Search

Nejsem fanatik, jsem úplně v pohodě s tím, když kolegové z @ODScz různé věci vidí různě. Ale nikdo mě nedonutí podporovat kandidáty jako je paní Zlatušková, kandidující s jasně progresivním programem, přiznávající, že má jiné názory než členové ODS a hlásící se k inspiraci komoušem Mamdáním. A říkám otevřeně, že pokud nejsme schopni stavět kandidátky s pravicovými kandidáty potírající vliv lidí jako je paní Zlatušková, tak je lepší, abychom ty volby prohrávali. Kdybych volil v Brně, budu volit proti ní. https://t.co/LSBV8CFnlH #politika #volby #ODS

The head of the army must not go to Ukraine, where his colleagues from other countries will address defense against Russia. At a time of extreme threat, the AB government is cutting us off from allies, leading the state's budget to collapse, and together with the attack on education, is destroying the future of all, especially the young generation. (translated)

Včera jsem se vás ptal, jestli byste měli zájem o seriál - příběhy význačných žen - zejména vědkyň, které ale téměř nikdo nezná (nebo alespoň u nás). Doufal jsem ve větší zájem, ale přesto se pár desítek z vás našlo, a tak začnu právě ženou, která jako první popsala, jak se vědkyním krade sláva a sama přitom z dějin téměř zmizela. Uvidíme, jestli se to chytne, další osud seriálu je ve vašich rukou. Je v tom trpká ironie: Matilda Joslyn Gageová se stala obětí jevu, který sama odhalila. Teprve v roce 1993 tento mechanismus pojmenovala jiná historička právě po ní: Matildin efekt. V roce 1870 vydala Gageová třicetistránkový spisek Woman as Inventor (Žena jako vynálezkyně) a o třináct let později ho rozšířila ve formě článku pro prestižní časopis North American Review. Píše v něm, že ženy odpradávna vynalézaly – od postupů zpracování hedvábí a krajek až po hlubinný dalekohled –, ale veškeré zásluhy si nakonec vždy připsal nejbližší muž. Často to byl přímo manžel – vdaná žena totiž v tehdejších Spojených státech neměla právo na výdělek z vlastního patentu. Gageová to nepsala jen jako teoretické zamyšlení; její práce byla uceleným katalogem konkrétních případů. Nejznámější z nich je spor o odzrňovač bavlny. Gageová tvrdila, že tento přelomový nápad ve skutečnosti patří Catherine Littlefieldové Greeneové, vdově po generálovi, která na své plantáži hostila mladého Eliho Whitneyho. Právě Whitney stroj podle jejího návrhu sestrojil a následně na něj získal patent. Historici se dodnes přou o to, jak velký podíl Greeneová vlastně měla. Pro Gageovou však nešlo jen o jeden konkrétní vynález. Šlo o systematický vzorec: žena něco vymyslí, muž to zpeněží a učebnice si zapamatují pouze jeho jméno. Matilda Joslyn Gageová se narodila 24. března 1826 v newyorském městě Cicero do rodiny bojující za zrušení otroctví. Dům jejích rodičů, a později i její vlastní dům ve Fayetteville, sloužil jako stanice tzv. podzemní železnice, jež pomáhala uprchlým otrokům. V roce 1852 poprvé promluvila na národním sjezdu za práva žen, přestože jí tehdy bylo pouhých čtyřiadvacet let. Společně s Elizabeth Cady Stantonovou a Susan B. Anthonyovou založila Národní asociaci pro volební právo žen a podílela se na sepsání prvních tří svazků díla History of Woman Suffrage. Byla však mnohem radikálnější než její dvě kolegyně. Odsuzovala církev jako hlavní oporu podřízenosti žen, tvrdě hájila práva původních obyvatel a dokonce se nechala čestně adoptovat do vlčího klanu Mohawků. Když se v roce 1890 hnutí za práva žen sloučilo s konzervativnějším proudem, Gageová na protest vystoupila a založila si vlastní organizaci. Za trest ji hlavní proud sufražistek ze svých dějin vymazal. Feministka Gloria Steinemová ji později výstižně označila za „ženu, která