Search

Kutil Tona wrote to President Petr Pavel that he appreciates his approach and considers it a standard that all politicians should adhere to. He added that politicians from the governing parties, their voters, and pro-Russian compatriots will need to find new topics for their hatred; according to him, it was certain that they would find them. #politika #společnost #nenávist (translated)

Vláďa Foltán stated that Canada, Denmark, Germany, France, Italy, Japan, the Netherlands, and the United Kingdom joined forces against Donald Trump's sanctions against the International Criminal Court and strongly rejected Trump. According to him, their foreign ministers confirmed in a joint statement their lasting support for the independence, impartiality, and integrity of the court. #Mezinárodníprávo #Diplomacie #Sankce (translated)

Dee | ApexHeritage criticized part of Tesla owners for defending the brand as a religious belief and explaining to those who complained about the car's handling that the problem was with them. He also questioned the enthusiasm for features that, according to him, other car manufacturers had offered earlier. He cited Mercedes' Distronic system as an example, which he claimed had been available as far back as 1998, and mentioned automatic high beams, lane-keeping assistance, and parking assistants. He admitted that Tesla had its merits, but he was bothered by the fact that some customers defended its shortcomings to others after buying the car. #Tesla #ElonMusk #automobilismus (translated)

Jan Denemark wrote that there were many problems and deficiencies surrounding the national team that needed to be addressed, and he did not consider the situation to be problem-free. At the same time, he referred to the events as a "massive indictment" of Koubek and Hašek, as well as the playing style of the national team under their leadership. According to him, it demonstrated what a fiasco the performance at the World Cup was. #fotbal #MS2023 #kritika (translated)

The betting odds for Grolich's victory in the Senate elections are... 1.01 => essentially the same probability as that the sun will rise tomorrow. Of all the candidates from all the districts, he is the biggest favorite to win. He is literally the last one who needs to run a Senate campaign. 😀 #senát #volby #kandidát (translated)

Please, Mr. Babiš graced us with the information that he is sufficiently wealthy and therefore does not need to steal. Coincidentally, this is the same narrative that retirees used to share among themselves in chain messages at a time when even Andrej Babiš did not yet know that he wanted to enter politics. And I think that the whole idea is fundamentally nonsense. It is information that is objectively correct, but it does not describe the problem as it really is. Andrej Babiš really does not need more money. Sure, we have the scandals around subsidies and the use of Agrofert, which his critics have long attacked as privileging a large holding at the expense of smaller players. But all of this is just a facade. What Andrej Babiš truly desires is power. To prove not only to himself but also to his surroundings what can be bent, and what cannot be bent; what can be broken. Ideally, without consequences. Andrej Burešuje simply because he can. Do you remember the episode of The Simpsons in which Mr. Burns blocks the sun over Springfield and then also steals a lollipop from Maggie? Not because he needed the lollipop. Because real power does not begin at the moment when you can take what you need. It begins at the moment when you can take even what you do not need at all, just to show everyone that no one can stop you. And this is exactly what this argument of "I am rich, I do not need to steal" is not about at all. #Parzival #AndrejBabiš #politika #moc (translated)

Když jsem volil Petra Pavla, nečekal jsem od něj mnoho. Se Zemanem to bylo, jako bys deset let žužlal suchej chleba, u Pavla bych se tedy spokojil s polévkou a gulášem... Jenže on už tři roky pravidelně servíruje tříchodové menu, číšníci rozráží dveře kuchyně a nosí další a další jídlo a ty si říkáš, tyve... tohle jsem si snad tenkrát ani neobjednal, ale když už je to na stole, perte to do mě!!!😅 A přitom to prostě není na sílu, žádná křeč, všechno se to kolem něho děje tak nějak samo. Pohoda totální. Aktuálně nejlepší prezident pod sluncem. #PetrPavel #politika #prezident

Premiér, který si musí kupovat globus za 15 tisíc, aby zjistil, kde leží Grónsko, agresivně útočí na novinářku, jaké má IQ a říká jí, že je nemocná a že se má léčit. A to jen proto, že ta mu pokládá zcela legitimní věcné otázky na jeho střet zájmů, který se odráží v přípravě zákonů. Premiér už jiný nebude, jakkoliv je to nepřijatelné chování, které se zhoršuje v čase. Problém je, že to nevadí ani jeho podřízeným, k nimž se chová stejně, ani jeho koaličním partnerům, kteří jsou ze stejného těsta. Ale hlavně to nevadí voličům. Naopak jim imponuje, jak to jejich vládce, slunce naše jasné, dovede pořádně nandat těm hrozným médiím. A za tento pocit symbolické satisfakce vůči těm, co hájí zájmy veřejnosti, voliči dovolují, aby tu jeden člověk posiloval svou moc na maximum a na jejich úkor. Bizarní svět. #politika #žurnalismus #společnost

