Search

❗️Chytili jsme v Praze do pasti propagandisty ruského centra Rybar, které šíří putinovské lži mezi 1,5 milionu odběratelů a USA na jeho spolupracovníly vypsaly odměnu až 10 milionů dolarů za zasahování do voleb. ❗️Demaskovaným lidem vyslaným do Česka teď může za porušení sankcí hrozit až 8 let vězení. ❗️Jde přitom o ruské občany, kteří dlouhodobě žijí v EU, kde vystupují jako novináři. ❗️Odkryli jsme i jméno jejich nadřízeného. Boris Dvorkin je napojený na ředitele Putinovy zahraniční rozvědky SVR. V Moskvě ale vystupuje jako tvůrce historických dokumentů. ❗️V Česku ale Dvorkikovi lidé sbíraly materiály pro Putinovu propagandistickou mašinérii o válce. ❗️Dorazili udělat rozhovory například s europoslancem za SPD Ivanem Davidem, nebo exdiplomatem Petrem Drulákem, který o víkendu v Praze uspořádal konferenci se sankcionovaným ideologem Putina. Kontakt se sankcionovaným Rybarem oba odmítli komentovat. ❗️Celý text (pokračování brzy) 👇 https://t.co/YFRFskQzZ3 #propaganda #Rusko #Česko

Donald Trump se ve svém druhém volebním období pustil do přejmenovávání geografických názvů, což inspirovalo tvůrce satirického seriálu South Park k přejmenování jejich pořadu na „SOUTH AMERICA“ jako reakci na jeho návrh změnit Nové Mexiko na „Novou Ameriku“. #DonaldTrump #SouthPark #satiře

Josef Čapek, zatčen 9. září 1939, zahájil svou hrůznou pouť nacistickými koncentračními tábory v Dachau. 😔 Již 26. září 1939 byl přemístěn do Buchenwaldu, kde strávil těžké dva a půl roku. 🕯️ Následovalo další stěhování, 26. června 1942 byl transportován do Sachsenhausenu. Poslední a osudová kapitola jeho věznění začala 25. února 1945, kdy byl převezen do Bergen-Belsenu. 🕯️ V důsledku tyfové epidemie, která v táboře propukla, zde Josef Čapek zemřel krátce předtím, než byl tábor osvobozen spojeneckými vojsky. Zajímavost: Josef Čapek byl podle svědectví svého bratra Karla skutečným tvůrcem slova „robot“, které se následně rozšířilo do mnoha jazyků a stalo se jedním z nejčastěji používaných pojmů v moderní technologii. Karel Čapek tento termín převzal a poprvé ho použil ve své divadelní hře R.U.R., kde označoval uměle vytvořenou lidskou bytost. #historie #holocaust #JosefCapek

