Střípky z minulosti 🕰️

Během krutých dnů druhé světové války, přesně 22. září 1942, nalezl svůj tragický konec velitel paraskupiny Zinc, Oldřich Pechal. Po jeho zatčení, kdy statečně zranil několik příslušníků gestapa, čelil nelidskému týrání. Mučitelé se ho snažili zlomit jak fyzicky, tak psychicky, a jako poslední hrozný čin mu pod okny popravili celou rodinu. I navzdory tomuto děsivému osudu zůstal Oldřich Pechal nezlomen. Jeho odvaha a oběť navždy zůstanou symbolem. Čest jeho památce 💐 #DruháSvětováVálka #Hrdinství #Památka

18. září 1994 – Ze Staroměstské náměstí v Praze odjel na kole na tříletou cestu kolem světa Vítězslav Dostál, první Čech, který takovou cestu vykonal. 👍👍👍 Představa spojení bicyklu a putování přitahovala Dostála už od dětství. První kolo dostal v šesti letech. A záhy na sobě začal pracovat. Po parašutismu na konci sedmdesátých let se stal přeborníkem v triatlonu a několikanásobným držitelem titulu železný muž. Následovaly horolezecké výstupy a horské přechody v Tatrách, na Pirinu a v Rocky Mountains. Prokládal je cykloexpedicemi do evropských zemí. Když ho omrzela Evropa, ujel v roce 1990 na trase Los Angeles - New York 7500 kilometrů. A o dva roky později přes 5000 kilometrů v rozpáleném australském vnitrozemí z Darwinu do Melbourne. V témže roce projel i časovku Aš - Čierná nad Tisou. „Jsem připraven,“ prohlásil tehdy. „Dalo by se do toho šlápnout.“ Naložil si kolo a vyrazil na cestu kolem světa. Ze Staroměstského náměstí 18. září 1994. Odtud to vzal na Plzeň a potom osmapadesáti státy pěti kontinentů. Jel na upraveném kole české výroby značky Velamos. Za jízdy se naučil jíst, pít, a dokonce se převléknout. Ze sedla zvládl fotografovat, filmovat, nahrávat na diktafon i otočit kazetu. Nekonečné hodiny jízdy, to byla pro osamělého cyklistu prý i dobrá příležitost k meditaci. Během tříletého maratónu zažil zemětřesení, hurikán v Indonésii, písečné bouře v Tibetu či havárii vrtulníku v Nepálu. V Tunisku ho napadli toulaví psi, v Číně roj divokých včel, v Argentině přežil srážku s kamiónem a tři přepadení. V Brazílii zase přiotrávený výfukovými plyny neustále zvracel a hrozila mu dehydratace. Ledový vítr se mu opíral do propocených zad. Bolest byla někdy tak nesnesitelná, že se nemohl ani postavit na nohy. Ale jeho vůle vydržela vše. Stejně jako jeho kolo. Na prvních pedálech dojel až do australského Sydney. Během cesty nasadil čtyři rezervní řetězy a stejný počet sedmikoleček. Vyměnil sedm zadních kol, dvě přední a celou hromadu drátů. Cesta spolkla 28 plášťů a nespočet duší. Defektů bylo celkem 107; poslední Víťu překvapil u Berouna. Prasklý nosič, vyztužený vším, co bylo po ruce, vydržel až do Prahy. Před pomníkem mistra Jana Husa slezl vytrvalý cyklista z kola v září 1997. Našlapal 59 460 kilometrů, s cestou domů celkem 60 000. #cestování #cyklistika #historie

