Search

MAGA? AQUI NÃO! Rolling Stone elege Kacey Musgraves como a maior troll dos conservadores estadunidenses: “Ao arrecadar fundos para crianças imigrantes, aparecer em testículos de discoteca e mandar indireta para Ted Cruz, a cantora texana enlouquece o movimento MAGA repetidas vezes enquanto acumula uma série recursos para ações de caridade.” #MAGA #KaceyMusgraves #Troll

Kolegové ze Sněmovny a Senátu pokládají věnce. Já mám dnes na starosti Kačenku, tak jsem přišel alespoň do publika. Koneckonců je jedno, v jaké roli si připomenete dějinnou událost, která tak výrazně ovlivnila naši zemi a naši společnost.  Pan prezident mi svým projevem připomněl  hrdinství a odvahu té doby. A Tomio Okamura svou přítomností zase smutnou skutečnost, že stejně jako tehdy, ani dnes není naše země prosta prosruských kolaborantů, kterým se musíme postavit na odpor. #historie #ČeskáRepublika #odvaha

Babišova koalice proti suchu je marketingový trik na oblbnutí voličů. Schopnost krajiny zadržovat vodu souvisí především s tím, jak v ní hospodaříme. Máme problém s erozí, k níž přispívá intenzivní zemědělství, obrovská pole a pěstování monokultur. Svou roli hraje i nastavení dotací, které zvýhodňuje velké zemědělské podniky. Babiš je součástí problému, nelze předpokládat, že by byl zároveň řešením. Politikou, kterou realizujeme v zemědělství, bohužel opět podporujeme něco, co má nežádoucí dopady na zadržování vody v krajině. Musíme upřednostnit skutečně retenční opatření před betonovými zábranami a zdmi podél vodních toků. Boj se suchem nemůžeme vyhrát. Klimatická krize tady je a horka i záplavy budou v dalších letech jenom horší. Česko proto musí změnit způsob hospodaření s krajinou, podobu měst i přístup k městské zeleni. Současná iniciativa vlády je jak ze seriálu jistě pane ministře. Na pozadí jde vláda opačným směrem. Pravidla rozvolňuje, podporuje finančně agromamuty, ve stavebním zákoně umožňuje kácet zeleň či zastavovat zemědělskou půdu podél dálnic. Marketingem to nezakryjeS Pan ministr Šebestyán měl zástupce krajů a další svolat už dávno. Máme přece komisi, která má dlouhodobě řešit sucho. Ta měla být aktivována včas a měla přijít s konkrétními opatřeními. A jestli něco stavět, tak hlavně hráz babišizaci české, moravské a slezské krajiny. Nikoliv ji napomáhat. https://t.co/9HcZkCdtai #sucho #klimatickakrize #zemědělství

