Search

Vācieši identificējuši divus vīriešus- no Baltkrievijas un Latvijas (!)- kuri ir atbildīgi par dronu uzbrukumu (kurš paldies Dievam neizdevās) Leipcigas lidostā pret (Ukrainas) lidmašīnām. Abiem ir arī Krievijas pilsonība. Vīrietis ar Latvijas pasi esot bijis atbildīgs par uzbrukuma loģistiku un darbojies kā instruktors. Ieradies Berlīnē jūlija beigās ar lidmašīnu, noīrējis auto un devies uz Saksiju. Divas dienas pirms paša uzbrukuma, atkal pametis (aizlidojis) no Vācijas. Baltkrievs jau bija iepriekš nonācis drošības iestāžu redzeslokā Baltijā. Iebraucis Šengenas telpā, saņemot vīzu aprīļa beigās no Itālijas pārstāvniecības Minskā. https://t.co/s3jV1BUhLy #Baltija #Ukraina #DronuUzbrukums

Blahé paměti Miloše hodili na paletu, sklopili rampu u CASy a odletěli s ním na první školní den do Brna. Tam se Miloš vylil jako váza a ráno s opicí učil ve vybrané škole kouřit třeťáky na školních záchodcíc. To jsme ještě měli prezidenta….ne jako teď‼️😂 https://t.co/VAzH72SuMc #brno #školství #humor

