Search

In Mumbai, hundreds of people protested against changes to the voter lists, which they believe favor the ruling party of Prime Minister Narendra Modi, and demanded the resignation of the chairman of the electoral commission, Gyanesh Kumar. #protesty #Indie #volebníkomise (translated)

Rakušanův tunel za 6 miliard dostal stopku - a nastalo peklo Dnes má Vít Rakušan důležité výročí. Text je dlouhý, poměrně děsivý, ale také velmi důležitý. Když totiž úředník podepíše kontrakt za 4 miliardy tři dny před volbami, navíc v den státního svátku, je čas zpozornět. Přesně před rokem došlo k realizaci jedné z největších "malých domů" v historii politiky. Dne 28. 9. a 29. 9. 2025 uzavírá Ministerstvo vnitra pod Vítem Rakušanem kontrakty na nákup vrtulníků UH-60L Black Hawk a S-70 Firehawk. Vnitro mělo nakoupit 6 kusů strojů za 6 miliard včetně DPH. Smlouva za 3,8 miliardy, 28. 9. 2025 - https://t.co/LjbWsQSc8r Smlouva za 2,1 miliardy, 29. 9. 2025 - https://t.co/HrwfVOD7tV Prodávajícím je Jaroslav Strnad, otec v té době nejmocnějšího miliardáře zasahujícího do politiky, Michala Strnada. https://t.co/IhLSbmfSix Aby si čtenáři dokázali představit, o jak šílený kontrakt šlo, je třeba uvést několik čísel a nezpochybnitelných vládních zdrojů. Začnu u nových strojů S-70M Firehawk za 3,8 miliardy. Jde o speciální hasičskou verzi vrtulníku S-70M, který vyrábí polská firma PZL Mielec, licenční výrobce americké firmy Lockheed Martin. Nový stroj S-70M ve verzi pro hasiče stojí zhruba 22-23 milionů dolarů. Zde se lze odkázat na Rumunsko. To na sklonku roku 2024 objednalo přímo od výrobce - na rozdíl od Česka - celkem 4 nové stroje pro hašení na pevnině za 530 milionů korun/kus při přepočtení tehdejšího kurzu eura. Úpravu S-70M na vylepšenou verzi Firehawk provádí americká společnost United Rotorcraft. Podle dvou vládních kontraktů pro Orange County v Coloradu a pro Los Angeles County v Kalifornii stojí úprava vrtulníku S-70M na verzi Firehawk 5 až 6 milionů dolarů, tedy 110 až 130 milionů korun za kus. Rumuni tedy odhalili při objednávce 4 kusů orientační cenu nového stroje na zhruba 530 milionech korun při podobném počtu objednaných kusů. Američané pak odhalili ve dvou případech z let 2023 a 2026 cenu úpravy, která se v obou případech téměř shoduje. Rumunsko, nové S-70M - https://t.co/jXpYGxsOou Los Angeles County, Firehawk - https://t.co/yDsC2Oof9c Orange County, Firehawk - https://t.co/elMI2TEdej Ve všech případech je v ceně nákupu zahrnut i výcvik, záruka po dobu 5 let a sada náhradních dílů. Česká republika nakupuje totožné stroje od totožného výrobce PZL Mielec. Ty následně upravuje totožný úpravce, United Rotorcraft. Oproti zvyku v USA a Rumunsku ale do hry vstupuje Jaroslav Strnad v roli překupníka/"integrátora". Díky tomuto dodatečnému článku v řetězci nakupují Češi jeden stejný S-70M Firehawk v totožné konfiguraci jako Američané, jen za značně navýšenou cenu. Rakušanův resort odsouhlasil nákup jednoho takového stroje za 1,07 miliardy korun bez DPH, tedy za zhruba 1,3 miliardy včetně daně. Český nákup, 1,1 mld. bez DPH/ks. - https://t.co/LjbWsQSc8r Přirážka 420 až 450 milion korun bez DPH oproti jiným kupcům by do řetězce dodavatelů vnesla marži až 1,3 miliardy bez DPH. Ani samotný tendr se nevyhnul kontroverzím. Konkurenční nabídka francouzského Airbusu levnější o bezmála 700 milionů korun byla vyhodnocena jako méně výhodná než ta Strnadova. Nejpoužívanější stroje v Evropě totiž získaly 0 bodů za kvalitu. Podle produktových manuálů ale vrtulníky Airbus některá kritéria splňovaly a je tak otázkou, zda resort vnitra účelově neobešel vlastní hodnotící kritéria, aby nabídku Jaroslava Strnada neupřednostnil. Popsáno a ozdrojováno zde - https://t.co/294nksEI4O Dnes celou věc šetří NCOZ, ale k tomu až později. Pokud vám to dosud přijde šílené, "zábava" teprve začíná. Druhý kontrakt Rakušanova resortu na nákup repasovaných strojů UH-60L je totiž ještě děsivější. Vrtulníky UH-60L se vyráběly v období let 