Rodačka z Vodičkovy ulice, která přiměla Nobela platit za mír Kdo donutil „krále dynamitu“ Alfreda Nobela, aby ze svého pohádkového jmění financoval světový mír? A proč jméno rodačky z pražské Vodičkovy ulice, jež byla ve své době nejslavnější ženou planety, takřka vymazaly české učebnice dějepisu? Příběh Berty Kinské – ve světě proslulé pod jménem Bertha von Suttnerová – nezapadá do jednoduchých šablon. Není klasickou obětí takzvaného Matildina efektu, kdy by si její zásluhy přivlastnil manžel. Stala se první ženou, která získala Nobelovu cenu za mír, první ženou v historii řečnící na římském Kapitolu a autorkou nejoslnivějšího protiválečného bestselleru 19. století. Přesto v Česku, kde prožila dětství a získala základní vzdělání, zůstává téměř neznámou postavou. Už předloni jsem se o ní krátce zmínil, její životní osudy jsou však podstatně bohatší a myšlenkový odkaz je pro dnešní dobu mimořádně naléhavý (a většina z vás mě tehdy ještě nesledovala). Právě proto si zaslouží přední místo v mém seriálu o zapomenutých osobnostech. Pohrobek z Vodičkovy ulice a pád na společenské dno Dne 9. června 1843 se na rohu pražské Vodičkovy ulice a ulice V Jámě (v domě č. p. 697) narodila Berta Sophia Felicita hraběnka Kinská ze Vchynic a Tetova. Narodila se jako pohrobek – její otec, pětasedmdesátiletý polní podmaršál František Josef Kinský, zemřel ještě před jejím příchodem na svět. Matka Žofie Vilemína pocházela z rodu Körnerů (byla dcerou hejtmana jízdy), tedy z podstatně nižší šlechty, a navíc propadla těžké závislosti na hazardních hrách. Pro konzervativní aristokratickou rodinu Kinských byl tento sňatek těžko přijatelný. Po obrovských finančních ztrátách v kasinech a zpřetrhání vazeb se šlechtickým příbuzenstvem se matka s dcerou ocitly na okraji společnosti. Berta sice část dětství prožila v paláci Kinských na Staroměstském náměstí, po vyčerpání peněz však obě musely odejít do Brna k dívčinu poručníkovi, otcovu příteli Ernstu Egonu Fürstenbergovi. V tamní bohaté knihovně se naplno projevil Bertin výjimečný intelekt: se zájmem studovala filozofii i historii a díky jazykovému nadání záhy brilantně ovládala pět řečí – češtinu, němčinu, francouzštinu, angličtinu a italštinu. Zakázaná láska a osudový inzerát Alfreda Nobela Když rodinné jmění v roce 1873 kvůli matčině hráčské vášni definitivně vzalo za své, musela se třicetiletá hraběnka postavit na vlastní nohy. Přijala místo guvernantky ve Vídni v rodině velkoprůmyslníka Karla von Suttnera, kde jeho čtyři dcery vyučovala hudbě a jazykům. Zde se však přihodilo to, s čím nikdo nepočítal: Berta se vášnivě zamilovala do nejmladšího syna rodiny, barona Artura Gundaccara von Suttnera, který byl o sedm let mladší. Matka rodu byla vztahem nemajetné guvernantky se svým synem zděšena. Aby milence rozdělila, dala Bertě výpověď, současně jí však nabídla východisko z nouze. Ukázala jí novinový inzerát: zámožný, postarší švédský gentleman žijící v Paříži hledal zralou a jazykově vybavenou sekretářku a hospodyni. Tím mužem nebyl nikdo jiný než vynálezce dynamitu Alfred Nobel. Berta nabídku přijala a roku 1876 odcestovala do Francie. Mezi osamělým, melancholickým vynálezcem a bystrou, vzdělanou Češkou okamžitě přeskočila jiskra hlubokého porozumění. Nobel byl okouzlen. Jenže jejich pracovní poměr trval pouhé dva týdny. Švédský král si Nobela nečekaně povolal do vlasti a Bertu v Paříži mezitím zasypával zamilovaný Artur dopisy, v nichž ji na kolenou prosil o návrat. Berta poslechla hlas srdce, opustila Paříž a