Search

Der planlose Kanzler mit der Planlos-Rede Friedrich Merz steht heute bei der CDU in Niedersachsen und erklärt erst einmal, warum die Ampel gescheitert sei: Sie habe keine Antworten mehr gehabt, sei zerstritten gewesen und habe das Land nicht mehr führen können. Und dann sagt der Bundeskanzler Friedrich Merz wenige Minuten später, seine Partei müsse sich jetzt „Gewissheit verschaffen, wohin wir unser Land denn führen wollen“. Man muss diesen Satz eigentlich nur einmal wirken lassen. Nach rund 16 Monaten Kanzlerschaft möchte der Kanzler also erst einmal klären, wohin er Deutschland führen will. Genau der Mann, der uns jahrelang aus der Opposition erklärte, er wisse ganz genau, was falsch läuft und wie Deutschland wieder auf Kurs gebracht werden müsse. Und die Geschichte von der angeblich planlosen Ampel wird dadurch nicht richtiger. Die Ampel hatte Pläne. Man konnte sie gut oder schlecht finden, man konnte über Details streiten, aber es gab konkrete Konzepte für Energie, Industrie, Infrastruktur, Transformation und Investitionen. Besonders interessant wird es deshalb, wenn man betrachtet, was Merz als Oppositionsführer daraus machte. Einen staatlich unterstützten Industriestrompreis bekämpfte die Union unter Merz. Heute führt die Regierung Merz selbst einen Industriestrompreis ein. Eine Lockerung der Schuldenbremse war für Merz praktisch ausgeschlossen. Nach der Bundestagswahl änderte er mit SPD und Grünen das Grundgesetz und schuf ein kreditfinanziertes Sondervermögen von 500 Milliarden Euro für Infrastruktur. Manches, was unter der Ampel angeblich Ausdruck falscher Politik war, taucht heute in veränderter Form wieder auf. Nur klebt jetzt CDU auf der Verpackung. Und genau deshalb ist diese Rede so bemerkenswert. Merz kann nicht gleichzeitig erzählen, die Vorgängerregierung sei gescheitert, weil ihr Antworten und Richtung fehlten, und als amtierender Kanzler erklären, man müsse nun erst einmal herausfinden, wohin man Deutschland eigentlich führen wolle. Vielleicht war das Problem der Ampel weniger, dass sie keine Pläne hatte. Vielleicht war eines ihrer Probleme auch ein Oppositionsführer, der viele dieser Pläne bekämpfte, bevor er als Kanzler feststellen musste, dass einige davon gar nicht so falsch waren. Der Oppositionsführer Merz wusste immer, wohin Deutschland angeblich musste. Der Kanzler Merz sucht die Richtung noch. Und möglicherweise war das heute die ehrlichste Rede seiner bisherigen Kanzlerschaft. https://t.co/woezslhjqd #Merz #Kanzler #CDU

Naj nekdo komunistki pojasni, da ti tudi na banki ne dajo kredite če nisi zaposlen in da jim moraš celo predložiti podatke o tvojih dohodkih. V Londonu je normalno, da pred oddajo stanovanja preverijo tvoj credit rating. Ona ne ve, ona nima pojma. #finančnapismenost #krediti #stanovanje

Šonedēļ KNL Kulbergs taisnojoties, kapēc nav izdarīts nekas budžetā, citos jaut, teica, ka viņam 30% laika bijis jātērē AirBaltic glābšanai un tas toties ir izdevies. Tagad mēs uzzinam, ka šī izdošanās ietver aizņemšanos uz 25% gadā, kas vairs pat nav ātrais kredīts, bet kaut kāda kapeņu izlaupīšana. Pie tam Saeimas piešķirtā nodokļu nauda tātad tagad aizies maksājot kādiem šiem "gudrās naudas" pārstāvjiem procentus. Ceru dzirdēt šodien @AndrisKulbergs skaidrojumu par šo lielisko plānu. Glābt kompāniju, kura nevar atdot 14.5% kredītu aizdodot tai jaunu uz 25% tas izklausās tiešām interesanti. #budžets #AirBaltic #Saeima