1989 až 2007. Jsou tedy minimálně 20 let, pravděpodobně ale více než 30 let staré. Firma Jaroslava Strnada tyto stroje nakupuje v průměru za 1,2 milionů dolarů/kus., protože je americká armáda vyřazuje jako nepotřebné. Aukce UH-60L, GSA od 1 do 2,4 mio. USD - https://t.co/YAOae1lIwI Strnad tyto stroje upraví, zrekonstruuje a prodá či pronajme zákazníkům ve valné většině případů za účelem civilního využití. Vrtulníky UH-60L od Strnadovy firmy nakupují pro hasičskou službu například Portugalci. Platí 6 až 8 milionů eur za kus, tedy zhruba 150 až 200 milionů. Slovensko si tyto stroje také pořídilo, ale ve vojenské úpravě za 315 milionů korun/kus. Kontrakt Portugalsko, 2026 - https://t.co/pcvUPQD5gC Kontrakt Slovensko, 2024 - https://t.co/1OtZteGMvs Daleko zajímavější jsou však ceny pronájmů - zde existuje několik bází pro srovnání cen a výhodnosti jednotlivých kontraktů. Kyperská republika si od Jaroslava Strnada pronajímá za účelem hašení lesních požárů hned 4 stroje UH-60L. V ceně jsou piloti, údržba, palivo a veškeré navazující náklady dodavatele. Kontrakt Kypr - https://t.co/fCxS0anwRL Za jeden vrtulník zaplatí Kyperská republika ročně zhruba 48 milionů korun. Tamní sezóna požárů je však dvojnásobně dlouhá než ta v České republice, trvá od dubna do října. I my Češi si od Strnada pronajímáme dva hasící vrtulníky. Jde o lehce starší verzi UH-60A Black Hawk, ale opět máme pronájem i včetně pilotů, údržby, paliva a dalších navazujících služeb. Kontrakt MŽP, pronájem 1 - https://t.co/VzGnQwMIlG Kontrakt MZV, pronájem 2 - https://t.co/Q8IgfnOCgl Resorty životního prostředí a zemědělství platí také 48 milionů korun ročně bez DPH, jen za oba vrtulníky i jejich posádku a tato cena odpovídá maximálnímu počtu nalétaných hodin. Zpravidla je tak nižší. Až nyní lze přejít k meritu věci. Dne 29. 9. 2025 podepsal Rakušanův resort 3 dny před volbami kontrakt na nákup tří strojů UH-60L. Jeden vrtulník stojí 567 milionů korun bez DPH (!!!), tedy trojnásobek ceny Portugalska a bezmála dvojnásobek slovenské ceny za armádní konfiguraci. Zhruba 30 let starý modernizovaný stroj po vyřazení americké armády nakoupil Vít Rakušan dráž, než za jakou cenu nakoupilo Rumunsko stroje zbrusu nové. Cena repasovaného vrtulníku UH-60L se dokonce blíží ceně, za jakou Američané nakupují nejnovější S-70M Firehawk po odečtení cel a místních daní. Tendr, cena - https://t.co/AqeMZKVBIO Investice by se České republice vrátila při porovnání s dosavadním pronájmem za více než 25 let. V tom není zahrnuta posádka, náhradní díly, servis, palivo a dodatečná údržba - reálná rentabilita by tak atakovala spíše 40, možná i více let. A znovu, jestli je i tento kontrakt dosud "šílený", ten skutečný blázinec začal až následně. Při pohledu na tuto zhovadilost jsem nemohl konat jinak, než na celou záležitost upozornit. Po vydání prvního článku na serveru Médium dne 8. 6. se o nákupy vrtulníků začíná zajímat ministr vnitra, Lubomír Metnar. Píše to Zdislava Pokorná ve své "investigaci" o tom, kdo stojí za účtem Paukner. Zdroj - https://t.co/Suxm3sDI6h V téže době mne Robert Čásenský, šéfredaktor Seznam Zpráv, zve na kafe, které s díky odmítám s tím, že mne zajímá pokrytí kauzy více, než jeho "nabídky". Důkaz - foto v příloze O týden později vykupuje Jaroslav Strnad kompletně celý inzertní prostor Seznam Zpráv a zasypává čtenáře denně články o tom, jaké jsou jeho Black Hawky úžasné a jak jeho firma skvěle prosperuje, proto potřebuje otevřít investiční fond a nabrat "alespoň" 5 miliard korun od externích investorů. PR 1 - https://t.co/6COyThNMVe PR 2 - https://t.co/UB4fYhD27W Bannerové reklamy, rollupy, PR články, PR rozhovory... To vše si Jaroslav Strnad obratem po vydání investigace kupuje. A Seznam se, jak překvapivě, ochotně prodává... Muselo to být drahé, Roberte. Začíná celé šílenství s "honem na Pauknera". Zdislava Pokorná získává chráněná data společnosti Seznam a střílí postupně do 5 lidí, o kterých je přesvědčená, že jsou Paukner. Poslanec