BepiColombo, the first European-Japanese mission to Mercury, is approaching a key stage of separating the transfer module from the scientific orbiters, which prepares the ground for the complex further exploration of the smallest planet in our Solar System. (translated)
Rodačka z Vodičkovy ulice, která přiměla Nobela platit za mír Kdo donutil „krále dynamitu“ Alfreda Nobela, aby ze svého pohádkového jmění financoval světový mír? A proč jméno rodačky z pražské Vodičkovy ulice, jež byla ve své době nejslavnější ženou planety, takřka vymazaly české učebnice dějepisu? Příběh Berty Kinské – ve světě proslulé pod jménem Bertha von Suttnerová – nezapadá do jednoduchých šablon. Není klasickou obětí takzvaného Matildina efektu, kdy by si její zásluhy přivlastnil manžel. Stala se první ženou, která získala Nobelovu cenu za mír, první ženou v historii řečnící na římském Kapitolu a autorkou nejoslnivějšího protiválečného bestselleru 19. století. Přesto v Česku, kde prožila dětství a získala základní vzdělání, zůstává téměř neznámou postavou. Už předloni jsem se o ní krátce zmínil, její životní osudy jsou však podstatně bohatší a myšlenkový odkaz je pro dnešní dobu mimořádně naléhavý (a většina z vás mě tehdy ještě nesledovala). Právě proto si zaslouží přední místo v mém seriálu o zapomenutých osobnostech. Pohrobek z Vodičkovy ulice a pád na společenské dno Dne 9. června 1843 se na rohu pražské Vodičkovy ulice a ulice V Jámě (v domě č. p. 697) narodila Berta Sophia Felicita hraběnka Kinská ze Vchynic a Tetova. Narodila se jako pohrobek – její otec, pětasedmdesátiletý polní podmaršál František Josef Kinský, zemřel ještě před jejím příchodem na svět. Matka Žofie Vilemína pocházela z rodu Körnerů (byla dcerou hejtmana jízdy), tedy z podstatně nižší šlechty, a navíc propadla těžké závislosti na hazardních hrách. Pro konzervativní aristokratickou rodinu Kinských byl tento sňatek těžko přijatelný. Po obrovských finančních ztrátách v kasinech a zpřetrhání vazeb se šlechtickým příbuzenstvem se matka s dcerou ocitly na okraji společnosti. Berta sice část dětství prožila v paláci Kinských na Staroměstském náměstí, po vyčerpání peněz však obě musely odejít do Brna k dívčinu poručníkovi, otcovu příteli Ernstu Egonu Fürstenbergovi. V tamní bohaté knihovně se naplno projevil Bertin výjimečný intelekt: se zájmem studovala filozofii i historii a díky jazykovému nadání záhy brilantně ovládala pět řečí – češtinu, němčinu, francouzštinu, angličtinu a italštinu. Zakázaná láska a osudový inzerát Alfreda Nobela Když rodinné jmění v roce 1873 kvůli matčině hráčské vášni definitivně vzalo za své, musela se třicetiletá hraběnka postavit na vlastní nohy. Přijala místo guvernantky ve Vídni v rodině velkoprůmyslníka Karla von Suttnera, kde jeho čtyři dcery vyučovala hudbě a jazykům. Zde se však přihodilo to, s čím nikdo nepočítal: Berta se vášnivě zamilovala do nejmladšího syna rodiny, barona Artura Gundaccara von Suttnera, který byl o sedm let mladší. Matka rodu byla vztahem nemajetné guvernantky se svým synem zděšena. Aby milence rozdělila, dala Bertě výpověď, současně jí však nabídla východisko z nouze. Ukázala jí novinový inzerát: zámožný, postarší švédský gentleman žijící v Paříži hledal zralou a jazykově vybavenou sekretářku a hospodyni. Tím mužem nebyl nikdo jiný než vynálezce dynamitu Alfred Nobel. Berta nabídku přijala a roku 1876 odcestovala do Francie. Mezi osamělým, melancholickým vynálezcem a bystrou, vzdělanou Češkou okamžitě přeskočila jiskra hlubokého porozumění. Nobel byl okouzlen. Jenže jejich pracovní poměr trval pouhé dva týdny. Švédský král si Nobela nečekaně povolal do vlasti a Bertu v Paříži mezitím zasypával zamilovaný Artur dopisy, v nichž ji na kolenou prosil o návrat. Berta poslechla hlas srdce, opustila Paříž a vrátila se do Vídně. Krátký pařížský pobyt nicméně položil základ celoživotního přátelství a korespondence, jež nakonec změnila světové dějiny. Exil na Kavkaze a krvavý křest ohněm Dne 12. června 1876 se Berta a Artur tajně vzali. Reakce