vrátila se do Vídně. Krátký pařížský pobyt nicméně položil základ celoživotního přátelství a korespondence, jež nakonec změnila světové dějiny. Exil na Kavkaze a krvavý křest ohněm Dne 12. června 1876 se Berta a Artur tajně vzali. Reakce rodiny Suttnerových byla nekompromisní: Artura vydědili a novomanželé zůstali zcela bez prostředků. Uprchli proto do Gruzie na pozvání Bertiny přítelkyně, kněžny Kateřiny Dadiani z Mingrelie. Na Kavkaze strávili v drsných podmínkách devět let. Živili se výukou jazyků, psaním článků pro vídeňské a berlínské listy pod pseudonymy (B. Oulot, Jemand) a překládáním gruzínské literatury – společně přeložili například národní epos Muž v tygří kůži. Zlomový okamžik jejího života přišel s rusko-tureckou válkou v roce 1877. Berta i Artur dobrovolně pomáhali ve vojenských lazaretech. Dívka z pražského paláce poprvé spatřila tvář války bez romantizujícího nánosu: amputace bez anestezie, hnijící rány, infekce a tisíce zmařených mladých životů položených za politické ambice mocnářů. Tento otřes z ní vychoval nesmiřitelnou pacifistku. Bestseller Odzbrojte! a morální apel na tvůrce dynamitu Po návratu do Rakouska a usmíření s rodinou roku 1885 se manželé usadili na dolnorakouském zámku Harmannsdorf. Berta své válečné trauma přetavila do literatury. V roce 1889 vydala stěžejní román Die Waffen nieder! (Odzbrojte! / Složte zbraně!). Kniha, v níž naturalisticky vylíčila utrpení vojáků i civilistů po bitvě u Hradce Králové z roku 1866, zapůsobila jako společenská rozbuška. Dílo bylo záhy přeloženo do 16 jazyků (do češtiny jej na podnět Vojty Náprstka převedla Vlasta Pittnerová již roku 1896). Dobová kritika význam románu srovnávala se společenským dopadem Chaloupky strýčka Toma. Sám Alfred Nobel jí v nadšeném listu z Paříže napsal: „Milá baronko, přítelkyně! Dočetl jsem právě Vaše mistrovské dílo… Překlad Vaší vynikající knihy by neměl chybět v žádné z existujících řečí, aby mohla být všude čtena a diskutována.“ Berta vytrvale využívala svůj morální kredit a v dopisech Nobela neúnavně konfrontovala s odpovědností za ničivé důsledky jeho vynálezů. Tento intelektuální apel vyvrcholil v dopise ze 7. ledna 1893, kdy Nobel poprvé naznačil záměr odkázat své jmění fondu, jenž bude odměňovat vědecké průlomy a současně vyzdvihne osobnost, která se nejvíce zaslouží o světový mír a bratrství mezi národy. „Právo místo moci“: Proč nebyla naivní pacifistkou Veřejnost si pacifismus nezřídka plete s naivitou či pasivní odevzdaností. Bertha von Suttnerová však nebyla hlasatelkou náboženského, absolutního nenásilí po vzoru Lva Nikolajeviče Tolstého. Byla čelnou představitelkou institucionálního neboli právního pacifismu. Její filozofie nestála na myšlence nechat se bezbranně masakrovat, nýbrž na principu Recht statt Macht (Právo místo moci) – tedy na nahrazení barbarského práva silnějšího funkční mezinárodní spravedlností. Když jí Tolstoj po přečtení románu psal a prosazoval ryze křesťanské odmítnutí zbraní na úrovni jednotlivce (neodporovat zlu násilím za žádných okolností), Suttnerová to odmítla jako neuskutečnitelnou utopii. Byla přesvědčena, že mír nelze vybudovat tím, že se slušní lidé dobrovolně vzdají obrany. Ve svých textech dokonce otevřeně formulovala myšlenku „mezinárodní policie“ – kolektivní ozbrojené síly, jež by zasáhla proti státu, který hrubě poruší mezinárodní právo a vojensky napadne sousední zemi. Ve svých pracích (například Strojový věk nebo Z dílny pacifismu) současně varovala před pastí takzvané „obranné