Jiří Mašek v červenci podává na nákup strojů trestní oznámení, státní zástupce jej přezkoumává a předává NCOZ. Šetření, alespoň dle mých informací, stále probíhá. https://t.co/DQGjzaOcWG V médiích "hlavního proudu" nevyjde o kauze jediná reportáž, s výjimkou serveru Echo24 informujícího o podaném trestním oznámení. https://t.co/d6k5L77Fsd Zdislava Pokorná, zdánlivě neohrožená investigativní reportérka, naopak celou věc bagatelizuje a k "vyvrácení" pochybností o nákupu jí stačí vyjádření Jaroslava Strnada, který tvrdí, jak je vše v pořádku. Aby ne, když v tom "má" 6 miliard :) https://t.co/Suxm3sDI6h V dnes již legendárním podcastu "Vrtěti psem", jak příhodné, si později Zdislava Pokorná stěžuje, jak je možné, že se o nákup zajímají vládní špičky, když o něm informoval "anonymní" účet. "Když jsem se třeba bavila s ministrem vnitrem Lubomírem Metnarem o jedné zakázce, kterou popisoval na Ministerstvu vnitra, tak on ho bral jako relevantního člověka, jako relevantní zdroj." "A já jsem mu říkala, pane ministře, nezlobte se na mně, ale vždyť Vy nevíte, kdo to píše. " "No ale (říká Metnar) má tam pravdu, určitě. My jsme teď zadali audit a je to přesně tak, jak to píše. Je to divný", uzavřel záležitost podle Zdíši ministr. "Tak jsem si říkala (opět Zdíša), co to je?!!" Zdroj, od 30. minuty https://t.co/ckAF8iebDt, nahrávka v příloze Šéfredaktor Seznam Zpráv věc ignoroval - chtěl na kafe. Následně Jaroslav Strnad vykoupil inzerci, čímž si pojistil nedotknutelnost. Zdislava Pokorná šla ale dál, než Seznam Zprávy. Víta Rakušana odhodlaně chránila, záležitost bagatelizovala a naopak se snažila o diskreditaci oznamovatele. Celá kauza ukázala několik věcí. Vít Rakušan je v určitých médiích nedotknutelný - to je dnes už jisté. Tato média také nelze zařadit do kolonky "objektivních", natož pak nezávislých - to je taktéž jisté. Sociální sítě mají sílu srovnatelnou s médii hlavního proudu, což také nelze zpochybnit a důležitý je ve finále pouze výsledek, nikoli navazující mediální masáž Seznamu a žlutý pruh na ČT. Zdíšina legendární hláška "co to je?!!" je už pouhým tragikomedickým dodatkem k celé anabázi. NCOZ tedy nadále šetří. Dva stroje S-70 Firehawk jsme již koupili, to zastavit nelze a nakoupili jsme je za cenu o zhruba 450 milionů vyšší, než je běžné. Třetí Firehawk vnitro dosud nenakoupilo. A co je podstatnější, z repasovaných strojů za 577 milionů/kus. se nenakoupil ani jediný. Dá-li bůh a bude-li stále politická vůle, k tomuto nákupu snad ani nikdy nedojde. V historii lidstva zatím žádný stát nikdy nenakoupil pro účely hašení dražší stroje, než Vít Rakušan a to hned ve dvou disciplínách - při pořízení strojů nových i modernizovaných. Tři dny před volbami, 6 miliard, překupníci, miliardové marže. To vše je v České republice možné a co je horší, některá média takovéto postupy i zcela cíleně kryjí, jde-li o jimi preferované politiky. I navzdory mediálnímu honu, ztrátě iluzí i množství sil, jsem na výsledek hrdý. Black Hawky byly jednou kolonkou na mém seznamu "sviňáren" a společně s šetřením dotací za 680 milionů pro holding Solar Global evropskou prokuraturou jde již o druhou "velrybu" na seznamu trofejí. Ty menší ryby, ekoteroristy na VÚK, BeSTAN a další menší "sviňárny" už ani nepočítám. Dotace za 660 mio., šetření EPPO - https://t.co/BGIsc9Cpou Těch velryb, bohužel, zbývá až příliš mnoho. Jednou z nich je i sama firma Seznam, na kterou brzy dojde. Právě mediální odnož Seznamu se totiž nejen u kauz Rakušana i Hladíka ukázala jako určující prvek části veřejné debaty razící "buď jsi s námi a bude dobře, nebo proti nám a nastane peklo". Na závěr je nutné dodat - Jaroslav Strnad ty 4 miliardy, které nemá, stále Vítu Rakušanovi nezapomněl. Není nic horšího, než když politik slíbí a následně nedodá. Ale co už, od počátku jsem věděl, že to nebude běh, ale maraton s průběžnými "checkpointy". Tak s chutí do práce. A Vítku, Jardo, Zdíšo - ne, není mi to líto :) Šalom. #politika #korupce #investigace

