Search

18. září 1994 – Ze Staroměstské náměstí v Praze odjel na kole na tříletou cestu kolem světa Vítězslav Dostál, první Čech, který takovou cestu vykonal. 👍👍👍 Představa spojení bicyklu a putování přitahovala Dostála už od dětství. První kolo dostal v šesti letech. A záhy na sobě začal pracovat. Po parašutismu na konci sedmdesátých let se stal přeborníkem v triatlonu a několikanásobným držitelem titulu železný muž. Následovaly horolezecké výstupy a horské přechody v Tatrách, na Pirinu a v Rocky Mountains. Prokládal je cykloexpedicemi do evropských zemí. Když ho omrzela Evropa, ujel v roce 1990 na trase Los Angeles - New York 7500 kilometrů. A o dva roky později přes 5000 kilometrů v rozpáleném australském vnitrozemí z Darwinu do Melbourne. V témže roce projel i časovku Aš - Čierná nad Tisou. „Jsem připraven,“ prohlásil tehdy. „Dalo by se do toho šlápnout.“ Naložil si kolo a vyrazil na cestu kolem světa. Ze Staroměstského náměstí 18. září 1994. Odtud to vzal na Plzeň a potom osmapadesáti státy pěti kontinentů. Jel na upraveném kole české výroby značky Velamos. Za jízdy se naučil jíst, pít, a dokonce se převléknout. Ze sedla zvládl fotografovat, filmovat, nahrávat na diktafon i otočit kazetu. Nekonečné hodiny jízdy, to byla pro osamělého cyklistu prý i dobrá příležitost k meditaci. Během tříletého maratónu zažil zemětřesení, hurikán v Indonésii, písečné bouře v Tibetu či havárii vrtulníku v Nepálu. V Tunisku ho napadli toulaví psi, v Číně roj divokých včel, v Argentině přežil srážku s kamiónem a tři přepadení. V Brazílii zase přiotrávený výfukovými plyny neustále zvracel a hrozila mu dehydratace. Ledový vítr se mu opíral do propocených zad. Bolest byla někdy tak nesnesitelná, že se nemohl ani postavit na nohy. Ale jeho vůle vydržela vše. Stejně jako jeho kolo. Na prvních pedálech dojel až do australského Sydney. Během cesty nasadil čtyři rezervní řetězy a stejný počet sedmikoleček. Vyměnil sedm zadních kol, dvě přední a celou hromadu drátů. Cesta spolkla 28 plášťů a nespočet duší. Defektů bylo celkem 107; poslední Víťu překvapil u Berouna. Prasklý nosič, vyztužený vším, co bylo po ruce, vydržel až do Prahy. Před pomníkem mistra Jana Husa slezl vytrvalý cyklista z kola v září 1997. Našlapal 59 460 kilometrů, s cestou domů celkem 60 000. #cestování #cyklistika #historie

Železný muž 🇺🇦 💙 💛 ♥️ 🇺🇦❗Dnes chceme varovat každou leteckou společnost, která využívá ruský vzdušný prostor, každou pojišťovnu a všechny, kteří stále využívají klíčová ruská letiště: ruské nebe se stává zcela nebezpečným. Ukrajina neohrožuje civilní letectví jako takové – žádné civilní letadlo. Jednoduše bude nad Ruskem létat tolik dronů, že s tím bude nutné počítat. Ačkoli o tom ruské úřady řádně neinformují, ruský vzdušný prostor bude de facto uzavírán: válka, kterou rozpoutalo Rusko, uzavírá jeho vlastní nebe. Na Ukrajině nechceme, aby umírali nevinní lidé. Proto varujeme naše partnery: v ruském vzdušném prostoru skončily bezpečné chvíle. Je důležité, aby to slyšeli velvyslanci států, kteří působí zde na Ukrajině, i velvyslanci, kteří působí v Moskvě. Každý z nich přesně ví, co ruská válka znamená pro naši zemi a naše lidi, a měl by tyto informace předat svým hlavním městům. Je důležité, aby to slyšely také příslušné letecké společnosti, které v současnosti létají především na letiště v Moskvě, Petrohradu a do dalších klíčových ruských destinací. Ukrajinské ministerstvo zahraničí a příslušné ukrajinské instituce poskytnou mezinárodním organizacím úplné informace o nebezpečích v ruském vzdušném prostoru. Civilní letectví mezi drony nemá co dělat. #Ukrajina #Rusko #LeteckáBezpečnost

