Search

Hrubý nesouhlas. Střet zájmů není žádný výmysl evropské komise. Je to normální český zákon a český problém. České soudy rozhodly, že podle českého práva byl @AndrejBabis v době svého 1. premiérování ve střetu zájmů, a to opakovaně. Firmy v holdingu  podle zákona nesmí soutěžit ani veřejné zakázky. Co Uniles? Co Unipetrol? To je přece věc, kterou by mělo podle mě řešit státní zastupitelství. Přece nežijeme Babišistánu.🙈 #ČeskáPolitika #StřetZájmů #AndrejBabiš

Klíč jménem Gross: Unipetrol II Fiasko první privatizace Unipetrolu nezabránilo Andreji Babišovi, aby se nezúčastnil druhého kola v režii vlády Vladimíra Špidly a později Stanislava Grosse. Učinil tak skrytě a jak se ukázalo, že měl na její průběh zásadní vliv. Druhou privatizaci provázely ještě větší skandály a policejní vyšetřování. V lednu 2004 se Špidlův kabinet rozhodl prodej petrochemického holdingu zopakovat. Ze sedmi platných nabídek nejprve tři vyřadil, navzdory doporučení expertní komise vlády. „Tím, že vláda vyřadila dvě ze tří nejvyšších nabídek, značně omezila konkurenci,“ uvedla komise v zápise s tím, že stát mohl získat několik miliard korun navíc. Do užšího výběru postoupily polská společnost PKN Orlen, maďarský MOL a Shell. Konečnou nabídku nakonec podal jediný PKN Orlen, který zaplatil 14,7 miliardy korun. Kabinet ji v dubnu 2004 přijal a prodej byl dokončen za Grossovy vlády v roce 2005. V srpnu 2005 vyšlo najevo, že PKN Orlen mohl při této transakci přijít o miliardy korun, jelikož na obchodu měl výrazně vydělat Andrej Babiš. Smluvně se dohodl s tehdejším vedením polského koncernu na společném postupu řadu měsíců před jejím zahájením. Poláci slíbili Babišovi výměnou za lobbing ve vládě prodat pod cenou nejvýnosnější sekci Unipetrolu, chemičky Chemopetrol, Kaučuk, Paramo, Agrobohemie a Aliachem. Vedení Orlenu si bylo vědomo, že smlouvy s Agrofertem jsou sice nevýhodné, ale kvůli jeho síti kontaktů nezbytné, aby uspěli v soutěži o Unipetrol. Andrej Babiš byl považován za osobu s klíčovým vlivem na tehdejšího premiéra Stanislava Grosse. Podle polského tisku musel zpřístupnit Polákům všechny informace a dokumenty týkající se Unipetrolu, místních poměrů i atmosféry panující ohledně privatizace. Vlivy Agrofertu musely být ohromné V té době už aféru Orlengate vyšetřovala krakovská prokuratura. Bývalý člen vedení PKN Orlen Krysztof Kluzek vypověděl, že věděli dlouho dopředu, jakou cenu nabídnou v privatizaci jejich konkurenti, a že jim tyto informace zajistil Andrej Babiš. K aféře následně vznikla i vyšetřovací komise polského Sejmu. „Vlivy Agrofertu musely být ohromné, jestliže se mu podařilo českou vládu přesvědčit, aby odmítla nabídku o 40 procent vyšší než od PKN Orlen,“ uvedla v závěrečné zprávě. Polský tisk tehdy obsáhle informoval o podezřeních z obří korupce, která prodej Unipetrolu provázela. Na polské i české straně mělo být napůl rozděleno 1,2 miliardy korun. Nové vedení PKN Orlen se nakonec rozhodlo smlouvy s Agrofertem vypovědět a raději riskovat soudy, než prodat pod cenou rentabilní podniky, jejichž hodnota se časem ještě zvýšila. Vyšetřování se rozběhlo i u nás, ale podezření z korupce nebylo prokázáno. Faktem zůstává, že Agrofert uzavřel kvůli privatizaci Unipetrolu v předstihu smlouvy s PKN Orlen jako strategický partner. Poláci poté netranspartentní soutěž vyhráli. Babiš přišel o „odměnu“ v podobě levně získaných lukrativních chemiček jen díky polskému vyšetřování a výměně vedení PKN Orlen. Následný soud o odškodnění 20 miliard korun Agrofert definitivně prohrál v roce 2018, a tím kauza Babišova „Palerma“ končí. Zdroj: https://t.co/GzAPRp2Q8w #Unipetrol #privatizace #korupce

