Search

The rise in gasoline prices in the USA has prompted Americans to show greater interest in hybrid cars, while traditional automakers like Ford and General Motors lag in their offerings, leading to a massive influx of customers to Asian brands like Hyundai and Toyota. #hybridy #automobilka #ekonomika (translated)

Přátelé, tak TOHLE je pecka. Kotlár to konečně vzal za správný konec. Vzal tu analýzu Slovenské akademie věd, která měla uklidnit slovenskou veřejnost, že ve vzorcích žádná cizí DNA není, a dal tu analýzu vyhodnotit snad jediným třem lidem na světě, kteří tomu fakt rozumí. A tohle už fakt nepůjde okecat. Tohle je game changer. Jmenují se Kevin McKernan, David J. Speicher a Jessica Rose. Přičemž McKernan je TEN, který to znečištění ve vakcínách před dvěma lety objevil a reportoval to i FDA. Já o tom podrobně mluvím ve svém podcastu zde: https://t.co/JWvUdAhsP5 A tihle tři vědci našli v postupu SAV celou řadu naprosto zásadních chyb a zdůvodnili, proč její výsledky nelze vůbec brát vážně. Je to průšvih jako mraky. Ale od začátku: Je jedna důležitá věc, kterou musíte vědět. Důvod, proč je tak složité jednoznačně říct, kolik cizí DNA ve vakcínách bylo - té DNA, která tam vůbec neměla být - je ten, že existuje několik způsobů, jak to měřit. A některé metody to množství podhodnocují a jiné nadhodnocují. SAV použila tři metody, jak ty zbytky najít. Až potud v pořádku. Ďábel tkví v detailu. V podstatě jde o to, jak dlouhé řetězce hledáte. Ty úplně malinkaté, řekněme desítky párů bází, jsou z hlediska integrace do genomu vcelku neškodné, protože jsou tak krátké, že nenesou žádnou informaci. Pak jsou ty prostřední. Fragment 150- 500 bp se integruje nejefektivněji. Je dost malý na to, aby proklouzl do jádra, a dost velký na to, aby ho opravný mechanismus chytil. A tam už pak takový kousek okolo 500 bp může udělat pořádnou neplechu, protože když k tomu ještě obsahuje tzv. promotor a enhancer SV40, a to celé se integruje se do genomu, tak to pak začne spouštět to, co je v genomu ZA ním - třeba onkogen. To je třeba klasický mechanismus vzniku lymfomů. No a pak ty velké: Fragment >5000 bp se integruje hůř, ale když už se integruje, je to průšvih, protože nese celý funkční program. Kdyby tam k tomu byl i ten promotor, tak by to znamenalo, že máte do DNA zabudovaný recept na výrobu spike proteinu a vaše buňka by do smrti vyráběla spike. Naštěstí rovnou uklidnuju, že tahle varianta, že se ten dlouhý řetězec celý zabuduje do genomu, je fakt hodně málo pravděpodobná a nevím o tom, že se to někde potvrdilo v nějakém in vivo modelu. Ale - ty kratší kousky jsou pravděpodobnější a na problém zadělat umí. A to se pořád vubec nebavíme o situaci, kdy ty kousky ani neproniknou do jádra bunky, ale jen si tak plavou v cytoplazmě. I to je pruser, I 150 bp fragment může spustit cGAS-STING zánět, což není jen tak obyčejný zánět, jako když zmáčknete zvonek, abyste zavolali na sestru, že je vám blbě. To je red alert, kdy držíte zvonek a řvete na celé kolo pomoc, takže pro vás letí helikoptréra až z Mnichova a vy stejně ten zvonek pořád držíte. To se děje ve vašem těle, když máte v bunce tenhle poplach. Zkrátka: Imunitní systém je v totalní panice ani k žádné integraci nemuselo dojít. A teď k tomu, k čemu došlo: SAV ujistila