Search

Tomas Kapler wrote in a post from the #WomenInScience series that Adéla Kochanovská, born Němejcová, discovered a hidden flaw in the armored casings of grenades using X-rays. According to him, in the storage facility, 60 out of 100 pieces ended up as scrap due to cracking; Kochanovská changed the hardening process and reduced the defect rate to a few percent. She became the first woman to obtain the title of professor at the Czech Technical University after the age of fifty. Kapler stated that Kochanovská was born on March 8, 1907, in Silesian Ostrava, where Czech, Polish, and German were commonly mixed. Her father, František Němejc, was a mining engineer, and her mother, Eleonora, née Maurerová, spoke several languages, was a photographer, and played the piano. Her mother wished for her daughter to pursue a musical career, while her uncle, academic painter Augustin Němejc, guided her towards painting. #ŽenyVeVědě #ČVUT #Inovace (translated)

Tomas Kapler stated in his contribution that the discovery of two fragments of pyrite in a former clay pit near English Barnham, according to him, pushed evidence of fire being used by humans back by 350,000 years. A team from the British Museum, led by Nick Ashton and Rob Davis, found them in reddish clay, even though pyrite was not naturally present in the area, according to Kapler. Archaeologists also discovered charred and heat-cracked hand axes and soil burned at over 700 °C there. It reportedly took scientists four years to eliminate the possibility of a fire caused by lightning. Kapler wrote that research published in December 2025 in the journal Nature described the oldest unequivocal evidence that humans could make fire themselves. According to him, the previous such evidence came from Neanderthal sites in northern France and was 50,000 years old. The find from Barnham, according to Kapler, shows that humans had this ability already 400,000 years ago. Chris Stringer from the Natural History Museum in London speculated that they were early Neanderthals, among other reasons based on finds from Swanscombe and Atapuerca. The contribution also addressed the fact that archaeological finds mainly preserve stone, while wood, leather, and plant fibers deteriorate. Kapler recalled a 35,000-year-old tool made from mammoth ivory from the German cave Hohle Fels, whose holes, according to him, allowed for the production of rope, and a six-millimeter fragment of a cord 50,000 years old found in the French Abri du Maras. Archaeologist Bruce Hardy's estimate that we know less than 10 percent of the ordinary life of prehistoric humans was linked by Kapler to the items that did not survive, such as nets, bags, bowstrings, or footwear. According to his conclusion, the image of the Stone Age captures primarily what has not perished. #Archeologie #DobaKamenná #Historie (translated)

The Czech Police stated that the measures taken have already begun, and so far there have been no disruptions to traffic or restrictions related to the event. According to them, their patrols were in the field on all major routes, and current information was supposed to be published in a thread. They added that a Ferrari was also deployed in service. #doprava #bezpečnost #informace (translated)

On the cliffs by the English Channel lay a fossilized spine with a neck so long that the science of the time deemed it impossible. A prominent Parisian anatomist declared the find to be a hoax and a conglomerate based on just a drawing. The woman who had dug it up with her own hands was not even allowed into the lecture hall. She was left with only debts and unrecognized merits. If you like the series #WomenInScience, share it further (preferably this first post of the thread, the others just need to be liked so you know what you have already read). Her name was Mary Anning and she lived in Lyme Regis, a small coastal town on the Dorset coast. Today, this area is called the Jurassic Coast. Two hundred million years ago, a warm sea flowed through here, and the bodies of creatures, which no one could name at the beginning of the 19th century, fell into clay sediments and limestones. #ZenyVeVede #MaryAnningova #Veda (translated)

In the laboratory without a photomicroscope, she counted forty-seven chromosomes in the child's cells. A colleague took the preparations for photography. She was then listed as the first author on the article that laid the foundations of human genetics. Additionally, her name was misspelled in the publication. Welcome to another episode of my series #WomenInScience. If you like it, please like and share it. Recommendation for threads - like each tweet (also for you to see where you left off), it's best to share just the first one (if you do it right away, then you won't have to come back). #ŽenyVeVědě #Genetika #Věda (translated)

