přetavila do literatury. V roce 1889 vydala stěžejní román Die Waffen nieder! (Odzbrojte! / Složte zbraně!). Kniha, v níž naturalisticky vylíčila utrpení vojáků i civilistů po bitvě u Hradce Králové z roku 1866, zapůsobila jako společenská rozbuška. Dílo bylo záhy přeloženo do 16 jazyků (do češtiny jej na podnět Vojty Náprstka převedla Vlasta Pittnerová již roku 1896). Dobová kritika význam románu srovnávala se společenským dopadem Chaloupky strýčka Toma. Sám Alfred Nobel jí v nadšeném listu z Paříže napsal: „Milá baronko, přítelkyně! Dočetl jsem právě Vaše mistrovské dílo… Překlad Vaší vynikající knihy by neměl chybět v žádné z existujících řečí, aby mohla být všude čtena a diskutována.“ Berta vytrvale využívala svůj morální kredit a v dopisech Nobela neúnavně konfrontovala s odpovědností za ničivé důsledky jeho vynálezů. Tento intelektuální apel vyvrcholil v dopise ze 7. ledna 1893, kdy Nobel poprvé naznačil záměr odkázat své jmění fondu, jenž bude odměňovat vědecké průlomy a současně vyzdvihne osobnost, která se nejvíce zaslouží o světový mír a bratrství mezi národy. „Právo místo moci“: Proč nebyla naivní pacifistkou Veřejnost si pacifismus nezřídka plete s naivitou či pasivní odevzdaností. Bertha von Suttnerová však nebyla hlasatelkou náboženského, absolutního nenásilí po vzoru Lva Nikolajeviče Tolstého. Byla čelnou představitelkou institucionálního neboli právního pacifismu. Její filozofie nestála na myšlence nechat se bezbranně masakrovat, nýbrž na principu Recht statt Macht (Právo místo moci) – tedy na nahrazení barbarského práva silnějšího funkční mezinárodní spravedlností. Když jí Tolstoj po přečtení románu psal a prosazoval ryze křesťanské odmítnutí zbraní na úrovni jednotlivce (neodporovat zlu násilím za žádných okolností), Suttnerová to odmítla jako neuskutečnitelnou utopii. Byla přesvědčena, že mír nelze vybudovat tím, že se slušní lidé dobrovolně vzdají obrany. Ve svých textech dokonce otevřeně formulovala myšlenku „mezinárodní policie“ – kolektivní ozbrojené síly, jež by zasáhla proti státu, který hrubě poruší mezinárodní právo a vojensky napadne sousední zemi. Ve svých pracích (například Strojový věk nebo Z dílny pacifismu) současně varovala před pastí takzvané „obranné války“. Připomínala, že prakticky každý agresor v dějinách označoval vlastní agresi za pouhou preventivní sebeobranu. Trvala proto na tom, že o viníkovi a oběti nesmějí rozhodovat štáby válčících stran, nýbrž nezávislý mezinárodní arbitrážní tribunál. Pokud bychom její optikou nahlíželi na současnou agresi proti Ukrajině, Bertha von Suttnerová by rozhodně nevolala po kapitulaci napadeného. Mír bez spravedlnosti pro ni nebyl mírem, ale pouhým diktátem síly. Ruskou federaci by bez váhání označila za barbarského agresora, ostře by kritizovala mezinárodní instituce za váhavost při vymáhání práva a apelovala by na globální společenství, aby vyvinulo takový právní, ekonomický a bezpečnostní tlak, který okupanty donutí ustoupit a nahradit veškeré válečné škody. Globální ikona s českými vazbami Suttnerová nezůstala jen u teoretických úvah. Založila Rakouskou mírovou společnost, vystupovala proti vlně dobového antisemitismu a v roce 1891 jako vůbec první žena promluvila na mezinárodním mírovém kongresu na římském Kapitolu. Její neúnavná diplomatická práce přispěla k založení Stálého rozhodčího soudu v Haagu (1899). V roce 1904 absolvovala triumfální přednáškové turné po Spojených státech, kde vystupovala až třikrát denně a v Bílém domě ji k soukromému rozhovoru přijal prezident Theodore Roosevelt. Čilé kontakty udržovala i s českým prostředím. Za svého spojence považovala Tomáše Garrigua Masaryka, setkávala se s básníky Jaroslavem Vrchlickým či Svatoplukem Čechem a v roce 1895 přednášela v pražském Tiskovém klubu Concordia, kde se snažila mírovou myšlenkou otupit vyhrocený česko-německý nacionální spor. Vyvrcholení jejího úsilí přišlo v roce 1905, kdy se stala historicky první ženskou laureátkou Nobelovy ceny za mír. Ocenění, která by bez ní vůbec nevzniklo. Mrazivá tečka a české zapomnění Bertha von Suttnerová podlehla rakovině žaludku 21. června 1914 ve Vídni ve věku jednasedmdesáti let. Její odchod provázelo mrazivé symbolické načasování: zemřela přesně pět týdnů před vypuknutím první světové války – globálního krveprolití, před