Lukáš Kovanda

Srpnová meziroční harmonizovaná inflace (%): Bulharsko 5,1 Chorvatsko 3,7 Slovensko 3,1 Německo 2,9 Rakousko 2,9 Česko 1,5 To ticho těch, co před několika lety tvrdili, že za vysokou českou inflaci může koruna, je přímo ohlušující... #inflace #ekonomie #Česko

Kdokoli vážně čeká, že Česko nemine „dluhový Armageddon“, může na něm pohádkově vydělat. Jak? Prostě prostřednictvím brokera vsadit na pokles ceny českých dluhopisů, takzvaně je shortovat. Pokud skutečně přichází fiskální apokalypsa, ty peníze leží na ulici. Tak proč se pro ně všichni proroci českého bankrotu neohýbají? Proč místo shortování dluhopisů shortují Česko jen v televizních studiích a na sociálních sítích? Možná proto, že s cizími penězi a cizím strachem se hazarduje snáz než s vlastními. Trh je v tomto nemilosrdný. Nezajímá ho, kolik máte followerů, jak hlasitě křičíte ani kolikrát řeknete „Řecko“. Chce jediné: Ukažte peníze. Pokud jste přesvědčeni, že Česko i kvůli schodku 389 miliard míří do dluhové zdi, shortujte český dluh. Jestliže na to vlastní peníze vsadit nechcete, možná by stálo za to ubrat na jistotě, s níž katastrofu prodáváte ostatním. Jinak totiž neprodáváte ekonomickou analýzu. Prodáváte strach. #dluhopisy #ekonomie #Česko

Tohle už není „protestní hlas“. Tohle je politické zemětřesení v největší evropské ekonomice. AfD podle prvních odhadů drtivě vyhrává volby v Sasku-Anhaltsku se 44,5 %, zatímco Merzova CDU padá na pouhých 18,5 %. AfD tak více než zdvojnásobuje svůj výsledek z roku 2021, CDU jej naopak zhruba půlí. Ještě důležitější než samotné vítězství je jeho rozsah. Německý „Brandmauer“ – hráz ostatních stran proti spolupráci s AfD – může AfD dál držet mimo vládu, pokud nezíská většinu mandátů. Jenže čím silnější AfD je, tím absurdnější a politicky nákladnější budou koalice všech proti jednomu. Výsledek je těžkou ranou pro kancléře Merze. Němci, zvláště na východě, stále hlasitěji odmítají dosavadní kurz v migraci, energetice, ekonomice i vztahu k Rusku. Sasko-Anhaltsko možná právě ukázalo, kam se může vydat celé Německo. A když se zásadně mění Německo, mění se i Evropa. #Německo #politika #volby

Němci chtějí zabránit dovozu levných elektromobilů. To je pikantní. Ze dvou důvodů. Zaprvé, vždyť si přece svůj tradiční autoprůmysl likvidují, aby umetli cestu… levným elektromobilům. A za druhé, náhle volají po ochranářství, takže když jim nejdou karty, hned by měnili pravidla hry, která tedy měli za nedotknutelná, jen dokud vítězili… #elektromobily #automobilismus #ochrana

Výroba traktorů Zetor v Brně přežila celý komunismus, rozpad RVHP i Československa. Nikoli však Green Deal EU a emisní povolenky. Materiál (ocel, plasty, hliník i energie) v Indii a v Číně vychází zhruba o 30 až 35 procent levněji, což ve výsledné ceně traktoru znamená úsporu nejméně 25 až 30 procent. Kdo se raduje, že kvůli dalšímu "nerůstu" výroby zetorů v Brně klesnou globální emise skleníkových plynů, je samozřejmě na omylu, neboť ty emise se akorát společně s pracovními místy i know-how stěhují do Asie. Česko tudíž přichází o výrobu další značky, která mu dělá renomé po celém světě, včetně třeba takového Islandu, kde jsou zetory nesmírně populární. Vůči budoucím generacím tolik sobecké evropské zaslepení zelenou ideologií ale opadne teprve tehdy, až zkolabuje nějaká skutečně "velká ryba", třeba typu Volkswagenu. #Zetor #Ekologie #Průmysl

