Search

Pane premiére, chovejte se prosím slušně. Úctu byste měl projevovat jak lidem, tak přírodě. V posledních dnech jste se v obou ohledech zachoval jako buran. K vašemu neuctivému chování k pirátským poslankyním jsem se už vyjadřoval. Nyní znovu ukazujete, že se neumíte chovat. Dospělým ženám se říká „paní“, a ne křestním jménem. Je to novinářka a máte se k ní chovat s úctou. To není žádná vaše kamarádka. Místo vyřvávání v CHKO si příště raději zopakujte pravidla etikety. #Úcta #Etiketa #Příroda

Dneska mi odletěla moje nejlepší kamarádka na čtyři roky na sever Evropy. Jediná žena, se kterou jsem se za pětatřicet let nepohádal ani ve chvíli, kdy mi po hodině skládání komody z IKEA suše oznámila, že ty šuplíky mám obráceně. Máme spolu jeden z těch vztahů, které se blbě pojmenovávají, protože na ně běžné škatulky nestačí. Nejsme pár, nikdy jsme nebyli, a přesto jsme si dávno přestali být jen kamarádi. Jsme si rodina, první telefon, když se něco posere, Vánoce, společné historky, děti, rodiče, nemoci, radosti, průsery a třicet pět let života, který se nám různě motal dohromady. Poslední týdny před jejím odjezdem jsme si byli možná blíž než kdy dřív. Pomáhal jsem jí, s čím bylo potřeba, a dnes jsem ji odvezl na letiště. Pak si vzala kufr, šla k check-inu a mně najednou došlo, že je to opravdu tady. Měl jsem slzy v očích. Hrozně moc jí to přeju. Je to správně, je to pro ni skvělá věc a od první chvíle jsem chtěl, aby jela. Jen mě nikdo nevaroval, že člověk může mít současně takovou radost za někoho druhého a tak strašně smutno za sebe. #přátelství #emoce #život

Komorová fibrilace. Lékaři mu nedávali šanci. Rodina pána v podstatě oplakala. Ten se druhý den probral a chtěl zdrnout ze špitálu,protože musí zavařovat okurky 😅. Mentálně úplně v pořádku. Po 40 minutové resuscitaci! Kamarádka hledá sestřičku,která tatínkovi zachránila život🙏 #zdraví #medicína #resuscitace

Taky Vám chybí Dana Drábová? Říká se, že každý člověk je nahraditelný. Je celkem jedno, jestli to lingvisticky označíte za ustálené rčení, nebo aforismus. Je to nesmysl. Podívejte se na Danu. Když na podzim roku 2025 odešla, hodně jsem přemýšlel, kdo to vlastně zmizel z našich denních životů. Zda neúnavná bojovnice proti lidské blbosti, zanícená propagátorka vědy a vědeckého pohledu na svět, velká podporovatelka Ukrajiny, nebo žena s talentem překládat velmi složité věci do jednoduché řeči. Nebo snad dáma s obrovským sociálním cítěním a touhou pomáhat třeba matkám samoživitelkám? To všechno Dana byla. Ale taky spravedlivá šéfová, vtipná a sarkastická kamarádka a třeba i vnímavá a citlivá partnerka. Chybí tady. Moc si přeju aby každý z nás žil alespoň z poloviny podle stejných principů jako žila ona. Všem by nám tady bylo líp. Dalibor Dědek #DanaDrábová #Vzpomínky #Inspirace

Muži, který se vydával za doktora a podle obžaloby znásilnil čtrnáctiletou dívku po jejím opuštění kamarádkami v jeho bytě, hrozí obvinění z pohlavního zneužití a sexuálního útoku, přičemž sám vinu popírá, přičemž v další části řízení přiznal výrobu dětské pornografie s 21 dívkami. #znásilnění #pohlavnízneužití #dětskápornografie

ostupy a zájmy má, a tím potichu ovlivňuje vaše chování a postoje. Například pokud se vaše kamarádka začíná věnovat ekologickým aktivitám, je pravděpodobné, že vás její nadšení osloví a motivuje k zájmu o podobné činnosti, aniž by vás k tomu explicitně vyzývala. #ŠkolníSegregace #SociálníVliv #PozitivníPostoje

