Search

Putin's advisor Patrushev said that if Poland entered the war against Russia, "Polish statehood would cease to exist in two to three days." When the Kyiv-in-three-days plan failed, a new tale emerged — Warsaw-in-two-days. The Russians' own house is burning behind them, and they threaten their neighbors with a fist. (translated)

OpenAI, Anthropic a další se veřejně dohadují na zpomalení vývoje umělé inteligence, údajně pro ochranu lidstva. Super pohádka. Já to čtu tak, že oni zpomalují, protože nemají peníze a profitabilní byznys model je v nedohlednu. Náklady rostou a ceny tokenů naopak klesají, kvůli tvrdému konkurenčnímu boji. Nikdo nechce platit předražené chipy a paměti, když ví že za 2 roky naběhne produkce a ceny klesnou. Je to závod ke dnu, na kterém vydělá hlavně spotřebitel (uživatel AI nástrojů). Jejich nejlepší cesta je nějaká forma kartelové dohody, aby mohli zpomalit investice všichni společně a časem ideálně i společně zdražit AI služby. Schovají to samozřejmě za ochranu lidstva, ale je zajímá primárně jejich byznys. #uměláinteligence #technologie #byznys

Když se někdy bavíš s Čechy, všimneš si jedné absurdní věci: často vůbec netuší, jak populární jsou jejich dětské seriály v Německu! Uprostřed studené války seděly západoněmecké děti před televizí a díky těmto pohádkám snily o cestách do československých měst v rámci Východního bloku. Tyto dětské seriály z 80. let jsou tím, co nejvíce spojuje Němce a Čechy – a Češi ani netuší, že jsou to jejich nejlepší kulturní vyslanci! #dětskéseriály #kulturnívztahy #ČeskoNěmecko

"Pohádka pro laickou veřejnost," říká k Schillerové avizovanému hospodářskému růstu hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil. "Česko rozhodně nestojí před zásadním zrychlením, které by umožňovalo tak obrovský deficit," uvedl. A jestli si společnost zvykne na vysoké schodky navzdory tomu, že se nachází v normálních ekonomických časech, tak "to je z dlouhodobého pohledu zaručená cesta ke státnímu bankrotu." https://t.co/cRmiGInavx #ekonomika #českárepublika #hospodářství

Byla jednou jedna malá holčička, která ze všeho nejvíce milovala panenky. Ve svém pokoji už jich měla obrovskou sbírku. Jednoho dne, když si sama prohlížela jeden starý obchod, zahlédla v koutě opravdu nádhernou panenku. Byl by to dokonalý přírůstek do její sbírky. Jen doufala, že bude mít dost peněz, aby si ji mohla koupit. ​„Kolik ta panenka stojí, prosím?“ zeptala se staré ženy za pultem. ​„Tato panenka není na prodej,“ odpověděla stařena. ​„Ale je tak krásná,“ žadonila dívka. „Moc ji chci!“ ​Paní začala být podrážděná: „Říkala jsem ti, že není na prodej.“ ​„A proč ne?“ naléhala dívka. ​„Protože ta panenka je prokletá!“ ​„No a co… To je v pořádku, mě to nevadí.“ ​„Neprodám ti ji… Ale pokud ji opravdu musíš mít, vezměte si ji. Ale jestli se stane něco zlého, mě neobviňuj!“ ​„Ach! Děkuji vám!“ řekla dívka s nadšeným úsměvem, popadla panenku a vyběhla z obchodu. ​Holčička byla tak nadšená, že panenku získala úplně zadarmo, že běžela s panenkou v náručí celou cestu domů. Když dorazila k jejich domu, vešla do prázdné vstupní haly a postavila se k výtahu. ​Dveře se otevřely a ona vstoupila dovnitř, přičemž svou novou panenku pevně svírala v objetí. ​Dveře se zavřely, ale výtah se ani nepohnul. ​Holčičku přepadl strach a začala se třást jako osika. ​„Bože můj,“ pomyslela si vystrašeně, „tohle už je ta kletba?“ ​Vtom ucítila, jak se panenka v jejím náručí zavrtěla. Její hlava se velmi pomalu otočila přímo k ní. ​Holčička chtěla křičet, ale ze staženého hrdla nevydala ani hlásku. ​Panenčina víčka se zachvěla a pomalu se otevřela. Zírala na ni svýma skleněnýma, neživýma očima. ​Pak otvřela pusu a řekla: ​„Zmáčkni to tlačítko do patra, ty krávo!“ #pohádka #panenky #strašidelné