🧵 1/9 Jedna z největších krádeží v historii autorství neproběhla v temné uličce, ale na pultu hračkářství. Deskovou hru Monopoly, na níž korporace vydělaly miliardy, nevymyslel nezaměstnaný chudák v době hospodářské krize. Stvořila ji geniální žena jako ostrou kritiku kapitalismu. Místo milionů však dostala almužnu, její jméno vymazali z historie. Dokonce i český fenomén „Dostihy a sázky“ stojí na jejím ukradeném nápadu.👇 Vítejte v dalším díle seriálu o opomíjených ženách. Ptali jste se, jak máte lajkovat a sdílet vlákna - asi nejlepší je dát like každému příspěvku, budete tak i vědět, co jste přečetli. A sdílet nejlépe první (abyste se nemuseli vracet, tak jej sdílejte hned :-) ) Omlouvám se dnes za pozdější publikaci, celou noc jsem instaloval notebooky pro sirotky a studenty na Ukrajinu z veřejné sbírky, díky že přispíváte, už zbývá jen 59 tisíc (https://t.co/gVtuZ0HDVL). #historie #ženy #kapitalismus

🧵1/8 „Studium algebry a náročné literatury způsobí ženám zástavu menstruace, kolaps dělohy a vytvoří zrůdný mozek na úkor zakrnělého těla!“ S tímto „vědeckým“ argumentem vyrukoval v roce 1873 profesor z Harvardovy univerzity a vedení prestižních škol jej následně používalo k zamítání přihlášek žen. Nevydávali to za diskriminaci, nýbrž za lékařskou povinnost chránit budoucí matky před tělesným zánikem. Vítejte u dalšího dílu mého seriálu #ZenyVeVede o opomíjených vědkyních, nově zkouším rozdělit text do vlákna, aby se vám to lépe četlo, dejte mi vědět, co na to říkáte. Dnes se navíc nebudu věnovat jedné ženě a vlastně ani žádné konkrétní vědkyni, a přesto bude text klíčový pro celý seriál. Matildin efekt, který odhaluje nespravedlnost, kdy je hotový vědecký objev odňat autorce a připsán muži, o kterém tu denně píšu, představuje totiž pouhou špičku ledovce. Skutečná ztráta poznání spočívá v preventivní eliminaci milionů žen, jejichž vědecká dráha skončila dříve, než zformulovaly první hypotézu. Historie ukazuje mrazivou kontinuitu od rakousko-uherských výnosů přes dobovou pseudovědu až po dnešní Tálibán. Mechanismus zůstává totožný: redukovat ženu na biologickou schránku a vědění střežit jako mocenský monopol mužů. Vždy šlo o aktivně prosazovanou politiku intelektuální izolace. #ZenyVeVede #Historie #Feminismus