Deutschland steuert auf eine massive Schuldenbelastung zu. Der Bundesrechnungshof warnt ausdrücklich vor einer Schuldenfalle. #Deutschland #Schulden #Bundesrechnungshof #FAZ Schuldenkurs: Rund 32 Prozent der erwarteten Ausgaben des Bundes und seiner Sondervermögen werden laut Bundesrechnungshof über Kredite finanziert. Damit ist rechnerisch nahezu jeder dritte ausgegebene Euro kreditfinanziert. Zinsrisiko: Der Schuldenstand des Bundes könnte bis 2030 auf mindestens 3 Billionen Euro steigen. Gleichzeitig soll sich der Anteil der Zinsausgaben am Gesamthaushalt von derzeit 5,8 Prozent auf 12,7 Prozent im Jahr 2030 mehr als verdoppeln. Die wachsende Verschuldung und steigende Zinslast erhöhen den finanziellen Konsolidierungsdruck auf den Bund erheblich. Vielen Dank für den wichtigen Hinweis! Quelle: (F.A.Z.) https://t.co/tDToccg2b8 #Schulden #Deutschland #Bundesrechnungshof

Rodačka z Vodičkovy ulice, která přiměla Nobela platit za mír Kdo donutil „krále dynamitu“ Alfreda Nobela, aby ze svého pohádkového jmění financoval světový mír? A proč jméno rodačky z pražské Vodičkovy ulice, jež byla ve své době nejslavnější ženou planety, takřka vymazaly české učebnice dějepisu? Příběh Berty Kinské – ve světě proslulé pod jménem Bertha von Suttnerová – nezapadá do jednoduchých šablon. Není klasickou obětí takzvaného Matildina efektu, kdy by si její zásluhy přivlastnil manžel. Stala se první ženou, která získala Nobelovu cenu za mír, první ženou v historii řečnící na římském Kapitolu a autorkou nejoslnivějšího protiválečného bestselleru 19. století. Přesto v Česku, kde prožila dětství a získala základní vzdělání, zůstává téměř neznámou postavou. Už předloni jsem se o ní krátce zmínil, její životní osudy jsou však podstatně bohatší a myšlenkový odkaz je pro dnešní dobu mimořádně naléhavý (a většina z vás mě tehdy ještě nesledovala). Právě proto si zaslouží přední místo v mém seriálu o zapomenutých osobnostech. Pohrobek z Vodičkovy ulice a pád na společenské dno Dne 9. června 1843 se na rohu pražské Vodičkovy ulice a ulice V Jámě (v domě č. p. 697) narodila Berta Sophia Felicita hraběnka Kinská ze Vchynic a Tetova. Narodila se jako pohrobek – její otec, pětasedmdesátiletý polní podmaršál František Josef Kinský, zemřel ještě před jejím příchodem na svět. Matka Žofie Vilemína pocházela z rodu Körnerů (byla dcerou hejtmana jízdy), tedy z podstatně nižší šlechty, a navíc propadla těžké závislosti na hazardních hrách. Pro konzervativní aristokratickou rodinu Kinských byl tento sňatek těžko přijatelný. Po obrovských finančních ztrátách v kasinech a zpřetrhání vazeb se šlechtickým příbuzenstvem se matka s dcerou ocitly na okraji společnosti. Berta sice část dětství prožila v paláci Kinských na Staroměstském náměstí, po vyčerpání peněz však obě musely odejít do Brna k dívčinu poručníkovi, otcovu příteli Ernstu Egonu Fürstenbergovi. V tamní bohaté knihovně se naplno projevil Bertin výjimečný intelekt: se zájmem studovala filozofii i historii a díky jazykovému nadání záhy brilantně ovládala pět řečí – češtinu, němčinu, francouzštinu, angličtinu a italštinu. Zakázaná láska a osudový inzerát Alfreda Nobela Když rodinné jmění v roce 1873 kvůli matčině hráčské vášni definitivně vzalo za své, musela se třicetiletá hraběnka postavit na vlastní nohy. Přijala místo guvernantky ve Vídni v rodině velkoprůmyslníka Karla von Suttnera, kde jeho čtyři dcery vyučovala hudbě a jazykům. Zde se však přihodilo to, s čím nikdo nepočítal: Berta se vášnivě zamilovala do nejmladšího syna rodiny, barona Artura Gundaccara von Suttnera, který byl o sedm let mladší. Matka rodu byla vztahem nemajetné guvernantky se svým synem zděšena. Aby milence rozdělila, dala Bertě výpověď, současně jí však nabídla východisko z nouze. Ukázala jí novinový inzerát: zámožný, postarší švédský