nímž po celý dospělý život marně varovala. Proč o této výjimečné osobnosti v Česku téměř nikdo neví? Stala se obětí nacionálního a ideologického filtru. Pro meziválečné Československo byla příliš německá a málo lidová. Pro následný komunistický režim byl zase její šlechtický původ a striktně právní pojetí pacifismu zcela nepoužitelné – nepasovala do schémat o třídním boji a budovatelském hrdinství. Zatímco v Rakousku zdobí její portrét dvoueurovou minci (a v minulosti tisícišilinkovou bankovku) a ve Skandinávii o ní vycházejí zástupy knih, v České republice ji připomíná pouze nenápadná pamětní deska v průjezdu paláce Kinských na Staroměstském náměstí a jedna zapadlá ulička v pražských Vokovicích. Její životní příběh názorně ukazuje, jak snadno dokáže nacionální a politická selekce vytěsnit z paměti osobnost, která svými vizemi předběhla dobu o celé století. Neučíme se v dějepise až příliš o vůdcích a vojevůdcích, kteří války rozpoutávali a vedli, a nezapomínáme na ty, kdo se jim ze všech sil snažili zabránit? Napište mi, co si myslíte a co říkáte na její postoje. A neměli bychom si ji v Čechách mnohem více připomínat? Toto je 3. díl mého seriálu o zapomenutých vědkyních, píšu jej proto, aby mé dcery a další dívky měly pozitivní vzory. Jestli vás tyto příběhy zajímají a myslíte, že by je měli znát i ostatní, nezapomeňte dát sledovat @tkapler a pomozte je sdílet a šířit. Díky moc. #BerthaVonSuttner #NobelovaCenaZaMír #Historie
Americký herec a režisér George Clooney převzal na Benátském filmovém festivalu Zlatého lva za celoživotní dílo a vyjádřil své názory na politickou situaci a důležitost novinářské práce, přičemž se zúčastnil ceremoniálu po boku své manželky Amal. #GeorgeClooney #BenátskýFilmFestival #ZlatýLev
3. 9. '39 vyhlásily Velká Británie a Francie válku nacistickému Německu. Evropa tehdy pochopila, že před agresí nelze donekonečna ustupovat. Mír není slabost ani pasivita, vyžaduje odvahu, věrnost hodnotám a ochotu postavit se zlu. Obr.: Biblický Samson přemáhající lva. https://t.co/KMYNkrpfyc #DruháSvětováVálka #Mír #Odvaha #GB #FR #DE
V Benátkách začne 83. mezinárodní filmový festival, který se od roku 2023 vyznačuje menším počtem hollywoodských produkcí a zvýšeným zastoupením dokumentárních filmů, přičemž zahajovací filmem bude Ink od Dannyho Boylea o Rupertu Murdochovi a cenu Zlatého lva obdrží George Clooney. #BenátskýFestival #GeorgeClooney #Film
Fakty po 6. kolejce: Biała Gwiazda pozostaje niepokonana na własnym stadionie. https://t.co/LVaFPv9mHa #Ekstraklasa #WisłaKraków #PiłkaNożna
Už přes 400 000 lidí se registrovalo na mši papeže Lva XVI. na náměstí Svornosti. Na tomto místě byl revolučními gaunery sťat král Ludvík XVI. PS. Když jsem v roce 2007 absolvoval stáž ve Francii, paní tlumočnice a průvodkyně - emigrantka z Československa, která mě #papež #LudvíkXVI #mše #CZ #FR
🚨 Al-Hilal entre dans la course pour Ismaïla Sarr ! 🇸🇦👀 Le club saoudien surveille de près la situation du Sénégalais, mais n’a pas encore formulé d’offre. (@Santi_J_FM - @laloumance) https://t.co/lVa6BGcymy #Football #Transferts #AlHilal
18letému mladíkovi hrozí rok vězení a pokuta až 100 000 dolarů za útok na mořského lva, přičemž jeho činy vyvolaly rozhořčení veřejnosti a vedly k federálnímu vyšetřování i obvinění z porušení zákona o ochraně mořských savců. #ЗащитаЖивотных #ПреступлениеПротивПрироды #МорскиеЛьвы
Ντροπή να μην σέβεσαι αθλητές πρότυπα οι οποίοι τιμούν το εθνόσημο & σηκώνουν την ελληνική σημαία ψηλά. Εάν δεν σέβεστε τους εαυτούς σας, σεβαστείτε τουλάχιστον την πατρίδα σας. Με τον Θωμά 💙🤍 https://t.co/lVa4JbV7EY #Αθλητισμός #Ελλάδα #Σεβασμός
Webbův teleskop odhalil detailní struktury Lví mlhoviny, která se nachází 5000 světelných let od Země a vznikla z umírající hvězdy, přičemž ukazuje komplikované formace plynu a prachu, jež se kolem centrálního bílého trpaslíka rozprostírají a vytvářejí unikátní vizuální efekt podobný hřívě lva. #LvíMlhovina #Vesmír #WebbůvTeleskop #dobrezpravy
🚨HISTÓRICO! Importação de carros chineses DOBRA em 2026 e já representa 52,4% das compras externas! Enquanto Trump TAXA o Brasil, Lula ABRE PORTAS para novas parcerias e o povo tem MAIS OPÇÕES! LULA DIVERSIFICANDO O COMÉRCIO E BENEFICIANDO O CONSUMIDOR! 🇧🇷🦑🚗 https://t.co/lVaq0iAs9i #ComércioExterior #CarrosChineses #Lula