Dne 10. září 1901 se v 🇨🇳 čínské provincii Chu-nan narodil muž, jehož odvaha zachránila tisíce životů. 🕊️ Feng-šan Ho, diplomat, který v letech 1938 až 1940 působil jako čínský generální konzul ve Vídni, se vzepřel nacistickému teroru i rozkazům svých nadřízených. V době, kdy se rakouští Židé marně snažili uprchnout před perzekucí, jim začal masově vydávat víza do Šanghaje, ačkoliv k cestě do tohoto tehdy okupovaného města ve skutečnosti žádná víza nepotřebovali. Vydáním víz jim umožnil získat doklad potřebný k opuštění nacistického Rakouska, čímž je zachránil před jistou smrtí v koncentračních táborech. O svých hrdinských činech však Feng-šan Ho nikdy nemluvil, dokonce se o nich nezmínil ani ve své autobiografii. Pravda vyšla najevo až po jeho smrti v roce 1997, kdy jeho dcera objevila poznámky, ve kterých se o ochraně svých židovských přátel zmiňoval. 📜🕯️ Po letech bádání byl Hoův příběh konečně odhalen. 🔎 V roce 2000 mu Izrael posmrtně udělil titul Spravedlivý mezi národy, jedno z nejvyšších ocenění, jakého se může člověku, který za války pomáhal Židům, dostat. 🕊️ #historie #hrdinství #Židé

Josef Čapek, zatčen 9. září 1939, zahájil svou hrůznou pouť nacistickými koncentračními tábory v Dachau. 😔 Již 26. září 1939 byl přemístěn do Buchenwaldu, kde strávil těžké dva a půl roku. 🕯️ Následovalo další stěhování, 26. června 1942 byl transportován do Sachsenhausenu. Poslední a osudová kapitola jeho věznění začala 25. února 1945, kdy byl převezen do Bergen-Belsenu. 🕯️ V důsledku tyfové epidemie, která v táboře propukla, zde Josef Čapek zemřel krátce předtím, než byl tábor osvobozen spojeneckými vojsky. Zajímavost: Josef Čapek byl podle svědectví svého bratra Karla skutečným tvůrcem slova „robot“, které se následně rozšířilo do mnoha jazyků a stalo se jedním z nejčastěji používaných pojmů v moderní technologii. Karel Čapek tento termín převzal a poprvé ho použil ve své divadelní hře R.U.R., kde označoval uměle vytvořenou lidskou bytost. #historie #holocaust #JosefCapek

2. září 1920 se v Pardubicích narodila Taťána Hladěnová. 🇨🇿 Tato statečná žena se stala klíčovou postavou československého odboje za druhé světové války. 🕯️ Taťána pocházela ze zámožné rodiny obchodníka Vranešiče a provdala se za Františka Hladěnu, známého motocyklového závodníka a zakladatele prestižního závodu Zlatá přilba. 🏆 Společně se svým manželem se aktivně zapojila do odbojové činnosti ✊ a poskytovala pomoc členům výsadkové skupiny Silver A konkrétně Alfrédu Bartošovi, Josefu Valčíkový a Jiřímu Potůčkovi. 🪂 Hladěnová sloužila jako spojka, která zajišťovala pravidelnou a životně důležitou komunikaci mezi Pardubicemi a Prahou. 📜 Na této nebezpečné trase spolupracovala s Hanou Krupkovou a učitelkou Lidmilou Malou. 🤝 Hrdinské úsilí Taťány a jejího manžela tragicky skončilo 20. června 1942, kdy byli oba zatčeni gestapem. ⚫ František Hladěna nepřežil brutální výslechy a zemřel. 🕯️ Taťána Hladěnová byla zavražděna 2. července 1942 na pardubickém Zámečku. 🕊️🇨🇿 #ČeskoslovenskýOdboj #Historie #Hrdinové

31. srpna 1943 byl ve Stuttgartu zavražděn gilotinou ⚔️ Josef Jan Kratochvíl, výrazná osobnost první republiky 🇨🇿 a jeden z hrdinů českého odboje. 🕯️ Kratochvíl, rodák z Křenic u Říčan, se proslavil jako autor populárních rozhlasových rozcviček 📻🤸, které mu zajistily velkou popularitu po celé zemi. Jako ikona Českého rozhlasu se stal známou a oblíbenou osobností. ⭐ Navzdory své slávě se po nacistické okupaci neváhal postavit na stranu odboje ✊🇨🇿. Jeho angažmá v boji proti okupantům však mělo tragické následky. ⚫ Stejně jako mnoho dalších vlastenců, i on zaplatil za své přesvědčení a odvahu životem. 🕯️ Josef Jan Kratochvíl je dnes zapomenutou legendou, jejíž osud symbolizuje hrdinství a oběť českého národa v období nacistické nadvlády. 🇨🇿🕯️ #ČeskýOdboj #Historie #Hrdinové