Dnes si povíme o jednom z nejzajímavějších míst pro digitální nomády – o neobjeveném klenotu, který v podstatě není zmíněn v žádných žebříčcích nebo fórech pro digitální nomády, ale podle mého skromného názoru jde o absolutní banger, zvlášť pro Středoevropany a speciálně pro muže (ale i ženám se tam bude líbit). Jde samozřejmě o můj milovaný Užhorod, kde jsem v minulé dekádě prožil pět let života. Dodnes tam jednou dvakrát ročně jezdím a zažil jsem osobně neuvěřitelnou proměnu z polorozbitého města s hororovými silnicemi a smečkami pouličních psů na velmi důstojnou středoevropskou metropoli. Takže si bez falešné skromnosti troufám tvrdit, že mám o městě expertní znalosti, o které se rád podělím :) Na úvod se sluší zmínit, že na Ukrajině probíhá válka, ale samotné boje jsou od Užhorodu dál než Praha (!). Rakety do samotného Užhorodu za celou dobu války přiletěly pouze jednou – jedna trefila transformátor za městem, druhá sklad munice v průmyslové zóně. Navíc se to stalo pár dní po nástupu Pétera Magyara k moci, takže ten útok byl tak trochu i ruský vzkaz Maďarům - "ať moc nezlobí nebo bude zle". Zakarpatí, potažmo Užhorod (maď. Ungvár), vnímají Maďaři historicky jako svou sféru vlivu. Odhaduje se, že 20 % obyvatel Zakarpatí má druhý, maďarský pas, a některé obce jsou plně maďarské (především zemědělské vesnice na jihu u maďarských hranic). Rusové tento maďarský pocit respektují, a protože Maďaři byli a nejspíš stále jsou ze zemí EU k Rusku nejvstřícnější, na Zakarpatí až na pár výjimek neútočí. Nebezpečí pro cizince je proto absolutně minimální, případná rizika si ale samozřejmě musí každý soudruh/soudružka uvědomit sám. V Užhorodu maká elektřina, jsou pohonné hmoty, a kromě občasných sirénových výstrah nelze fakt, že v zemi probíhá válka, vůbec postřehnout. Z etického hlediska rozhodně není nic špatného na tom, že tam nomád nebo turista pojede – hlavně přiveze peníze místnímu byznysu. Nesetkal jsem se ze strany místních s jakoukoli antipatií, a to jsem tam byl od začátku války zhruba desetkrát, v souhrnu přes tři měsíce. Čím je Užhorod pro digitální nomády atraktivní? 1. Nízké ceny bydlení, gastra a kávy Nájemné za zařízený byt 1+1 v novostavbě začíná zhruba na 500 $ měsíčně + služby (od cca 100 $), byt v původním stavu někde v paneláku nebo staré chrušcovce lze sehnat za $250-400 + služby. Ceny uvádím v dolarech, protože je tamním zvykem fixovat nájemné v zahraniční valutě kvůli volatilitě hřivny. Ve městě jsou bez přehánění vyšší desítky kaváren, z toho 10–15 s výběrovou kávou a řemeslnou přípravou včetně různých V60, batchů, cold brew,… V kavárnách se dá samozřejmě pracovat na počítadle. Espresso z kvalitních zrn v dobré kavárně začíná na cca 25 korunách, ve večerkách Zina stojí espresso z velké italské mašiny 12 kaček – otevřeno 24/7/365, po městě desítky poboček, ale směs arabika+robusta, sám beru jen v nouzi (např. brzy ráno při výjedu na výlet) Stejně tak je ve městě velké množství opravdu kvalitních restaurací (ukrajinské, italské, asijské, gruzínské, burgery, maďarské, uzbecké…) se zhruba polovičními cenami v porovnání s ČR. V Užhorodu je také celá řada levných jídelen, resp. poledních menu, kde se člověk slušně naobědvá řekněme od 60 Kč; v restauraci Driva stojí slušné polední menu (polévka, hlavní jídlo, nealko nápoj) 85 Kč. Na ukrajinské gastronomii je zajímavé, že tam prakticky neexistují polomonopolní gastrododavatelé surovin pro restaurace a jídelny jako u nás (Bidfood, Makro a pár dalších), kteří hodně cpou své polotovary a kuchaři to kvitují, protože to šetří čas. Na Ukrajině se téměř vše dělá z primárních surovin – když si objednáte bramboráky, tak fakt někdo v kuchyni nakrouhá brambory a udělá je od nuly. Stejně tak si každý podnik "lepí pelměně". Zkrátka domácí vaření. Je to dost znát na chuti. 2. Velmi kvalitní potraviny (na trzích) Poměrně zajímavé je, že ceny drogerie a potravin jsou stejné, v některých případech i lehce vyšší než v ČR, ale zároveň je v Užhorodu několik old-school trhů, kde se dají kupovat domácí potraviny (často sezónní přebytky individuálních pěstitelů a chovatelů), tzn. v super bio kvalitě za velmi rozumné ceny (v porovnání s EU). Lze koupit domácí zeleninu, ovoce, mléčné produkty (smetana, že v ní lžíce stojí), mléko, sýry, brynzu, vejce, drůbeží maso i domácí víno (ve smyslu nápoje, za mě chuťově nic moc). Velmi levně jsem v porovnání s EU kupoval kozí mléko a čerstvé kozí sýry v super kvalitě, navíc bez toho klasického kozího duncu. V Užhorodu je také mnoho pekáren, od normálních po nóbl, velké množství různých chlebů s akcentem na tmavé a žitné, ceny opět o dost nižší než v ČR. Řemeslnej chleba vysoké kvality do padesáti českých vočí. 3. Široké možnosti volnočasového vyžití Užhorod je krajské město, takže je tam plno sportovních zařízení – dá se chodit do bazénu (soukromý, trochu dražší než městské bazény v ČR), jsou tam dobře vybavené posilovny (t. č. plné jedničkových koc, čávové nejsou, o tom dále), několik tenisových areálů, krytý padel, squash, sauny/báni, stolní tenis, fotbal… Mimo to dobrá péče o tělo pro muže i ženy (ceny neznám, kadeřník mě stojí už jako v ČR), velmi kvalitní masáže za polovinu toho co v ČR, velké množství kvalitních stomatologů (takže je možné nechat si dát do pořádku chrup za zlomek cen v ČR/EU) a vůbec dobrá soukromá zdravotní péče – nedávno tam byl na nějakém zákroku Jean-Claude Van Damme, hovoří se o hemeroidech :-) Samozřejmě je tam i plno kulturních akci, ale to je většinou omezené na znalost ukrajinštiny. 