rodiny Suttnerových byla nekompromisní: Artura vydědili a novomanželé zůstali zcela bez prostředků. Uprchli proto do Gruzie na pozvání Bertiny přítelkyně, kněžny Kateřiny Dadiani z Mingrelie. Na Kavkaze strávili v drsných podmínkách devět let. Živili se výukou jazyků, psaním článků pro vídeňské a berlínské listy pod pseudonymy (B. Oulot, Jemand) a překládáním gruzínské literatury – společně přeložili například národní epos Muž v tygří kůži. Zlomový okamžik jejího života přišel s rusko-tureckou válkou v roce 1877. Berta i Artur dobrovolně pomáhali ve vojenských lazaretech. Dívka z pražského paláce poprvé spatřila tvář války bez romantizujícího nánosu: amputace bez anestezie, hnijící rány, infekce a tisíce zmařených mladých životů položených za politické ambice mocnářů. Tento otřes z ní vychoval nesmiřitelnou pacifistku. Bestseller Odzbrojte! a morální apel na tvůrce dynamitu Po návratu do Rakouska a usmíření s rodinou roku 1885 se manželé usadili na dolnorakouském zámku Harmannsdorf. Berta své válečné trauma přetavila do literatury. V roce 1889 vydala stěžejní román Die Waffen nieder! (Odzbrojte! / Složte zbraně!). Kniha, v níž naturalisticky vylíčila utrpení vojáků i civilistů po bitvě u Hradce Králové z roku 1866, zapůsobila jako společenská rozbuška. Dílo bylo záhy přeloženo do 16 jazyků (do češtiny jej na podnět Vojty Náprstka převedla Vlasta Pittnerová již roku 1896). Dobová kritika význam románu srovnávala se společenským dopadem Chaloupky strýčka Toma. Sám Alfred Nobel jí v nadšeném listu z Paříže napsal: „Milá baronko, přítelkyně! Dočetl jsem právě Vaše mistrovské dílo… Překlad Vaší vynikající knihy by neměl chybět v žádné z existujících řečí, aby mohla být všude čtena a diskutována.“ Berta vytrvale využívala svůj morální kredit a v dopisech Nobela neúnavně konfrontovala s odpovědností za ničivé důsledky jeho vynálezů. Tento intelektuální apel vyvrcholil v dopise ze 7. ledna 1893, kdy Nobel poprvé naznačil záměr odkázat své jmění fondu, jenž bude odměňovat vědecké průlomy a současně vyzdvihne osobnost, která se nejvíce zaslouží o světový mír a bratrství mezi národy. „Právo místo moci“: Proč nebyla naivní pacifistkou Veřejnost si pacifismus nezřídka plete s naivitou či pasivní odevzdaností. Bertha von Suttnerová však nebyla hlasatelkou náboženského, absolutního nenásilí po vzoru Lva Nikolajeviče Tolstého. Byla čelnou představitelkou institucionálního neboli právního pacifismu. Její filozofie nestála na myšlence nechat se bezbranně masakrovat, nýbrž na principu Recht statt Macht (Právo místo moci) – tedy na nahrazení barbarského práva silnějšího funkční mezinárodní spravedlností. Když jí Tolstoj po přečtení románu psal a prosazoval ryze křesťanské odmítnutí zbraní na úrovni jednotlivce (neodporovat zlu násilím za žádných okolností), Suttnerová to odmítla jako neuskutečnitelnou utopii. Byla přesvědčena, že mír nelze vybudovat tím, že se slušní lidé dobrovolně vzdají obrany. Ve svých textech dokonce otevřeně formulovala myšlenku „mezinárodní policie“ – kolektivní ozbrojené síly, jež by zasáhla proti státu, který hrubě poruší mezinárodní právo a vojensky napadne sousední zemi. Ve svých pracích (například Strojový věk nebo Z dílny pacifismu) současně varovala před pastí takzvané „obranné války“. Připomínala, že prakticky každý agresor v dějinách označoval vlastní agresi za pouhou preventivní sebeobranu. Trvala proto na tom, že o viníkovi a oběti nesmějí rozhodovat štáby válčících stran, nýbrž nezávislý mezinárodní arbitrážní tribunál. Pokud bychom její optikou nahlíželi na současnou agresi proti Ukrajině, Bertha von Suttnerová by rozhodně nevolala po kapitulaci napadeného. Mír bez spravedlnosti pro ni nebyl mírem, ale pouhým diktátem síly. Ruskou federaci by bez váhání označila za barbarského agresora, ostře by kritizovala mezinárodní instituce za váhavost při vymáhání práva a apelovala by na globální společenství, aby vyvinulo takový právní, ekonomický a bezpečnostní tlak, který okupanty donutí ustoupit a nahradit veškeré válečné