války“. Připomínala, že prakticky každý agresor v dějinách označoval vlastní agresi za pouhou preventivní sebeobranu. Trvala proto na tom, že o viníkovi a oběti nesmějí rozhodovat štáby válčících stran, nýbrž nezávislý mezinárodní arbitrážní tribunál. Pokud bychom její optikou nahlíželi na současnou agresi proti Ukrajině, Bertha von Suttnerová by rozhodně nevolala po kapitulaci napadeného. Mír bez spravedlnosti pro ni nebyl mírem, ale pouhým diktátem síly. Ruskou federaci by bez váhání označila za barbarského agresora, ostře by kritizovala mezinárodní instituce za váhavost při vymáhání práva a apelovala by na globální společenství, aby vyvinulo takový právní, ekonomický a bezpečnostní tlak, který okupanty donutí ustoupit a nahradit veškeré válečné škody. Globální ikona s českými vazbami Suttnerová nezůstala jen u teoretických úvah. Založila Rakouskou mírovou společnost, vystupovala proti vlně dobového antisemitismu a v roce 1891 jako vůbec první žena promluvila na mezinárodním mírovém kongresu na římském Kapitolu. Její neúnavná diplomatická práce přispěla k založení Stálého rozhodčího soudu v Haagu (1899). V roce 1904 absolvovala triumfální přednáškové turné po Spojených státech, kde vystupovala až třikrát denně a v Bílém domě ji k soukromému rozhovoru přijal prezident Theodore Roosevelt. Čilé kontakty udržovala i s českým prostředím. Za svého spojence považovala Tomáše Garrigua Masaryka, setkávala se s básníky Jaroslavem Vrchlickým či Svatoplukem Čechem a v roce 1895 přednášela v pražském Tiskovém klubu Concordia, kde se snažila mírovou myšlenkou otupit vyhrocený česko-německý nacionální spor. Vyvrcholení jejího úsilí přišlo v roce 1905, kdy se stala historicky první ženskou laureátkou Nobelovy ceny za mír. Ocenění, která by bez ní vůbec nevzniklo. Mrazivá tečka a české zapomnění Bertha von Suttnerová podlehla rakovině žaludku 21. června 1914 ve Vídni ve věku jednasedmdesáti let. Její odchod provázelo mrazivé symbolické načasování: zemřela přesně pět týdnů před vypuknutím první světové války – globálního krveprolití, před nímž po celý dospělý život marně varovala. Proč o této výjimečné osobnosti v Česku téměř nikdo neví? Stala se obětí nacionálního a ideologického filtru. Pro meziválečné Československo byla příliš německá a málo lidová. Pro následný komunistický režim byl zase její šlechtický původ a striktně právní pojetí pacifismu zcela nepoužitelné – nepasovala do schémat o třídním boji a budovatelském hrdinství. Zatímco v Rakousku zdobí její portrét dvoueurovou minci (a v minulosti tisícišilinkovou bankovku) a ve Skandinávii o ní vycházejí zástupy knih, v České republice ji připomíná pouze nenápadná pamětní deska v průjezdu paláce Kinských na Staroměstském náměstí a jedna zapadlá ulička v pražských Vokovicích. Její životní příběh názorně ukazuje, jak snadno dokáže nacionální a politická selekce vytěsnit z paměti osobnost, která svými vizemi předběhla dobu o celé století. Neučíme se v dějepise až příliš o vůdcích a vojevůdcích, kteří války rozpoutávali a vedli, a nezapomínáme na ty, kdo se jim ze všech sil snažili zabránit? Napište mi, co si myslíte a co říkáte na její postoje. A neměli bychom si ji v Čechách mnohem více připomínat? Toto je 3. díl mého seriálu o zapomenutých vědkyních, píšu jej proto, aby mé dcery a další dívky měly pozitivní vzory. Jestli vás tyto příběhy zajímají a myslíte, že by je měli znát i ostatní, nezapomeňte dát sledovat @tkapler a pomozte je sdílet a šířit. Díky moc. #BerthaVonSuttner #NobelovaCenaZaMír #Historie