Jak zničit evropský autoprůmysl v sedmi krocích "Made in Brusel": 1) Evropská unie dlouhá léta uměle zvýhodňovala diesel jako nejsnazší cestu ke snižování emisí CO₂. Automobilky proto investovaly miliardy eur do motorů, továren a dodavatelských řetězců, které se později staly technologickou zátěží. Pokud by Brusel nechal výrazněji promlouvat trh, automobilky by investovaly do dieselu méně a více by z uspořených peněz daly například na raný rozvoj elektromobility. 2) Brusel emisní cíle navázal na hmotnost vozů. Výrobci těžších aut tak dostávali mírnější limity, což podporovalo vzestup SUV, výkonu a cen, zatímco segment lehkých a úsporných automobilů vyklízel pozice. Opět: toto by se na normálně fungujícím trhu, bez přeregulování, nedělo. 3) Přehnaná a chybná bruselská regulace zvýhodňovala drahé technické úpravy. Jejich náklady se snadněji rozpustily v ceně prémiového vozu než malého auta, takže z evropského trhu začaly mizet dostupné modely. 4) Regulatorně chybně nastavené laboratorní testy dlouho umožňovaly vykazovat podstatně nižší spotřebu a emise než v reálném provozu. Brusel tak vytvářel iluzi úspěchu, zatímco skutečný technologický přechod, včetně dalšího rozvoje elektromobility, se při usnutí na domnělých vavřínech odkládal. 5) Po Dieselgate přišel prudký obrat, který by na běžně fungujícím trhu také nenastal. Náhlá snaha o překotně rychlou elektrifikaci představuje důsledek selhání předchozí politiky: nejprve EU automobilky uzamkla v dieselu, poté je donutila v krátkém čase investovat do zcela jiné technologie. Chtěla svoji chybnou regulaci zbrkle zalepit jinou regulací, což je z povahy věci jen další chyba, a to ovšem fatální. 6) Navíc, elektrifikace zopakovala starou chybu. Místo levných městských elektromobilů EU opět regulatorně sázela na těžká elektrická SUV s velkými bateriemi, vysokou cenou a vyšší materiálovou náročností. 7) EU zpřísnila klimatické cíle dříve, než vybudovala vlastní bateriový, surovinový a softwarový řetězec. Evropské automobilky tak nesou náklady transformace, zatímco její klíčové technologie a podstatnou část přidané hodnoty ovládla Čína. #Automobilismus #EU #Ekologie

EU: - ekonomicky ve světovém měřítku upadá - nemá velkou technologickou firmu, zaostává v AI - rozvrátila si autoprůmysl, kde ještě hrála světový prim - při 5 % světových emisí bojuje se světovým klimatem za cenu svého dalšího ekonomického úpadku a rozvratu; což lepí obřím dluhem - i když vlastní technologie a IT služby neumí vyvinout, zhusta se zaměstnává tím, jak jimi dozorovat své občany a zároveň jak masivně pokutovat jejich americké poskytovatele - s chabým zdůvodněním zavádí plně dozorovaný platební styk po vzoru Číny - menšina v europarlamentu “přehlasuje” většinu, když jde o obecný dozor a špehování občanů skrze mobily vyvinuté v USA a vyrobené v Asii #EU #technologie #klimatickákrize

Europarlament dnes kromě posvěcení chat control učinil zásadní krok ke zrušení hotovosti v eurozóně. Digitální euro postavil na úroveň zákonného platidla eurozóny, čímž dokořán otevřel dveře k eliminaci eura hotovostního. Fascinující, jak snadno lidé zas a znova podléhají prosté salámové metodě. V hodinách dějepisu asi nedávají pozor. Míjejí je pak elementární souvislosti, takže ovšem slepě věří, že “tentokrát je to jiné” a “vrchnost to s nimi tentokrát konečně myslí dobře”. Jak praví klasik, kdo zapomene na své dějiny, je nucen si je zopakovat. Byť třeba nově - ale o to nebezpečněji - v digitálním hávu. #digitálníEuro #hotovost #europarlament