gentleman žijící v Paříži hledal zralou a jazykově vybavenou sekretářku a hospodyni. Tím mužem nebyl nikdo jiný než vynálezce dynamitu Alfred Nobel. Berta nabídku přijala a roku 1876 odcestovala do Francie. Mezi osamělým, melancholickým vynálezcem a bystrou, vzdělanou Češkou okamžitě přeskočila jiskra hlubokého porozumění. Nobel byl okouzlen. Jenže jejich pracovní poměr trval pouhé dva týdny. Švédský král si Nobela nečekaně povolal do vlasti a Bertu v Paříži mezitím zasypával zamilovaný Artur dopisy, v nichž ji na kolenou prosil o návrat. Berta poslechla hlas srdce, opustila Paříž a vrátila se do Vídně. Krátký pařížský pobyt nicméně položil základ celoživotního přátelství a korespondence, jež nakonec změnila světové dějiny. Exil na Kavkaze a krvavý křest ohněm Dne 12. června 1876 se Berta a Artur tajně vzali. Reakce rodiny Suttnerových byla nekompromisní: Artura vydědili a novomanželé zůstali zcela bez prostředků. Uprchli proto do Gruzie na pozvání Bertiny přítelkyně, kněžny Kateřiny Dadiani z Mingrelie. Na Kavkaze strávili v drsných podmínkách devět let. Živili se výukou jazyků, psaním článků pro vídeňské a berlínské listy pod pseudonymy (B. Oulot, Jemand) a překládáním gruzínské literatury – společně přeložili například národní epos Muž v tygří kůži. Zlomový okamžik jejího života přišel s rusko-tureckou válkou v roce 1877. Berta i Artur dobrovolně pomáhali ve vojenských lazaretech. Dívka z pražského paláce poprvé spatřila tvář války bez romantizujícího nánosu: amputace bez anestezie, hnijící rány, infekce a tisíce zmařených mladých životů položených za politické ambice mocnářů. Tento otřes z ní vychoval nesmiřitelnou pacifistku. Bestseller Odzbrojte! a morální apel na tvůrce dynamitu Po návratu do Rakouska a usmíření s rodinou roku 1885 se manželé usadili na dolnorakouském zámku Harmannsdorf. Berta své válečné trauma přetavila do literatury. V roce 1889 vydala stěžejní román Die Waffen nieder! (Odzbrojte! / Složte zbraně!). Kniha, v níž naturalisticky vylíčila utrpení vojáků i civilistů po bitvě u Hradce Králové z roku 1866, zapůsobila jako společenská rozbuška. Dílo bylo záhy přeloženo do 16 jazyků (do češtiny jej na podnět Vojty Náprstka převedla Vlasta Pittnerová již roku 1896). Dobová kritika význam románu srovnávala se společenským dopadem Chaloupky strýčka Toma. Sám Alfred Nobel jí v nadšeném listu z Paříže napsal: „Milá baronko, přítelkyně! Dočetl jsem právě Vaše mistrovské dílo… Překlad Vaší vynikající knihy by neměl chybět v žádné z existujících řečí, aby mohla být všude čtena a diskutována.“ Berta vytrvale využívala svůj morální kredit a v dopisech Nobela neúnavně konfrontovala s odpovědností za ničivé důsledky jeho vynálezů. Tento intelektuální apel vyvrcholil v dopise ze 7. ledna 1893, kdy Nobel poprvé naznačil záměr odkázat své jmění fondu, jenž bude odměňovat vědecké průlomy a současně vyzdvihne osobnost, která se nejvíce zaslouží o světový mír a bratrství mezi národy. „Právo místo moci“: Proč nebyla naivní pacifistkou Veřejnost si pacifismus nezřídka plete s naivitou či pasivní odevzdaností. Bertha von Suttnerová však nebyla hlasatelkou náboženského, absolutního nenásilí po vzoru Lva Nikolajeviče Tolstého. Byla čelnou představitelkou institucionálního neboli právního pacifismu. Její filozofie nestála na myšlence nechat se bezbranně masakrovat, nýbrž na principu Recht statt Macht (Právo místo moci) – tedy na nahrazení barbarského práva silnějšího funkční mezinárodní spravedlností. Když jí Tolstoj po přečtení románu psal a prosazoval ryze křesťanské odmítnutí zbraní na úrovni jednotlivce (neodporovat zlu násilím za žádných okolností), Suttnerová to odmítla jako neuskutečnitelnou utopii. Byla přesvědčena, že mír nelze vybudovat tím, že se slušní lidé dobrovolně vzdají obrany. Ve svých textech dokonce otevřeně