‼️ Podrobnosti aretacije še niso znane, se pa med poznavalci ve naslednje: - Gregor Hudohmet velja za Golobovega človeka - Gen-I Sonce ni zavezan določilom javnega naročanje - nova uprava Gen-I naj bi ga začela “stiskati” z revizijami - pred dnevi je sporočil, da poslovno odhaja v Romunijo, kjer so ga pa aretirali. #Slovenija #politika #aretiranje

Tento týden je ve Sněmovně úprava, která z přidání omamné látky do cizího nápoje udělá samostatný trestný čin. A to je za mě NAPROSTO SPRÁVNĚ 👍 Zatím totiž platí absurdní pravidlo: dokud se nestane „něco horšího", samotné podstrčení drogy je prakticky beztrestné! Přitom právě https://t.co/sp5PPw0LvP #TrestníPrávo #omamnéLátky #bezpečnost #CZ

U britanskom zdravstvu otkriven je skandal u kojem je dvadeset žena nepotrebno podvrgnuto mastektomiji tijekom liječenja raka, potvrdila je uprava bolnica County Durham and Darlington, koja provodi reviziju slučajeva i istražuje navode o mogućim kaznenim djelima. #NHS #rak #mastektomija

Když v laboratoři omylem ukápla na plátěnou tenisku kapka chemické směsi, nešla smýt vodou, olejem ani rozpouštědlem. Z nešťastné nehody se nakonec zrodila nejslavnější impregnace světa. Radost z toho ale nemáme. Tento díl seriálu #ZenyVeVede jsem vybral s ohledem na včerejší narozeniny protagonistky. Je zajímavý a aktuální ale i důsledky jejího objevu. Patsy Shermanová (za svobodna O’Connellová) se narodila 15. září 1930 v Minneapolis. Na střední škole jí dívčí test studijních předpokladů přisoudil jedinou ideální dráhu: hospodyni. Požádala proto o chlapeckou verzi testu. Ta jí předpověděla kariéru zubařky nebo vědkyně. Vydala se studovat chemii a matematiku na Gustavus Adolphus College (@gustavus) ve městě St. Peter. V roce 1952 tam úspěšně promovala jako první žena, která získala bakalářský titul v obou oborech současně. Firma 3M (@3M) ji téhož roku přijala do laboratoře fluorové chemie. Smlouva byla jen dočasná. Ženy v laboratořích se tehdy vnímaly jako přechodná pracovní síla: vdají se, založí rodinu a odejdou. Chemičky byly jasnou výjimkou – v amerických laboratořích jich pracovalo zhruba šest procent a odnášely si v průměru jen 60 % mužského platu. Patsy se v srpnu 1953 vdala za Huberta Shermana a narodily se jim dvě dcery. Z firmy 3M však neodešla – zůstala v ní čtyřicet let. Úkol zněl téměř vojensky. Nová paliva proudových letadel rozkládala pryžové hadice. Shermanová připravila fluorochemickou latexovou emulzi, která měla agresivnímu palivu odolat. Asistentka Joan Mullinová však při práci upustila skleněnou láhev a kapky emulze dopadly na její bílé plátěné tenisky. Mýdlo, voda, alkohol ani organická rozpouštědla nepomohly. Plátno se však nezbarvilo ani nezhrublo – a v místech, kde směs zaschla, špína vůbec nechytala. Její šéf George Rathmann reagoval věcně: zasažené tenisky na základnu Wright-Patterson sice nepoletí, ale co kdyby se ta samá látka nanesla na tkaninu? Shermanová s ním vzorek namočila, usušila a podržela pod tekoucím kohoutkem. Voda od povrchu odskakovala téměř v pravém úhlu a stejně se zachovala i rozpouštědla. Fluorochemikálie totiž výrazně snižují povrchovou energii vlákna. Kapalina ho díky tomu nesmáčí, sbalí se do kuličky a sklouzne – olej i voda se chovají přesně tak, jako by tkaninu pokrývalo kachní peří. Látka, která měla původně chránit palivovou hadici, tak mohla chránit kabáty, koberce i čalounění. Jejím spolupracovníkem a mentorem se stal Samuel Smith. Tři roky společně ladili recepturu i výrobní náklady. První produkt se dostal na pulty v roce 1956 jako ochrana vlny. Shermanová později vzpomínala, že první zkoušky v textilkách dopadly „naprosto katastrofálně“, protože směs držela výhradně na vlně. Trvalo další léta, než zvládli úpravu bavlny, syntetiky, koberců, autočalounění či tkanin s trvalou úpravou, z nichž se mastná skvrna uvolnila až po praní. Produktová řada Scotchgard nakonec čítala kolem čtyřiceti položek a firmě v nejlepších letech vynášela přes 300 milionů dolarů ročně – v dnešním kurzu zhruba 6,3 miliardy korun. Když se v padesátých letech zkoušela odolnost tkanin přímo v provozu textilky, Shermanová musela čekat venku. Do výrobních hal ženy nesměly, a tak jí výsledky musel vynášet kolega. Patent US 3 574 791 na blokové a roubované kopolymery s polárními a fluoroalifatickými skupinami získala se Smithem 13. dubna 1971. Společně drželi třináct patentů, celkově je její jméno podepsáno pod šestnácti. Jeden z nich se týkal i optických zjasňovačů, díky nimž mohly prací prášky slibovat prádlo „bělostnější než bílé“. V roce 1974 přijala firma 3M Shermanovou jako první ženu do své Carlton Society, interní síně slávy vědců společnosti. V roce 1989 byla jako první žena uvedena do Minnesotské síně vynálezců a v roce 2001 do Národní síně vynálezců. V osmdesátých letech vedla firemní technické vzdělávání a nakonec řídila celý útvar technického rozvoje. Do důchodu odešla v roce 1992. Dcery se vydaly v jejích šlépějích: starší vystudovala chemii a pracovala v 3M, mladší se stala bioložkou. Skupina chemických sloučenin, ze které Scotchgard vyrostl, však měla i druhý život, který už Shermanová neovlivnila. Původní receptury stavěly na perfluoroktansulfonátu (PFOS). Tato látka se v přírodě téměř nerozkládá, hromadí se ve vodě i v krvi a patří mezi takzvané „věčné chemikálie“. Americká agentura EPA začala rizikovost PFOS prověřovat na konci devadesátých let. Společnost 3M ohlásila v roce 2000 útlum výroby a od roku 2003 Scotchgard přešel na látky s kratším (a tedy bezpečnějším) uhlíkovým řetězcem. Minnesotský spor o znečištěnou pitnou vodu skončil v roce 2018 vyrovnáním ve výši 850 milionů dolarů (přibližně 18 miliard korun). Patsy se toho nedožila, zemřela o 10 let dříve na následky cévní mozkové příhody. Výrobu celé nadřazené skupiny látek PFAS (Per- a polyfluorované alkylové látky) 3M definitivně ukončila na konci roku 2025. Značka Scotchgard ale žije dál – jako impregnace na obuv, čalounění či antimlžná úprava brýlí. Problémem všech PFAS jsou jejich závažná rizika zdravotních komplikací (onkologická onemocnění, hormonální a imunitní poruchy, metabolické a reprodukční poruchy). Což rozhodně nechcete u látek které v prostředí i tělech živočichů přetrvávají stovky let a neumíme je ani spolehlivě a levně filtrovat. V Česku se jejich koncentrace plošně měří v povrchových vodách; v kohoutkové vodě je studie zatím nacházejí jen v minimálním množství. Tento stín však nesnižuje hodnotu jejího objevu. Ukazuje spíše odvrácenou tvář chemie, která v roce 1953 nedovolila skvrně zmizet z tenisky. Shermanová ji nevyhodila – viděla v ní unikátní vlastnost a příležitost. Společnost z této vlastnosti vybudovala celé obchodní impérium. Svět si zapamatoval praktický sprej. Chemička, která jej vymyslela, zůstala v laboratorním plášti na firemní fotografii. Často říkala, že vynálezcem může být kdokoli, kdo neignoruje nehodu a zdánlivý neúspěch. Mladým dívkám vzkazovala, ať jdou odhodlaně za svým cílem, protože dokážou totéž co všichni ostatní. Sama to musela dokázat testu, který jí přisoudil jen péči o domácnost, pracovní smlouvě, jež počítala s jejím brzkým odchodem, i vrátnici v textilce, přes kterou ji nepustili k vlastnímu experimentu. P.S.: Každý den sem dávám příběh o opomíjené vědkyni. Pomozte sérii #ZenyVeVede šířit – like, komentář, sdílení a follow @tkapler, ať vám neuteče další díl. Slyšeli jste už o PFAS a jejich rizicích? #Chemie #Vynálezkyně #ŽenyVeVede