Chat control připraví českou ekonomiku až o 50 miliard Kč ročně Chat control představuje zásah do ekonomiky, který jen tu českou může připravit až o 50 miliard korun ročně. Nejde tedy o drobné. Český sektor informačních a komunikačních technologií (ICT) má podle ČSÚ roční tržby přes 1,18 bilionu korun a vytváří přidanou hodnotu zhruba 360 miliard korun. V oboru pracuje přes 200 tisíc lidí. Vývoz českých ICT služeb se pohybuje kolem 150 miliard korun ročně. Pokud - což lze předpokládat - chat control sníží celkovou důvěryhodnost online prostředí, ale také zvedne náklady a zhorší exportní schopnost českých digitálních firem jen o několik málo procent, nejde o miliony, ale o miliardy. Každé jedno procento ztracené přidané hodnoty českého ICT sektoru znamená zhruba 3,6 miliardy korun ročně. Každé jedno procento ztracených tržeb ICT služeb znamená dalších přibližně 9,3 miliardy korun. Každé jedno procento ztraceného exportu ICT služeb odpovídá zhruba 1,5 miliardy korun. K tomu je nutné přičíst právní, compliance a administrativní náklady, včetně nákladů na falešně pozitivní hlášení. Konzervativně tak může chat control stát českou ekonomiku 5 až 10 miliard korun ročně. Ve středním scénáři 15 až 30 miliard. V tvrdém scénáři, kdy se zásadněji sníží důvěra v digitální služby, přibrzdí export a vzrostou náklady firem, může jít o 30 až 50 miliard korun ročně. To je cena za regulaci, která se tváří jako ochrana bezpečí, ale může poškodit právě infrastrukturu, na níž bezpečí moderní ekonomiky stojí: důvěrnou komunikaci, šifrování, firemní tajemství a důvěru klientů v digitální služby. #ChatControl #Ekonomie #ICT

Zvláště nebezpečným se chat control stane ve spojení s digitálním eurem, které se také chystá. Pak už stát bude znát nejen soukromí každého člověka, ale pokud se mu na něm něco nebude pozdávat, rovnou jej "za trest" nebo "pro výstrahu" odstaví od jeho veškerých peněz a úspor. #chatcontrol #digitálníekonomika #soukromí

Zavedením chat control se chytrý mobil každého člověka v EU mění z osobního pomocníka či baviče v tichého dozorce, jehož úkoluje někdo v pozadí. Dnes jej bude úkolovat ve věci údajné ochrany dětí, zítra to bude ve věci údajně extremistického obsahu, pozítří údajných dezinformací. Pak ve věci údajně nevhodných politických názorů, „nenávisti“, nebo čehokoli dalšího, co stát označí za závažné. Chat control plošně vychází z presumpce viny. Každý je podezřelý, každého je třeba špehovat. Soukromí ale představuje elementární podmínku důstojného života. Bez něj se člověk začne autocenzurovat. Přestane posílat některé fotky. Přestane psát některé věty. Přestane se svěřovat. Začne přemýšlet ne nad tím, co chce říct, ale nad tím, jak by to mohl vyhodnotit Velký dozorující brat, vlastně dráb. Jako když za minulého režimu estébáci pročítali poštu disidentů, otevírali z moci státní jejich údajně podezřelé dopisy a balíky, nyní se to vše bude odehrávat plošně a digitálně - každý člověk bude disidentem s estébákem v kapse. #ChatControl #Soukromí #OchranaOsobníchÚdajů

