BETA nonprofit public democratic european moderated

Střípky z minulosti 🕰️

13 posts
M
Profile compiled from news and social media.

Střípky z minulosti 🕰️

Ponou0159te se do fascinuju00edcu00ed minulosti! ud83dudd70ufe0f Historie v kostce, zaju00edmavosti a mu00e9nu011b znu00e1mu00e1 fakta. Sledujte a objevujte!
M

31. květen 2003 – Bylo zinscenováno fiktivní otevření pražského supermarketu, hlavní součást filmového dokumentárního projektu Filipa Remundy a Víta Klusáka Český sen. Je tomu 23 let co se odehrála jedna z největších marketingových mystifikací v české historii. Na pražských Letňanech se shromáždilo kolem 3 000 lidí, dychtících po levných potravinách a elektronice, které sliboval nový hypermarket Český sen. To, co následovalo, zůstane zapsáno do dějin nejen české kinematografie, ale i marketingu. Za tímto fenomenálním projektem stáli dva studenti, Filip Remunda a Vít Klusák. Ti nejen že celý projekt zinscenovali, ale také jej kompletně zdokumentovali, čímž vytvořili jeden z nejvýznamnějších dokumentárních filmů v České republice. Vše začalo získáním grantu ve výši 19 milionů korun od Ministerstva kultury ČR. Remunda a Klusák se následně spojili s reklamní agenturou Mark/BBDO, kterou vedl kreativní ředitel Martin Přikryl. Společně vytvořili image fiktivního hypermarketu Český sen. Kampaň byla promyšlená do posledního detailu – od profesionálně zpracovaného webu až po oficiální hymnu, která dodávala celému projektu punc autenticity. Na den otevření bylo připraveno osvětlené pódium s moderátorem, který nabádal zákazníky k dodržování pitného režimu, zatímco hostesky rozdávaly kelímky s vodou. Atmosféru dokreslovala hymna Českého snu a manažeři slavnostně přestřihli třpytivou pásku. V okamžiku, kdy ochranka odstranila festivalové zábradlí, se tisíce lidí rozběhly po poli k hypermarketu. To, co je tam čekalo, však nikdo nečekal – pouze plachta s logem Českého snu. Reakce lidí byly smíšené – od zklamání až po smích. Celý projekt měl za cíl upozornit na sílu marketingu a jeho schopnost manipulovat s lidskými očekáváními a emocemi. Dokumentární film "Český sen" se stal symbolem kritiky konzumní společnosti a marketingových praktik. Dodnes je považován za jeden z nejlepších českých dokumentárních filmů, který nejen bavil, ale i donutil k zamyšlení. #ČeskýSen #Marketing #DokumentárníFilm

M

Zemřel Jan Hraběta, dlouholetý herec divadla Járy Cimrmana 🖤 Bylo mu 86 let. https://t.co/AiO74Kcgs1 #JanHraběta #divadlo #vzpomínka

M

18. dubna 1940 byl na brněnském nádraží zatčen agenty gestapa Petr Křivka, rakousko-uherský voják, československý legionář a voják, účastník zahraničního odboje, třetího odboje 1948–1989 a oběť komunistické justice. Po zadržení ho odvezli v pracovním oděvu do Kounicových kolejí, kde byl podroben důkladné prohlídce jeho osobních věcí a poté následoval výslech dvěma gestapáky. „V Kounicových kolejích byl vyslýchán dvěma gestapáky. Když jeden z nich odešel, Petr Křivka nečekaně hodil psací stroj, na kterém agent vyplňoval vyslýchací listinu na jeho hlavu a ten upadl do bezvědomí. Petr Křivka byl v železničářské uniformě a s čepicí na hlavě, a brašnou přes rameno vyšel na ulici, aniž by vzbudil podezření. Ihned odjel taxíkem na nádraží, kde nasedl do rychlíku jedoucího do Břeclavi. Z vlaku však musel u Podivína vyskočit, protože už po něm šlo gestapo. S pomocí svých přátel na železnici se dostal přes hranice na Slovensko a posléze při přechodu do Maďarska musel přeplavat Dunaj. Dostal se do výcvikového tábora v Sýrii, pak do Francie a nakonec se přesunul do Velké Británie. Vrátil se domů jako jeden z čestné stráže prezidenta Beneše.” Narodil se 21. října 1897 v Kobylí v okrese Břeclav. V roce 1917 narukoval do rakousko-uherské armády, s pěším plukem č. 24 byl odeslán na italskou frontu, v dubnu 1918 ale dostal dovolenou, během níž zběhl a posléze vstoupil do československé legie. Po válce působil jako dobrovolník v československém vojsku na Slovensku v bojích proti Maďarům. V době nacistické okupace se zapojil do odboje a za dramatických okolností se mu podařilo utéct z přísně střežené věznice gestapa v Kounicových kolejích a vzápětí i z protektorátu. V Anglii působil v ochrance prezidenta Edvarda Beneše. Po komunistickém převratu v únoru 1948 začal plánovat další odboj. Stal se však obětí grandiózní provokace agentů tajné policie, kteří za pomoci volavčích sítí dostali téměř dvě stovky svobodně smýšlejících lidí do vězení, dva muže na popraviště a jednoho dohnali k sebevraždě. Jedním ze dvou popravených byl i Petr Křivka. Navzdory svému přání, aby byl zastřelen, je 21. července 1951 v Brně ve věznici na Cejlu oběšen. #historie #odboj #PetrKřivka

