Porsche has decided to change its strategy and instead of mass production of sports cars, it will focus on exclusive models with high margins, inspired by the Ferrari brand, due to declining sales and efforts to increase profitability. #Porsche #exkluzivita #automobilismus (translated)
Dárek od Zemanovy vlády: Unipetrol I Nejproblematičtější kapitolou v historii podnikání Andreje Babiše je dvojí privatizace petrochemického gigantu Unipetrol. U obou hrály klíčovou roli jeho nadstandardní vztahy s vládami sociální demokracie. První díl se začal psát v lednu 1999, kdy vláda Miloše Zemana provedla čistku v tomto státem většinově vlastněném holdingu. Babiš přitom neseděl s rukama v klíně. Novým generálním ředitelem Unipetrolu se stal Pavel Švarc, který do té doby vedl Lovochemii z holdingu Agrofert. Babiš získal vlivné spojence hlavně v ministrovi průmyslu a obchodu Miroslavu Grégrovi a jeho pravé ruce, náměstkyni Miladě Vlasákové, která se stala předsedkyní dozorčí rady Unipetrolu. Výborné vztahy měl i s premiérem Milošem Zemanem. Čistka neušla kritice, jelikož Unipetrol tehdy patřil mezi pět nejziskovějších společností v zemi. Už v té době spekulovalo o tom, že petrochemického obra může ovládnout Andrej Babiš. O tom svědčil následující vývoj. Kromě Švarce se členy představenstva Unipetrolu stali další lidé spjatí s Agrofertem: Jan Landa, Václav Přibyl a Miroslav Kuliha. Proč Babiš dosadil do Unipetrolu svoje lidi? Do budoucna se chystala jeho privatizace, ale vliv mohly mít i obchodní důvody. Zdroje z Agrofertu tehdy upozorňovaly na provázanost firem Agrofertu a Unipetrolu, které si vzájemně dodávaly produkty. Bylo možné snížit cenu dodávek státních firem pro Agrofert, přičemž stát prodělal. Babišův holding následně těžil z výhodných smluv s Unipetrolem celé tři roky a „tunelováním“ státu vydělal miliardy bez povšimnutí policie a kontrolních orgánů. Exkluzivita pro Agrofert Rozhodnutí o privatizaci Unipetrolu padlo v prosinci 2001. Vláda ho prodala v tendru za 11,9 miliardy korun. Neuspěla britská společnost Rotch Energy, která nabízela téměř o 3 miliardy více. Vítězný Agrofert podporoval především propagátor „české cesty“ Grégr. Babiš podepsal kupní smlouvu o nákupu 63 procent akcií Unipetrolu v únoru 2002. Trh tehdy na sporné rozhodnutí vlády, ignorující doporučení privatizační komise, reagoval propadem akcií Unipetrolu o 45 procent. Prodej měl i své odpůrce. Pavel Mertlík, do dubna 2001 ministr financí v Zemanově vládě, prohlašoval, že podmínky pro vítěze byly „příliš královské“. Vláda se podle něho chovala, jako by nešlo o veřejnou soutěž, a Agrofertu udělila exkluzivitu. Nový vlastník následně veškeré pochybnosti potvrdil. Babiš před privatizací avizoval, že koupi Unipetrolu bude financovat s koncernem Conoco, což nesplnil. Už tehdy existovalo podezření, že nemá zajištěný úvěr. Otálel se zaplacením a nakonec byl donucen holding za Špidlovy vlády v září 2002 s ostudou vrátit. První privatizace Unipetrolu skončila fiaskem a Miloš Zeman dlouho nemohl přijít Babišovi na jméno. „Byl jsem přímým účastníkem podpisu dohody při privatizaci Unipetrolu a konstatuji, že pan Babiš tuto podepsanou dohodu nedodržel. To je pro mě dostatečný důkaz nevěrohodnosti pana Babiše, nehledě na jistá další podezření, která se doufám časem prošetří,“ prohlásil Zeman v roce 2011 při vzniku hnutí ANO. Podezření se dodnes neprošetřila a nyní jsou oba muži mocenskými spojenci. @AndrejBabis @KoncernAgrofert Zdroj: https://t.co/5ICcF7LXHg #Unipetrol #privatizace #Babiš
