Od Stanislavy Gabriel Waldštejn: "Vydržela jsem poslouchat jen chvíli. Opravdu jen chvíli. Vystoupení současné vlády, která vysvětlovala, proč má Česká republika hospodařit se schodkem 389 miliard korun. A právě tady se musím zastavit. V době nízké nezaměstnanosti a v situaci, kdy se české ekonomice daří, se ptám…Proč potřebujeme vytvářet dluh 389 miliard korun? Co za těch 389 miliard Česká republika skutečně získá? Protože ten účet nezmizí. Budou ho platit naše děti i naše vnoučata. Andrej Babiš při svém vystoupení působil velmi nejistě. Opakování slov, nedokončené myšlenky, málo konkrétních odpovědí. Je obrovský rozdíl mezi pečlivě připraveným videem na sociální sítě a živým vystoupením, při kterém musí premiér bez scénáře obhájit hospodaření své vlády. A od premiéra České republiky očekávám mnohem víc. Potom nastoupila Alena Schillerová. Ta má naopak rétoriku zvládnutou velmi dobře. Umí pracovat se slovy, hlasem i neverbální komunikací. Avšak dobře zvládnutá rétorika ještě není dobře zvládnutá ekonomika. Místo jasného vysvětlení současného zadlužování jsme opět slyšeli hlavně to, co údajně udělala špatně předchozí vláda Petra Fialy. A nakonec Karel Havlíček. Úderné věty, důrazný projev, obhajoba toho, co už zaznělo. Ale odpověď na základní otázku mi stále chybí… Proč se Česká republika v době, kdy se jí daří, zadlužuje o dalších 389 miliard korun? Nechci poslouchat další předvolební hesla ani nekonečné hledání viníků v minulosti. Chci vědět, co za těch 389 miliard dostaneme a kdo ten účet jednou zaplatí. Protože státní dluh není virtuální číslo v tabulce. Je to účet, který po nás zůstane." #ČeskáRepublika #ekonomika #politika