Europoslanci schválili nová pravidla pro emisní povolenky, která zavádějí cenový strop 45 eur za tunu CO2 v rámci systému ETS2, s cílem omezit nárůst cen a podpořit průmysl, přičemž úprava vstoupí v platnost po schválení členskými státy a jejím zavedení se plánuje na rok 2028. #emisnípovolenky #EUETS #klimatickápolitika

V roce 2013 ji Pensylvánská univerzita vyprovodila bez rozloučení. Žádný večírek, jen strohé oznámení, že nedosahuje „akademických kvalit“. O deset let později sdílela Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Bez úpravy, kterou s Drewem Weissmanem v laboratoři objevila, by syntetická mRNA v těle spustila zánět a vakcíny proti covidu-19 by se nepodařilo nasadit včas. Vítejte v dalším díle mého každodenního seriálu #ZenyVeVede. V předchozích dílech jsem se věnoval vědkyním z minulého století a mohlo to tak působit, že už je pryč doba ústrků žen-vědkyň. Proto dnes sáhnu po současnoti. Katalin Karikóová (@kkariko) se narodila 17. ledna 1955 v maďarském městě Kisújszállás na Velké uherské nížině. Otec byl řezník a rodina žila v jedné místnosti vytápěné pilinami, bez tekoucí vody. V dětství se do té doby s žádnou vědkyní nesetkala, přesto se jí chtěla stát. Už ve třinácti letech jela sama přes celou zemi na letní přírodovědný tábor. Na univerzitě v Szegedu (Segedínu) vystudovala biochemii a v roce 1982 obhájila doktorát. Již tam začala pracovat s ribonukleovou kyselinou. Když laboratoři v roce 1985 došly peníze, dostala nabídku stáže na Temple University ve Filadelfii. Z komunistického Maďarska tehdy směla rodina vyvézt jen sto dolarů. S manželem, inženýrem Bélou Franciou, proto prodali auto na černém trhu a výtěžek – zhruba tisíc dolarů – zašili do plyšového medvěda dvouleté dcery Susan. (Ta mimochodem později vyhrála dvě zlaté olympijské medaile ve veslování v barvách Spojených států.) Ve Spojených státech se Karikóová pohybovala spíše na okraji akademického světa. Po působení na Temple University a krátkém pobytu v Bethesdě nastoupila v roce 1989 na lékařskou fakultu Pensylvánské univerzity (@PennMedicine) na pozici výzkumné asistentky. Šlo o nižší pozici bez nároku na definitivu (tenure), která byla závislá na grantech – a ty ona neměla. Pracovala mezi kardiology a jejím cílem bylo, aby buňky podle návodu z laboratorně vyrobené mRNA samy produkovaly léčivé bílkoviny. Messenger RNA (mRNA) je krátký přepis z DNA. Buňka podle něj složí bílkovinu a zprávu zahodí. Umělá mRNA se ale imunitnímu systému jevila jako virová infekce. Buňky umíraly a grantové komise žádosti zamítaly s tím, že nápad nemá budoucnost. V roce 1995 přišlo hned několik ran naráz. Manžel uvízl kvůli vízům v Maďarsku, jí samotné diagnostikovali nádor. Univerzita jí po pěti letech na pozici oznámila, že ji nepovýší. Mohla odejít, nebo přijmout degradaci. Zůstala. Šéf její laboratoře Elliot Barnathan brzy odešel a Karikóová se díky svému bývalému studentovi Davidu Langerovi přesunula na neurochirurgii. Stále neměla vlastní grant ani stálé místo. V roce 1997 potkala u kopírky imunologa Drewa Weissmana, který hledal vakcínu proti HIV. Ona pro změnu uměla vyrábět mRNA. Společně začali zkoumat, proč syntetická zpráva v těle bije na poplach, zatímco vlastní lidská mRNA nikoliv. Klíč ležel v transferové RNA, která obsahuje přirozeně upravené stavební kameny, mimo jiné pseudouridin. Když v laboratorní mRNA nahradili uridin touto upravenou bází, imunitní receptory TLR7 a TLR8 přestaly spouštět zánětlivou reakci. Zpráva prošla a buňka začala tvořit bílkovinu – dokonce ve větším množství než z neupravené RNA. Jejich přelomový článek vyšel v srpnu 2005 v časopise Immunity. První autorkou byla Karikóová, posledním Weissman. Prestižní časopisy totiž jejich práci předtím odmítly a ohlas byl zprvu velmi slabý. V roce 2008 vědci prokázali, že stejná úprava zvyšuje produkci bílkovin (translaci) a v živém organismu nevyvolává takzvanou interferonovou bouři. Přesně na tomto mechanismu stojí vakcíny firem Pfizer/BioNTech (@BioNTech_Group) a Moderna: lipidová nanočástice dopraví do svalu návod na spike protein, tělo si ho samo vyrobí a naučí se ho rozpoznat. Bez oné tiché, neútočné mRNA by vakcína v buňkách vyvolala silný zánět dřív, než by stihla vybudovat imunitu. Univerzita mezitím Karikóovou nadále držela mimo hlavní akademickou dráhu. Když kolem roku 2010 požádala o návrat na původní pozici, dozvěděla se, že kdo byl jednou degradován, nedosahuje „akademických kvalit“. Weissman byl v roce 2012 jmenován řádným profesorem. Ona musela v roce 2013 odejít. „Po čtyřiadvaceti letech mě vyhodili. Žádná rozlučka. Šla jsem na parkoviště a přemýšlela, co dál,“ svěřila se později Nobelově nadaci. Přijala proto nabídku Uğura Şahina z BioNTechu. Deset let pendlovala mezi německou Mohučí a Pensylvánií, zatímco její rodina zůstala v Americe. Když v roce 2020 svět potřeboval vakcínu v řádu měsíců, zachránila ho technologie popsaná v jejích studiích z let 2005 a 2008. Pensylvánská univerzita z licencí k patentům na nukleosidově modifikovanou mRNA později inkasovala přes miliardu dolarů. Karikóová získala v roce 2023 s Weissmanem Nobelovu cenu. Polovina tehdejší odměny jedenácti milionů švédských korun (zhruba 11,5 milionu korun českých) putovala na její konto. Část peněz věnovala Segedínské univerzitě na podporu mladých vědců. Dnes působí jako profesorka v Segedínu – odkud kdysi odcházela s medvědem nacpaným bankovkami – a jako externí profesorka na Pensylvánské univerzitě, která ji předtím vyhodila. V roce 2026 ji zvolili do všech tří amerických národních akademií, což je vzácná „trojkoruna“. Dodnes říká, že lidem, kteří jí ztěžovali život, vděčí za to, že musela pracovat ještě usilovněji. Matildin efekt (opomíjení žen ve vědě) v jejím případě nenabyl podoby krádeže objevu, Weissman její podíl nikdy nezpochybnil. Filtr systému byl jiný: neosobní grantový automat, který ženu bez velkého týmu a atraktivního tématu odsunul do podpůrné laboratoře, odsudek o „nedostatečných kvalitách“ a tichý vyhazov ve chvíli, kdy její kolega získal profesuru. Objev, za který vděčíme za své očkovací certifikáty, přitom vznikl v letech, kdy jí domovská instituce tvrdila, že nemá žádnou budoucnost. P.S.: Každý den sem dávám příběh o opomíjené vědkyni. Pomozte sérii #ZenyVeVede šířit – dejte like, sdílejte a sledujte @tkapler, ať vám neuteče další díl. O kom byste chtěli další článek, nebo alespoň z jakého oboru? Napište mi. #ZenyVeVede #Veda #NobelovaCena