Kurt Taussig, který se 28. srpna 1923 narodil v Teplicích, byl hrdinou druhé světové války. 🎖️🇨🇿 Jako jedno z Wintonových dětí unikl v roce 1939 před nacisty do Velké Británie. 🇬🇧 Vstoupil do Královského letectva (RAF) ✈️ a po výcviku v Jižní Rhodesii (dnešní Zimbabwe) a Palestině se stal pilotem. 🧑‍✈️ Létal na ikonickém letounu Spitfire 🛩️ a bojoval v řadách britských perutí v Itálii a Rakousku. 🇮🇹🇦🇹 Po válce se do své vlasti několikrát vrátil, ale nakonec zůstal žít v Londýně, kde v roce 2019 ve věku 96 let zemřel. 🕯️ Vždy však choval velkou lásku ke svému rodnému městu. ❤️🏠 #KurtTaussig #DruháSvětováVálka #Hrdinové

Fotografie pochází z 21. srpna roku 1968, kdy do Karlových Varů přijela sovětská vojska. Do cesty se jim postavil most přes řeku Ohři v ulici Kpt. Jaroše v Karlových Varech – Tuhnicích, který znemožnil jejich další pokračování, neboť se pod těžkými tanky T-54 probořil. Jeden tank se dokázal sám vyprostit, ale druhý skončil v řece. Městská legenda praví, že když velitel kolony viděl na začátku mostu značku „15 t“, myslel si, že unese patnáct tanků. Jeden přitom váží něco přes 36 tun. Zdroj: Muzeum Karlovy Vary Credit: Adam Karbaš/fcb #historie #KarlovyVary #1968

14. srpna roku 1977 emigroval do USA herec Jan Tříska Patřil k nejoblíbenějším českým hercům. V roce 1977 se rozhodl pro emigraci z komunisty ovládané země. Usadil se v Kalifornii, dokázal prorazit i v Hollywoodu. Do vlasti často jezdil, hrál zde v divadle a objevil se v řadě filmů. Po emigraci se komunistický režim v Československu snažil Třísku, který měl vždy blízko k disentu, vymazat z povědomí lidí. Filmy či například televizní seriál F.L.Věk, ve kterých hrál, se nesměly vysílat. Po změně režimu v roce 1989 se vrátil do českého povědomí triumfálními výkony v rolích krále Leara a učitele Igora Hnízda ve filmu Obecná škola. Pražský rodák Tříska (4. listopadu 1936) vystudoval Divadelní fakultu AMU. „Jako mladý jsem se účastnil recitačních soutěží. Na jedné z nich si mě všiml Karel Höger. O přestávce za mnou přišel a zeptal se, co chci studovat. Odpověděl jsem: tanečníka. A on: můžete být dobrým hercem,“ vzpomínal Tříska na své rozhodnutí stát se hercem. Hned po škole nastoupil do Národního divadla: „Byl jsem hloupý, vzpurný mladík, který měl jen to drzé čelo.“ Přesto zde vytvořil řadu vynikajících rolí vrcholících Shakespearovým Romeem. V roce 1966 zakládal spolu s Otomarem Krejčou Divadlo za branou. Hrál v řadě Krejčových inscenací, točil filmy i televizní hry (Srpnová neděle, Lidé z maringotek, Radúz a Mahulena). V roce 1972 bylo Divadlo za branou zavřeno a o pět let později Tříska emigroval. Jeho rozhodnutí uzrálo na Tři krále, poté, co zavřeli Václava Havla (ten byl Třískovým svědkem na svatbě v roce 1968). To už měl Tříska za sebou podpis manifestu Dva tisíce slov a z toho vyplývající omezení v televizi i u filmu. Manželé odešli nejprve do Řecka a pak do kanadského Toronta, kde měli příbuzné. Jen pár měsíců po útěku už Tříska hrál v New Yorku ďábla Wolanda v Mistrovi a Markétce. „I když neuměl dostatečně anglicky, svým projevem a osobností strhl obecenstvo,“ psaly kritiky. Čerstvého imigranta pro tento part obětavě připravoval Jiří Voskovec. V Americe Tříska natočil mimo jiné filmy Semtex blues, Nevěrně tvá, Rudí, Lid versus Larry Flynt, Andersonville či Ronin. Divadelním vrcholem byla role Jepichodova v Čechovově Višňovém sadu, který režíroval Peter Brook. Od roku 1982 žil v Los Angeles s manželkou Karlou, původně herečkou, posléze manažerkou v hotelu Bel Air, s kterou mají dcery Karlu a Janu. V Česku se po roce 1989 krom Obecné školy objevil například ve filmech Řád, Rok ďábla, Želary, Jedna ruka netleská, Horem pádem. #JanTříska #emigrace #českáKultura