4. Dobré jméno a zvuk Čechů/ČR Češi mají v Užhorodu stále velmi dobré renomé, jednak historicky, jednak díky pomoci během války (letos mi a českému národu pan fízl během silniční kontroly poděkoval za podporu Ukrajiny proti agresorovi!). V podstatě se dá říct, že s českým pasem se ve společenském žebříčku posunete o příčku nahoru. Je ale dobré vědět, že čeští muži mají z pohledu datingu docela blbou pověst jako kolenovrti (i když by to mohlo některé zle smýšlející lidi napadnout, tak já jsem se na tomto stereotypu svých chováním nepodílel :), Ukrajinci jsou minimálně v prvotní fázi randění daleko velkorysejší než čeští muži, často ale i v manželství - je poměrně běžné, že pokud to jen trochu jde, zůstavá žena s křiklounem doma do nástupu na základku ... 5. Informační odstavec pro čáva Užhorod je samozřejmě město plné krásných dívek a žen. Je to dáno genetikou, domácím vařením, pohybem (holky choděj pěšky) a v neposlední řadě tím, že fyzická krása je často jediný kapitál, resp. šance na dobrý život, kterou reálně mají. Bez peněz, kontaktů nebo silného rodinného zázemí je pro mladé lidi (muže i ženy) velmi těžké prosadit se přímo v Užhorodu stylem selfmade a nejde to moc zlomit ani dobrým vzděláním, pokud nejde o IT a remote jobík pro EU/US firmu za juráše/dolcky. Takže holky se o sebe dost starají, cíleně limitují kalorický příjem, investují do péče o tělo atd. Mně osobně vadilo, že jak jsou hezké, tak nejsou úplně nejchytřejší, a navíc ty nehezké maloměstské manýry. K tomu ty jejich zakarpatské tradice, vysoká religiozita, po prvním sexu se začaly ptát na svatbu (to bohužel není nadsázka) a další istá kulturná špecifika. V tomto ohledu se situace výrazně zlepšila, protože po začátku války se do Užhorodu přestěhovaly dívky a ženy z větších ukrajinských měst včetně Kyjeva, a to je už jiná písnička – vzdělané, zajímavé, zcestovalé a jazykově vybavené, ničím se nelišící třeba od svých českých kolegyň. Navíc je nyní v Užhorodu na dating marketu pro ukrajinské kolegyně velmi zapeklitá situace, bo nejsou čávové 25+, protože od pětadvaceti začíná odvodový věk – kořeni se buď schovávají doma, nebo už bojují, nebo jsou za hranicí. Není koho datovat. Takže můžete pomoci rozšiřovat středoevropský genofond :-)) Sluší se dodat, že pro většinu užhorodských žen zahraniční čávo rozhodně není snový partner, většina preferuje hezkého, lovatého Ukrajince – jenže těch s krupicou, na nějaké úrovni a hlavně nezadaných … je málo. 6. Ukrajinština vs. angličtina Trochu trabl pro lidi pod 45, tzn. skoro všechny nomády, je v Užhorodu jazyk. Mluví se ukrajinsky (a rusky) a používají cyrilici (ukrajinskou azbuku). Při kratším i delším pobytu je důležité se ukrajinskou azbuku naučit, protože to každému instantně otevře nový svět – díky tomu, že jde o slovanský jazyk, se dá čtením mnohému hned porozumět, třeba menu v hospodách/kavárnách. Základy se člověk naučí za pár dní, u rychlejšího čtení celých vět chvíli trvá, než se to dostane do hlavy. Já sám bych se v případě nomádského pobytu v Užhorodu hned začal učit ukrajinsky se soukromou učitelkou (cca 2 hodiny denně). Tímto tempem + nějaká domácí příprava + poslech rádia/TV/podcastů + ideálně slovník s dlouhými vlasy se dá dostat na úroveň B2 v mluvení a poslechu za 3–6 měsíců, podle intenzity a řekněme talentu. Vzhledem k geopolitické situaci je ten jazyk pro Čechy poměrně atraktivní, třeba i kvůli potenciálnímu budoucímu byznysu při obnově Ukrajiny atd. A hlavně Čech/Češka s plynulou znalosti ukrajinštiny (aspoň té mluvené) si bude místní vodit jak Kirschner Hurvínka! Když jsem do Užhorodu přijel v roce 2013 poprvé a od roku 2015 tam začal žít, byla znalost angličtiny mezi místními katastrofální, anglicky umělo v podstatě pár vzdělanějších lidí. Dnes je to už lepší, ale plnohodnotný život tam pouze s angličtinou možný není. Na druhou stranu plno místních rozumí a někdy dokonce mluví česky/slovensky, takže pro Čecha/Čobolka není velký problém se tam na základní úrovni domluvit – spíš bude někdy problém porozumět místním. To je asi vše, co mě takhle z hlavy napadá. Pokud máte dotazy, ptejte se. Každopádně pokud nomádíte, doporučuju vyzkoušet, budete na 100 % spoko. #DigitálníNomádi #Užhorod #StředníEvropa