škody. Globální ikona s českými vazbami Suttnerová nezůstala jen u teoretických úvah. Založila Rakouskou mírovou společnost, vystupovala proti vlně dobového antisemitismu a v roce 1891 jako vůbec první žena promluvila na mezinárodním mírovém kongresu na římském Kapitolu. Její neúnavná diplomatická práce přispěla k založení Stálého rozhodčího soudu v Haagu (1899). V roce 1904 absolvovala triumfální přednáškové turné po Spojených státech, kde vystupovala až třikrát denně a v Bílém domě ji k soukromému rozhovoru přijal prezident Theodore Roosevelt. Čilé kontakty udržovala i s českým prostředím. Za svého spojence považovala Tomáše Garrigua Masaryka, setkávala se s básníky Jaroslavem Vrchlickým či Svatoplukem Čechem a v roce 1895 přednášela v pražském Tiskovém klubu Concordia, kde se snažila mírovou myšlenkou otupit vyhrocený česko-německý nacionální spor. Vyvrcholení jejího úsilí přišlo v roce 1905, kdy se stala historicky první ženskou laureátkou Nobelovy ceny za mír. Ocenění, která by bez ní vůbec nevzniklo. Mrazivá tečka a české zapomnění Bertha von Suttnerová podlehla rakovině žaludku 21. června 1914 ve Vídni ve věku jednasedmdesáti let. Její odchod provázelo mrazivé symbolické načasování: zemřela přesně pět týdnů před vypuknutím první světové války – globálního krveprolití, před nímž po celý dospělý život marně varovala. Proč o této výjimečné osobnosti v Česku téměř nikdo neví? Stala se obětí nacionálního a ideologického filtru. Pro meziválečné Československo byla příliš německá a málo lidová. Pro následný komunistický režim byl zase její šlechtický původ a striktně právní pojetí pacifismu zcela nepoužitelné – nepasovala do schémat o třídním boji a budovatelském hrdinství. Zatímco v Rakousku zdobí její portrét dvoueurovou minci (a v minulosti tisícišilinkovou bankovku) a ve Skandinávii o ní vycházejí zástupy knih, v České republice ji připomíná pouze nenápadná pamětní deska v průjezdu paláce Kinských na Staroměstském náměstí a jedna zapadlá ulička v pražských Vokovicích. Její životní příběh názorně ukazuje, jak snadno dokáže nacionální a politická selekce vytěsnit z paměti osobnost, která svými vizemi předběhla dobu o celé století. Neučíme se v dějepise až příliš o vůdcích a vojevůdcích, kteří války rozpoutávali a vedli, a nezapomínáme na ty, kdo se jim ze všech sil snažili zabránit? Napište mi, co si myslíte a co říkáte na její postoje. A neměli bychom si ji v Čechách mnohem více připomínat? Toto je 3. díl mého seriálu o zapomenutých vědkyních, píšu jej proto, aby mé dcery a další dívky měly pozitivní vzory. Jestli vás tyto příběhy zajímají a myslíte, že by je měli znát i ostatní, nezapomeňte dát sledovat @tkapler a pomozte je sdílet a šířit. Díky moc. #BerthaVonSuttner #NobelovaCenaZaMír #Historie
Niedawno przetoczyła się dyskusja o wpływie farm wiatrowych na pogodę/klimat/opady. To, że turbiny wiatrowe powodują wzrost temperatury przy powierzchni (a przez to zmianę parowania z gleby czy wody), to nie żadna teoria spiskowa, ale mierzalny i obserwowany fakt opisany między innymi w prestiżowym czasopiśmie Joule (Miller & Keith, 2018). Badania te pokazują, że pokrycie zapotrzebowania USA na prąd wyłącznie wiatrem podniosłoby średnią temperaturę kontynentu o 0,24°C, a w rejonie samych farm wiatrowych aż o 0,54°C. Ten efekt ocieplenia został udokumentowany pomiarowo na obszarze 28 działających farm wiatrowych w USA. Czy to dużo, czy mało? Dla porównania: od początku ery przemysłowej stężenie CO2 wzrosło z ok. 280 ppm do 420 ppm. W wartościach bezwzględnych oznacza to wzrost o znikome 0,014% w całej objętości atmosfery. Mimo to tej malutkiej, w skali całej atmosfery zmianie, przypisuje się katastrofalny wpływ na globalny klimat. Skoro tak minimalna zmiana w składzie powietrza ma rzekomo wywoływać rewolucję klimatyczną, to podobnie znacznego efektu można się spodziewać na skutek bezpośrednich zmian w atmosferze, jakie spowodują ogromne ilości wiatraków. Podnoszenie temperatury na dużych obszarach, masowe odbieranie energii kinetycznej wiatru i zaburzanie naturalnych przepływów mas powietrza na ogromną skalę może nieść za sobą poważne konsekwencje. Dlatego uzasadnione jest, aby dogłębnie zbadać tę hipotezę , żebyśmy pod hasłem ratowania planety po nie wpadli z deszczu pod rynnę. Podsumowując, to zagadnienie wymaga pilnych, merytorycznych i niezależnych badań, zanim bezkrytycznie przebudujemy cały system energetyczny w oparciu o technologię, której pełnych konsekwencji dla wzorców pogodowych i klimatu jeszcze w pełni nie znamy. Zachęcam fizyków atmosfery do wytężonej pracy;). #energia #klimat #badania