Velká Británie je opravdový spojenec! Nový premiér zahájil svoji první zahraniční cestu na Ukrajinu s neuvěřitelnou pomocí 🙏🇺🇦 Ukrajina bude mít své dalekonosné střely a další schopnosti jim pomůžou přiblížit se k vítězství! 💪🙏 Železný muž 🇺🇦 💙 💛 ♥️ Jsem vděčný premiérovi Andymu Burnhamovi, že jeho první zahraniční cesta vedla právě na Ukrajinu, a to v den výročí obnovení naší nezávislosti. Partnerství s Velkou Británií je pro Ukrajinu mimořádné. Vybudovali jsme bezprecedentně silný a přátelský dialog, na který můžeme být právem hrdí. Bylo mi ctí jménem ukrajinského lidu předat Andymu první nové státní vyznamenání „Vděčnost ukrajinského lidu“, které bylo uděleno lidu Spojeného království. A dnes naši spolupráci dále rozšiřujeme – Ukrajina a Velká Británie budou rozvíjet partnerství v oblasti umělé inteligence. Dnes jsme podepsali příslušnou deklaraci. Během setkání jsme projednali celý rozsah spolupráce: licence na výrobu střel Storm Shadow, pomoc s pojištěním na ukrajinském trhu, zajištění finanční stability Ukrajiny, diplomacii a další otázky. Vážíme si toho, že kurz Velké Británie zůstává neměnný – plná podpora Ukrajiny a její obrany. Děkuji, Andy! Děkuji, Velká Británie! 🇺🇦🇬🇧 #Ukrajina #VelkáBritánie #Podpora

Mám kamaráda Jendu, v mnoha směrech pozoruhodný člověk, neznám nikoho podobného. Před asi 6 lety se rozhodl, že si postaví rodinný dům. Měl pro domek připravenou parcelu v centru jednoho města, na parcele ale byla poměrně velká ruina stodoly. Demolice takové stodoly by vyšla zhruba na střední statisíce korun, v dnešních cenách možná i více. Jenda je ale tvor přemýšlivý a také velmi spořivý, takže jeho účet za demolici stodoly byl cca 20 tisíc korun plus (tedy zisk!). Jak toho dosáhnul? Stodolu resp. materiál, ze kterého byla postavena, rozprodal nebo rozdal za odvoz (za pomoci bazoša a fb marketu). Staré pálené cihly mají svoji cenu, staré tesané trámy mají svoji velmi vysokou cenu (používají se na drahé interiéry různých horských chaletů v Rakousku/Švýcarsku), staré prkenné podlahy mají svoji cenu, železný šrot má svoji cenu, staré pálené tašky mají svoji cenu (recyklace na antuku pro tenisové kurty), atd. Na něčem vydělal a výdělek použil na likvidaci něčeho, co zpeněžit nešlo - třeba stavební suť. Samozřejmě musel i platit umpalumpy s menší či větší závislostí na alkoholu, kteří chodili na brigádky s denní výplatou. No a ze stodoly mu zbylo také větší množství kamene - opuky, kterou nabídl za odvoz. Ozval se telefonicky pán, že má zájem a že přijede. Skutečně přijel, v éčkovým mercedesu s přívěsným vozíčkem. Jenda zrovna pracoval na hrubé stavbě domu, stál v druhém patře a koukal na auto. Řidič zacouval k hromadě s kamením, otevřel dveře auta, vyndal si invalidní vozík, nasednul na něj, dále si vyndal plastovou přepravku a vydal se sbírat kameny, zvednul jeden nebo dva kusy, naložil do přepravky a na invalidním vozíku převezl do přívěsného vozíku. Jenda tu scénu velmi zaujatě pozoroval a čekal, kde se objeví skrytá kamera. Kamera se neobjevila, pán pracoval - nakládal opuku. Jenda se k němu vydal, začal mu pomáhat, dali se do řeči, vyšlo najevo, že pán je bývalý vrcholový sportovec a velký sympaťák, zranil se při jakési exhibici v bazénu ve Švýcarsku, kde ho i operovali a hlavně mu poskytli skvělou psychologickou péči, která ho dokázala "mentálně" vrátit do života, velký frajer a zároveň pure pan Lorenc vibes! Jenda má ze stavby domu podobných historek celou řadu, zároveň nabyl fantastické know-how, umlouvám ho, že bychom natočili podcastovou sérii, myslím, že by to byl skvělý mix velmi užitečných informací pro zájemce o stavbu domu proložený Jendovými velmi humornými historkami. Snad se to někdy povede. #StavbaDoma #Zkušenosti #Podcast