veřejnost, že těch kousků je ve vakcínách málo a ještě to jsou ty úplně nejkratší. Jenomže McKernan říká - bacha, takhle ne. Oni si třeba vzorky předtím zahřáli na 95 °C, aby se uvolnily nukleové kyseliny z lipidové kapsle, ale tím si ty kousky sami rozbili. Tak to by jako nešlo, že jo. To je pak jasné, že tam žádný dlouhý nenajdou. A pak to počítání kousků. To je taky věda. Představte si mrkev rozsekanou na 45 kousků v polévce. A vy ji musíte hledat jen podle špičky, protože jen podle špičky tu mrkev poznáte. Vytáhnete z polévky 45 špiček, jenomže když je zvážíte tak nesmíte zapomenout, že jste zvážili jen ty špičky. A přesně takhle oni to tam převedli na hmotnost :-D A pak hledáte ten nejdůležitější kousek - tedy spike. SAV hledala spike dlouhým primerem 233 bp, který se do fragmentu 150 bp fyzicky nevejde. Systematicky ho tak neviděla. Další věc: při výrobě vznikají tzv. hybridy RNA:DNA - dvouvlákno, kde jedno vlákno je RNA vakcíny a druhé je zbytková DNA. Je to slepené dohromady a drží to jak luteránská víra. Tyhle hybridy jsou přitom odolné vůči enzymům DNázám, které je PRÝ měly rozsekat, hned v továrně na ty malé kousíčky. Ovšem tohle se tenkrát v továrně nestalo. Nerozsekali je, protože ten slepenec tomu bránil. A oni to nevěděli. A tyhle nebezečné hybridy SAV vůbec neměřila. Takhle bych mohla pokračovat, chyb je tam jak máku. Z jejich měření nevyplývá VŮBEC NIC. Je to prostě špatně. Já gratuluji Kotlárovi, že do toho říznul. Doufám, že tuhle linku už udrží, protože tohle je věda, a ne řeči o zmutované kukuřici. Ještě chci na závěr říct, že celá ta debata je vlastně docela zvrácená, protože akademici se pořád odkazují na nějaký LIMIT. A řeší, jestli je toho bordelu pod nebo nad limit. Jenomže používají jako limitní množství číslo, o kterém nelze říct vůbec nic. A to zejména proto, že to množství, které používají jako bezpečnou hladinu, se týká tzv. "nahé" DNA. Řeknu to hloupě - kdyby vám někdo do těla vstříknul prostě ten řetězec písmenek, rozsekaný, fragmentovaný na kousky. Takže limit pro NAHOU DNA je 10 ng na jednu dávku, což stanovila WHO a FDA už v 80. letech. Fajn. Jenomže tenhle limit neříká vůbec nic o DNA z těchto moderních covidových vakcín. Tam je to totiž udělané tak, že ta DNA je zabalená do lipidového obalu. Představte si to jako olejovou kapsli. A v téhle kapsli vám ta DNA proklouzne do buňky násobně snadněji. Ta kapsle je klíč. Takže stačí mnohonásobně nižší množství, aby to bylo nebezpečné. A navíc je to slepené do toho hybridu. To je prostě něco úplně jiného než nahá DNA. Chápete bizarnost celé debaty? Hádají se, jestli to splňuje limit, který byl přitom stanovený na něco, co mělo uplně jiné vlastnosti. I na to poukazuje McKernan a spol. Přátelé, vakcíny se vyráběly v plazmidech bakterie Escherichia coli. To je prostě fakt. Zbytky těch plazmidů ve vakcínách zůstaly. V některých šaržích více, v jiných méně. To je prostě fakt a kdo tvrdí něco jiného, je tmář. Slováci mají Kotlára, který po tom jde a konečně jde správným směrem. My máme @AndrejBabis , který nám do funkce instaloval Vojtěcha a @JTejc , co Pekové sebral razítko. Nějak si to přeberte. Já myslím, že byste měli dát dokupy petici, a začít řvát, že chceme vlastní měření. To je moje rada. https://t.co/fxNPKBYSOz #věda #vakcíny #Slovensko