Po letních úpravách dostalo Como od UEFA povolení hrát na domácím stadionu při své historicky první účasti v LM.👌 Provizorní tribunu za brankou nahradila betonová (viz horní snímek), mimo jiné se rozšířilo hřiště a upravilo zázemí. V ligové fázi se tu představí i Man Utd a PSG. https://t.co/cvrpXZ7Yas #LigaMistrů #fotbal #Como

Niso zapravljali denarja,v spregi z ozvajalci so ga plenili.Zato,da so ti mastno služili so investirali v take nebuloze,kot je gradbišče pri Postojni.Nova uprava @DARS_SI mora najprej pristriči peruti izvajalcem,ki so bili že celo tako daleč,da bi kar oni postavljali šefa uprave. #DARS #gradbišče #investicije

Američka Uprava za hranu i lijekove (FDA) odobrila je revolucionarni lijek Rasonque za uznapredovali rak gušterače, koji udvostručuje stopu preživljavanja pacijenata prema kliničkim ispitivanjima, pružajući novu nadu oboljelima od ovog smrtonosnog karcinoma. #rakgušterače #Rasonque #FDA

Američka Uprava za hranu i lijekove (FDA) odobrila je revolucionarni lijek Rasonque za liječenje metastatskog raka gušterače, koji udvostručuje stopu preživljavanja pacijenata i uzrokuje manje nuspojava od klasičnih kemoterapija, a sada je dostupan u SAD-u po cijeni od 39.800 dolara mjesečno. #FDA #rakgušterače #Rasonque

Radnici Volkswagena izrazili su duboko nezadovoljstvo zbog najavljenih planova restrukturiranja koji bi mogli rezultirati ukidanjem do 100.000 radnih mjesta i zatvaranjem tvornica, dok uprava upozorava na kritično stanje kompanije uzrokovano jakom kineskom konkurencijom i izazovima prelaska na električna vozila. #Volkswagen #restrukturiranje #Njemačka autoindustrija