Fotografie zachycuje ✨Vlastu Buriana✨ v posledních dnech jeho života. Snímek vznikl zhruba dva týdny před jeho úmrtím. Ačkoli jeho závěr života nebyl jednoduchý, Burianův mimořádný talent a osobitý humor zůstaly pevně zapsány v historii české kinematografie. Jeho filmová tvorba dodnes rozdává radost a oslovuje publikum napříč generacemi. #VlastaBurian #českákinematografie #historie

Začátek a konec ICQ ICQ, což je zkratka pro „I Seek You“ (Hledám tě), bylo uvedeno na trh izraelskou firmou Mirabilis v listopadu 1996. ICQ rychle získalo popularitu díky své schopnosti okamžité textové komunikace, která byla v té době revoluční. K přihlášení vám bylo vygenerováno unikátní číslo. Nejprve šlo o pětimístná čísla, která však stihli jen ti, kteří se k ICQ připojili hned na začátku. Drtivá většina uživatelů „vyfasovala“ šestimístné číslo. Mnoho lidí si ještě dnes vzpomene na své číslo 😉 Uživatelé si mohli mezi sebou posílat zprávy, sdílet soubory a hrát jednoduché hry. Během několika let se ICQ rozšířilo po celém světě a stalo se synonymem pro instant messaging. Navzdory počátečnímu úspěchu začala popularita ICQ postupně klesat s nástupem nových komunikačních platforem, jako jsou MSN Messenger, Skype a později WhatsApp, Facebook Messenger a další. V roce 2010 koupila ICQ ruská firma https://t.co/q4OJ4jLiYr, která se snažila vrátit aplikaci zpět na výsluní, avšak bez většího úspěchu. Postupně se z ICQ stala okrajová záležitost a většina uživatelů přešla na modernější a bezpečnější platformy. Konečné rozhodnutí o ukončení provozu přišlo v roce 2024, kdy provozovatelé oznámili, že 26. června bude ICQ definitivně vypnuto. #ICQ #InstantMessaging #Technologie