M

9. dubna 1945 zachránil Antonín Kalina v koncentračním táboře Buchenwald 900 až 1300 převážně židovských dětí. Tehdy byly děti vyhnány z baráků, aby byly zařazeny do transportu. Antonín Kalina však v ohrožení vlastního života riskoval vše, ale nakonec se mu podařilo vrátit děti zpět do tábora, čímž je zachránil. Dva dny nato, osvobodili koncentrační tábor Buchenwald Američané. 3. července 2012 byl udělen Antonínu Kalinovi in memoriam titul Spravedlivý mezi národy. #historie #humanita #spravedlnost

M

Zdeněk Svěrák, ikona české kultury, vstupuje do desáté dekády svého života. Dnes oslavuje devadesátku ✨🎁🥳🎂 https://t.co/KXZtfvoMzM -

M

24. březen 1950 – Skupina pilotů při koordinovaném útěku za železnou oponu unesla tři obsazená letadla do Erdingu u Mnichova v západním Německu, nikdo nebyl zraněn. Je to případ z 24. března 1950, kdy tři bývalí piloti RAF unesli tři civilní letadla a přeletěli s nimi do Erdingu u Mnichova v tehdejším Západním Německu. Tento útěk byl reakcí na rostoucí politický tlak a perzekuci, které v té době v Československu zažívali lidé s “západními vazbami”, včetně válečných hrdinů RAF. Piloti Ladislav Světlík, Oldřich Doležal a Vít Angetter využili skutečnosti, že všechny tři jejich lety směřovaly do Prahy ve stejný den, a po dvou měsících plánování provedli koordinovaný útěk. Podařilo se jim na palubu propašovat své rodiny a několik starých přátel z RAF. Někteří pasažéři však o plánu útěku nevěděli a dozvěděli se o něm až po přistání v Erdingu. Největší hromadný letecký útěk z komunistického Československa rozzuřil tehdejší představitele tohoto režimu. Komunisté se okamžitě rozhodli jednat a jejich cíl byl jediný, piloty potrestat. Většina účastníků tohoto únosu byla v nepřítomnosti odsouzena k vysokým trestům, někteří k trestu smrti. Dokonce byli stíháni i jejich skuteční či domnělí spolupracovníci a příbuzní. Únos se dočkal i propagandistického literárního zpracování a tehdy začínající režisérská dvojice Ján Kadár a Elmar Klos natočila hvězdně obsazený film Únos. Jeho děj však měl s realitou pramálo společného a ideologické protizápadní vyznění sloužilo především komunistické propagandě. Trasy letů unesených strojů Československých aerolinií z 24. března 1950. Vzlétly postupně z Brna, Ostravy a Bratislavy, ale místo Prahy byl jejich cílem Erding v západním Německu, kde se nacházela americká vojenská základna🔽 -

M

Od filmových reflektorů k životnímu poslání: Nezlomná cesta Michaela J. Foxe Příběh Michaela J. Foxe patří k těm nejpozoruhodnějším v moderních dějinách Hollywoodu. Ve chvíli, kdy se jako zářící hvězda vyhříval na absolutním vrcholu slávy, zasáhla do jeho života krutá diagnóza, která by pravděpodobně kohokoliv jiného srazila na kolena. Ani pro něj to však nebylo snadné období; vnitřní boj s Parkinsonovou chorobou se zpočátku snažil vytěsnit depresí a útěkem k alkoholu. Klíčový zlom nastal až díky upřímné intervenci jeho manželky, jejíž prostá otázka, zda chce takovým způsobem skutečně prožít zbytek života, se stala katalyzátorem nečekané proměny. Místo rezignace se herec rozhodl svůj osobní boj přetavit v něco, co má celospolečenský přesah. Svou tvář a vliv propůjčil osvětě a stal se celosvětovým symbolem naděje pro miliony lidí se stejným osudem. Založil nadaci, která se postupem času vypracovala v jednu z nejvlivnějších institucí svého druhu a dokázala na výzkum léčby Parkinsonovy choroby vybrat neuvěřitelné miliony a miliony dolarů. Michael J. Fox tak dokázal, že i ta nejtěžší životní zkouška může být začátkem nové kapitoly, v níž se hollywoodský idol proměnil v jednoho z největších bojovníků za lidské zdraví v moderní historii. Obdivuji ho ! ❤️ -