Vláda navrhla revoluční změnu platových tabulek, která od ledna 2024 zajistí, že žádný zaměstnanec ve veřejném sektoru nevydělá méně než minimální mzdu, s pravidelnými úpravami výdělků po pěti letech praxe a minimálním rozdílem mezi platovými třídami o čtyři procenta. #platovétabulky #minimálnímzda #veřejnýsektor

Bravo @FranciMatoz za predlog nove uredbe, da bi upravne enote delovale ob torkih in sredah do 19.00 ure. Pravilno, da se državno upravo prijazneje približa uporabnikom. Tako bi morala narediti tudi Pošta Slovenije, ki v nekaterih krajih sploh nima vsak dan odprte pošte, v mestih pa poštne poslovalnice zapirajo že ob 17. ali 18. uri. Sobota obvezno odprta! #javnaustanova #uprava #poštneusluge

‼️ Zelo dobro sestavljeno. @ZNPSLO @LukaSvetina - Izjava Združenja novinarjev in publicistov ob napovedanih spremembah medijske zakonodaje: Iz okvirnega načrta normativne dejavnosti za leto 2026, ki ga je vlada sprejela na dopisni seji 23. julija, je razvidno, da namerava vlada do konca leta pripraviti, državni zbor pa sprejeti noveli Zakona o medijih in Zakona o RTV Slovenija. Z novelo Zakona o medijih namerava vlada prenoviti sistem finančnih podpor medijem z namenom zagotavljanja pogojev za svobodo izražanja oziroma pravico državljanov do javnega obveščanja in obveščenosti, z novelo Zakona o RTV Slovenija pa prenoviti določbe o vodenju, upravljanju in nadzoru RTV Slovenija ter njeni javni službi z namenom oblikovanja sodobnega, profesionalnega in neodvisnega javnega servisa. V Združenju novinarjev in publicistov (ZNP) obe nameri podpiramo, ob tem pa podajamo svoj pogled na to, katere določbe obeh zakonov bi bilo treba spremeniti oziroma izboljšati. Z novelo Zakona o medijih bi bilo treba bolje urediti določbe, ki urejajo ugotavljanje nedovoljene lastniške koncentracije v medijih. Novela, ki jo je sprejela prejšnja vlada Roberta Goloba, je presojo medijske koncentracije z ministrstva za kulturo prenesla na Agencijo za varstvo konkurence (AVK), ji pa ob tem za izvajanje novega pooblastila, kot opozarja tudi sama agencija, ni zagotovila nobenih sredstev. Tako agencija trenutno omenjenih presoj ne more izvajati, s čimer je zakon v tem delu mrtva črka na papirju. Poleg sredstev AVK za omenjene presoje niti nima primernega strokovnega kadra. Zato je treba AVK za izvajanje novega pooblastila nujno zagotoviti primerna sredstva. Nujna je tudi ustanovitev novega oddelka v AVK, ki bo izključno pristojen za izvajanje nalog iz novega zakona o medijih. Po oceni AVK bo treba letno za učinkovito izvajanje omenjenih nalog zagotoviti vsaj 500.000 evrov, na kar je agencija opozarjala že prejšnjo ministrico za kulturo Asto Vrečko, vendar je bila pri tem neuspešna, kljub temu da se Vrečkova pogosto javno hvali z omenjenim zakonom. Skratka, zagotoviti je treba, da bo AVK pri presoji medijskih koncentracij operativna in tudi oz. predvsem učinkovita. AVK je treba po presoji ZNP podeliti tudi večja pooblastila pri preverjanju dejanskih lastnikov podjetij. Ta morajo organu omogočati, da poleg formalnega lastništva preverja tudi skrito oziroma dejansko lastništvo. Organ mora imeti možnost preverjati finančne tokove in druge povezave med osebami, za katere sumi, da so dejanski lastniki medija, ter slamnatimi lastniki. S slednjimi se namreč pogosto zaobide zakonodajo, namenjeno preprečevanju medijske koncentracije, v ozadju pa se mediji kopičijo v rokah zgolj enega lastnika, s čimer se ustvarja nedovoljena koncentracija medijev. Med drugim je dobro poznan primer medijev Martina Odlazka, kjer se v velikem delu dejanski lastnik skriva za slamnatimi lastniki. S tem se zaobide zakonodajo, namenjeno preprečevanju medijske koncentracije, v ozadju pa se mediji kopičijo v rokah enega človeka. Temu smo priča tako na področju radiev kot rumenega in drugega tiska. Kako poteka omenjeni modus operandi, najbolje opisuje prispevek portala Pod črto, dostopen na njihovi spletni strani. Novela Zakona o medijih mora bolje urediti tudi finančne podpore medijem, ki predstavljajo alternativo obstoječim prevladujočim starim medijem, ki v zadnjih 35 letih praviloma orkestrirano podpirajo zgolj eno, levo politično opcijo. Treba je omiliti trenutne stroge pogoje za sofinanciranje novih in nastajajočih medijev, ki jih je po našem mnenju prejšnja vlada zaostrila predvsem z namenom zaščite položaja starih prevladujočih medijev. Glede na dejstvo, da stari prevladujoči mediji ne kažejo nobene želje po pluralizaciji, je mogoče večjo pluralnost medijev doseči le z novimi, svežimi mediji, ki bodo predstavljali tudi drugačna stališča. Nasprotujemo možnosti, da država financira velike medijske hiše. Te so pri nas praviloma v lasti podjetij z milijonskimi prihodki