Jestli jsem si včera myslela, že trasa vede moc kolmo vzhůru, tak ten dnešní výstup na Maja e Trojan byl uphills to hell. Přitom to začalo nenápadně hezkou cestou kolem potoka, pohoda skončila vstupem do bukovýho lesa. NEMÁM ráda bukový lesy forever. Cesta stoupala tak prudce vzhůru a to pitomý listí tak klouzalo, že jsem chvílema lezla po čtyřech. Pokud jsem teda zrovna věděla, kudy. Značky byly naprosto random na stromech, vůbec to nedávalo smysl, a GPS skákala v perimetru 70 metrů na všechny strany. Nakonec jsem metodou pokus omyl nějak tím lesem prošla a doufala, že zbytek bude idyla ozářená sluncem. Jako jo, akorát to skončilo dřív, než jsem si to stačila užít. Na šipky kolmo vzhůru jsem si už zvykla: terén byl navíc relativně přehlednej, ale traverz po kamenech a skále s půl kilometrovou propastí pod nohama na mý bingo kartičce teda nebyl. To nejhorší ale přišlo v sedle: poslední kilometr (no dobře, možná 750m) vedl po hřebeni úzkým jak kladina a ta propast tak byla z obou stran. Mít jen o něco větší závrať, už tohle nepíšu. Really jsem uvažovala o tom, že ten konec vzdám; o jeden vrchol víc nebo míň už v mým věku nehraje roli a ta zpáteční letenka by zbytečně propadla, ale nakonec jsem usoudila, ze když budu velmi opatrně klást jednu nohu za druhou, sem tam se přidržím rukou a hlavně! nebudu koukat dolů, tak tam dojdu, otázku, jak se vrátím, protože dolu je to vždycky horší, budu řešit, až to nastane. Na pokraji psychickejch sil, protože fyzickejch mám nepochopitelně furt moc, jsem stanula na summitu a na vrcholovou fotku se tentokrát vysrala. Ten člověk, o jehož komentář k tý včerejší vrcholovce jsem stála nejvíc, nic nenapsal, navíc mi čím dál víc dochází, že nikdo není na devětapadesátiletý tělo v podprsence dávno zvědavej, jen je kurva těžký se s tím smířit a zatím mi to moc nejde. Cesta zpět byla překvapivě snadnější a to, že jsem se opět párkrát netrefila na správnou značku, nevadilo: sice to bylo o dost delší, ale to údolí za to stálo. Ve tři, po sedmi hodinách chůze, jsem byla zpátky a čekalo mě dilema, jestli jít další 4,5 hodiny přes kopec, nebo zkusit stopovat, začalo se totiž dost dramaticky mračit a hřmělo. Řekla jsem si, že když mi do 20 minut nic nezastaví, půjdu. Do 20 minut nic nezastavilo: ono teda hlavně za tu dobu nic nejelo. Fakt se mi nechtělo riskovat slejvák v horách, no, zkrátím to. Nakonec zastavilo asi osmý auto, manželé z Monte Negra, kousek je totiž hranice, vysadili mě tři kiláky od ubytka a fakt brutálně chcát začalo až posledních 500 metrů, což už mi bylo jedno. Cestou mi došlo, proč je mi tu tak dobře: nikdo mě nehodnotí, s nikým se nesrovnávám, nikdo mi nedává najevo, že nejsem dost dobrá, nemám strach, že někoho něčím seru, že něco nezvládnu a že jsem stará a k ničemu. Můžu si dělat, co chci a nesedím na zadku u compu, ale koukám na hory & nebe & louky & ovce, nejsem vůbec unavená a konečně jsem se zas dnes mohla celou dobu zhluboka nadechnout. #turistika #hory #příroda

Dnes jsem měla v itineráři přechod přes Maja e Grebenit do Lëpusche, stoupání 864 vejškovejch metrů, klesání 540, 11 km, cca 4 hodiny. Extrémně snadná trasa, na který absolutně nejde zabloudit a NECHCI o to mluvit, ostatně ten kilák a půl navíc byla marginálie. Zpátky jsem měla dostopovat, ale byla jsem v cíli v poledne, unavená jsem nebyla, tak jsem to vzala i zpátky stejnou cestou: jednak si většinou nepamatuju celou trasu, kudy jdu, protože mám občas v hlavě příběhy, a hlavně v opačným směru to vždycky vypadá jinak. A navíc jedno z mejch guilty pleasure je chůze do kopce. Za celejch 7 hodin chůze jsem nepotkala jedinýho člověka: jen jednu krávu a prase rochnící se v bahně. Miluju bejt sama uprostřed hor: v sedle jsem si sedla (co taky jinýho v sedle žejo), využila toho, že tady nemám skoro tinnitus, a meditovala. A v jednu chvíli jsem v tý rozlehlosti a klidu hor ucejtila tak velkou lásku k týhle planetě, že mi začaly týct slzy. Jsem v horách ráda sama a navíc málokdo zvládá můj styl chůze start-cíl bez pauz na jídlo, ale občas mi bejvá trochu líto, že tu nádheru nemám s kým sdílet, a jasně: píšu o tom a dávám fotky; i tak je ten zážitek nepřenositelnej. Ne, není to úplně zalitý sluncem i přes jasnou oblohu a vedro, pořád mě trápí ty divný zdravotní věci a bojím se: ale jestli mám umřít, tak jsou hory to nejlepší místo ever. #hory #příroda #turistika