Když v laboratoři omylem ukápla na plátěnou tenisku kapka chemické směsi, nešla smýt vodou, olejem ani rozpouštědlem. Z nešťastné nehody se nakonec zrodila nejslavnější impregnace světa. Radost z toho ale nemáme. Tento díl seriálu #ZenyVeVede jsem vybral s ohledem na včerejší narozeniny protagonistky. Je zajímavý a aktuální ale i důsledky jejího objevu. Patsy Shermanová (za svobodna O’Connellová) se narodila 15. září 1930 v Minneapolis. Na střední škole jí dívčí test studijních předpokladů přisoudil jedinou ideální dráhu: hospodyni. Požádala proto o chlapeckou verzi testu. Ta jí předpověděla kariéru zubařky nebo vědkyně. Vydala se studovat chemii a matematiku na Gustavus Adolphus College (@gustavus) ve městě St. Peter. V roce 1952 tam úspěšně promovala jako první žena, která získala bakalářský titul v obou oborech současně. Firma 3M (@3M) ji téhož roku přijala do laboratoře fluorové chemie. Smlouva byla jen dočasná. Ženy v laboratořích se tehdy vnímaly jako přechodná pracovní síla: vdají se, založí rodinu a odejdou. Chemičky byly jasnou výjimkou – v amerických laboratořích jich pracovalo zhruba šest procent a odnášely si v průměru jen 60 % mužského platu. Patsy se v srpnu 1953 vdala za Huberta Shermana a narodily se jim dvě dcery. Z firmy 3M však neodešla – zůstala v ní čtyřicet let. Úkol zněl téměř vojensky. Nová paliva proudových letadel rozkládala pryžové hadice. Shermanová připravila fluorochemickou latexovou emulzi, která měla agresivnímu palivu odolat. Asistentka Joan Mullinová však při práci upustila skleněnou láhev a kapky emulze dopadly na její bílé plátěné tenisky. Mýdlo, voda, alkohol ani organická rozpouštědla nepomohly. Plátno se však nezbarvilo ani nezhrublo – a v místech, kde směs zaschla, špína vůbec nechytala. Její šéf George Rathmann reagoval věcně: zasažené tenisky na základnu Wright-Patterson sice nepoletí, ale co kdyby se ta samá látka nanesla na tkaninu? Shermanová s ním vzorek namočila, usušila a podržela pod tekoucím kohoutkem. Voda od povrchu odskakovala téměř v pravém úhlu a stejně se zachovala i rozpouštědla. Fluorochemikálie totiž výrazně snižují povrchovou energii vlákna. Kapalina ho díky tomu nesmáčí, sbalí se do kuličky a sklouzne – olej i voda se chovají přesně tak, jako by tkaninu pokrývalo kachní peří. Látka, která měla původně chránit palivovou hadici, tak mohla chránit kabáty, koberce i čalounění. Jejím spolupracovníkem a mentorem se stal Samuel Smith. Tři roky společně ladili recepturu i výrobní náklady. První produkt se dostal na pulty v roce 1956 jako ochrana vlny. Shermanová později vzpomínala, že první zkoušky v textilkách dopadly „naprosto katastrofálně“, protože směs držela výhradně na vlně. Trvalo další léta, než zvládli úpravu bavlny, syntetiky, koberců, autočalounění či tkanin s trvalou úpravou, z nichž se mastná skvrna uvolnila až po praní. Produktová řada Scotchgard nakonec čítala kolem čtyřiceti položek a firmě v nejlepších letech vynášela přes 300 milionů dolarů ročně – v dnešním kurzu zhruba 6,3 miliardy korun. Když se v padesátých letech zkoušela odolnost tkanin přímo v provozu textilky, Shermanová musela čekat venku. Do výrobních hal ženy nesměly, a tak jí výsledky musel vynášet kolega. Patent US 3 574 791 na blokové a roubované kopolymery s polárními a fluoroalifatickými skupinami získala se Smithem 13. dubna 1971. Společně drželi třináct patentů, celkově je její jméno podepsáno pod šestnácti. Jeden z nich se týkal i optických zjasňovačů, díky nimž mohly prací prášky slibovat prádlo „bělostnější než bílé“. V roce 1974 přijala firma 3M Shermanovou jako první ženu do své Carlton Society, interní síně slávy vědců společnosti. V roce 1989 byla jako první žena uvedena do Minnesotské síně vynálezců a v roce 2001 do Národní síně vynálezců. V osmdesátých letech vedla firemní technické vzdělávání a nakonec řídila celý útvar technického rozvoje. Do důchodu odešla v roce 1992. Dcery se vydaly v jejích šlépějích: starší vystudovala chemii a pracovala v 3M, mladší se stala bioložkou. Skupina chemických sloučenin, ze které Scotchgard vyrostl, však měla i druhý život, který už Shermanová neovlivnila. Původní receptury stavěly na perfluoroktansulfonátu (PFOS). Tato látka se v přírodě téměř nerozkládá, hromadí se ve vodě i v krvi a patří mezi takzvané „věčné chemikálie“. Americká agentura EPA začala rizikovost PFOS prověřovat na konci devadesátých let. Společnost 3M ohlásila v roce 2000 útlum výroby a od roku 2003 Scotchgard přešel na látky s kratším (a tedy bezpečnějším) uhlíkovým řetězcem. Minnesotský spor o znečištěnou pitnou vodu skončil v roce 2018 vyrovnáním ve výši 850 milionů dolarů (přibližně 18 miliard korun). Patsy se toho nedožila, zemřela o 10 let dříve na následky cévní mozkové příhody. Výrobu celé nadřazené skupiny látek PFAS (Per- a polyfluorované alkylové látky) 3M definitivně ukončila na konci roku 2025. Značka Scotchgard ale žije dál – jako impregnace na obuv, čalounění či antimlžná úprava brýlí. Problémem všech PFAS jsou jejich závažná rizika zdravotních komplikací (onkologická onemocnění, hormonální a imunitní poruchy, metabolické a reprodukční poruchy). Což rozhodně nechcete u látek které v prostředí i tělech živočichů přetrvávají stovky let a neumíme je ani spolehlivě a levně filtrovat. V Česku se jejich koncentrace plošně měří v povrchových vodách; v kohoutkové vodě je studie zatím nacházejí jen v minimálním množství. Tento stín však nesnižuje hodnotu jejího objevu. Ukazuje spíše odvrácenou tvář chemie, která v roce 1953 nedovolila skvrně zmizet z tenisky. Shermanová ji nevyhodila – viděla v ní unikátní vlastnost a příležitost. Společnost z této vlastnosti vybudovala celé obchodní impérium. Svět si zapamatoval praktický sprej. Chemička, která jej vymyslela, zůstala v laboratorním plášti na firemní fotografii. Často říkala, že vynálezcem může být kdokoli, kdo neignoruje nehodu a zdánlivý neúspěch. Mladým dívkám vzkazovala, ať jdou odhodlaně za svým cílem, protože dokážou totéž co všichni ostatní. Sama to musela dokázat testu, který jí přisoudil jen péči o domácnost, pracovní smlouvě, jež počítala s jejím brzkým odchodem, i vrátnici v textilce, přes kterou ji nepustili k vlastnímu experimentu. P.S.: Každý den sem dávám příběh o opomíjené vědkyni. Pomozte sérii #ZenyVeVede šířit – like, komentář, sdílení a follow @tkapler, ať vám neuteče další díl. Slyšeli jste už o PFAS a jejich rizicích? #Chemie #Vynálezkyně #ŽenyVeVede