31. květen 2003 – Bylo zinscenováno fiktivní otevření pražského supermarketu, hlavní součást filmového dokumentárního projektu Filipa Remundy a Víta Klusáka Český sen. Je tomu 23 let co se odehrála jedna z největších marketingových mystifikací v české historii. Na pražských Letňanech se shromáždilo kolem 3 000 lidí, dychtících po levných potravinách a elektronice, které sliboval nový hypermarket Český sen. To, co následovalo, zůstane zapsáno do dějin nejen české kinematografie, ale i marketingu. Za tímto fenomenálním projektem stáli dva studenti, Filip Remunda a Vít Klusák. Ti nejen že celý projekt zinscenovali, ale také jej kompletně zdokumentovali, čímž vytvořili jeden z nejvýznamnějších dokumentárních filmů v České republice. Vše začalo získáním grantu ve výši 19 milionů korun od Ministerstva kultury ČR. Remunda a Klusák se následně spojili s reklamní agenturou Mark/BBDO, kterou vedl kreativní ředitel Martin Přikryl. Společně vytvořili image fiktivního hypermarketu Český sen. Kampaň byla promyšlená do posledního detailu – od profesionálně zpracovaného webu až po oficiální hymnu, která dodávala celému projektu punc autenticity. Na den otevření bylo připraveno osvětlené pódium s moderátorem, který nabádal zákazníky k dodržování pitného režimu, zatímco hostesky rozdávaly kelímky s vodou. Atmosféru dokreslovala hymna Českého snu a manažeři slavnostně přestřihli třpytivou pásku. V okamžiku, kdy ochranka odstranila festivalové zábradlí, se tisíce lidí rozběhly po poli k hypermarketu. To, co je tam čekalo, však nikdo nečekal – pouze plachta s logem Českého snu. Reakce lidí byly smíšené – od zklamání až po smích. Celý projekt měl za cíl upozornit na sílu marketingu a jeho schopnost manipulovat s lidskými očekáváními a emocemi. Dokumentární film "Český sen" se stal symbolem kritiky konzumní společnosti a marketingových praktik. Dodnes je považován za jeden z nejlepších českých dokumentárních filmů, který nejen bavil, ale i donutil k zamyšlení. #ČeskýSen #Marketing #DokumentárníFilm

18. dubna 1940 byl na brněnském nádraží zatčen agenty gestapa Petr Křivka, rakousko-uherský voják, československý legionář a voják, účastník zahraničního odboje, třetího odboje 1948–1989 a oběť komunistické justice. Po zadržení ho odvezli v pracovním oděvu do Kounicových kolejí, kde byl podroben důkladné prohlídce jeho osobních věcí a poté následoval výslech dvěma gestapáky. „V Kounicových kolejích byl vyslýchán dvěma gestapáky. Když jeden z nich odešel, Petr Křivka nečekaně hodil psací stroj, na kterém agent vyplňoval vyslýchací listinu na jeho hlavu a ten upadl do bezvědomí. Petr Křivka byl v železničářské uniformě a s čepicí na hlavě, a brašnou přes rameno vyšel na ulici, aniž by vzbudil podezření. Ihned odjel taxíkem na nádraží, kde nasedl do rychlíku jedoucího do Břeclavi. Z vlaku však musel u Podivína vyskočit, protože už po něm šlo gestapo. S pomocí svých přátel na železnici se dostal přes hranice na Slovensko a posléze při přechodu do Maďarska musel přeplavat Dunaj. Dostal se do výcvikového tábora v Sýrii, pak do Francie a nakonec se přesunul do Velké Británie. Vrátil se domů jako jeden z čestné stráže prezidenta Beneše.” Narodil se 21. října 1897 v Kobylí v okrese Břeclav. V roce 1917 narukoval do rakousko-uherské armády, s pěším plukem č. 24 byl odeslán na italskou frontu, v dubnu 1918 ale dostal dovolenou, během níž zběhl a posléze vstoupil do československé legie. Po válce působil jako dobrovolník v československém vojsku na Slovensku v bojích proti Maďarům. V době nacistické okupace se zapojil do odboje a za dramatických okolností se mu podařilo utéct z přísně střežené věznice gestapa v Kounicových kolejích a vzápětí i z protektorátu. V Anglii působil v ochrance prezidenta Edvarda Beneše. Po komunistickém převratu v únoru 1948 začal plánovat další odboj. Stal se však obětí grandiózní provokace agentů tajné policie, kteří za pomoci volavčích sítí dostali téměř dvě stovky svobodně smýšlejících lidí do vězení, dva muže na popraviště a jednoho dohnali k sebevraždě. Jedním ze dvou popravených byl i Petr Křivka. Navzdory svému přání, aby byl zastřelen, je 21. července 1951 v Brně ve věznici na Cejlu oběšen. #historie #odboj #PetrKřivka