Chat control bude hřebíkem do rakve evropské digitální konkurenceschopnosti, pomůže hlavně technologickým obrům z USA. Pokud lidé v EU pojmou podezření, že jsou šmírováni, obrátí se na alternativy, nejčastěji americké Evropa už dnes za Spojenými státy v technologiích dramaticky zaostává. Americké firmy dominují cloudu, softwaru, operačním systémům, umělé inteligenci i platformám, přes které komunikuje a obchoduje podstatná část světa. Studie Evropského parlamentu „European Software and Cyber Dependencies“ (https://t.co/IGpGVzHYYl) přímo konstatuje, že americké firmy dominují všem hlavním vrstvám digitální infrastruktury a že Evropa zůstává silně závislá na neevropských softwarových a cloudových dodavatelích. Místo aby EU toto manko doháněla, chystá regulaci, která evropské digitální služby dále fatálně poškodí. Povinné skenování soukromé komunikace by podkopalo jednu z mála výhod, o niž se Evropa ještě může opřít: důvěru, soukromí a bezpečnost. Právě na nich stojí právní, finanční, zdravotnická, novinářská i firemní komunikace. Pokud si firmy, advokáti, lékaři, bankéři či investoři přestanou být jisti, že evropské komunikační služby jsou skutečně důvěrné, začnou hledat alternativy. A ty alternativy budou velmi často americké. Akademické studie k takzvanému client-side scanningu, tedy technickému základu chat control, varují, že nejde o elegantní kompromis mezi ochranou dětí a šifrováním. Studie „Bugs in our Pockets: The Risks of Client-Side Scanning“ (https://t.co/PFIpYjC7NO) upozorňuje, že skenování přímo v zařízení uživatele paradoxně vytváří novou bezpečnostní zranitelnost. Jinými slovy, chat control by nevytvořil bezpečný internet. Vytvořil by skenovací mechanismus přímo v mobilu či počítači občana. Tím vzniká nový prostor pro hackerské útoky, státní zneužití i algoritmické omyly. Dopadová studie pro Evropský parlament k návrhu pravidel proti zneužívání dětí v online prostředí (https://t.co/cpbbBGV5eg) navíc upozorňuje, že i minimální chybovost může při gigantickém objemu komunikace znamenat obrovské množství falešných poplachů. Uvádí modelový příklad, že falešná pozitivita 0,1 procenta při miliardě zpráv denně znamená milion falešných pozitiv denně. To není detail. To jsou peníze. Milion falešně pozitivních hlášení denně znamená náklady na ruční třídění, právní obranu, policejní kapacity, administrativu a dohled v jednotkách miliard eur ročně. Další miliardy spolkne compliance, právní nejistota, technologické úpravy a reputační škody evropských firem. Největší účet ale přijde přes ztrátu důvěry. ICT sektor EU vytváří 5,2 procenta hrubé přidané hodnoty Unie a zaměstnává takřka 7,4 milionu lidí, jak uvádí Eurostat. Jde tedy o sektor v řádu stovek miliard eur ročně. Každé jedno procento ztracené hodnoty evropského digitálního sektoru znamená škodu přibližně devět miliard eur ročně. Každé jedno procento ztraceného exportu evropských služeb mimo Unii znamená dalších zhruba šestnáct miliard eur ročně. Že šifrování není technická drobnost, ale ekonomická infrastruktura, dokládá i studie NIST (americký Národní institut pro standardy a technologie) k ekonomickým dopadům standardu Advanced Encryption Standard. Ta vyčísluje společenské přínosy silného šifrování za roky 1996 až 2017 ve stovkách miliard dolarů ( https://t.co/1T2xkTFzMx). Regulace, která fakticky oslabuje důvěru v šifrovanou komunikaci, proto nezasahuje jen do soukromí. Zasahuje do samotné infrastruktury moderní ekonomiky. V nikoli nepředstavitelném scénáři tak může chat control stát evropskou ekonomiku až 50 miliard eur ročně. Při kurzu 24,3 koruny za euro jde o 1,22 bilionu korun ročně. To je cena za regulaci, která má chránit bezpečnost, ale může ve výsledku oslabit právě to, na čem bezpečnost moderní ekonomiky stojí: šifrování, důvěrnost a integritu komunikace. Evropa by tak opět pomohla hlavně Americe. Američtí technologičtí giganti mají armády právníků, compliance týmů a peněz na to, aby novou regulaci ustáli. Menší evropští hráči nikoli. Chat control by proto nebyl jen zásahem do soukromí. Byl by i průmyslovou politikou naruby: další regulací, která pod záminkou ochrany oslabí evropské firmy a posílí Silicon Valley. #DigitálníEkonomika #Soukromí #Technologie

Domnívám se, že by bylo chybou číst ji v Česku jako vzdálený německý problém. Volkswagen je vlastníkem Škody Auto a jakékoli koncernové škrty se české ekonomiky dotýkají přes investice, modelovou politiku, dodavatelský řetězec i zaměstnanost. Pokud Volkswagen sníží kapitálové výdaje, vznikne tvrdší soutěž o každý nový model, bateriový projekt, softwarovou kapacitu nebo modernizaci výroby — Česko v takové soutěži neuspěje jen levnější prací; budeme muset nabídnout dostupnou energii, rychlé povolování staveb, technicky vzdělané lidi, stabilní daňové prostředí a infrastrukturu pro elektromobilitu i bateriový řetězec.

Květnová meziroční inflace dle Eurostatu: Česko 1,8 % Rakousko 3,7 % Slovensko 4,0 % Chorvatsko 4,9 % Bulharsko 6,3 % Díky, že můžou, €. #inflace #ekonomika #Eurostat

Česko, země miliardářů... Počet zástupců v první stovce nejbohatších Evropanů: Polsko - 0 Maďarsko - 0 Slovensko - 0 Slovinsko - 0 Chorvatsko - 0 Estonsko - 0 Litva - 0 Lotyšsko - 0 Rumunsko - 0 Bulharsko - 0 Česko - 4 -