Pohádka o whataboutismu a o tom, jak se volič ANO (ne)má líp: Fakt: nafta za 45 Volič ANO: No a? Za Fialy byla taky za 45 Fakt: není lék na rakovinu Volič ANO: No a? Za Fialy nebyl Nurofen! Fakt: nejsou prachy pro kraje na opravu silnic Volič ANO: No a? Za Fialy nebylo na dálnice! Fakt: důchodcům se nic vracet nebude Volič ANO: No a? My si počkáme! Fakt: škoda desítky milionů na Juchelkove ministerstvu Volič ANO: No a? Co Fialova kampelička s milionem! Fakt: vrácení miliard od Agrofertu zameteno Volič ANO: No a? Dozimetr!!! Fakt: vláda nás brutálně zadlužuje, letošní schodek bude 310 miliard a příští rok ještě vyšší Volič ANO: No a? Fiala plánoval 290 miliard, to je horší! Fakt: Babiš neplní sliby a lže Volič ANO: No a? Podstatné je, že nevládne Fiala, který neplnil sliby a lhal! #politika #whataboutism #Babiš

The scandal in Britain surrounding Jason Arday is famous. This guy, apparently a classic hustler and storyteller, piled up lies for so long that people wanted to hear until he managed to worm his way to a professorship at Cambridge. It primarily helped that the whole establishment wanted the first Black person. (translated)

Převzetí Agrofertu: ukázkový devadesátkový tunel státního majetku Andrej Babiš ve zlomové době sametové revoluce pobýval na lukrativní pozici delegáta bratislavského Podniku zahraničního podniku Petrimex v Maroku. V těchto privilegovaných firmách, obchodujících se západními a rozvojovými zeměmi, pracovala důkladně prověřená vrstva nomenklaturních kádrů. Mnozí z nich využili výhodnou startovní pozici po pádu komunismu. Mezi ně patřil i Andrej Babiš, člen komunistické strany, evidovaný jako agent Státní bezpečnosti. Babiš se do Bratislavy vrátil v roce 1991 na žádost Antona Rakického, svého šéfa z Petrimexu. Rakický se v nových poměrech rychle zorientoval a stal se generálním ředitelem Petrimexu. V Babišově životě je důležitou postavou, jelikož ho jmenoval svým zástupcem a v polistopadové éře ho přivedl k podnikání v Československu. Oba muži mají společné i to, že v polovině devadesátých let uprchli ze Slovenska, údajně před Mečiarovým režimem. Rakický před trestním stíháním do USA, Babiš do Prahy, kde už v roce 1992 založil pobočku Petrimexu. O rok později z ní vznikla samostatná firma Agrofert, kterou Babiš za podezřelých okolností převzal s pomocí záhadné společnosti O. F. I. (Ost Finanz und Investition), registrované ve Švýcarsku. Kdo stojí za O. F. I.? Dodnes není jasné, kdo za O. F. I., schránkovou firmou bez vlastní kanceláře, stál. Babiš tvrdil, že mu peníze půjčili jeho spolužáci ze švýcarského gymnázia College Rousseau v Ženevě, kde rok studoval v době normalizace. Jeho otec zde tehdy působil jako československý zástupce v GATT. Podle svědectví bývalých spolupracovníků je příběh se spolužáky jen pohádka, a za O. F. I. stál samotný Babiš. V únoru 1995 se sešli tři členové představenstva (z pěti) Petrimexu v čele s Andrejem Babišem a schválili navýšení základního jmění Agrofertu. Této transakce se paradoxně neúčastnil Petrimex, ale Babišova neprůhledná společnost O. F. I. a zčásti Spolana Neratovice. Nový vlastník ovládl Agrofert za pouhé tři miliony korun. Petrimex přišel o stoprocentní podíl v Agrofertu, do kterého předtím investoval stovky milionů korun. Babiš využil situace, že současně zastupoval mateřský Petrimex i později vlastní Agrofert. Když se o partyzánské operaci dozvěděla dozorčí rada Petrimexu, odvolala Babiše z představenstva. Petrimex podal žalobu, ale jeho snaha získat Agrofert zpět byla neúspěšná. Nezodpovězených otázek kolem převzetí Agrofertu je však víc. Jelikož firma O. F. I. byla příliš kontroverzní pro rozsáhlé akvizice v tuzemském chemickém průmyslu, prodala svůj podíl basilejské rodinné firmě Ameropa, rovněž s nejasným kapitálem. Babiš dodnes nevysvětlil, za jakých podmínek od Ameropy nakonec převzal její podíl. Poté ale již rozhodně nebyl jen skrytým vlastníkem, ale definitivně a oficiálně ovládl Agrofert jako jediný vlastník. Do roku 2000 přitom legálně vydělal pouhých 8 milionů korun, přičemž v této době získal 45 procent akcií holdingu, který měl už v roce 1997 tržní hodnotu 900 milionů korun. Převzetí Agrofertu je symbolicky první kontrovezní kauzou, která stála na počátku Babišovy podnikatelské expanze provázené mnoha podobnými spornými transakcemi, na jejímž konci stojí impérium 250 firem s ročními tržbami 160 miliard korun. Je zjevné, že celá operace převzetí Agrofertu z majetku slovenského státu a jeho firmy Petrimex bylo ukázkovým tunelem státního podniku. To podtrhuje skutečnost, že na Agrofert nechal z Petrimexu Babiš převést klíčové obchodní smlouvy, jež zabezpečily Agrofertu zisk. Je to totiž hlavně zisk, co se Babišovi podařilo převést z podniku, kde byl pouhým zaměstnancem, na sebe jako na podnikatele a majitele. Zdroj: https://t.co/djcju4l9hE #Agrofert #AndrejBabiš #korupce