Včera jsem se vás ptal, jestli byste měli zájem o seriál - příběhy význačných žen - zejména vědkyň, které ale téměř nikdo nezná (nebo alespoň u nás). Doufal jsem ve větší zájem, ale přesto se pár desítek z vás našlo, a tak začnu právě ženou, která jako první popsala, jak se vědkyním krade sláva a sama přitom z dějin téměř zmizela. Uvidíme, jestli se to chytne, další osud seriálu je ve vašich rukou. Je v tom trpká ironie: Matilda Joslyn Gageová se stala obětí jevu, který sama odhalila. Teprve v roce 1993 tento mechanismus pojmenovala jiná historička právě po ní: Matildin efekt. V roce 1870 vydala Gageová třicetistránkový spisek Woman as Inventor (Žena jako vynálezkyně) a o třináct let později ho rozšířila ve formě článku pro prestižní časopis North American Review. Píše v něm, že ženy odpradávna vynalézaly – od postupů zpracování hedvábí a krajek až po hlubinný dalekohled –, ale veškeré zásluhy si nakonec vždy připsal nejbližší muž. Často to byl přímo manžel – vdaná žena totiž v tehdejších Spojených státech neměla právo na výdělek z vlastního patentu. Gageová to nepsala jen jako teoretické zamyšlení; její práce byla uceleným katalogem konkrétních případů. Nejznámější z nich je spor o odzrňovač bavlny. Gageová tvrdila, že tento přelomový nápad ve skutečnosti patří Catherine Littlefieldové Greeneové, vdově po generálovi, která na své plantáži hostila mladého Eliho Whitneyho. Právě Whitney stroj podle jejího návrhu sestrojil a následně na něj získal patent. Historici se dodnes přou o to, jak velký podíl Greeneová vlastně měla. Pro Gageovou však nešlo jen o jeden konkrétní vynález. Šlo o systematický vzorec: žena něco vymyslí, muž to zpeněží a učebnice si zapamatují pouze jeho jméno. Matilda Joslyn Gageová se narodila 24. března 1826 v newyorském městě Cicero do rodiny bojující za zrušení otroctví. Dům jejích rodičů, a později i její vlastní dům ve Fayetteville, sloužil jako stanice tzv. podzemní železnice, jež pomáhala uprchlým otrokům. V roce 1852 poprvé promluvila na národním sjezdu za práva žen, přestože jí tehdy bylo pouhých čtyřiadvacet let. Společně s Elizabeth Cady Stantonovou a Susan B. Anthonyovou založila Národní asociaci pro volební právo žen a podílela se na sepsání prvních tří svazků díla History of Woman Suffrage. Byla však mnohem radikálnější než její dvě kolegyně. Odsuzovala církev jako hlavní oporu podřízenosti žen, tvrdě hájila práva původních obyvatel a dokonce se nechala čestně adoptovat do vlčího klanu Mohawků. Když se v roce 1890 hnutí za práva žen sloučilo s konzervativnějším proudem, Gageová na protest vystoupila a založila si vlastní organizaci. Za trest ji hlavní proud sufražistek ze svých dějin vymazal. Feministka Gloria Steinemová ji později výstižně označila za „ženu, která předběhla i ty, jež samy předběhly svou dobu“. Zemřela v roce 1898 v Chicagu u své dcery Maud, manželky L. Franka Bauma, autora slavného Čaroděje ze země Oz. Baum pojmenoval hlavní hrdinku Dorotku po vnučce Gageové, která zemřela v kojeneckém věku. I v tomto slavném příběhu se tak tiše ozývá stejný motiv: silná žena v pozadí fenoménu, jejž celý svět zná pod cizím jménem. Sto třiadvacet let po vydání spisku Gageové dala tomuto jevu konečně jméno historička Margaret W. Rossiterová. V roce 1993 publikovala v časopise Social Studies of Science (@Soc_Stud_Sci) článek s názvem The Matthew/Matilda Effect in Science. Takzvaný Matoušův efekt (dříve popsaný sociologem Robertem Mertonem) definuje pravidlo, podle kterého slavný vědec získá nepoměrně více uznání i za práci, na níž se podílel jeho méně známý kolega. Rossiterová k tomuto principu přidala genderovou variantu a pojmenovala ji po Gageové – protože ta tento fenomén nejen jako první popsala, ale sama se stala jeho obětí. Rossiterová o ní napsala, že „zahlédla, co se děje, pochopila vzorec, odsoudila ho, a přitom si jím sama prošla“. Sama Rossiterová, jež zemřela v srpnu 2025 ve věku 81 let, strávila desítky let v archivech a napsala tři monumentální svazky díla Women Scientists in America. Když jako doktorandka poprvé oznámila, že chce zkoumat historii vědkyň, kolegové se jí smáli, že to bude velmi tenká knížka. Nakonec jich objevila stovky. Příklady, které Rossiterová uvádí, dobře rezonují i dnes. Snímky DNA Rosalind Franklinové. Teoretický výklad jaderného štěpení Lisy Meitnerové, za který dostal Nobelovu cenu výhradně Otto Hahn. Středověká lékařka Trota ze Salerna, jejíž spisy se po její smrti začaly účelově připisovat mužům. Nettie Stevensová, jež objevila chromozomy X a Y. Nebo Jocelyn Bellová Burnellová, která ještě jako doktorandka objevila pulsary, avšak ocenění za objev převzal její školitel. Tento jev bohužel neskončil s 19. stoletím. Studie stále dokazují, že naprosto identický odborný článek získá vyšší hodnocení a respekt, pokud je pod ním podepsán muž. V Česku na tuto problematiku dlouhodobě upozorňuje Národní kontaktní centrum – gender a věda (@NKC_CZ) při Sociologickém ústavu (@Sociologicky) AV ČR (@Akademie_ved_CR). Česká republika navíc vykazuje jedny z nejhorších statistik v Evropě, pokud jde o podíl žen ve vedení výzkumných institucí. Zarážející je i fakt, že celá polovina Češek s čerstvým doktorátem do výzkumné sféry nakonec vůbec nenastoupí. Matilda Joslyn Gageová v roce 1883 napsala, že pokrok vzniká z řady drobných kroků a že nelze předvídat, co se stane, když z historie vynecháme i tu nejnepatrnější osobu. Právě proto má smysl vracet těmto ženám jejich jména. Nejde o pouhé morální gesto, ale o nezbytné narovnání historických faktů. Bez nich je totiž historie vědy neúplná a zkreslená. Osobně vidím ale ještě snad důležitější důvod pro jejich zviditelnění - chceme-li, aby se naše dcery samy věnovaly vědě, potřebují takové silné pozitivní vzory. Musí vidět, že ženy jsou neméně schopné a jen potřebují příležitost a musíme jim vštípit, ať bojují za přiznání svých úspěchů nejen pro ně samé, ale i pro generace dalších žen. Tento text je úvodem k novému seriálu o vědkyních, které Matildin efekt téměř vymazal z naší paměti. V následujících týdnech bych vám rád mnohé jejich práce a osudy postupně představil, záleží jak se vám bude téma líbit a budete-li mé články sdílet. Taky mi pište své náměty - která zapomenutá vědkyně (světová i česká) by podle vás měla dostat také prostor? Napište mi do komentářů. A nezapomeňte sledovat @tkapler, ať vám další díly neuniknou. Hash: #zeny_ve_vede #Matilda_effect #zeny_ve_vede #Matilda_effect #feminismus