in dobički, zato ni utemeljenega razloga, da so takšne medijske hiše financirane iz javnih sredstev. Nujno je treba spremeniti določbo, po kateri je novinar dolžan razkriti svoj vir, če mu to odredi sodišče. Menimo, da je varovanje vira temeljna dolžnost novinarja, v katero ne bi smela posegati niti sodna veja oblasti. Sodišče lahko novinarju razkritje vira odredi samo v izjemnih primerih, denimo ob grožnjah terorizma, ogrožanja javne varnosti in drugih posebej utemeljenih primerih. Spremeniti je treba tudi določbe, po katerih o tem, kaj je sovražni govor, po lastni presoji odloča medijski inšpektor. Če pa se ta določba ohrani, je nujno zagotoviti, da lahko medij odločbo inšpektorja izpodbija v hitrem sodnem postopku, ne pa v upravnem postopku na upravnem sodišču, kjer postopki zaradi njegove preobremenjenosti praviloma trajajo več let. Nasprotujemo tudi določbi, da so nadzoru inšpektorata in določbam, ki sankcionirajo sovražni govor, podvrženi tudi tako imenovani vplivneži. Njihovo delovanje namreč ureja že kazenska zakonodaja. V noveli Zakona o RTV Slovenija bi bilo treba spremeniti način sestave sveta zavoda tako, da bo ta bolj pluralen, kot je trenutno. Zagotovitev pluralnosti organov RTV Slovenija je sicer tudi zahteva ustavnega sodišča iz zadnje odločbe, s katero je omenjeno novelo ocenilo kot skladno z ustavo. Trenutna ureditev namreč ne zagotavlja ustrezne pluralnosti sveta zavoda, kar se je pokazalo tudi ob njegovem imenovanju. V svet zavoda so bili namreč na podlagi trenutne ureditve imenovani zgolj in izključno predstavniki levega svetovnonazorskega prepričanja. To so pokazala tudi prva in vsa nadaljnja glasovanja, v katerih svet zavoda odločitve sprejema tako rekoč z enoumno stoodstotno večino. In to kljub temu, da vsaj polovico družbe, sodeč po zadnjih volitvah, predstavljajo ljudje, ki so desnosredinskega oziroma sredinskega svetovnonazorskega prepričanja. Ti v svetu nimajo niti enega svojega predstavnika. Trenutna nepluralna sestava sveta RTV Slovenija se je prenesla tudi v imenovanja odgovornih urednikov in direktorjev RTV, posledično pa tudi v program. Med drugim je nova uprava takoj po prevzemu funkcij brezkompromisno obračunala z vsemi novinarji, za katere je ocenjevala, da so desnosredinskega prepričanja. Kdor se ni pokoril, je bil odpuščen, tudi nezakonito, kar se je pokazalo tudi v uspešnih tožbah novinarjev, ki so se odločili tožiti RTV Slovenija, med njimi Valentin Areh in drugi. Nepluralnost sveta RTV Slovenija se, kot rečeno, kaže tudi v samem programu. Med gosti, komentatorji in sogovorniki RTV Slovenija prevladujejo ljudje levosredinskega svetovnonazorskega prepričanja, preostalih pa je le za vzorec, kar ustvarja zgolj navidezen občutek pluralnosti. Posamezne oddaje, kot je denimo oddaja Z Marcelom, pa ne premorejo niti tega in tako vsebinsko kot glede na izbor gostov povsem enoumne. Zgovoren je bil tudi primer povolilne oddaje na RTV Slovenija, v kateri so nastopili štirje levo usmerjeni politični komentatorji, ali pa primer oddaje Omizje z naslovom "Mediji znova tarča politike?", predvajane 16. julija 2026. V njej je voditeljica Tanja Starič gostila tri novinarje levosredinskega svetovnonazorskega prepričanja. Nedopustno je tudi, da posamezna odgovorna uredniška mesta zasedajo novinarji, ki za svoje delovno mesto nimajo zadostne izobrazbe. Glede na vse navedeno je treba torej zagotoviti drugačno sestavo sveta RTV Slovenija, tako da bo ta bolj pluralen in da bodo vanj lahko imenovani tudi člani z drugačnim svetovnonazorskim prepričanjem. Trenutni zakon tega, kot se je pokazalo in na kar smo v ZNP vseskozi opozarjali, ne zagotavlja. V ZNP smo sicer mnenja, da je do zdaj največjo pluralnost v svet RTV Slovenija prinesel zakon, ki je bil sprejet leta 2010. To sta pokazala večletna uporaba zakona in delovanje sveta ob menjavah več vlad. Na koncu v ZNP izražamo še pričakovanje, da bomo vključeni v napovedane spremembe medijske zakonodaje. Upravni odbor ZNP, 18. avgusta 2026 #mediji #novinarstvo #zakonodaja

Podle výzkumu zpravodajského serveru The Wall Street Journal americké modely umělé inteligence, jako jsou ChatGPT, Claude a Gemini, nevědomky cenzurují podstatná politická témata a přejímají autoritářskou propagandu, což naznačuje problémy v jejich tréninkových metodách, které je potřeba řešit větší transparentností a úpravami bezpečnostních funkcí. #uměláinteligence #propaganda #výzkum

Stečaj kakšna posojila države ‼️ Uprava Natalija Gorščak, Luka Rupnik, Nevenka Črnko in Franci Pavšer mora najpozneje 30 dni po nastopu insolventnosti vložiti predlog za začetek stečajnega postopka. Sicer so odškodninsko odgovorni. https://t.co/QO0AHkID08 #stečaj #posojila #insolventnost