9. dubna 1945 zachránil Antonín Kalina v koncentračním táboře Buchenwald 900 až 1300 převážně židovských dětí. Tehdy byly děti vyhnány z baráků, aby byly zařazeny do transportu. Antonín Kalina však v ohrožení vlastního života riskoval vše, ale nakonec se mu podařilo vrátit děti zpět do tábora, čímž je zachránil. Dva dny nato, osvobodili koncentrační tábor Buchenwald Američané. 3. července 2012 byl udělen Antonínu Kalinovi in memoriam titul Spravedlivý mezi národy. #historie #humanita #spravedlnost

24. březen 1950 – Skupina pilotů při koordinovaném útěku za železnou oponu unesla tři obsazená letadla do Erdingu u Mnichova v západním Německu, nikdo nebyl zraněn. Je to případ z 24. března 1950, kdy tři bývalí piloti RAF unesli tři civilní letadla a přeletěli s nimi do Erdingu u Mnichova v tehdejším Západním Německu. Tento útěk byl reakcí na rostoucí politický tlak a perzekuci, které v té době v Československu zažívali lidé s “západními vazbami”, včetně válečných hrdinů RAF. Piloti Ladislav Světlík, Oldřich Doležal a Vít Angetter využili skutečnosti, že všechny tři jejich lety směřovaly do Prahy ve stejný den, a po dvou měsících plánování provedli koordinovaný útěk. Podařilo se jim na palubu propašovat své rodiny a několik starých přátel z RAF. Někteří pasažéři však o plánu útěku nevěděli a dozvěděli se o něm až po přistání v Erdingu. Největší hromadný letecký útěk z komunistického Československa rozzuřil tehdejší představitele tohoto režimu. Komunisté se okamžitě rozhodli jednat a jejich cíl byl jediný, piloty potrestat. Většina účastníků tohoto únosu byla v nepřítomnosti odsouzena k vysokým trestům, někteří k trestu smrti. Dokonce byli stíháni i jejich skuteční či domnělí spolupracovníci a příbuzní. Únos se dočkal i propagandistického literárního zpracování a tehdy začínající režisérská dvojice Ján Kadár a Elmar Klos natočila hvězdně obsazený film Únos. Jeho děj však měl s realitou pramálo společného a ideologické protizápadní vyznění sloužilo především komunistické propagandě. Trasy letů unesených strojů Československých aerolinií z 24. března 1950. Vzlétly postupně z Brna, Ostravy a Bratislavy, ale místo Prahy byl jejich cílem Erding v západním Německu, kde se nacházela americká vojenská základna🔽 -

Od filmových reflektorů k životnímu poslání: Nezlomná cesta Michaela J. Foxe Příběh Michaela J. Foxe patří k těm nejpozoruhodnějším v moderních dějinách Hollywoodu. Ve chvíli, kdy se jako zářící hvězda vyhříval na absolutním vrcholu slávy, zasáhla do jeho života krutá diagnóza, která by pravděpodobně kohokoliv jiného srazila na kolena. Ani pro něj to však nebylo snadné období; vnitřní boj s Parkinsonovou chorobou se zpočátku snažil vytěsnit depresí a útěkem k alkoholu. Klíčový zlom nastal až díky upřímné intervenci jeho manželky, jejíž prostá otázka, zda chce takovým způsobem skutečně prožít zbytek života, se stala katalyzátorem nečekané proměny. Místo rezignace se herec rozhodl svůj osobní boj přetavit v něco, co má celospolečenský přesah. Svou tvář a vliv propůjčil osvětě a stal se celosvětovým symbolem naděje pro miliony lidí se stejným osudem. Založil nadaci, která se postupem času vypracovala v jednu z nejvlivnějších institucí svého druhu a dokázala na výzkum léčby Parkinsonovy choroby vybrat neuvěřitelné miliony a miliony dolarů. Michael J. Fox tak dokázal, že i ta nejtěžší životní zkouška může být začátkem nové kapitoly, v níž se hollywoodský idol proměnil v jednoho z největších bojovníků za lidské zdraví v moderní historii. Obdivuji ho ! ❤️ -

Jedna z posledních fotek legendárního herce ❤️ Jeho úplně poslední slovo než zemřel bylo: ✨✨DĚKUJI✨✨ https://t.co/hpEgT9LqDo -