Zase ty kočky, ale už dám dlouho pokoj, jen to teď ze mě musí ven. Dnes jsme spolu týden. Ušli jsme kus cesty, ale ještě nejsme v cíli, tedy co se týká sbližování. Ellie mi zatím moc nevěří, byť je už za mou přítomnost, myslím, ráda. První den byl nejnáročnější, protože se schovala tak perfektně, že nebyla k nalezení. Vím, že to kočky umí, ale vážně nikde nebyla. 😁 Myslel jsem, že utekla větračkou. Schovala se nejdřív na tom nejblbějším místě, za záchodem. Když mě spatřila, začala zvláštně mňoukat. Jako by křičela: proč jsem tady a neubližuj mi! Viděl jsem vystrašené zvíře, které působilo, jako by bylo vyjmuto z panenské přírody. V duši jsem cítil, že je to špatně, ale byl v tom dobrý úmysl. Já ji k adopci nenabízel. Když jsme si já i mí přátelé mysleli, že je ztracená, nadával jsem si do čuráků a měl o ni velký strach. Je neslyšící, venku by se jí mohlo něco stát. Cítil jsem se hrozně. Přátelé se mě ptali, co budu dělat. Odpověděl jsem: co budu dělat, ráno vyhlásím pátrání, vytisknu její fotky, obejdu sousedy, obvolám útulky... A ta paní co mi jí dala, mě může plným právem uškrtit. Po ohledání bytu, domu i okolí, včetně střechy, jsem myslel, že ji už nikdy neuvidím. A pořád jsem měl před očima ten její vystrašený výraz. Když se pak v noci ukázala, spadl mi kámen ze srdce. Následující dvě noci mňoukala, podle mě to bylo truchlení po ztraceném domově. Vstával jsem k ní jako k dítěti a hladil ji, to ji uklidnilo. Ale pohlazení muselo být jemné a opatrné. Ještě dnes se nenechá pořádně pohladit. Ale vítáme spolu každé ráno u okna den. To mi dovolí i pusu na její královskou hlavu. 😊 Vnímám její handicap a snažím se trochu dupat při chůzi, aby věděla, že jdu. Mávám, svítím telefonem a abych jí nešlápl, tak po bytě šoupu nohama, jako bych lyžoval. 😁 Moc si vážím toho, že jsem dostal šanci jí udělat domov a být jejím životním parťákem. Zároveň častěji myslím na zvířecí miláčky, které jsem měl před ní. Byl to pes z útulku, velký, mladý, kterého nikdo nechtěl, protože byl mezi psy nejproblémovější. Venku se chtěl s velkými psy prát, bylo to s ním náročné. Vychovávat mi ho pomáhal starý myslivec. Mně se ale takový pes tehdy hodil, protože jsem rok bydlel v cigánském ghettu a moje manželka byla bílá, která se tam bála. Takže to ode mě bylo i na jednu stranu vypočítavé. Bylo mi něco přes dvacet, děti jsme ještě neměli. Byl to super kamarád, vlastně naše první dítě, dalo by se říct. Potom kočka, kterou jsem si vzal na inzerát před 4 lety. Lidé se jí museli zbavit, protože žárlila na dítě, které se jim narodilo. To byla moje nejlepší kamarádka, jakou jsem kdy měl. Znala mě dokonale. Někdy jsem po příchodu domů neměl náladu a potřeboval být aspoň půl hodiny sám, a ona to vždy vycítila. Jen seděla poblíž, aby mě nechala být. Pak, když věděla, že je správný čas, skočila na mě, já se omluvil a začalo velké mazlení. Nezapomenu na její vrnění a na to, jak mě měla ráda i jak mě kousala. 😄 Vždycky jsem se snažil zbavovat jejích chlupů uchycených na oblečení. Když ale odešla, staly se ty chlupy pro mě tou nejvzácnější relikvií. Až mám slzy v očích, když o ní píšu. ❤️ Ale život jde dál a teď mám na starost kočičí královnu. Dokonce kvůli ní víc uklízím, snažím se, aby se jí u mě líbilo. S předchozí kočkou jsme se zkamarádili během několika dnů. S Ellie to jde pomaleji, ale já tu trpělivost mám. Těším se na to, až na mě skočí a budu ji moct pořádně mazlit. V tu chvíli budu absolutně šťastný. Ať žijou zvířata! Psst, královna spinká 🤫 -

Kočičí nemocný Valentýn Moje kočka nechce jíst, tak jsem ji vzal na kliniku na vyšetření. Má v puse afty, ale pro jistotu jsem jí nechal udělat i krevní testy. Teď čekáme na výsledky. Je to moje nejlepší kamarádka. Máme podobný osud. Oba nás vyhodili z domova. Na rozdíl ode mě má krásnou malou pusinku, skáče mi do náruče, spí vedle mě, rozesmívá mě, někdy mě kousne 🤷🏾😁 dělá svět hezčí. Každý den jí zpívám, že je krásná kočička. ♥️ Občas ukradne kus paštiky, ale vždycky vím, co od ní můžu čekat. Narozdíl od lidí. Jsem za její přítomnost vděčný. Žádná přítomnost někoho druhého není samozřejmost. -