M

Jedna z posledních fotek legendárního herce ❤️ Jeho úplně poslední slovo než zemřel bylo: ✨✨DĚKUJI✨✨ https://t.co/hpEgT9LqDo -

M

👑Když císař Zikmund Lucemburský dorazil o Vánocích 25. prosince roku 1414 na kostnický koncil, jeho první reakcí na uvěznění Jana Husa byl ostrý nesouhlas. Císař se dokonce snažil vynutit Husovo propuštění hrozbou násilného vniknutí do vězení. Narazil však na rozhodný odpor církevních hodnostářů, kteří argumentovali autonomií církevního práva a pohrozili předčasným ukončením celého sněmu. Zikmund nakonec ustoupil. Přesto se mu podařilo pro Husa zajistit alespoň určité úlevy: lepší podmínky věznění, dohled lékařů a možnost veřejně vystoupit před koncilem v červnu následujícího roku. -

M

✨🎄TV show Saturday Night Live natočila alternativní konec filmu Sám doma 🏠 Kevina si zahrála Ariana Grande. Docela drsný 😂😂👍 zdroj: https://t.co/su0HSxYnY4 https://t.co/1SxjyE9t50 -

M

🇨🇿💐Josef Sousedík, známý jako „Moravský Edison“ pro své vynálezy, byl kromě úspěšného podnikatele a vsetínského starosty i aktivním vlastencem a členem protinacistického odboje. Po několikerém zatčení byl 15. prosince 1944 držen na výslechové místnosti gestapa ve Vsetíně. Během tohoto výslechu se pokusil o útěk, při němž došlo k potyčce s důstojníkem gestapa Franzem Kernerem. Sousedík byl následně Kernerem zavražděn. V roce 1920 Josef Sousedík založil vlastní dílnu, kde vyráběl elektromotory a další stroje podle svých patentů. Tento podnik rychle expandoval do rozsáhlé továrny, která v době největšího rozmachu poskytovala práci více než 350 lidem. Sousedík odmítl návrh Tomáše Bati na partnerství. Kvůli následné hospodářské krizi se však dostal do finančních problémů, a tak jeho společnost v roce 1934 převzala v rámci konkursu firma Ringhoffer-Tatra. I po této změně pracoval Sousedík v podniku na ředitelské pozici až do roku 1940. Později, během válečných let, s továrnou spolupracoval externě. Zásadní je, že jeho elektrotechnická továrna dodala klíčové komponenty pro motorový vůz řady M 290.0, známý jako Slovenská strela. Pro tento vlak Sousedík také vyvinul originální benzinoelektrický systém přenosu energie. -

M

🇨🇿10. prosince roku 1984 byla předána Nobelova cena za literaturu Jaroslavu Seifertovi. Jaroslav Seifert začínal s proletářskou poezií, následně se stal představitelem poetismu a postupně přešel ke vzpomínkovým tématům. Tehdejšímu režimu takové ocenění přišlo nevhod a v médiích se o něm vyskytla jen stručná zmínka. Jaroslav Seifert sice měl titul národního umělce, jeho vztah s komunistickou mocí se však v období normalizace zkomplikoval. Byl nucen odejít do ústraní a stále více se orientoval na český disent. V prosinci 1976 se stal jedním z prvních signatářů Charty 77. Proslulému českému básníkovi, spisovateli, novináři a překladateli Jaroslavu Seifertovi ji udělila Švédská akademie dne 11. října 1984. Seifertovo zdraví již bylo podlomené a sám si cenu převzít nemohl. Z rukou švédského krále si ji tedy následně převzala básníkova dcera Jana. „S odjezdem do Švédska měla naše rodina do poslední chvíle problémy. Neměli jsme povolení, a proto jsme si nemohli zakoupit ani letenku. Můj manžel musel jít ke švédskému velvyslanci a ten zatlačil,“ vzpomíná na perné období Jana Seifertová-Plichtová. Nakonec ze socialistické republiky vycestovala. Sešel se kvůli tomu výbor komunistické strany. Povolení dostala jen ona a její bratr Jaroslav, byť podle regulí se smí slavnostní ceremonie zúčastnit celá rodina včetně známých, a to do počtu devíti osob. Ceremonie se odehrála 10. prosince 1984. -

M

🇨🇿Rozsvěcení plynových lamp na Karlově mostě v Praze. Tato událost se koná každoročně během adventu, obvykle od 1. do 23. prosince.  Lampář v historické uniformě používá dlouhou tyč s hořícím knotem k zapálení 46 plynových lamp. https://t.co/uTHeQhpplc -