Jan Železný, legendární český oštěpař, si v exkluzivním rozhovoru při příležitosti svých 60. narozenin a 30. výročí světového rekordu (98,48 m) uvědomuje, že je příliš mladý na bilancování a preferuje se soustředit na organizaci závodů, zatímco se vyjadřuje ke svému trenérskému stylu, kdy se nikdy na svěřence nehněvá a upřednostňuje vzájemný respekt. #JanŽelezný #atletika #sportovnílegendy #dobrezpravy

Jan Železný, legendární český oštěpař, si v exkluzivním rozhovoru při příležitosti svých 60. narozenin a 30. výročí světového rekordu (98,48 m) uvědomuje, že je příliš mladý na bilancování a preferuje se soustředit na organizaci závodů, zatímco se vyjadřuje ke svému trenérskému stylu, kdy se nikdy na svěřence nehněvá a upřednostňuje vzájemný respekt. #JanŽelezný #atletika #sportovnílegendy #dobrezpravy

Jan Železný dnes slaví 30 let od svého impozantního oštěpařského světového rekordu 98,48 metru, který ustanovil na mítinku v Jeně, a jeho výkon zůstává nejhodnotnějším maximem v atletice navzdory pokusům dalších vynikajících atletů o jeho překonání. #JanŽelezný #oštěp #atletika #dobrezpravy

Je asi poctivé připomenout, že spoluatorem (a autorem scénáře) byl Vladimír Železný, který pro Okna vesmíru dokořán vymyslel i název. Ano, později se stal mimo jiné ředitelem TV Nova a zdravil z jejího studia všechny, kteří v sobotu obědvali, ale v osmdesátých letech byl legendárním popularizátorem vědy včetně astronomie. Jeho reportáž (myslím z roku 1983 nebo 1984) v Technickém magazínu - myslím - změnila můj život do té míry, že jsem si řekl, že psát o vědě může být docela dobrý plán pro život (když se mi nepodaří být vědcem, který dostane Nobelovu cenu). Ta reportáž byla z nějakého kongresu fyziků (??) v Praze, ale byla napsaná tak čtivě, že jsem ji četl jako detektivku. Vladimír Železný v roce 1984 v Technickém magazínu také zveřejnil můj vůbec první otištěný článek, byl o americké sondě Galileo, připravované na let k Jupiteru. Vyšel v srpnovém čísle, na jedné stránce, ale pro mě to v šestnácti byla taková událost, že jsem se asi čtrnáct dní před dnem vydání probouzel o dvě hodiny dřív, a chodil se ptát do stánku PNS, jestli "Téčko" už náhodou nevyšlo. Těch článků mi Vldimír Železný publikoval v osmdesátých letech asi pět nebo šest, ale hlavně se se mnou o psaní bavil, vysvětloval mi, jak se dá něco napsat líp, atd., a byl pro mě obrovskou autorutou. Choval se ke mně tak, že to po roce 1989 přispělo k mému rozhodnutí, že se chci celoživotně živit právě žurnalistikou. Zajímavé je, že jsem pak s Vladimírem Železným v nových poměrech vlastně už nikdy nemluvil. Možná jsme se párkrát někde potkali nebo pozdravili, ale to bylo všechno. Naše životy se proměnily a ubíraly každý jiným směrem, takže se k tomu prostě nenaskytla přílšžitost (byť jsem v Nově třeba v roce 1993 ještě před zahájením vysílání krátce pracoval). I tak pro mě Vladimír Železný a zprostředkovaně i Jiří Grygar (s kterým jsem osobně asi taky nikdy nemluvil) zůstávají výjimeční. A vždycky, když se objeví v médiích, vzbuzuje to ve mně zvláštní, skoro až intimní pocit, že jde o lidi, kteří pro mě hodně znamenali a ovlivnili můj život. Všechno nejlepší. -

Vědci z České zemědělské univerzity testují využití železných nanočástic k zamezení šíření toxických prvků v kontaminovaných půdách, což se ukazuje jako efektivní a ekonomická metoda pro rehabilitaci znečištěných oblastí. I když je výzkum zatím v základní fázi, má potenciál přispět k řešení globálního problému s industriální zátěží a obnovou zemědělské produkce. #znečištění #výzkum #půda #dobrezpravy