Pirms 32 gadiem Latviju🇱🇻 pameta Krievijas karaspēks un atguvām pilnu suverenitāti. Paldies Ziemeļvalstu, Vācijas, ASV sabiedrotajiem par atbalstu, lai tas notiktu. Laiks Krievijai aiziet no Ukrainas, Moldovas, Gruzijas okupētajām teritorijām. https://t.co/1gJufv3jT3 #Latvija #suverenitāte #atbalsts

Nejstrašnější je ta kolektivní lobotomie. Naprosto ztráta paměti. Vždyť to není ani rok. Volby byli jednou velkou kritiku " gigantických" rozpočtových schodků" vlády @P_Fiala. A dnes? 389 miliard Kč. Znáte alespoň jednoho voliče ANO s odvahou přiznat si svou blbost? #politika #volby #vláda

Otakar Foltýn si na Ukrajině vyzkoušel jízdu evakuačním vozidlem, které má pomáhat dostat raněné vojáky z první linie do bezpečí. Pamět národa zorganizovala sbírku na tyto vozítka, tak kdo máte pár korun nazbyt pošlete je prosím na záchranu životů. Odkaz na sbírku 👇🏽 https://t.co/nuTfSBMUAO #Ukrajina #evakuace #záchranaživotů

Plukovník Otakar Foltýn: "Ustrojovací kázeň porušující voják v českých maskáčích jsem já. Za vzkazem “Fck you putin” na nášivce si stojím. Vznikla dle fotky zbytků svázaných rukou zavražděného dobrovolníka Serhije Oleksandrovyče Sovy, kterého po exhumaci z masového hrobu jeho manželka identifikovala právě díky žlutomodrému náramku od jejich dcerky Eliny. Nošením té nášivky jsem porušil vojenský předpis, což jsem oznámil nadřízenému. Pravidla se mají dodržovat, každý má nést následky svých činů. Bez ohledu na to, jak situaci nadřízený posoudí,věnuji 10000 Kč Paměti národa (pochopitelně na pomoc Ukrajině). Ten hajzl v rusáckých maskáčích na druhé fotce je ustrojen bezvadně, nášivky má správně. Porušil zákaz agrese proti jinému státu v Chartě OSN. Má na svědomí stovky tisíc životů, mučení zajatců a únosy tisíců dětí. Pevně doufám, že se bude také odpovídat za své činy. Nejdříve před mezinárodním tribunálem a pak shoří v pekle. Cлава Україні! Героям слава!" #Ukrajina #VojenskáKázeň #LidskáPráva

Tak @alenaschillerov slibuje, že vláda nezneužije rozvolnění rozpočtových pravidel, až přehlasuje veto prezidenta. Paměť nám ale slouží: po tornádu chtěli krátit pomoc o peníze ze sbírek! Pamatujete? Kdo takto parazitoval na lidské solidaritě, tomu sliby ohledně peněz věřit nelze #politika #rozpočet #solidarita

Hungarian writer Péter Nádas, known to Czech readers, died in his home in Gombosszegu on August 26, with his literary works, including the significant novel The Book of Memories, reflecting the experiences of the occupation of Czechoslovakia in 1968 and the complicated atmosphere of the time in which he lived. (translated)

According to a new study, it appears that nicotine-containing e-cigarettes may be more effective than traditional methods such as nicotine patches or gums in helping smokers quit cigarettes, as they had a success rate of 8-10% compared to 6% for other methods, while also bearing in mind that they are still not without risks. (translated)

The article focuses on recent advances in the treatment of alopecia, emphasizing the importance of critically evaluating new therapies such as Breezula and PP405, and highlighting that although they offer promising possibilities, it is essential to keep in mind the currently limited data and not to confuse hope with definitive solutions. (translated)