In Milan, resistance among residents is growing against the felling of trees, with the public actively mobilizing for the protection of greenery, as demonstrated by recent protests against the removal of old and iconic trees in connection with the construction of new projects. (translated)

V brněnských Žabinách ze dne na den zmizela další alej. Prostě se ráno probudíte – a stromy nikde. Dodavatel IMOS ve videu říká, že se mu „konečně podařilo získat povolení ke kácení“. Jenže ani starosta městské části podle svého vyjádření o rozsahu kácení nevěděl. Avizovalo se odstranění několika stromů, ne holá ulice. Konkrétní případ teď prověřujeme. Jenže podobné situace se v Brně opakují tak často, že už dobře víme, kde je systémový problém. Velké rekonstrukce většinou neřídí městská část, ale magistrát a organizace města: investiční odbor, Brněnské komunikace, Odbor dopravy a další. Investiční záměr přitom může vypadat krásně. Zelená ulice, stromy, stín. Jenže potom vznikne zadání projektové dokumentace, které tyto priority nepřevede do konkrétních a měřitelných požadavků. A nikdo nehlídá, zda výsledný projekt odpovídá původnímu záměru. V záměru máte zelenou ulici. V projektu vykácíte alej. Další problém je koordinace. O výsledné podobě ulice nemohou rozhodovat jednotlivé technické profese izolovaně. Urbanismus, krajinářství, doprava, infrastruktura i správa zeleně musí vznikat společně – a někdo musí hlídat kvalitu celku. Pak přichází tlak na nejnižší cenu. Obhajuje se „dobrým hospodářem“, přestože levnější projekt může znamenat vyšší náklady na údržbu, opravy, přehřívání města i nápravu škod, které jsme si sami vytvořili. A nakonec uslyšíte: „Stromy se tam nevejdou.“ Jak upozorňuje arborista David Hora, technické „nejde“ málokdy znamená, že řešení skutečně neexistuje. Často jen znamená, že by bylo složitější nebo o něco dražší. Ve chvíli, kdy už je projekt hotový a peníze rozdělené, se nikomu nechce nic měnit. Proto musí být stromy prioritou už v zadání. Je zásadní rozdíl mezi požadavkem „udělejte maximum parkovacích míst a kam se vejdou, dejte stromy“ a požadavkem „ulice musí dosáhnout minimálně 15% zastínění korunami stromů“. V prvním případě jsou stromy zbytková položka. Ve druhém dostává projektant jasný úkol, který musí vyřešit. A potom je tu komunikace. Někdy může být kácení skutečně nutné. Město ale musí předem vysvětlit proč, v jakém rozsahu a jaká bude náhrada. Nemůže se stát, že se lidé ráno probudí do holé ulice a o zásahu neví ani starosta městské části. Nejde jen o stromy. Jde o to, kdo rekonstrukci zadává, jaké stanoví priority, kdo kontroluje projekt, jak spolu komunikují odbory a městské organizace a kdo nakonec vyhodnotí výsledek. Bez systematické přípravy, koordinace a kontroly kvalitní město nevznikne. Dokud Brno tyto procesy nezmění, budeme řešit jednu vykácenou ulici za druhou. Vždycky až ve chvíli, kdy už stromy leží na zemi. Politická vůle závisí i na tom, kolika lidem to začne vadit a jak hlasitě se ozvou. Je to prostě na nás. Takže ano, věřím, že jednou bude Brno dobrým příkladem i v tomhle. Jednou.💩 #Brno #ZelenáUlice #OchranaPřírody