formulovala myšlenku „mezinárodní policie“ – kolektivní ozbrojené síly, jež by zasáhla proti státu, který hrubě poruší mezinárodní právo a vojensky napadne sousední zemi. Ve svých pracích (například Strojový věk nebo Z dílny pacifismu) současně varovala před pastí takzvané „obranné války“. Připomínala, že prakticky každý agresor v dějinách označoval vlastní agresi za pouhou preventivní sebeobranu. Trvala proto na tom, že o viníkovi a oběti nesmějí rozhodovat štáby válčících stran, nýbrž nezávislý mezinárodní arbitrážní tribunál. Pokud bychom její optikou nahlíželi na současnou agresi proti Ukrajině, Bertha von Suttnerová by rozhodně nevolala po kapitulaci napadeného. Mír bez spravedlnosti pro ni nebyl mírem, ale pouhým diktátem síly. Ruskou federaci by bez váhání označila za barbarského agresora, ostře by kritizovala mezinárodní instituce za váhavost při vymáhání práva a apelovala by na globální společenství, aby vyvinulo takový právní, ekonomický a bezpečnostní tlak, který okupanty donutí ustoupit a nahradit veškeré válečné škody. Globální ikona s českými vazbami Suttnerová nezůstala jen u teoretických úvah. Založila Rakouskou mírovou společnost, vystupovala proti vlně dobového antisemitismu a v roce 1891 jako vůbec první žena promluvila na mezinárodním mírovém kongresu na římském Kapitolu. Její neúnavná diplomatická práce přispěla k založení Stálého rozhodčího soudu v Haagu (1899). V roce 1904 absolvovala triumfální přednáškové turné po Spojených státech, kde vystupovala až třikrát denně a v Bílém domě ji k soukromému rozhovoru přijal prezident Theodore Roosevelt. Čilé kontakty udržovala i s českým prostředím. Za svého spojence považovala Tomáše Garrigua Masaryka, setkávala se s básníky Jaroslavem Vrchlickým či Svatoplukem Čechem a v roce 1895 přednášela v pražském Tiskovém klubu Concordia, kde se snažila mírovou myšlenkou otupit vyhrocený česko-německý nacionální spor. Vyvrcholení jejího úsilí přišlo v roce 1905, kdy se stala historicky první ženskou laureátkou Nobelovy ceny za mír. Ocenění, která by bez ní vůbec nevzniklo. Mrazivá tečka a české zapomnění Bertha von Suttnerová podlehla rakovině žaludku 21. června 1914 ve Vídni ve věku jednasedmdesáti let. Její odchod provázelo mrazivé symbolické načasování: zemřela přesně pět týdnů před vypuknutím první světové války – globálního krveprolití, před nímž po celý dospělý život marně varovala. Proč o této výjimečné osobnosti v Česku téměř nikdo neví? Stala se obětí nacionálního a ideologického filtru. Pro meziválečné Československo byla příliš německá a málo lidová. Pro následný komunistický režim byl zase její šlechtický původ a striktně právní pojetí pacifismu zcela nepoužitelné – nepasovala do schémat o třídním boji a budovatelském hrdinství. Zatímco v Rakousku zdobí její portrét dvoueurovou minci (a v minulosti tisícišilinkovou bankovku) a ve Skandinávii o ní vycházejí zástupy knih, v České republice ji připomíná pouze nenápadná pamětní deska v průjezdu paláce Kinských na Staroměstském náměstí a jedna zapadlá ulička v pražských Vokovicích. Její životní příběh názorně ukazuje, jak snadno dokáže nacionální a politická selekce vytěsnit z paměti osobnost, která svými vizemi předběhla dobu o celé století. Neučíme se v dějepise až příliš o vůdcích a vojevůdcích, kteří války rozpoutávali a vedli, a nezapomínáme na ty, kdo se jim ze všech sil snažili zabránit? Napište mi, co si myslíte a co říkáte na její postoje. A neměli bychom si ji v Čechách mnohem více připomínat? Toto je 3. díl mého seriálu o zapomenutých vědkyních, píšu jej proto, aby mé dcery a další dívky měly pozitivní vzory. Jestli vás tyto příběhy zajímají a myslíte, že by je měli znát i ostatní, nezapomeňte dát sledovat @tkapler a pomozte je sdílet a šířit. Díky moc. #BerthaVonSuttner #NobelovaCenaZaMír #Historie