Jak se obraz změní, když se na něj díváme očima literární postavy? Mona Lisa — Leonardo da Vinci (1452–1519) Elizabeth Bennetová by se možná usmála nad všemi teoriemi, které obklopují ten slavný úsměv. Emma Woodhouseová by se pravděpodobně hned pokusila rozluštit osobnost ženy na portrétu. Lekníny — Claude Monet (1840–1926) Anne Elliotová by v nich mohla vidět čas, paměť a proměnu. Pan Darcy by mohl ocenit právě klid a zdrženlivost obrazu. Hvězdná noc — Vincent van Gogh (1853–1890) Catherine Morlandová by mohla proměnit neklidné nebe v začátek nějakého tajemství. Marianne Dashwoodová by si možná nejprve všimla emocí a teprve potom krajiny. Tyto postavy patří do světa Jane Austenové (1775–1817), zatímco obrazy pocházejí z velmi odlišných období. Možná je zajímavý způsob, jak se dívat na umění, neptat se jen: „Co vidím?“ ale také: „Co by v tomto obraze viděl někdo jiný?“ #DějinyUmění #SlavnéObrazy #LeonardoDaVinci #ClaudeMonet #VincentVanGogh #UměníALiteratura #Muzea #20260826 #0018 #MrCulturewise #CaptainWeb #Čeština

