Search

Kyjev dostává teď strašně naloženo. Bydlet tam bez možnosti někam odjet… to musí být strašný peklo. A svět se jen dívá a rusáci se vrací zpátky do života, jako by žádná válka ani nebyla. Jsem zvědavej, jak se o tomto konfliktu budou budoucí generace učit, protože to je strašná ostuda. Ale naštěstí historie je taková, jakou si ji napíšeme… #Kyjev #válka #historie

Včera jsem se vás ptal, jestli byste měli zájem o seriál - příběhy význačných žen - zejména vědkyň, které ale téměř nikdo nezná (nebo alespoň u nás). Doufal jsem ve větší zájem, ale přesto se pár desítek z vás našlo, a tak začnu právě ženou, která jako první popsala, jak se vědkyním krade sláva a sama přitom z dějin téměř zmizela. Uvidíme, jestli se to chytne, další osud seriálu je ve vašich rukou. Je v tom trpká ironie: Matilda Joslyn Gageová se stala obětí jevu, který sama odhalila. Teprve v roce 1993 tento mechanismus pojmenovala jiná historička právě po ní: Matildin efekt. V roce 1870 vydala Gageová třicetistránkový spisek Woman as Inventor (Žena jako vynálezkyně) a o třináct let později ho rozšířila ve formě článku pro prestižní časopis North American Review. Píše v něm, že ženy odpradávna vynalézaly – od postupů zpracování hedvábí a krajek až po hlubinný dalekohled –, ale veškeré zásluhy si nakonec vždy připsal nejbližší muž. Často to byl přímo manžel – vdaná žena totiž v tehdejších Spojených státech neměla právo na výdělek z vlastního patentu. Gageová to nepsala jen jako teoretické zamyšlení; její práce byla uceleným katalogem konkrétních případů. Nejznámější z nich je spor o odzrňovač bavlny. Gageová tvrdila, že tento přelomový nápad ve skutečnosti patří Catherine Littlefieldové Greeneové, vdově po generálovi, která na své plantáži hostila mladého Eliho Whitneyho. Právě Whitney stroj podle jejího návrhu sestrojil a následně na něj získal patent. Historici se dodnes přou o to, jak velký podíl Greeneová vlastně měla. Pro Gageovou však nešlo jen o jeden konkrétní vynález. Šlo o systematický vzorec: žena něco vymyslí, muž to zpeněží a učebnice si zapamatují pouze jeho jméno. Matilda Joslyn Gageová se narodila 24. března 1826 v newyorském městě Cicero do rodiny bojující za zrušení otroctví. Dům jejích rodičů, a později i její vlastní dům ve Fayetteville, sloužil jako stanice tzv. podzemní železnice, jež pomáhala uprchlým otrokům. V roce 1852 poprvé promluvila na národním sjezdu za práva žen, přestože jí tehdy bylo pouhých čtyřiadvacet let. Společně s Elizabeth Cady Stantonovou a Susan B. Anthonyovou založila Národní asociaci pro volební právo žen a podílela se na sepsání prvních tří svazků díla History of Woman Suffrage. Byla však mnohem radikálnější než její dvě kolegyně. Odsuzovala církev jako hlavní oporu podřízenosti žen, tvrdě hájila práva původních obyvatel a dokonce se nechala čestně adoptovat do vlčího klanu Mohawků. Když se v roce 1890 hnutí za práva žen sloučilo s konzervativnějším proudem, Gageová na protest vystoupila a založila si vlastní organizaci. Za trest ji hlavní proud sufražistek ze svých dějin vymazal. Feministka Gloria Steinemová ji později výstižně označila za „ženu, která předběhla i ty, jež samy předběhly svou dobu“. Zemřela v roce 1898 v Chicagu u své dcery Maud, manželky L. Franka Bauma, autora slavného Čaroděje ze země Oz. Baum pojmenoval hlavní hrdinku Dorotku po vnučce Gageové, která zemřela v kojeneckém věku. I v tomto slavném příběhu