Ko Inštitut 8. marec zamolči dejstva in pri ZIURS pogosto ne razpravlja o tem, kaj zakon dejansko določa. 1. Pravljica o davčni reformi samo za najbogatejše ne zdrži prvega branja zakona Trditev: zakon naj bi zniževal davke samo tistim s plačo 7.500 EUR in več. Dejstvo: ta številka se nanaša na razvojno kapico pri socialnih prispevkih, ne pa na celoten paket sprememb. Predstaviti jo kot dokaz, da je ves zakon pisan izključno za najvišje plače, je preprosto zavajajoče. Zakon med drugim znižuje DDV na določena osnovna živila, omogoča začasno nižji DDV na energente, spreminja sistem normirancev, uvaja ugodnejšo prispevno osnovo za nekatere samozaposlene z nizkimi prihodki, odpravlja prispevek za dolgotrajno oskrbo za določene skupine in omogoča polno pokojnino ob nadaljnji delovni aktivnosti. Zaključek: čeprav razvojna kapica neposredno pomaga višjim plačam, zakon vsebuje tudi ukrepe, ki se nanašajo na širši krog ljudi. Teh ukrepov ni mogoče kar izbrisati iz slike, ker motijo politično sporočilo. 2. Zdravniki ne dobijo bianco menice za delo pri zasebnikih Trditev: zakon naj bi zdravnikom ponovno odprl vrata k zasebnikom. Dejstvo: dodatno delo ni prosta izbira zdravnika, ampak je vezano na predhodno pisno soglasje direktorja, časovno omejitev in pogoje delovanja javnega zavoda. Zdravstveni delavec mora dobiti predhodno pisno soglasje direktorja javnega zavoda, soglasje velja največ 12 mesecev, dodatno delo pa je praviloma omejeno na osem ur tedensko. Soglasje je dovoljeno le, če dodatno delo ne povzroči škode ali motenj javnemu zavodu in če zavod sam nima potrebe po tem dodatnem delu. Zaključek: strašiti z množičnim begom zdravnikov k zasebnikom ob takšnih omejitvah pomeni spregledati bistvo določbe: dodatno delo je nadzorovano, pogojeno in odvisno od javnega zavoda. Poleg tega zagotavlja boljši dostop do zdravnikov. 3. Tudi pri koncesionarjih se priročno pozablja na Ustavno sodišče Trditev: zakon naj bi omogočil izplačevanje dobičkov iz javnega denarja. Dejstvo: ZIURS res posega v režim presežkov pri koncesionarjih, toda razprava, ki zamolči ustavnosodno ozadje, je namerno nepopolna. Ustavno sodišče je v zadevah U-I-194/17 in U-I-59/18 presojalo omejevanje razpolaganja s presežki pri koncesijski zdravstveni oziroma lekarniški dejavnosti ter pri zdravstveni dejavnosti opozorilo na nesorazmeren poseg v svobodno gospodarsko pobudo. Zaključek: kdor govori samo o »privatizaciji«, zamolči ključni del zgodbe: država pri koncesionarjih ne ureja praznega prostora, ampak področje, kjer so omejitve že padle pod ustavnosodno presojo. 4. »Loredanov eksperiment« je politična etiketa, ne pravna analiza Trditev: zakon naj bi ponovil Loredanov eksperiment, prelil desetine milijonov zasebnikom in ljudi potisnil k plačevanju storitev s kreditno kartico. Dejstvo: to ni citat zakona, ampak politična manipulacija, ki iz možnosti sodelovanja različnih izvajalcev naredi vnaprej določen katastrofični scenarij. Možnost sodelovanja različnih izvajalcev pri zdravstvenih storitvah sama po sebi ne pomeni ponovitve določenega preteklega ukrepa, izplačila »desetin milijonov« ali daljših čakalnih vrst. Zaključek: če želiš kritizirati zakon, kritiziraj njegove člene. Če pa govoriš o kreditnih karticah, desetinah milijonov in kolapsu sistema, moraš priznati, da govoriš o politični napovedi, ne o besedilu ZIURS. 5. Pri Airbnb ne gre za konec regulacije, ampak za priročno pretiravanje Trditev: zakon naj bi ustavil omejitve in regulacijo Airbnb. Dejstvo: ZIURS ne briše regulacije, ampak začasno odlaga uporabo nekaterih novih pravil. Razlika med odlogom in odpravo ni malenkost, temveč bistvo. Zaključek: govoriti o razgradnji regulacije, ko zakon določa predvsem časovni odlog, je retorično učinkovito, pravno pa precej površno in ponovno zavajajoče. 6. Pri najemninah kritika izpusti ravno tisto izjemo, ki ji ne ustreza Trditev: zakon naj bi koristil zgolj tistim, ki služijo z oddajanjem nepremičnin. Dejstvo: poleg znižanja splošne stopnje zakon uvaja tudi 5-odstotno stopnjo za oddajanje mladim do 30 let ali družinam z otrokom, ki tam dejansko prebivajo! Zaključek: če izpustiš olajšavo za mlade in družine, lahko res ustvariš vtis darila rentnikom. A tak vtis nastane šele, ko iz argumenta odstraniš neprijetno pomemben podatek. 7. Proračunska luknja še ni avtomatično rezanje države Trditev: zakon naj bi povzročil skoraj milijardno luknjo in zato manj pokojnin, zdravstva, šolstva ter socialne države. Dejstvo: proračunski učinek zakona ni isto kot neposredna odločitev o rezanju posameznih javnih storitev. Proračunski učinek je odvisen tudi od gospodarske rasti, zaposlenosti, višjih davčnih osnov, potrošnje, racionalizacije izdatkov in prihodnje fiskalne politike. Zaključek: trditev »manj prihodkov pomeni manj zdravstva, pokojnin in šolstva« je politični slogan, ne pravna posledica ZIURS. Lahko je predmet razprave, ni pa pošteno predstavljena kot dejstvo iz zakona. #zakon #politika #gospodarstvo