🎨 #UCLdraw by Pavel Fuksa Další ze série grafik od umělce a reklamního tvůrce Pavla Fuksy. Tentokráte věnována losu Champions League. Začínáme dnes v 18:00. ⏰ https://t.co/eluuMqvBDV #ChampionsLeague #grafika #umění

Článek se zabývá otázkou, zda by měla být umělecká díla, jako např. mozaiky Marko Rupnika, posuzována podle morální integrity jejich autorů, a argumentuje, že oddělení díla od osobního života umělce neznamená jeho omlouvání, neboť umění může přetrvávat jako výraz lidského prožitku, i když je jeho tvůrce morálně sporný. #Arte #Cultura #Rupnik

David Chase v rozhovoru zachycuje, jak inspiroval postavu Čecha v Rodině Sopránů vzpomínkou na svého zesnulého přítele a komentuje, jak oblíbenost seriálu, který vytváří komplexní a temné příběhy o italsko-americké mafii, oslovila i babičku J. D. Vanceho, přičemž vyjadřuje radost z toho, že jeho dílo i nadále přitahuje nové generace diváků. #RodinaSopránů #gangster #tvůrce

V italském klášteře San Marco v Florencii byl nalezen starý dokument z 19. století popisující recept na elixír s obsahem koky a kolanových oříšků, což vyvolalo spekulace, že by mohl být předchůdcem Coca-Coly, přičemž odborníci varují, že dosud neexistují důkazy o tom, že by John Stith Pemberton, tvůrce Coca-Coly, byl tímto receptem inspirován. #CocaCola #Geschichte #Italien

55letý pastor ze Floridy, Scott Winters, podal žalobu na tvůrce ChatGPT, protože podle něj chatbot doporučil, aby nešel k lékaři i přes jeho vážné zdravotní příznaky, což vedlo k téměř smrtelné tromboembolie plic, přičemž zástupce OpenAI uvedl, že ChatGPT není náhradou za odbornou lékařskou pomoc. #ИскусственныйИнтеллект #МедицинскиеСоветы #СудебноеДело

Na závěrečném večeru 60. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary byly uděleny ceny pro Magdu Vášáryovou, Jeffreye Wrighta, Juliette Binoche a tvůrce barmského filmu, přičemž festival završil slavnostní atmosféru s přítomností mnoha filmových hvězd. #KarlovyVary #JulietteBinoche #MFFKVIFF

Článek se zabývá roli Natalie Harpové, osobní poradkyně Donalda Trumpa, která ho prostřednictvím pozitivních informací a osobních vzkazů podporuje, což vyvolává spekulace o jejich blízkém vztahu, přičemž je popisována jako jeho „lidská tiskárna“ a tvůrce atmosféry v Bílém domě. #Trump #NatalieHarpová #BílýDům

A já chápu, že Xko je stále poměrně liberální sociální síť. A to i přesto, že se s ní Musk už pár let pokouší dělat psí kusy. Možná proto je pro bílého heterosexuálního mladého muže @AdamSejna_live krapítek mimo pozornost a metá na ni jen asi 10 % svých dezinformací oproti Facebooku. Čti: dává tam jen asi 10 % statusů oproti FB. Z principu je proto profil tak trochu méně udržovaný a může docházet k nehodám z nedbalosti. Třeba k mylnému odklepnutí sledování. A protože je ve mně dobroty jako v prdeli cukroví, chtěl bych tímto pomoci Adamu Šejnovi vyřešit skutečnost, že se mu ve feedu objevuje obrovské množství teplého contentu, proti kterému v rámci tradicionalismu bojuje. Adame, aktuálně sleduješ 22 tvůrců. Jeden z nich je Poťap Kubásek, který na X kašle ještě víc než ty. Dvacet účtů, které sleduješ, patří druhořadým českým politikům, podobně vyklovaným incelům, jako jsi ty, případně podivně rozbitým existencím, které zatím nepodlehly akutní otravě olovem. A pak je tu ten jeden profil, který ti ve feedu dělá neplechu a zatím tě z nějakého důvodu nenapadlo odebrat ho ze sledovaných. Jmenuje se @RyanStanfordLA a sdílí TOHLE: Stačí sledování zrušit přímo na profilu tvůrce a vyřeší se tvůj problém. 📷 Zároveň nabízím alternativní pravdy, proč k tomuto incidentu došlo: - někdo mi hacknul účet - není to můj účet. S Kubáskem se profily navzájem sledují náhodou - je to pro studijní účely, abych věděl, proti čemu bojuji #sociálníSítě #dezinformace #tradičníHodnoty

Wim T. Schippers, významný a kontroverzní tvůrce absurdního umění a televize v Nizozemsku, známý mimo jiné jako hlas Ernieho z Bert a Ernie, zemřel ve věku 83 let, přičemž jeho dílo se vyznačovalo myšlenkou, že život a umění jsou inherentně nesmyslné a měly by vyvolávat zmatek a nový pohled na realitu. #WimTSchippers #absurdisme #kunst

Meta plánuje rozšířit své služby o nové měsíční předplatné Plus pro Instagram, Facebook a WhatsApp, které nabídne uživatelům exklusive funkce a přizpůsobení za cenu od 2,99 do 3,99 dolarů, čímž chce diversifikovat své příjmy mimo reklamu a současně zahájí značku Meta One pro placené funkce zaměřené na tvůrce a umělou inteligenci. #MetaPlus #Suscripciones #RedesSociales