Dárek od Zemanovy vlády: Unipetrol I Nejproblematičtější kapitolou v historii podnikání Andreje Babiše je dvojí privatizace petrochemického gigantu Unipetrol. U obou hrály klíčovou roli jeho nadstandardní vztahy s vládami sociální demokracie. První díl se začal psát v lednu 1999, kdy vláda Miloše Zemana provedla čistku v tomto státem většinově vlastněném holdingu. Babiš přitom neseděl s rukama v klíně. Novým generálním ředitelem Unipetrolu se stal Pavel Švarc, který do té doby vedl Lovochemii z holdingu Agrofert. Babiš získal vlivné spojence hlavně v ministrovi průmyslu a obchodu Miroslavu Grégrovi a jeho pravé ruce, náměstkyni Miladě Vlasákové, která se stala předsedkyní dozorčí rady Unipetrolu. Výborné vztahy měl i s premiérem Milošem Zemanem. Čistka neušla kritice, jelikož Unipetrol tehdy patřil mezi pět nejziskovějších společností v zemi. Už v té době spekulovalo o tom, že petrochemického obra může ovládnout Andrej Babiš. O tom svědčil následující vývoj. Kromě Švarce se členy představenstva Unipetrolu stali další lidé spjatí s Agrofertem: Jan Landa, Václav Přibyl a Miroslav Kuliha. Proč Babiš dosadil do Unipetrolu svoje lidi? Do budoucna se chystala jeho privatizace, ale vliv mohly mít i obchodní důvody. Zdroje z Agrofertu tehdy upozorňovaly na provázanost firem Agrofertu a Unipetrolu, které si vzájemně dodávaly produkty. Bylo možné snížit cenu dodávek státních firem pro Agrofert, přičemž stát prodělal. Babišův holding následně těžil z výhodných smluv s Unipetrolem celé tři roky a „tunelováním“ státu vydělal miliardy bez povšimnutí policie a kontrolních orgánů. Exkluzivita pro Agrofert Rozhodnutí o privatizaci Unipetrolu padlo v prosinci 2001. Vláda ho prodala v tendru za 11,9 miliardy korun. Neuspěla britská společnost Rotch Energy, která nabízela téměř o 3 miliardy více. Vítězný Agrofert podporoval především propagátor „české cesty“ Grégr. Babiš podepsal kupní smlouvu o nákupu 63 procent akcií Unipetrolu v únoru 2002. Trh tehdy na sporné rozhodnutí vlády, ignorující doporučení privatizační komise, reagoval propadem akcií Unipetrolu o 45 procent. Prodej měl i své odpůrce. Pavel Mertlík, do dubna 2001 ministr financí v Zemanově vládě, prohlašoval, že podmínky pro vítěze byly „příliš královské“. Vláda se podle něho chovala, jako by nešlo o veřejnou soutěž, a Agrofertu udělila exkluzivitu. Nový vlastník následně veškeré pochybnosti potvrdil. Babiš před privatizací avizoval, že koupi Unipetrolu bude financovat s koncernem Conoco, což nesplnil. Už tehdy existovalo podezření, že nemá zajištěný úvěr. Otálel se zaplacením a nakonec byl donucen holding za Špidlovy vlády v září 2002 s ostudou vrátit. První privatizace Unipetrolu skončila fiaskem a Miloš Zeman dlouho nemohl přijít Babišovi na jméno. „Byl jsem přímým účastníkem podpisu dohody při privatizaci Unipetrolu a konstatuji, že pan Babiš tuto podepsanou dohodu nedodržel. To je pro mě dostatečný důkaz nevěrohodnosti pana Babiše, nehledě na jistá další podezření, která se doufám časem prošetří,“ prohlásil Zeman v roce 2011 při vzniku hnutí ANO. Podezření se dodnes neprošetřila a nyní jsou oba muži mocenskými spojenci. @AndrejBabis @KoncernAgrofert Zdroj: https://t.co/5ICcF7LXHg #Unipetrol #privatizace #Babiš