The Hungarian authorities have launched an investigation into alleged abuse of office and mismanagement at the state export bank to uncover alleged corruption under the previous government, seizing thousands of pages of internal documents and reviewing four cases, including a loan of over one billion euros to North Macedonia. (translated)

Takticky skvěle zvládnutý zápas. Ukázalo se, že existuje i jiný způsob než nákopy. Markovič dokázal, že čím větší zápas, tím jistější je v kramflecích. Nejlepší na hřišti suverénně Zima. Velký kredit dávám dneska Vlčkovi. Ale nevděčnou roli musel zvládnout i Chaloupek. Udivuje mě, jak Nowak hraje úplně bez nervů a ostychu. Provod potřebuje několikatýdenní pauzu. Bez přehánění. Moses strašně pomohl ve druhý půli. Fyzicky je mimo tabulky. Zastavím se u Šturma. Historicky často probíhala diskuze, jestli do ofenzivy kvalitní hráč stojí za nedostatky v defenzivě. Většinou se lidi shodovali, že ne. Že to prostě ve Slavii nejde. A narovinu, on Šturm dneska měl při hře bez míče momenty, kdy by ho většina fanoušků umlátila nejradši. Ale prostě má podíl na prvním gólu a druhý dal. Měl další šanci. Odpovědět si na tohle musí každý sám. Já se jdu mezitím kochat. #fotbal #Slavia #zápas