➡️ Mi pišejo: Obrazi Velenja - Pozdravljeni, že nekaj časa razmišljam, da bi bilo pametno, da se oko medijev obrne tudi v Velenje. Velika večina, ki nas tukaj živi (vsaj teh, ki smo Slovenci), smo vedno bolj razočarani in razmišljamo o tem, da bi se preselili. Tudi najini otroci, kljub temu, da imajo tukaj veliko prijateljev, komaj čakajo, da gredo iz Velenja. Že samo dejstvo, da se je naredil cel halo, ker je g. Pačnik odrezal glavo kipu Tita, pove vse. To, da pa so takoj lahko sprovedli vse organe, da so lahko postavili glavo nazaj, pa razkrije celoten obraz Velenja. Ko pade drevo na oz. zraven vrtca, pa traja tudi po več tednov ali mesecev, da se odstrani. Ni bilo težko najti denar za Tita, ko je zgorel kozolec na Škalskem jezeru, ki je simbol slovenskega naroda, pa se ne splača in ne vidijo smisla, da bi se postavil nov. Čeprav bi bila to prva stvar poleg jezera, ki bi jo videli vsi (domačini in drugi), ko bi se pripeljali v Velenje skozi nov tunel. Ceste po središču Velenja so slabše, ko v rimskih časih. Luknja pri luknji, tako da te je včasih strah, da boš presekal gumo ali pustil podvozje. Pa to ne govorimo o tem, da se voziš hitro. Dovolj je, da se voziš po omejitvi, pa se lahko zgodi, da bi pustil podvozje kar na cesti. Seveda ne moremo mimo super ideje, da so zožali cesto Talcev (cesta, ki pelje mimo Lidla proti Tušu in naprej proti Jagru, Merkurju in naši novi obrtni coni). Tako da je tam prepovedan promet za tovorna vozila. In so speljali tovorni promet skozi center, po dveh možnih cestah, ki obe peljeta mimo šol, vrtcev, glasbene šole, mimo centra za šolo,vzgojo in izobraževanje (šola za otroke s posebnimi potrebami) ter mimo doma starostnikov. Bravo! :( Tudi naš Center je nova cvetka naših veleumnežev. Prenavljali so ga več kot eno leto. Sedaj je delno odprt, vendar je katastrofa od katastrofe. Po tleh so plošče, ki niso ravne, dreves in zelenja je ravno toliko, da lahko rečeš, da je. Drugače pa belina, da rabiš sončna očala. Dostop do trgovin in lokal je za invalide in vse, ki težje hodijo, zelo nehvaležen. Po celi liniji imaš možnost dovoza z vozički, za otroške in invalidske vozičke za pa samo na 2 koncih. Stopnica, ki se zlije s celotno podlago, je tako neopazna, da so ljudje že padli. Včeraj je naš župan šel pogledat, potem ko se je že nekaj ljudi poškodovalo in padlo, kako to rešit. Kje so bili strokovnjaki prej? Kdo je lahko to potrdil? Prav tako pa je ploščad centra višja od vhodov v trgovine oz je nagnejna proti levemu delu trgovin in ob nalivih bodo imeli vso vodo v lokalih. Peš pot od Gorenja proti Hoferju in jezeru ter nazaj proti Merkurju je zvečer zelo neosvetljena in divjanje skuterašev in tistih na električnih skirojih nič ne pripomore k temu, da bi bilo kaj bolje. Govorijo o turizmu, da se turizem razvija ... Kje? Razen Velenjskega jezera in Kampa Velenja se ni nič naredilo. Imamo 1 hotel, za drugega sploh ne vem, če obratuje. Restavracija jezero, ki ima super lokacijo, veliko parkirnih prostorov, je bila nekaj časa odprta le 3 dni na teden, sedaj pa je že vsaj 1 mesec zaprta. Sredi glavne sezone. Tudi če spada po Rudnik, kje je ves denar, ki ga dobijo za prestrukturiranje? Da se o novi obrtni coni sploh ne bi pogovarjali. Torej, VonPharma zgradi stavbo in dobi subvencijo preko Spirita. In potem ugotovijo, da nekaj ni ok in morajo vrniti subvencijo. Sedaj se ta stavba prodaja za dobrih 8.000.000 €, lastnik podjetja toži državo za 12,600.000 € zaradi stroškov in neizplačila subvencije. In uganite kaj? Sedaj gradi novo stavbo pod drugim imenom in spet bo dobil subvencijjo. Iz zanesljivih virov pa vem, da je kar nekaj podjetnikov, ki so tam gradili ali želeli graditi in zaprosili za subvencijo (za manjše zneske), bili zavrnjeni. Potem pa je tukaj naša mladina - imava 4 otroke, najstarejši je star 18 let, in v tem času se ni prenovila nobena šola ali telovadnica. Da ne bom preveč nesramna in rekla, da se ni nič naredilo. So prepleskali kje kakšno šolo znotraj, preuredili del notranjosti, ker je bilo potrebno urediti v šoli igralnico za najstarejše vrtičkarje (ker je zmanjkalo prostora v vrtcu) in zgradili del, kjer so prvošolčki. Aj, pa na naši šoli so malo razširili jedilnico. In obnovili so WC-je in zdaj so brez glavnih vrat na straniščih. :( Isto velja isto za vrtce. Dodali so nekaj kontejnerjev, kot zasilno rešitev, ki je postala trajna rešitev. O tem, kako vroče je tam not poleti, raje ne bi. Največji šok pa sem doživela, ko sem čakala na govorilne ure in bila priča, da je delodajalec prišel na govorilne ure za otroka svojega zaposlenega, ker nihče ni znal govoriti vsaj osnovne slovenščine. In potem delajo otroci težave v razredu, ker jim ni zanimivo in jim je brezveze in ker vedo, da na koncu bojo napredovali v višji razred, ker se tudi pri nas pojavlja ustrahovanje zaposlenih na šolah :( In smo pri novem problemu: Viole Velenje - ena od skupin, ki ustrahuje otroke, mladino in tudi starejše. Uničujejo stvari, kradejo, delajo nemir po naseljih, vendar jim nihče ne upa nič. To je samo nekaj stvari, ki se v Velenju dogajajo oz. ne dogajajo. Zgodbe, ki mi jih ljudje povejo, bolijo, ko vidiš, da se domači prebivalci, starejši, mladi ... ne počuti varno in gredo s strahom v šolo, na avtobusno ... ker smo postali manjšina v svojem kraju. Ne vem, ali bo to komu zanimivo, bo kdo morda šel kaj preiskovati ali bo šlo mimo. Morda pa pade na plodna tla in bo našemu županu malo pristriglo peruti :( Lep pozdrav, U. R. (ime in priimek pošiljateljice znano avtorju tvita) #Velenje #Slovenija #turizem

Ukinitev je povsem na mestu. "Akademija" ni nobena akademija, ampak društvo podpisnikov odprtih pisem "uglednih intelektualcev", ki se na približno dva meseeca v javnosti oglašajo v podporo Levici in levici. Nobene potrebe ni, da jih financiramo davkoplačevalci. Če pragmatični finančni interes nekaterim sicer cenjenim kolegom še lahko odpustim, pa jim je skrivanje za globalno segrevanje, nevarnosti umetne inteligence in skorajšnjo apokalipso v sramoto. Tudi zaradi takega oportunizma zdrava kmečka pamet ne verjame vsemu, kar o spreminjanju podnebja komunicira stroka. @delo, tole prosim objavite v Pismih bralcev. https://t.co/3kae655Aka #podnebje #javnofinanciranje #opinion