Deník N lže. Lidé mají rádi pohádky. Sponzoři Petra Pavla vědí, co prezident udělá o dva roky dříve, než to ví sám prezident. Když médium lže samo o sobě, navíc zcela vědomě, lze mu věřit nezávislost a "hodnoty"? V minulém článku jsem uvedl rozpor mezi příběhem o Deníku N a realitou. Dnes půjdu více do detailu a s chirurgickou přesností vyvrátím nezvratitelnými důkazy lži, které tvoří mlhu kolem Deníku N. Médium tím zastírá důvod svého založení, zastírá své politické preference a prezentuje falešnou iluzi o "nezávislosti". Deník N o sobě píše následující, "Provoz Deníku N je většinově financován předplatiteli. Tím je zajištěna jeho naprostá nezávislost na zájmech velkého byznysu, politiky a inzerce." https://t.co/UzKJTH9t7m Na síti Facebook o sobě médium píše obdobnou lež, "Nezávislý Deník N založený na podpoře předplatitelů vychází na webu https://t.co/eo1fBjcRqS i v tištěné verzi." Ona nezávislost má pocházet z předplatného, které Deník N vybírá. Na tomto modelu médium deklarovaně vzniklo, vybralo 7 milionů v rámci crowdfundingu a právě tento bezinzertní model "nezávislý na byznysu" má nezávislost garantovat. "Na český mediální trh vstoupil na podzim 2018 rekordním crowdfundingem, v němž získal téměř 5500 předplatitelů, kteří na jeho rozjezd přispěli částkou sedm milionů korun." https://t.co/VIFgnVxpy1 První lež lze vyvrátit snadno a demaskováním této lži se automaticky vyvrátí i lež druhá a podstatně zásadnější. Crowdfunding měl zajistit 7 milionů korun. Mezi lety 2018 a 2019 ale soukromí investoři do média "nalili" přes 62 milionů korun, aby médium přežilo. Krutou realitou je, že by onen crowdfunding Deníku N nestačil ani na období od založení - 28. 10. 2018 - do 31. 12. 2018. Médium vykázalo za první rok existence ztrátu 11,2 milionů korun na obratu 2,5 milionů korun. https://t.co/SNPNNM5CdO... Deník N si na provoz musel půjčit. To ale nebyl žádný problém - ředitel Ján Simkanič dostal takzvaný bezedný účet. Již 18. 12. roku 2018, necelé dva měsíce po ohlášení startu Deníku N, "napouští" vlastníci Deník N injekcí 35 milionů korun. https://t.co/SNPNNM5CdO... 15. 3. 2019 navyšují majitelé Deníku N základní kapitál ze 2 na 15,3 milionu korun. Tyto finance se rozpouští ve ztrátovém médiu. https://t.co/SNPNNM5CdO... 20. 12. 2019 poskytují majitelé Deníku N další dar, 11,5 milionů korun. Peníze se opět rozpouští ve ztrátovém médiu. https://t.co/SNPNNM5CdO... Deník N je ztrátový i v roce 2020, konkrétně prodělává dalších 14,2 milionu. Zakladatelé médiu opět darují další peníze - konkrétně jde o více než 9 milionů korun. https://t.co/SNPNNM5CdO... I další rok pálí Deník N další peníze. Vlastníci tentokrát vkládají "jen" 4 miliony na pokrytí provozu. O rok později, v roce 2023, získává Deník N další injekci od vlastníků, tentokrát "jen" 2,6 milionu. 2022 - https://t.co/SNPNNM5CdO... 2023 - https://t.co/SNPNNM5CdO... Až od roku 2024 končí "injekce" do ztrátového Deníku N. Díky bezúročným příplatkům majitelů si médium vytvořilo hotovostní rezervu, díky které je dnes s vyrovnanějším hospodařením schopno pokrýt vlastní provoz. Je otázkou, na jak dlouho. Nyní k té lži. Deník N na vlastních stránkách tvrdí následující, "Rozjezd podobného projektu na zelené louce se nemohl obejít bez úvodní investice. Na tuto investici se v roce 2018 složili čeští investoři z širšího okruhu Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, jenž pomáhá menším nezávislým mediálním projektům. " Nešlo o vstupní investici. Majitelé Deníku N celých 6 let kontinuálně financovali ztráty média a umožnili