K Zemi se blíží masivní oblak slunečního plazmatu, který by mohl způsobit středně silnou geomagnetickou bouři stupně G2, a nová studie naznačuje, že schopnost zemského magnetického pole chránit nás před extrémními slunečními událostmi je méně efektivní, než se dříve předpokládalo. #Slunce #geomagnetickáBouře #plazma

Už jen ten název "Národní koalice pro boj proti suchu" dává tušit, že vlastenectví bude rozhodujícím faktorem jejího úspěchu. Aby taky ne. Když ji povede tady přední odborník na digitalizaci, best in COVID a nejúspěšnější manažer staveb pro rychlobruslaře na celém světě. Sice netuší, kde je Grónsko, ani že Slunce není planeta, ale zase hodně chce. Jako hodně chce ten mír. Proto žádné války v Česku nebudou. Ani sucho nebude. A kdyby náhodou přece se to nepovedlo, nevadí. Fiala je pořád v záloze a jeho sektu nezajímá, co nasliboval a nesplnil. Pánbůh s námi. #vlastenectví #sucho #digitalizace

Článek popisuje, jak egyptští podnikatelé dramaticky zvýšili ceny ubytování v Luxoru v souvislosti s očekávaným zatměním Slunce v roce 2027, přičemž ceny se pohybují od stovek tisíc až po miliony korun za týdenní pobyty pro rodiny, čímž ilustruje vysokou poptávku po astroturistice v historických lokalitách. #astroturistika #zatměníslunce #Luxor

V laboratoři na Albertově ležela roky miska s mořskými nálevníky z chorvatského pobřeží. Vědci ji udržovali od roku 2011. Pak větší organismy najednou uhynuly – a mezi nimi se objevilo něco, co tam podle všech učebnic nemělo být. Malinký, sotva pohyblivý organismus velký jen pár mikrometrů. Kulatý jako slunce, s paprsky, na jejichž koncích má zvláštní „harpuny“. Čeští biologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ho pojmenovali *Solarion arienae*. A v listopadu 2025 o něm vyšel článek v *Nature*. To, co našli, není jen nový druh. *Solarion* nepatří do žádné z dosud známých velkých skupin eukaryot – organismů s jádrem v buňce, kam patří rostliny, zvířata, houby i my. Spolu s několika dalšími podivnými liniemi tvoří úplně novou superskupinu, kterou vědci nazvali **Disparia**. A uvnitř ní nový kmen **Caelestes**. Jinými slovy: na stromu života se objevila celá nová větev, o které jsme donedávna nevěděli. Nejvíce překvapivé je to, co *Solarion* schovává uvnitř. V jeho mitochondriích – organelách, které buněce dodávají energii – se zachoval gen *secA*. Je to starobylý bakteriální gen, který téměř všechny ostatní eukaryota už dávno ztratila. Díky němu vědci poprvé přímo vidí, jak mohla vypadat mitochondrie posledního společného předka veškerého složitého života na Zemi. „Je to v podstatě živá fosilie,“ říkají autoři studie Marek Valt a Ivan Čepička. Organismus, který si uchoval rysy z doby, kdy se mitochondrie teprve stávaly součástí buněk. Dává nám okno do kapitoly evoluce, kterou jsme doteď mohli jen nepřímo rekonstruovat. Objev byl čistá náhoda. *Solarion* je tak malý a nehybný, že ho v kultuře roky přehlíželi. Až když větší nálevníci zmizeli, stal se viditelným. V obrovských metagenomických databázích, kde vědci prohledávají petabajty genetických dat z celého světa, se přitom téměř nevyskytuje. Klasická kultivace v misce dokázala to, co masivní sekvenování DNA nezvládlo. V zahraničí o objevu informovaly ScienceAlert, https://t.co/iZ2qpkno0N i odborné servery. Široká veřejnost o něm ale skoro neví. Přitom jde o jeden z nejvýznamnějších příspěvků k pochopení rané evoluce komplexního života za poslední roky. *Solarion arienae* není lék ani nová technologie. Je to připomínka, jak málo stále víme o tom, co žije kolem nás – a jak často se klíčové odpovědi schovávají na místech, kam se díváme nejméně. P.S.: Každý den sem dávám alespoň jeden takový pozitivní a překvapivý příběh z vědy a historie. Pokud vás Solarion zaujal, dejte like, sdílejte nebo napište, co si o něm myslíte. A hlavně mě sledujte – ať vám neuteče ten další. #Evoluce #Biologie #NovýDruh