se tak tiše ozývá stejný motiv: silná žena v pozadí fenoménu, jejž celý svět zná pod cizím jménem. Sto třiadvacet let po vydání spisku Gageové dala tomuto jevu konečně jméno historička Margaret W. Rossiterová. V roce 1993 publikovala v časopise Social Studies of Science (@Soc_Stud_Sci) článek s názvem The Matthew/Matilda Effect in Science. Takzvaný Matoušův efekt (dříve popsaný sociologem Robertem Mertonem) definuje pravidlo, podle kterého slavný vědec získá nepoměrně více uznání i za práci, na níž se podílel jeho méně známý kolega. Rossiterová k tomuto principu přidala genderovou variantu a pojmenovala ji po Gageové – protože ta tento fenomén nejen jako první popsala, ale sama se stala jeho obětí. Rossiterová o ní napsala, že „zahlédla, co se děje, pochopila vzorec, odsoudila ho, a přitom si jím sama prošla“. Sama Rossiterová, jež zemřela v srpnu 2025 ve věku 81 let, strávila desítky let v archivech a napsala tři monumentální svazky díla Women Scientists in America. Když jako doktorandka poprvé oznámila, že chce zkoumat historii vědkyň, kolegové se jí smáli, že to bude velmi tenká knížka. Nakonec jich objevila stovky. Příklady, které Rossiterová uvádí, dobře rezonují i dnes. Snímky DNA Rosalind Franklinové. Teoretický výklad jaderného štěpení Lisy Meitnerové, za který dostal Nobelovu cenu výhradně Otto Hahn. Středověká lékařka Trota ze Salerna, jejíž spisy se po její smrti začaly účelově připisovat mužům. Nettie Stevensová, jež objevila chromozomy X a Y. Nebo Jocelyn Bellová Burnellová, která ještě jako doktorandka objevila pulsary, avšak ocenění za objev převzal její školitel. Tento jev bohužel neskončil s 19. stoletím. Studie stále dokazují, že naprosto identický odborný článek získá vyšší hodnocení a respekt, pokud je pod ním podepsán muž. V Česku na tuto problematiku dlouhodobě upozorňuje Národní kontaktní centrum – gender a věda (@NKC_CZ) při Sociologickém ústavu (@Sociologicky) AV ČR (@Akademie_ved_CR). Česká republika navíc vykazuje jedny z nejhorších statistik v Evropě, pokud jde o podíl žen ve vedení výzkumných institucí. Zarážející je i fakt, že celá polovina Češek s čerstvým doktorátem do výzkumné sféry nakonec vůbec nenastoupí. Matilda Joslyn Gageová v roce 1883 napsala, že pokrok vzniká z řady drobných kroků a že nelze předvídat, co se stane, když z historie vynecháme i tu nejnepatrnější osobu. Právě proto má smysl vracet těmto ženám jejich jména. Nejde o pouhé morální gesto, ale o nezbytné narovnání historických faktů. Bez nich je totiž historie vědy neúplná a zkreslená. Osobně vidím ale ještě snad důležitější důvod pro jejich zviditelnění - chceme-li, aby se naše dcery samy věnovaly vědě, potřebují takové silné pozitivní vzory. Musí vidět, že ženy jsou neméně schopné a jen potřebují příležitost a musíme jim vštípit, ať bojují za přiznání svých úspěchů nejen pro ně samé, ale i pro generace dalších žen. Tento text je úvodem k novému seriálu o vědkyních, které Matildin efekt téměř vymazal z naší paměti. V následujících týdnech bych vám rád mnohé jejich práce a osudy postupně představil, záleží jak se vám bude téma líbit a budete-li mé články sdílet. Taky mi pište své náměty - která zapomenutá vědkyně (světová i česká) by podle vás měla dostat také prostor? Napište mi do komentářů. A nezapomeňte sledovat @tkapler, ať vám další díly neuniknou. Hash: #zeny_ve_vede #Matilda_effect #zeny_ve_vede #Matilda_effect #feminismus

