Měl jsem před několika dny trochu mrzení - byl jsem na trestné výpravě u nových ukrajinských nájemníků, kteří mají problém s platební morálkou, nastěhovali se v lednu, zaplatili první nájem, k tomu jednu kauci (cca dva holé nájmy) a od té doby nic 😱😱😱 Po třech dnech po splatnosti jsme je kontaktovali, byly výmluvy že potřebují pár dní (s tím obecně nemám problém). Pak se to opakovalo ještě několikrát, různé výmluvy/lži. U Ukrajinců velmi nestandardní chování, pronajímal jsem jim (a doposud pronajímám) už mnohokrát a s placením nebyl nikdy problém, jsou totiž z Ukrajiny perfektně naučení, že když se neplatí, tak to znamená zabalit si čemodán a jít do prdele :D Nebyl jsem si jistej, jestli se jen dostali do blbé situace nebo jestli jsou to ojebávači. České nájemníky umím vybírat perfektně, díky různých rejstříkům, sociálním sítím, atd. lze ty lidi vybrat (nebo naopak nevybrat) "data based" a většinou to výborně maká. U Ukrajinců to moc nefunguje, protože mnohdy nemají ani bankovní účet a jedou spíš hotovost / šedou zónu, kvůli tomu ani nemají zjistitelné dluhy/exekuce. Po několika telefonátech, kdy jsem psychicky tlačil, ať začnou solit, aspoň splátkami, jsem zašel osobně. Domácnost mi evokovala scénu z nějaké knihy Charlese Dickense, jen přenesenou do současnosti - dva na první pohled udření rodiče, k tomu tam běhali dva křiklounci. Ukázali mi pracovní smlouvy, ptal jsem se na různé věci, jsou ze Zakarpatí (úplně jiná úroveň než ti z levého břehu Dněpru), usoudil jsem, že nejsou ojebávači, ale že mají v poslední době pech, nastínili mi realistickou variantu splacení dlužné částky, tak jsem tomu dal šanci. Mimo to, pokud se srovnají, budou to dlouhodobí, skvělí nájemníci, říkali mi, že je všude jinde odmítali, buď "utečence nebereme" nebo "byt bychom vám pronajali, ale mátě dvě děti", koupě vlastního bytu je pro něj následujících 10 let nerealistická. Když jsem odcházel, tak jsem na chodbě činžáčku potkal jinou, dlouholetou (a skvělou) vietnamskou nájemnici s jejíma kamojdama a hned mě zvala na jejich domácí mejdlo (domácí jídlo, chlast, hraní karet), samozřejmě jsem neodmítnul. I když k nim chodím občas na domácí viet svačinku už snad 15 let, tak tentokrát bylo několik gastro premiér! Z mně známých pokrmů byly jen domácí závitky - mleté maso v betelovém listu (Bò lá lốt). Dále se podávaly vařené dršťky s bylinkami, jen takové ty jemné chlupaté drštky (zakoupeno v Sapě), top strop chuť. Pak produkty viet zabijačky - něco jako ovar, jelito. To jelito bylo s nějakými bylinkami a mně neznámým kořením, úplně jiná chuť než česká varianta, ta česká mi chutná víc. Dále obalované kuřecí pařátky (not great, not terrible) a jednoduchá polévka - vývar z vepřových žeber, sůl, pepř a na jemno nakrájený bambus, servíruje se do malé mističky s miniporcí žebírka s masem, top strop. Alkohol jsem nepil (ale zaujala mě ta domácí macerace ženšenu, prý to používají obecně na dlouhověkost a asi aj na bedlu). Karty jsem nehrál, poděkoval a jel domů :D #nájemníci #kultura #sociálníotázky