Dijetetičari preporučuju ljetne namirnice bogate vlaknima, poput bobičastog voća, graha, chia sjemenki, trešanja i ječma, koje su jednostavne za pripremu i pomažu u održavanju zdravlja crijeva te stabilnoj razini šećera i kolesterola u krvi. #vlakna #bobičasto_voće #ljetna_prehrana

Članak naglašava važnost konzumacije određenih ugljikohidrata, poput zobi, mahunarki, bobičastog voća, batata i cjelovitih žitarica, za srčane bolesnike, ističući da ti nutrijenti pomažu u smanjenju rizika od srčanih bolesti kroz regulaciju kolesterola, šećera u krvi i krvnog tlaka. #ugljikohidrati #vlakna #zdravlje srca

Članak ističe važnost prehrane za zdravlje srca i preporučuje idealnu večeru koju čine losos, pečeno povrće i cjelovite žitarice, s naglaskom na vlakna i omega-3 masne kiseline kao ključne sastojke za prevenciju kardiovaskularnih bolesti. #kardiovaskularneBolesti #večera #zdravljeSrca

Mám jedno velmi osobní a zároveň profesní přání 👇🏻 Ty holky a kluci, kterým budete v příštích 14 dnech fandit u televize, který budou reprezentovat Česko tím nejlepším možným způsobem a který vám budou dělat v ideálním případě absolutní radost jsou většinou i skvělý vzory pro osobní, ale i pracovní život a stojí za to z nich budovat vzory i celospolečenský. To nejmenší, co pro ně i sebe můžete udělat, je začít jim fandit i digitálně. Sledovat je, sdílet je, psát jim komentáře. V dnešním světě, jakkoli to někomu může být protivný, to totiž je velmi sledovanou součástí i jejich života, potažmo byznysu a někdy v budoucnu jim to jednoznačně pomůže. Smutným faktem dnešní doby je, že vyhrát olympijský závod nemusí být v očích některých lidí tak záslužný a obdivuhodný, jako vyhrát reality show, jejímž cílem je najít si na 3 měsíce lásku, ale myslím, že pokud můžeme aktuální náladu k něčemu společně na sítích využít, mohlo by to bejt ke změně tohohle vnímání. Začít můžete dneska tady se Zuzkou, ale pokračovat můžete ideálně několika sportovci každý den. Budu vám jich pár házet i do vlákna. Ať žijou sportovci! A fanděte i dál 🇨🇿✌🏻 -

Vážení sledující. Od zítřka do 27. prosince pravidelná vlákna nebudou. Beru si volno a chci si vyčistit trochu hlavu. Budu sem dávat nepravidelné komentáře, pokud dojde k nějaké důležité události a možná i jeden či dva články. Diky za pochopení. -