předběhla i ty, jež samy předběhly svou dobu“. Zemřela v roce 1898 v Chicagu u své dcery Maud, manželky L. Franka Bauma, autora slavného Čaroděje ze země Oz. Baum pojmenoval hlavní hrdinku Dorotku po vnučce Gageové, která zemřela v kojeneckém věku. I v tomto slavném příběhu se tak tiše ozývá stejný motiv: silná žena v pozadí fenoménu, jejž celý svět zná pod cizím jménem. Sto třiadvacet let po vydání spisku Gageové dala tomuto jevu konečně jméno historička Margaret W. Rossiterová. V roce 1993 publikovala v časopise Social Studies of Science (@Soc_Stud_Sci) článek s názvem The Matthew/Matilda Effect in Science. Takzvaný Matoušův efekt (dříve popsaný sociologem Robertem Mertonem) definuje pravidlo, podle kterého slavný vědec získá nepoměrně více uznání i za práci, na níž se podílel jeho méně známý kolega. Rossiterová k tomuto principu přidala genderovou variantu a pojmenovala ji po Gageové – protože ta tento fenomén nejen jako první popsala, ale sama se stala jeho obětí. Rossiterová o ní napsala, že „zahlédla, co se děje, pochopila vzorec, odsoudila ho, a přitom si jím sama prošla“. Sama Rossiterová, jež zemřela v srpnu 2025 ve věku 81 let, strávila desítky let v archivech a napsala tři monumentální svazky díla Women Scientists in America. Když jako doktorandka poprvé oznámila, že chce zkoumat historii vědkyň, kolegové se jí smáli, že to bude velmi tenká knížka. Nakonec jich objevila stovky. Příklady, které Rossiterová uvádí, dobře rezonují i dnes. Snímky DNA Rosalind Franklinové. Teoretický výklad jaderného štěpení Lisy Meitnerové, za který dostal Nobelovu cenu výhradně Otto Hahn. Středověká lékařka Trota ze Salerna, jejíž spisy se po její smrti začaly účelově připisovat mužům. Nettie Stevensová, jež objevila chromozomy X a Y. Nebo Jocelyn Bellová Burnellová, která ještě jako doktorandka objevila pulsary, avšak ocenění za objev převzal její školitel. Tento jev bohužel neskončil s 19. stoletím. Studie stále dokazují, že naprosto identický odborný článek získá vyšší hodnocení a respekt, pokud je pod ním podepsán muž. V Česku na tuto problematiku dlouhodobě upozorňuje Národní kontaktní centrum – gender a věda (@NKC_CZ) při Sociologickém ústavu (@Sociologicky) AV ČR (@Akademie_ved_CR). Česká republika navíc vykazuje jedny z nejhorších statistik v Evropě, pokud jde o podíl žen ve vedení výzkumných institucí. Zarážející je i fakt, že celá polovina Češek s čerstvým doktorátem do výzkumné sféry nakonec vůbec nenastoupí. Matilda Joslyn Gageová v roce 1883 napsala, že pokrok vzniká z řady drobných kroků a že nelze předvídat, co se stane, když z historie vynecháme i tu nejnepatrnější osobu. Právě proto má smysl vracet těmto ženám jejich jména. Nejde o pouhé morální gesto, ale o nezbytné narovnání historických faktů. Bez nich je totiž historie vědy neúplná a zkreslená. Osobně vidím ale ještě snad důležitější důvod pro jejich zviditelnění - chceme-li, aby se naše dcery samy věnovaly vědě, potřebují takové silné pozitivní vzory. Musí vidět, že ženy jsou neméně schopné a jen potřebují příležitost a musíme jim vštípit, ať bojují za přiznání svých úspěchů nejen pro ně samé, ale i pro generace dalších žen. Tento text je úvodem k novému seriálu o vědkyních, které Matildin efekt téměř vymazal z naší paměti. V následujících týdnech bych vám rád mnohé jejich práce a osudy postupně představil, záleží jak se vám bude téma líbit a budete-li mé články sdílet. Taky mi pište své náměty - která zapomenutá vědkyně (světová i česká) by podle vás měla dostat také prostor? Napište mi do komentářů. A nezapomeňte sledovat @tkapler, ať vám další díly neuniknou. Hash: #zeny_ve_vede #Matilda_effect #zeny_ve_vede #Matilda_effect #feminismus