Ted tu hodne jede sdilecka Okamury, co se vymezuje vuci zjevne parodickemu clanku Reflexu, i v te sdilecce oznacene jako divoky kacer, kde i prumerny absolvent zakladni skoly tak nejak vi, ze kachna se rika vymyslene zprave. Ne, opravdu to neni tak, ze by Okamura byl blb, co se nechal nachytat, jen tusi, ze jeho volici do teto kategorie casto spadaji a nalakat je na ragebait proti Reflexu je vic, nez se zachovat jako normalni clovek s trojcifernym IQ. A o to je to cele horsi... #Okamura #politika #dezinformace

Po nezvládnutém domácím utkání se Zlínem v roce 2023 Zbrojovka znovu po roce sestoupila do druhé ligy. Fanoušci zachycení na horním snímku po zápase vnikli na hřiště a následně zamířili pod tribunu, kde dávali majiteli klubu najevo svou nespokojenost a dožadovali se jeho odchodu. Nebylo to tehdy poprvé ani naposledy, co po jeho odchodu volali. V následujících dvou sezonách hrozil Zbrojovce ještě několik kol před koncem obou ročníků sestup do třetí ligy. V té druhé sezoně Václav Bartoňek klub prodal, takže většinu ročníku už Zbrojovka odehrála pod novými vlastníky. Ti však před sebou neměli snadný úkol. Klub přebírali ve složité sportovní i organizační situaci a k záchraně v sezoně 2024/25 ho nasměroval až povedený tah v podobě příchodu trenéra Martina Svědíka. Pod jeho vedením se mužstvo zvedlo, v závěrečných osmi kolech neprohrálo a připsalo si pět důležitých vítězství. Na začátku minulé sezony vstoupil do Zbrojovky její současný majitel. Tým poté druhou ligou doslova prolétl. Prohrál pouze dvakrát, soutěž ovládl s náskokem 23 bodů a vybojoval návrat mezi elitu. Do první ligy se letos vrátila úplně jiná Zbrojovka než ta, která ji v roce 2023 opouštěla. Sebevědomá, ambiciózní, profesionálně řízená, se silným majitelem v zádech a s obrovskou podporou fanoušků. A kdyby to bylo možné, na první utkání po návratu do ligy by jich třeba v sobotu dorazilo tolik, že by se jejich počet přiblížil návštěvám nejnavštěvovanějších zápasů na stadionu Za Lužánkami v devadesátých letech. Proto je velká škoda, že v Brně dosud nestojí nový stadion. Ten současný na Srbské totiž Zbrojovce stále brání v tom, aby svůj potenciál využila naplno. Dobrou zprávou pro klub, jeho fanoušky i celé Brno je však plán Vojtěcha Kačeny na výstavbu nového stadionu, po jehož realizaci by mohla Zbrojovka nastupovat na velkém, důstojném a hlavně fotbalovém stadionu. Navíc konečně zase na místě, které je s klubem tak silně spjaté. Na takovém stadionu by pak fotografie z děkovačky po vítězství v prvním kole nad Spartou mohla vypadat ještě mnohem lépe. Ale i tak ta změna po třech letech je fantastická. Tahle Zbrojovka je pro ligu jednoznačným přínosem. #Zbrojovka #fotbal #Brno

Oceněné lipové aleji v Ostravě, známé ze soutěže Alej roku 2017, hrozí výrazné zredukování a pokácení až 493 stromů v rámci plánované obnovy parku, což vyvolává silný odpor obyvatel a ekologických organizací, které varují před nedostatečným projednáním a posouzením dopadů tohoto zásahu. #Ostrava #kácení #KomenskéhoSady

Veľvyslankyňa Katarína Mathernová sa na festivale Pohoda zúčastnila živého nahrávania podcastu Bárdy & Káčer, kde diskutovala o geopolitike a situácii na Ukrajine, pričom zdôraznila, že jediný, kto môže ukončiť vojnu, je Vladimír Putin, a kritizovala dvojtvárnosť slovenskej politiky vo vzťahu k podpore Ukrajiny. #Ukrajina #geopolitika #bezpečnostnévýzvy

.@petr_macinka si jako politický i fyzický trpajzlík vyskakuje na @prezidentpavel "Kedy si vytiahnete hlavu z tej prdele do šl'aka?!" Skvělý rozhovor Rastislava Káčera s Eugenem Kordou ♥️ #taktoje #díky https://t.co/8ElwD7V0oQ #politika #rozhovor #humor