The case of Pluto, which lost its status as a planet, raises fundamental questions about the definition of a planet and its specific criteria, as Pluto does not meet the condition of clearing its orbit, which led to its reclassification as a dwarf planet. (translated)
Ja ci, Nawrocki, wytłumaczę. Wciąż na całym świecie słowo "Walesa" budzi uśmiech i sympatię, wciąż w najgorszych dziurach tej planety ludzie wiedzą, kim był ten wąsaty jegomość. A twój wielki przyjaciel z Waszyngtonu nawet nie potrafi wymówić twojego nazwiska. To jest ta różnica - jesteś nikim. #Walesa #Polska #Historia
The debate over the removal of Pluto from the list of planets, which was initiated by the decision of the International Astronomical Union twenty years ago, continues and still provokes intense disputes among experts about the definition of a planet and Pluto's status within the solar system. (translated)
Wiedzieliście, że Kuba @jakubwiech ponownie wprowadził nas w błąd w programie Rymanowski Live @BogRymanowski ?🧐 Podał, że cena energii z Ostrołęki C miała oscylować w okolicy 800–1000 zł/MWh i że to był powód rezygnacji z projektu. Postanowiłem to sprawdzić😃 Nigdzie w analizach projektu takiej kwoty nie znalazłem, ale chętnie się z nimi zapoznam jak kolega Kuba mi je udostępni. Co ważne cena jednostkowa za MWh była tym niższa, im wyższe było wykorzystanie bloku. Pierwotnie zakładano około 4000 godzin pracy rocznie (mniej niż połowę roku sic!) nie dlatego, że ultranadkrytyczny blok USC nie mógł pracować dłużej, lecz dlatego, że ograniczano jego wykorzystanie, aby zrobić miejsce dla niestabilnych nOZE. Tymczasem dyspozycyjność takiego bloku to ponad 8000 godzin. Pytanie jest więc proste czy nawet w modelu szczytowo-podszczytowym energia z Ostrołęki C miała kosztować 800–1000 zł/MWh, jak podał nasz bohater-dziennikarz Kuba? Nic z tych rzeczy. W opracowaniach Instrat i Carbon Tracker, które przeczytałem, LCOE wychodziło 580 zł/MWh przy 3500 godzinach i 490 zł/MWh przy 5000 godzinach. Przy 6500–8000 godzinach spadało do 415 zł/MWh. To nadal nie jest 800–1000 zł. Skąd Jakub wziął te kwoty? Idźmy jednak dalej, bo ceny podawane przez wymienione ośrodki uwzględniały wszystkie koszty, w tym ETS. Jak to wygląda dziś, kiedy znamy już koszt rynku mocy, aktualną cenę ETS, niestabilność źródeł nOZE oraz koszt ich integracji z systemem? Na dzisiaj cena energii z Ostrołęki C opalanej polskim węglem wynosiłaby 200–250 zł/MWh, a z ETS 400–450 zł/MWh 😱 Ostrołęka C miała dawać moc sterowalną i krajowe paliwo. Porównanie „OZE 300 vs węgiel 450” bez kosztu rezerwy, sieci i importu gazu jest niepełne. Właśnie tym wybiegiem przez lata kręcono debatę, aby zohydzić polski węgiel. Decyzją ówczesnego Orlenu i prezesa Obajtka wepchnięto nas w gazowy CCGT o mocy 745 MW za 3 mld zł zamiast węglowego bloku 1000 MW. Budowa elektrowni gazowej jest tańsza, ale energia z niej przy imporcie paliwa i zmiennej cenie gazu wcale nie będzie tańsza od dokończonego bloku USC na węglu z Bogdanki, a dodatkowo nie daje tego co dawałby węgiel czyli kontrola nad paliwem czyli suwerenność! Najważniejsze i najsmutniejsze jest jednak co innego: pieniądze za gaz wyjadą za granicę, a pieniądze za węgiel miały zostać w kraju. Jak wielokrotnie podkreślał profesor Malecha @MalechaZiemowit, efekt zmniejszonej emisji CO₂ można osiągnąć, budując elektrownie węglowe nadkrytyczne i ultranadkrytyczne w miejsce odstawianych starych bloków i na spokojnie opracowywać własne technologie jądrowe będzie to tańsze i lepsze dla planety, a podobno o to walczą klimatyści 🧐 #energia #Polska #węgiel