Jürgen Klopp, the new coach of the German national team, will celebrate his departure from Red Bull with a farewell event in Munich, attended by former colleagues, and after the weekend, he plans to announce his first vertical squad for the upcoming national team matches. (translated)

Following the death of the legendary country singer Dolly Parton at the age of 80, her friends and colleagues from the music and film industry express profound loss and sadness, with many claiming that the world without her is much less vibrant and brings memories of her invaluable contribution and inspiration. (translated)

Kolegové ze Sněmovny a Senátu pokládají věnce. Já mám dnes na starosti Kačenku, tak jsem přišel alespoň do publika. Koneckonců je jedno, v jaké roli si připomenete dějinnou událost, která tak výrazně ovlivnila naši zemi a naši společnost.  Pan prezident mi svým projevem připomněl  hrdinství a odvahu té doby. A Tomio Okamura svou přítomností zase smutnou skutečnost, že stejně jako tehdy, ani dnes není naše země prosta prosruských kolaborantů, kterým se musíme postavit na odpor. #historie #ČeskáRepublika #odvaha

Zastavili vlak, aby zachránili lidi. Oni sami už ale čas neměli… Dron zasáhl lokomotivu vlaku na trase Oděsa–Dnipro. Strojvedoucí a jeho asistent se až do poslední chvíle snažili vlak zastavit a dát cestujícím šanci na evakuaci. Před útokem vlak dojížděl do stanice, kde byla plánována evakuace cestujících. Nakonec se podařilo evakuovat přibližně 340 cestujících a členů vlakové posádky. Nikdo z nich nebyl zraněn. „Naši kolegové vykonávali svou práci až do konce a udělali vše pro ochranu lidí, za které byli zodpovědní,“ uvedla Ukrzaliznycja. Dva železničáři zemřeli. Svou povinnost splnili až do poslední chvíle. Zachránili stovky lidí, ale sami už šanci neměli. Čest jejich památce. 🕯️🙏 Věčná památka hrdinům ukrajinských železnic. 🇺🇦 #Hrdinové #Záchrana #Ukrajina