Toyota se stala lídrem na světovém trhu s hybridními vozy, když zaznamenala výrazný nárůst prodeje těchto automobilů, zvlášť po zdražení paliv, a to zejména díky své inovativní filozofii a silnému globálnímu postavení, přičemž v Číně reaguje na konkurenci spoluprací s místními výrobci. #Toyota #hybridy #automobilovýprůmysl #dobrezpravy

V prvním pololetí roku 2023 vzrostla výroba osobních aut v Česku o 4,4 % na 780 378 vozů, přičemž 40 % z této produkce tvořily elektromobily a hybridy, a to i přes různorodou situaci mezi jednotlivými výrobci, která odráží vysokou flexibilitu a konkurenceschopnost českého automobilového průmyslu. #automobilovýprůmysl #elektromobily #výrobaauts

🔋Vzdálená klima, technika, Tesla a ostatní EV🔋 Nedávno byl na sockách poprask kvůli tomu, že někdo chválil Teslu za možnost vzdáleně vyklimovat auto a dostal bídu, že to přece už dneska umí každé auto. Diskuze jsem se moc neúčastnil, ale ke vzdálené klimě bych něco málo chtěl přidat - a to včetně toho, proč mám tuto funkci v Tesle sám o něco víc rád. Celkově dnes máme dvě provedení - buď je kompresor klimatizace hnaný spalovacím motorem (standardní řešení pro všechna čistě spalovací auta a většinu mild-hybridů), anebo je kompresor elektrický (full-hybridy, plug-iny, elektromobily). První (tradiční) řešení je dnes logicky stále zastoupeno hojně i v moderních autech a má jasnou nevýhodu - aby klimatizace běžela, musí se točit motor. V těchto vedrech to pak znamená, že se motor nemůže vypínat, ani když by pro jízdu zrovna nebyl potřeba (stop-start, mild-hybrid). Méně jasnou nevýhodou je, že výkon klimatizace je do nějaké míry ovlivňován otáčkami motoru, což se zase nejvíc projeví v těchto vedrech a platí to i pro řadu moderních aut. Člověk, pokud ho chce vychladit, nestačí ho jen nastartovat, odejít a nechat vrkat na volnoběh. Ideálně by si tam měl stoupnout na plyn a vytočit třeba na 2500 rpm u stojícího auta - pak se vychladí rychleji. Proto i ta minorita spalovacích aut s možností vzdáleného startu motoru (typicky některé dovezené ameriky) nenabídne takový komfort, jaký zvládne nezávislá klima s elektrickým kompresorem. Byť samozřejmě platí, že i klima s nízkým výkonem kombinovaná s kabinovými ventilátory, které vyženou nejhorší vzduch, pomůže proti ničemu (teď je v odstaveném autě na sluníčku klidně 70°C, takže stáhnout to na 35-40 je pořád brutální rozdíl). Pokud má auto elektrický kompresor, lze regulovat výkon klimatizace úplně nezávisle. Tedy zapnout plný výkon u stojícího auta. V takovou chvíli běží klima klidně v režimu spotřeby 5+ kW. Nemám zkušenost, jak je to s full-hybridy, kde je baterka s kapacitou typicky 1-1,5 kWh. Z mého pohledu by tam vždy měla být kapacita pro třeba 15 minut vychlazování, aniž by se musel zapnout motor. Jestli to ta auta opravdu nabízí, to popravdě nevím. U plug-ing hybridů a elektromobilů je to nicméně naprosto běžná funkce. Přesto se může pohodlí dost lišit a tím se dostáváme k Tesle... Na straně auta je technické provedení stejné a rozhoduje aplikace. Jsou značky (např. Stellantis), kde je někdy takový problém aplikaci rozchodit, že to řada uživatelů ani nezvládne a musí to řešit servis. Další prvek je, jak dlouho tyto funkce auto nabízí zdarma (zase koukám na Stellantis, kde je to velmi krátká doba), kolik to stojí měsíčně pak a jestli vůbec už aplikace neztratila časem podporu (na starý e-Golf/e-Up jsme třeba nebyli kdysi schopni už dokoupit služby, aby tyto funkce fungovaly... nevím, jestli se to od té doby změnilo). Zde je fajn přístup jak Tesly, tak třeba BMW, kde i první generace i3 (tj. 12 let staré auto) má tyto funkce stále přístupné zdarma. Nicméně to, co mám rád na Tesle je jinde - je to ta okamžitá zpětná vázba. U Tesly, když vlezu do ovládání klimatizace, auto se probudí a dozvím se teplotu venku i v kabině. Hned poznám, jestli má smysl si zatopit/klimovat (třeba v zimě jsou případy, kdy je pod nulou, ale svítí na kabinu sluníčko, tak pak zjistím, že už uvnitř je +15°C). Zároveň, když chlazení zapnu, real-time vidím, jak teplota v kabině klesá. Nečekám na nějakou notifikaci, až dojde na cílové ochlazení - prostě když vidím, že v autě už je 29°C místo 65°C, tak už jdu do něj, protože vím, že se tam neupeču. Tohle všechno zní jednoduše, ale typické aplikace pro vzdálené ovládání aut, tohle neumí. Je tam typicky jen nějaké tlačítko, které vzdálenou klimu/topení zapne, ale kolikrát ani nedostanete jasnou odezvu, že se příkaz do auta fakt dostal (a někdy to umí trvat i v řádu minut), a nemáte jak zjistit, jaká je uvnitř v daný moment vůbec teplota. Takže ano, v Tesle mám tuto funkci o něco radši, ale je to v těchto velmi praktických detailech. Samotnou funkci vzdálené klimy dneska už má téměř každý elektromobil a plug-in hybrid. Pokud jde o real-time informace z aplikace, mám ještě jednu věc, která mě na Tesle nesmírně těší - při nabíjení je možné real-time měnit po jednom ampéru rychlost nabíjení, vždy vidím, kolik ampér, resp. kilowatt se do baterky zrovna nabíjí (ke konci je zpomalení, takže třeba poznám, že nemá cenu dál čekat) a zároveň vidím napětí v síti. To je mimořádně praktické, protože jsem (v kombinaci se změnou výkonu) schopný poznat, jestli někde zásuvku nepřetěžuju, anebo jestli tam není nějaký problém. Člověk už samozřejmě musí mít nějaký technický vhled a spousta lidí to neocení, ale je to jedno číslo a jsem rád, že tam je. #Tesla #elektromobil #klimatizace

Vzhledem k vysokým cenám ropy a útlumu prodeje automobilky Škoda Auto v Číně, která se zaměřuje na alternativní trhy, by mohly levnější elektromobily a hybridy v Česku přispět k nárůstu jejich obliby, přičemž odborníci očekávají, že domácnosti začnou hlasovat peněženkou pro efektivnější a ekologičtější vozy. #AutomobilovýPrůmysl #Elektromobily #Čína

Díky setrvalému tlaku naší vlády ustupuje Evropská komise od zákazu prodeje aut se spalovacími motory od roku 2035! Revize umožní nadále prodávat určité množství nových vozů se spalovacími motory či hybridy. Nová vláda má na čem stavět. Připravili jsme jí dobrou pozici, ale práce nekončí a musí dál pracovat na tom, aby byl návrh dále upraven v Radě EU. -