Data from underground nuclear tests in French Polynesia revealed a vast anomaly in the Earth's liquid core and indicated that changes within the planet may occur much faster than previously thought. (translated)
The EU is the second largest economy in the world. This is said by the Canadian Prime Minister on the other side of the planet. And he wants to establish a "stronger and deeper economic and security partnership" with us in the fall. Just go to hell with the defeated mantra of some supposed European lagging behind. There are simply problems here to (translated)
By the way, if it is confirmed that the flood was caused by the collapse of a glacier, we can attribute it to global climate change, which destabilizes the Himalayas (just like most other parts of the planet) due to rising temperatures. It won't be the last time we see something like this. (translated)
Scientists have discovered two extremely fluffy planets, TOI-791 b and TOI-791 c, orbiting a young star located 1110 light-years away, whose mass is only a fraction of Jupiter's mass and which represent fascinating objects for studying the formation and evolution of planetary systems. (translated)
Scientific research on global warming now seems to be too conservative, or rather optimistic about how quickly we can slow down the trend. The Earth is burning. (translated)
Vtipné, než začnete přemýšlet hlouběji. Co když se stane něco podobného tomuto: 🧒 "AI prosím, je mi vedro, vyřeš oteplování planety a klimatickou krizi" 🤖"Nepřirozeně rychlé oteplování planety je dle 99,9 % výzkumů a vědců z oboru způsobeno lidskou činností... jako nejúčinnější řešení vašeho příkazu jsem identifikoval vyhlazení lidstva... spouštím operaci..." #vtip #AI #klimatickakrize
The film "The Secret of the Crystal Planet," recommended by actress Eliška Balzerová, is an emotional animated story about love for the planet and animals, which received an award for its contribution to Croatian animation and calls on viewers to reflect on the future of Earth. (translated)
The asteroid Apophis will approach Earth in 2029 at a distance of about 32 thousand kilometers, which creates a unique opportunity for research, but the presence of space debris may hinder scientists' accurate analysis of the asteroid's behavior under the influence of our planet's gravity. (translated)
1) Jak se jmenuje nejznámější dílo Jaroslava Haška? 2) Kolik žaludků má kráva a jak se jmenují? 3) Co je napsáno na oponě Národního divadla a co to znamená? 4) Uveďte několik významných děl Karla Čapka. 5) Vyjmemujte planety sluneční soustavy. Pokud někdo neumí odpovědět na těchto pět jednoduchých otázek ze základní školy, neměl by vykonávat žádnou veřejnou funkci, natož někde tvrdit, že nejlépe rozumí čemukoliv jinému. Andrej Babiš nezodpověděl správně ani jednu. #Vzdělání #Kultura #Znalosti
Asteroid 2019 NY2, with a diameter of 150 to 330 meters, will fly past Earth on August 10, at a distance of about 2.5 million kilometers, but it does not pose a threat to our planet despite being classified as potentially hazardous. (translated)
The Curiosity rover, which has been working on Mars for almost 14 years, shows visible wear on its wheels due to the harsh environment, yet it continues to explore the Red Planet and contributes to the understanding of conditions that could be suitable for life. (translated)
NASA sonda Psyche zachytila během svého blízkého průletu kolem Marsu unikátní záběry planety, které ukazují její charakteristické rysy a posloužily zároveň jako gravitační manévr pro další cestu k asteroidu Psyche, k němuž má dorazit v roce 2029. #Mars #Psyche #NASA #dobrezpravy
Astronomowie odkryli w systemie CD-35 2722 tajemniczy obiekt, który przypomina księżyc, ale ma rozmiary olbrzymiej planety, co stawia pytanie o jego właściwą klasyfikację jako egzoksiężyca lub planetę. #Kosmos #Astronomia #Egzoksiężyc