Psal mi dnes známý, který cestoval do Ománu (viz screenshot níže). Přesně takto začínají ty příhody, kdy někoho odmítnou vpustit třeba do USA nebo ho přinejmenším pošlou na secondary inspection na „výslech“. Připomnělo mi to Čecháčky, které jsem bohužel potkal na imigračce na letišti v Marakéši, dylina neuměla anglicky a s křikem se tam rozčilovala, že jí pohraničník nerozumí :D Došel jsem k závěru, že my jako Češi máme jednu nehezkou vlastnost – většina z nás se neumí chovat a to nás dost odlišuje od Anglosasů (mám samozřejmě na mysli ty bílé, kolegové z Afriky a Asie jsou s výjimkou Jižní Koreje, Japonska a Singapuru ještě úplně jiná liga, co se týče nevychovanosti). My Češi jako slovanský národ jsme zvyklí řešit vše napřímo, od srdíčka, někdy s verbální agresivitou, což ale vlastně nikde nefunguje, dokonce ani na našem území. Člověk tím nic nezíská kromě falešného pocitu vítězství v „konfliktu“. Protože celý život hodně cestuju, tak jsem se naučil ten anglosaský model jednání, při cestování je to samozřejmost, už proto, že jsem v zahraničí host, funguje to bezvadně, ale ne vždy tomu tak bylo. Mám krásný příklad. V roce 2022 jsme byli s facility managerem na výletě v USA. Zarezervovali jsme si oba pokoj (každý svůj) v hotelu v Queens, NYC přes Booking, který vždy uvádí konečnou cenu, resp. explicitně zmíní položky, které v ceně nejsou (např. městské taxy). Já v poznámce u rezervace uvedl, že bych rád poprosil o tichý pokoj, ideálně s výhledem. V noci jsme přijeli z letiště na hotel a začal indický Apu takovým tím jejich pasivně-agresivním stylem zkoušet naúčtovat $5 denně za tzv. resort fee (taková americká mrdkovina, hodně používají na Floridě a ve Vegas, a je to jakože za možnost využívat posilovnu, bazén...). V našem hotelu ale nebyla ani posilovna, ani bazén, kromě pokojů a malinkého lobby prostě nic. Tak jsem se ho (ještě v klidu) ptal, za co ten resort fee je. A on přidrzle, že za mikrovlnku na pokoji. Tak mu říkám, ať si mikrovlnku odnese, že ji nepotřebuju a nebudu to platit, protože pokoj jsem zarezervoval dříve, než ten resort fee zavedli (prý to byla novinka a rezervaci jsem měl několik měsíců). Čávo zase něco mlel, to už mi bouchly saze a začal jsem na něj řvát, že je scammer 🤣 To ho dost nasralo, nakonec jsem musel ten resort fee zaplatit (šlo asi o $60), jinak by mě neubytoval a k tomu mi dal špinavej pokoj v prvním patře do ulice přímo nad vstup do hotelu. Facility manager dostal pokoj v 9. patře s krásným výhledem :D Další den jsem to řešil na recepci s kolegyní od Apu, ta uznala, že jsem v právu a lováky mi vrátila, šajze cimra mi ale zůstala. No a letos jsem byl opět v Queens v NYC, totožný scénář – měl jsem pokoj zarezervovaný snad půl roku dopředu za super peníze. Přijel jsem na hotel, na recepci Apu, udělal jsem check-in, ptám se během check-inu, jestli je pokoj tichý, Apu že jasně. Pokoj opět nad vchodem do hotelu, do rušné ulice, naproti vjezd na parkoviště. Tentokrát, poučen po minulém nezdaru, jsem zašel v klidu zpět na recepci a velmi klidně, slušně, tzv. „na Anglosasa“ jsem mu vysvětloval, že pokoj úplně tichý není, že rezervaci mám půl roku, tak by na ní mohl být brán zřetel a jestli by s tím nešlo něco udělat, že budu v hotelu 7 dní a že by mi to dost pomohlo. Čárymáryfuk, najednou se objevil pokoj ve 4. patře, orientovaný na druhou, klidnou stranu a jako bonus hezký výhled na Manhattan. Takže buďte v zahraničí slušní a klidní, vyplatí se to. Slušní (nerovná se vulgární, za to už je pokutička) nemusíte být na české policajty a měšťáky a na slovenské celníky. Proč? Protože se to nevyplatí, slušnost se v těchto případech často obrátí proti vám... #Cestování #Imigrace #Slušnost

Jsem opravdu a upřímně nadšený z toho, že po těch cca dvaceti letech, co se s Michalem známe profesně resp. společensky, se konečně potkáme i jako kolegové💪 Velký boost pro @Air_Bank a @PPFbanka 🚀 https://t.co/SAiNt2ZRDt #Networking #Spolupráce #Bankovnictví

Lisa, a woman laid off due to automation and generative artificial intelligence, expressed the feeling that she had dug her own grave, as she and her colleagues had trained the AI that replaced them, raising significant concerns about the future of jobs in the outsourcing industry in the Philippines. (translated)

Zaregistrovala jsem výtku od paní senátorky Vildumetzové, jejíž kolegové z ANO paradoxně natáčí videa přes handsfree zcela bežně. Doufám tedy, že veřejně pokárá i je. Pokud to paní senátorku uklidní, slibuji, že to už raději nebudu dělat. Ona mi však na oplátku musí slíbit, že pokud se bude v budoucnu někdy znovu vdávat, nebude mít mezi pozvanými hosty nějaké další mafiány z Dozimetru, jako tomu bylo minule. #politika #vzkazy #mediálníetika

Policie a státní zastupitelství tento týden rozhodly, že jsme se nedopustili ničeho trestného. Šly ještě dál a potvrdily, že jsme napsali pravdu, konkrétně tedy kolegové Michael Švec a Zdislava Pokorná. 👉🏻 Více si přečtěte v newsletteru Výběr šéfredaktora Pavla Tomáška. https://t.co/qYgvrJmIf3 #pravda #justicie #novinářství

Ovládají-li kolegové v našem investigativním týmu něco opravdu dobře, pak je to umění ptát se. Vytrvale. Důsledně. A nenechat se odbýt. I v uplynulém týdnu uprostřed léta to předvedli hned několikrát. https://t.co/ukKXHf4uCe https://t.co/HfCT1AuNI0 #investigace #žurnalistika #komunikace