projektu generovat ztráty ve výši desítek milionů korun bez obav, že by projekt zkrachoval. Veškeré prodělané peníze vlastníci-miliardáři bez okolků uhradili a nazpět nechtěli nic. Příplatky byly bezúročné a ze strany vlastníků nešlo o byznysovou transakci. Lež je i tato "hodnotová formulace" na stránkách Deníku N, "Jsme nezávislí na politických, obchodních a inzertních zájmech." https://t.co/VIFgnVxpy1 Vzhledem k výše uvedeným údajům je tato věta minimálně úsměvná, ne-li přímo manipulativní a účelově lživá. Není náhodou, že Deník N vznikl, jakmile Miloš Zeman obhájil druhý mandát. Zakladatelé Deníku N totiž podporovali nejen Petra Pavla, jak doložím níže, ale i předchozího vyzyvatele Miloše Zemana, Jiřího Drahoše. Martin Hájek dal 3 miliony, Dalibor Dědek opět 3 miliony. Manželé Horákovi přispěli Drahošovi 2 miliony, Libor Winkler 500 tisíci a Ondřej Fryc dal 300 tisíc. https://t.co/hFDnOBSPM3 Nevyšlo to. Pouhý půl rok po založení Deníku N byl Petr Pavel nominován do redakční rady média. Co je ale podstatnější, byl to právě český a slovenský Deník N, který současného prezidenta takzvaně "dostal mezi lidi". Vůbec první rozhovor Petra Pavla o kandidatuře v letech 2022/2023 vyšel na Deníku N. https://t.co/P9W936aCJy Ostrá kritika Zemana, budování mediálního obrazu v "bezpečném" prostředí, damage kontrol komunistické minulosti a postupné etablování Pavla coby budoucí "naděje". Jak Deník N díky desítkám milionů v "injekcích" rostl a mohl si dovolit absurdní hospodaření, médium se stávalo silnějším. Na závěr textu se dostanu k momentu, kdy o sobě Deník N tvrdí částečně pravdu, ale zároveň prokazatelně lže. "Od samého začátku (investoři) plánovali, že se v případě úspěšného rozjezdu a fungování Deníku N svých podílů vzdají ve prospěch nadace, tak aby byla dlouhodobě zajištěna maximální nezávislost média. Svůj plán urychlili ve chvíli, kdy se někteří z nich rozhodli podpořit v prezidentské kampani Petra Pavla. Proto se zcela vzdali svých podílů a vložili je na konci roku 2020 do nově vzniklé Nadace Independent Press, čímž se absolutně odstřihli od dalšího fungování Deníku N." https://t.co/UzKJTH9t7m Je zajímavé, jak investoři již v roce 2020 věděli, že podpoří Petra Pavla v prezidentském klání. Sám Petr Pavel přitom kandidaturu potvrdil až 6. června roku 2022, tedy o necelé dva roky později (!!!). https://t.co/4tY8VnO99U... Vzhledem k výše uvedenému pak nebude překvapivé, že Petra Pavla podporovali totožní miliardáři, kteří zaplatili kampaň Jiřímu Drahošovi. U Pavla darovali ještě více - seznam dárců se z 80 % shoduje se zakladateli akciovky Independent Press, která Deník N vlastní. https://t.co/1DHklTQwA5... Deník N nevznikl na zelené louce, jak tvrdí sám Deník N. Byl od počátku bez ohledu na hospodaření budován jako vlivové médium, které lidé s miliardovými majetky celých 6 let drželi nad vodou. Deník N zároveň vznikl coby projekt sponzorů, kterým se na Pražský hrad nepodařilo dostat Jiřího Drahoše. U Petra Pavla to ale vyšlo - stálo to roky dřiny, vybudování vlastního média, které Pavla představilo veřejnosti a desítky milionů nalité do domněle "nezávislého" projektu. Lidé rádi věří pohádkám. Data ale nelžou. Média nedodávají zdroje, projekt Paukner Media ano - nespoléhám na vaší víru, spoléhám na vaší inteligenci a ověřitelná fakta. https://t.co/kRw6i31HzZ Podle Deníku N jsem konspirátor, šmejd, dezinformátor bůhví, co ještě. Zajímavý paradox. Šalom. Foto Pavel: Wiki Foto Zdíša: Jindřich Nosek, Wiki Zobrazovat míň https://t.co/GEHgApNOuX #Média #Dezinformace #Nezávislost