Pohřbili Moravce Nářek je k ničemu. Popravčím profíka, jenž po dvě dekády dělal čest branži i ČT, je k zvrácené potěše. Láteřit a potom v záplavě obludných excesů vládnoucích nýmandů vytěsnit Václava Moravce z paměti, je přesně tím, s čím Babiš s kumpány počítá. Až vyčichnou emoce, chce mít „klid na práci“ a z „čétéčka“ udělat svou děvku po vzoru Ficovy STVR. My ne, na špek mu skočí nanejvýš pitomé babice, jež brával do kola na cajdáky od Dua Yamaha při lovu voličů v tuzemských eldéen. Naopak: smysl má ukázat konkrétní viníky, co mají torturu Václava Moravce a OVM na krku. „ČT je moc probruselská a vystupuje proti vládě. Chci to změnit. O kvazinovináře Wollnera, Fridrichovou, Moravce a Železného by se mělo vedení ČT zajímat,“ prohlásil v roce 2020 v proruském Svobodném vysílači sám vrchní pohůnek Babiše, SPD a Bendy z ODS v Radě ČT Matocha. „… Nora Fridrichová ani Marek Wollner tam už nejsou, Jakub Železný moderuje bezvýznamný pořad, teď se řeší Václav Moravec…Aspoň jsem to zkusil“ chlubil se vedle likvidace ředitele ČT Dvořáka na podzim 25 na sítích ten samý Matocha osobní bilancí nezákonných „počinů“ v Radě ČT. Mise je splněna. Šupák, co „díky“ kámoši Bendovi maká skrz Radu na Kavkách pro nácky s Babišem, za prachy občanů zatlačil na čistky a páchá tam bezbřehé sviňárny, by ji však nesplnil bez druhých. Úspěch je zaručen po boku přízraku navýsost prasácké nátury křivé jak fagule, jež v obskurní XTV hladově vylíže zadele každému od Turka přes Klause, Macinku anebo Bureše po Rajchla. Že odchod Moravce jde v Radě ČT za Matochou s Veselým za podpory Bradáče, Šlégra a hutně se o něj přičinil Šafařík, to vše pod bizarním vedením radního Nováka, který je té hrůzy náčelník, je holá skutečnost. Zvolením Součka a záhy Chudárka, subtilní figurky, co v ČT deset let lačnila po funkci nejvyšší namísto profíka Dvořáka a šmejdy si v Radě získala odpustkem čtyř mega, které by ČT platili za vinu na škodě z rozsudku NSS, byl osud VM už předem zpečetěn. Jen převlékli kabáty za dresy Matochy a odtud Babiše s vládnoucí partičkou, ze židle mu střelbou do týmu OVM a do pozvánek pro hosty ochotně pomohli „šéfové“ zpravodajství, pro něž má zelenou před mravy zas tučný obolus. V Radě jsme po šest let s René Kühnem sváděli lítý boj s gaunery, o nichž tu byla řeč a odráželi útoky na Václava Moravce, Noru Fridrichovou, Marka Wollnera, Jakuba Železného, Barboru Kroužkovou, Jakuba Szantó a řadu dalších. Na jejich týmy i jejich šéfy. Mrzenu, Kubala, Řezníčka a další. Za tyhle poslední se dnes stydím, promiňte Václave. Díky za obrovskou službu nám všem. Když umřít, tak ve stoje! -

Hod oštěpem - Česko je považováno za oštěpařskou velmoc, protože vedle mnoha úspěchů českých atletů jako jsou Jan Železný a Barbora Špotáková, kteří drží světové rekordy, se zde produkovalo mnoho vynikajících oštěpařů a oštěpařek, kteří dosáhli významných úspěchů na mezinárodní scéně.

Jan Železný - Jan Železný je bezpochyby českým symbolem výjimečnosti a nezlomného ducha! Jeho neuvěřitelné úspěchy v oštěpu, včetně tří zlatých olympijských medailí a světového rekordu, dávají naší zemi důvod k hrdosti. Připomíná nám, co všechno můžeme dokázat, když se spojí talent, odhodlání a tvrdá práce. 🏅🇨🇿 #CzechPride #SportovníLegendy