Former Deputy Prime Minister Pavel Mertlík criticizes the planned state budget deficit of 389 billion crowns as indefensible, warns of its impacts on future generations, and questions the government’s strategy of high indebtedness, which is supposed to support the economy. (translated)

Here it is black on white! The ANO movement is burning money, creating record deficits, and indebting the country for generations to come. It is simply not possible for the state budget deficit to reach 400 billion in a time of economic growth, when the Czech Republic is not suffering from any crisis. And that makes it all the more outrageous. (translated)

Young people from Generation Z in the Czech Republic have a different approach to sex and relationships, which is a result of the influence of digital technologies on their lifestyle. Although it seems that they are having less sex, the reality is more complex, and this simplified characterization does not take into account the latency in their social interactions. (translated)

Díky festivalu 🇨🇿/ 🇵🇱 lásky který tu nastal se tenhle post stal vůbec nejcitovanějším… Jako mladík jsem jako hlavní úkol naší generace viděl ve všech oblastech života dohnat 🇪🇺. Nyní chápu že to nestačí. Díky naší poloze a historické zkušenosti budeme vždy brát například ruskou hrozbu jinak a intenzivněji než “ staré “ země Unie. Máme prostě v tomhle klubu trochu jiný úkol. Jsem přesvědčen že 🇺🇦 má místo v 🇪🇺 i NATO. Zasloužili si ho krví a bolestí. Statečností. Zasloužili si ho v boji. Pro 🇨🇿, Pobaltí, 🇵🇱, Rumuny a Finsko je to úkol a velká příležitost. Ubohý pokus ruSSáků nás rozeštvat by měl mít přímo opačný efekt. Nemáme se jen nad pivem ujišťovat o vzájemné náklonnosti. Máme dát těm díky jejichž statečnosti nemusíme ( zatím) s moskalskou hordou přímo bojovat my stejnou šanci jakou naše země dostaly po pádu komunismu… #EU #NATO #spolupráce

The article focuses on Russian propaganda that attempts to manipulate history and children's opinions in occupied Ukrainian territories through new history textbooks, criticizing Russia's inability to acknowledge its mistakes and crimes, which has far-reaching consequences for the education of the young generation. (translated)

Young people are certainly victims, as they will sooner or later be presented with a bill. However, people my age (I am 65) are much more threatened by today's life on credit. Funding our healthcare and social care will hardly fit into the budget in about 10 years, where a significant item will be interest from. (translated)

The government coalition today overruled the president's veto on the budget "responsibility" law. This budget disco is really one big mess that allows the government to spend almost recklessly, and my generation and others will pay for it. Hip, hip, hooray..🙄 So really, thanks for nothing. (translated)

Dnes mířím za panem prezidentem na Hrad. Chci s ním probrat hlavně bydlení, budoucnost mladé generace a naši hospodářskou strategii. Vláda na budoucnost kašle. Prezident má silný hlas a může pomoci dostat tyto záležitosti do centra pozornosti. #Bydlení #MladáGenerace #Hospodářství

Češi a Poláci mají společnou historii, ve které najdeme i velmi temné kapitoly. Byly mezi námi konflikty, křivdy a rozhodnutí, která dnes můžeme hodnotit velmi kriticky. Těšínsko je jedním z příkladů. Jenže od těchto událostí uplynuly desítky let. Dnešní generace Čechů a Poláků spolu normálně žijí, pracují, cestují a spolupracují. Staré spory už dávno nejsou důvodem k vzájemné nenávisti. Přesto se dnes ruští trollové snaží některé historické křivdy znovu vytahovat a stavět Čechy proti Polákům. Ne proto, že by jim na historii skutečně záleželo, ale protože potřebují vytvářet nové konflikty a rozdělovat evropské společnosti. Nenechme se tím zmanipulovat. Naše společné zájmy a naše společná bezpečnost jsou mnohem důležitější než spory našich předků. A čím dříve ruské trollí farmy přestanou mít v Evropě vliv, tím lépe pro všechny. Včetně samotných Rusů. Rusko totiž nemá větší problém než Rusové sami. #ČeskoPolsko #Historie #Spolupráce

Dolly Parton, the legendary singer and songwriter, passed away at the age of 80, having written more than 3,000 songs during her sixty-year career and becoming an icon of the music world, known not only for her hits like Jolene and I Will Always Love You, but also for her charitable activities and influence on younger generations of artists. (translated)

V roce 1990 se narodilo 130 000 dětí. V roce 1999 to bylo 89 000 dětí. Plodnost tak během 90. let klesla z 1,9 na 1,13. Tyto děti jsou dnes dospělé a v minulém roce vyprodukovaly 77 000 potomků s plodností 1,28 a všichni jsou z toho zděšení. Společenské téma k řešení to bezesporu je. Jen je trochu komické sledovat, jak se nad tím nejvíc pohoršuje generace, za které porodnost dramaticky klesla a která té dnešní připravila dárečky v podobě krize bydlení, nedostavěné infrastruktury a státu, který si musí půjčovat i na uživení vlastních důchodů. Snad k nim budou historici ve svém hodnocení milostiví. #Plodnost #Demografie #Společnost