Česká tenisová pohádka v All England Clubu pokračuje!!! Linda Nosková je poprvé v životě v semifinále GS turnaje. Poprvé od roku 2014 má Česko dvě hráčky v semifinále Wimbledonu. K vysněnému složení finále chybí dvě výhry. Wow!🔥🔥🔥🔥🔥 https://t.co/OUJp053wF2 #Wimbledon #tenis #Cesko

Jsme odrazem doby. V éře vlastizrádců a zločinců, co skrze vládní moc plundrují naši zemi a strkaj' ji až pod nos Rusovi, se cení odpor a odvaha. Jsem hrdý na svoji TOPku, jež navzdory občasné křivici opozičních kolegů necouvá ze zásad a dané slovo má za svatý grál. Dneska zas, když se Benda za ODS a s ní -bohužel - i část opozičních partají, dobrovolně vzdali svého hlavního nástroje: možnosti obstrukční blokády Babišovy medialni novely, jež zničí ČT a ČRo. A ještě před jejím projednáním pomohli Babišovi prohlasovat změnu jednaciho řádu sněmovny, který mu umožní likvidační novelu schválit. Blokace nebude a uvěřit starému fízlovi, že u čétéčka a rozhlasu udělá výjimku, je pohádka pro blbé. Jediná TOP 09 dopředu avizovala, že její poslanci svou ruku pro změnu jednacího řádu před novelou nezvednou. A pak se k ní přidali lidovci. Sněmovní opozice má tedy po včerejšku značně omezené nástroje, jak ČT a ČRo ochránit před vládní popravou. Na tahu je teď Senát a jeho možnosti schválení přibrzdit. Čím více zkušených bojovniků za @CzechTV a @CRozhlas bude v Senátu, tím vyšší budou šance na úspěch. Jinak dáme ČT a ČRo té vládní galérce zadarmo. Zlu se neustupuje! #Odpor #Svoboda #Politika