Ovládnutí klíčového podniku Lovochemie Andrej Babiš dodnes pranýřuje polistopadový vývoj jako éru zlodějin a korupce. Způsob, jakým koncem devadesátých let získal Lovochemii, největšího výrobce průmyslových hnojiv, přitom vyšetřovala policie. Ovládnutí Lovochemie je prvním počinem majitele Agrofertu, jímž expandoval do tuzemského chemického průmyslu. V roce 1995 se stala jejím většinovým vlastníkem společnost Proferta, jež od státu koupila 51 procent akcií za půl miliardy korun, které si půjčila u IPB. Proferta měla dva české a jednoho zahraničního akcionáře, německou obchodní společnost BAGS. O rok později do Proferty vstoupila Babišova společnost Agrobohemie, společný podnik Agrofertu a Unipetrolu. Agrobohemie zároveň skupovala na trhu další akcie Lovochemie, a stala se tak současně jejím přímým menšinovým akcionářem. Inkriminovaný moment nastal v roce 1998. Agrobohemie navýšila základní jmění o 250 milionů korun a získala v Lovochemii majoritu. Proferta se rozhodnutím představenstva přes protesty německého spolumajitele BAGS navýšení nezúčastnila a zůstala jí v podniku minorita. Lovochemie tak byla začleněna do firemní skupiny Agrofertu. Problém spočíval v tom, že v té době byl Babiš předsedou představenstva všech tří klíčových firem – Lovochemie, Proferty i Agrobohemie. Následně poslal Profertu do likvidace. Skončila v konkurzu spolu s půlmiliardovým dluhem vůči IPB, ke kterému se Agrofert neznal. Lovochemie je tunelizace Souboj o Lovochemii skončil tím, že společnost BAGS podala na Agrofert trestní oznámení. „Firmy okolo pana Babiše ovládly Lovochemii a my jsme zcela vypadli ze hry,“ prohlásil v té době obchodní ředitel BAGS Jiří Šmejkal. „Celá Lovochemie je typická tunelizace,“ zdůraznil. Případem možného spáchání trestného činu zneužívání informací v obchodním styku se zabývala nejprve Služba pro odhalování korupce a poté litoměřická policie. Ta rozhodla, že věc odloží jako nedůvodnou. Podruhé se kauza ovládnutí Lovochemie dostala na stůl vyšetřovatelů v roce 2001 na základě stížnosti společnosti BAGS. Tehdejší litoměřická státní zástupkyně Lenka Bradáčová uvedla, že při majetkových změnách v chemičce mohlo být spácháno až pět trestných činů. Policie mimo jiné prošetřovala, zda se Babiš nechtěl těmito transakcemi účelově vyhnout splacení půlmiliardového úvěru, který tak uhradili daňoví poplatníci. „Ta věc byla ukončena, ale je do ní přípustná stížnost. Na základě této stížnosti jsem vydala usnesení, jímž jsem zrušila usnesení vyšetřovatele, jelikož se jednalo o to, že ta věc byla odložena nezákonně a nedůvodně,“ řekla tehdy Bradáčová České televizi. Následně jí však byla kauza odebrána. Bradáčová přešla na Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem, kde povýšila na post náměstkyně. Poté byl případ přesunut na Městské státní zastupitelství v Praze, kde ho policie v roce 2002 znovu odložila. Případ vyšuměl do vytracena, ale otazníky kolem něj zůstávají dodnes. Týdeník Euro později zjistil, že klíčový policejní znalec David Hrazdíra, na základě jehož posudků byl případ odložen, následně vypracovával posudky pro Agrofert. Zdroj: https://t.co/u9txKTXzRT #Lovochemie #korupce #Babiš

V okolí Kralup nad Vltavou se od jara šíří silný nepříjemný zápach, který někteří obyvatelé přirovnávají ke zkaženým vejcím nebo spálené gumě, a jehož příčinu spatřují v aktivitách chemické továrny Orlen Unipetrol, což vyvolalo obavy o zdraví a následné petice místních obyvatel, kteří žádají zásah státních úřadů. #zápach #Kralupy #flérování

Orlen Unipetrol zakazuje wjazdu do swoich rafinerii samochodom wyprodukowanym w Chinach, co ma na celu zwiększenie bezpieczeństwa. Podobne przepisy już obowiązują w polskich zakładach Orlen. Temat chińskich aut budzi kontrowersje związane z ich wpływem na bezpieczeństwo kraju. #bezpieczeństwo #očesku

Společnost Orlen Unipetrol zakázala vjezd čínským automobilům, jako jsou MG, BYD a Dongfeng, do svých areálů v České republice z důvodu obav o bezpečnost a možné riziko sběru dat pomocí moderních senzorů a komunikačních systémů. Zákaz platí pro vybrané objekty a je součástí strategie na ochranu před kybernetickými a špionážními hrozbami. #bezpečnost #automobilismus #technologie

Společnost Orlen Unipetrol zakázala vjezd čínským automobilům do svých areálů z obav o bezpečnost a potenciální špionážní hrozby spojené s pokročilými systémy těchto vozidel. Zákaz se vztahuje na areály v Litvínově, Kralupech nad Vltavou, Pardubicích a Neratovicích, kde budou kontrolovány identifikační čísla vozidel. #KybernetickáBezpečnost #ČínskáAuta #Infrastruktura