Danes je bil naš župnik precej šegav. Pri oznanilih je temo o krstih zaključil z: "Ljubite se, rojevajte, jaz bom pa krščeval!" 😂 Povabilo k ofru (gradimo nov duhovniški dom) pa takole: Kaj pa vem kaj se zgodi, ta teden je spet enega duhovnika infarkt, pa je deset let starejši od mene. Torej, če se mi kaj zgodi in bi se kaj govorilo, vam povem kar sam: nezakonskih otrok nimam, pufov in kreditov tudi ne, na banki bo pa še kaj ostalo, ko boste danes tako veliko darovali!" 😂 Mi seveda razumemo in se njegovemu hecanju nasmejimo, del Xa (predvsem tisti del, ki ne hodi k sv. mašam in ne daruje), se bo pa verjetno zgražal. Ps: danes smo imeli semanji dan, ko "župnija" vsem časti kosilo... Domači možakarji pečejo na žaru, gospodinje pripravijo zelenjavo, spečejo kruh, slaščice, en gospod je letos pripravil pražen krompir, mladi delijo... In jemo in klepetamo in se navdušujemo nad otroškimi vozički, katerih je letos res precej 🙏. #župnija #krst #smešno

S was revealed in 2018 for offering influencers payment for supportive posts. Now an influencer is saying it has happened again. S denies this, but it is the same arrogant party that tricked the elderly into credit lotteries. As a police officer, I interrogated burglarers with greater credibility. (translated)

Czech startup Lab On Card is developing a technology for rapid tests to detect infectious diseases, which allows simple and accurate testing from home on a credit card-sized card, with the aim of accelerating diagnosis and responding to the need, especially in developing countries. (translated)

In the murder trial for the death of eight-year-old Fabian, a relative of the defendant Gina H. reported that she had financial worries and fears of loss and was trying to take out a loan, which is placed in the context of her difficult relationship with Fabian's father and the circumstances of the crime. (translated)

Baronen har brug for din hjælp! Jeg modtager simpelthen så mange henvendelser, tips, og forespørgsler, at det er umuligt at følge med og nå det hele. Min to-do liste er kilometerlang, og vokser for hver dag. Så vil du gerne hjælpe til med at grave i vores samfunds offentlige kasser, og være med til at afdække hvordan vores skattekroner misbruges? Så vil jeg meget gerne høre fra dig. Det kræver ikke nogen særlige kvalifikationer, evner. eller noget andet, bare en masse gå-på-mod, og selvfølgelig al den tid man kan dedikere. Alle historier du graver frem er dine egne, du tager selv fuld kreditering for dem, og jeg hjælper med at dele dem så vidt og bredt som muligt. Skriv meget gerne en privat PB eller her i kommentarsporet hvis det har interesse. #samfund #skat #hjælp