Jsem původem z reklamního průmyslu. O to víc mě fascinuje, jak se v Česku pořád opakuje pohádka, že bez plastových plachet přes domy, billboardů a dalšího reklamního balastu přestanou firmy existovat a kultura se zhroutí. Je to nesmysl. Ve většině západní Evropy mají mnohem přísnější pravidla než my. V Německu, Británii, Skandinávii nebo Slovinsku by řada věcí, které považujeme za normální, vůbec neprošla. Přesto tam obchody fungují, restaurace fungují a kultura funguje. Když se projdete těmito městy, často si ani neuvědomíte, proč je vám tam příjemněji. Jen vás neustále nebombarduje reklamní smog. Oko si odpočine. Hlava má chvíli klid. Město může být zase městem a ne reklamní plochou. Proto mě štve, když se v Praze objevují snahy oslabovat pravidla, která měla konečně začít uklízet část devadesátkového chaosu. Ve chvíli, kdy se podaří nastavit alespoň základní pořádek, se vždycky najde někdo, komu nepořádek vydělává. Veřejný prostor není bezedný zdroj soukromého zisku. Je to společný majetek nás všech. A když vidím Polsko, Slovinsko nebo pobaltské státy, které si prošly podobnou minulostí jako my a přesto dokázaly reklamní chaos výrazně omezit, dochází mi trpělivost s českými výmluvami, proč to údajně nejde. Jde, jen je potřeba chtít. Proto petici podepisuju. Praha bývá inspirací pro ostatní česká města a to, co se podaří nebo nepodaří uhájit tady, často ovlivní dění i jinde. Pokud vám záleží na tom, aby města patřila lidem a ne reklamním plachtám, budu ráda za podporu. #Reklama #VeřejnýProstor #Kultura

Verdikt v kauze Čapí hnízdo padl: je konec pohádkám o rodinné farmě pro děti a místo toho tady máme prokázaný trestný čin a Janu Nagyovou uznánu vinnou. Má to jedinou vadu - Andrej Babiš měl dneska sedět vedle ní. Jenže prodal svou dočasnou beztrestnost za funkce lidem z SPD a #ČapíHnízdo #AndrejBabiš #politika

Tak jo, pane premiére. Zkusme na chvíli odložit PR a držet se reality. Tchaj-wan u nás dlouhodobě investuje víc než Čína a vytvořil násobně víc pracovních míst. Podle CzechInvest patří mezi nejvýznamnější investory v Česku (v roce 2024 hned 4. nejvýznamnějším zdrojem zahraničních investic). Zároveň si pojďme porovnat data z posledních let: Tchaj-wan 25 000–30 000 pracovních míst v ČR, Čína 4 000–5 000. A investice? 20 miliard Kč vs. 12 miliard Kč. To mluví za vše. „Ztracené obchody s Čínou“? Spíš politická pohádka. Slibované miliardy za éry Miloše Zemana se nikdy nenaplnily. A to ani v době, kdy jste byl u moci Vy. Žádný zázračný příliv peněz z Pekingu tehdy nepřišel. A nepřichází ani teď. A bezpečnost? Bezpečnostní informační služba opakovaně varuje před vlivem Číny v technologiích i ekonomice. Tvářit se, že jde jen o „byznys“, znamená ignorovat vlastní tajné služby. Ne, cesty na Tchaj-wan nám neublížily. Ubližuje nám Vaše neustálá manipulace a lhaní. #TchajWan #investice #bezpečnost

Tak ještě jednou pro vládní tragédy❗️ Macinka se sám přiznal, že je to jeho POMSTA prezidentovi, tak nekrmte lidi pohádkami o Ústavě! To jste natvrdlý nebo nemáte uši? Doslova říká, že JEDNA ŠANCE JE, za kterou by prezidenta pustil na summit. A to je hádejte co? Turek ministrem.🫣 Tak nedělejte z lidí blbce! #politika #pravda #vláda

Jakl je neskutečný pohádkář, když v ČT24 tvrdí, že Viktor Orbán pronesl k Čechoslovákům projev, aby se pokusili svrhnout komunistický režim. ‼️ Nic takového se nestalo. Orbán žádný projev adresovaný Čechoslovákům s výzvou ke svržení komunismu nepronesl.‼️ Jeho slavný projev z 16. června 1989 byl adresován výhradně maďarskému publiku – zazněl na pohřbu rehabilitovaného premiéra Imreho Nagye na budapešťském Náměstí hrdinů. V něm vyzýval k svobodným volbám a odchodu sovětských vojsk z Maďarska – šlo tedy o vnitropolitický projev, nikoli o výzvu sousedním národům. ❓Kde byl v listopadu 1989? Když v listopadu 1989 vypukla v Československu Sametová revoluce, Orbán byl na stipendijním pobytu v Oxfordu. ‼️Do dění v Československu nijak aktivně nezasahoval a žádný projev tamním občanům nepronáší. #historie #politika #sametovarevoluce