Search

The share of the US dollar in global foreign exchange reserves has fallen over the last decade from 64 to 56 percent, with the American central bank stating that this decline is primarily related to the activities of Russia and China; however, the dollar still maintains a dominant position in other countries. #dolar #rezervy #ekonomie (translated)

20 důvodů, proč je nový ratingový posudek S&P vysvědčením současné Babišovy vlády 1) Posudek vznikl až po nástupu Babišovy vlády. S&P nerozhodovala před volbami ani při sestavování kabinetu, ale 25. září 2026, tedy s několikaměsíční zkušeností s novou vládou a její politikou. 2) Agentura Babišovu vládu v textu jmenuje přímo, a to celkem 15krát (Fialova vláda je zmíněna jednou, další vlády ani jednou). Nejde tedy jen o anonymní hodnocení „České republiky“. S&P píše o vládě vedené ANO a o návratu Andreje Babiše do premiérské funkce. 3) S&P přímo posuzuje hospodářskou politiku nové vlády. Doslova očekává, že „economic management will remain prudent under the ANO-led government“. Agentura tedy předpokládá rozvážné hospodářské řízení právě za současného kabinetu. 4) Pozitivní výhled přichází navzdory tomu, že S&P dobře ví o fiskálním uvolnění. Agentura nepřehlédla vyšší výdaje ani rozvolnění rozpočtového rámce; naopak je výslovně zapracovává do prognózy. Přesto výhled zlepšila. 5) S&P zná vládní návrh deficitu na rok 2027. Výslovně uvádí, že vláda projektuje deficit sektoru vládních institucí 3,5 % HDP. Pozitivní rozhodnutí tedy nebylo učiněno bez znalosti vládního rozpočtového kurzu. 6) Agentura počítá s realizací vládního programu. Vyšší sociální výdaje, investice a uvolněnější fiskální politika nejsou pro S&P hypotetickým rizikem; jsou součástí jejího základního scénáře. Přesto neočekává rozpad české úvěrové kvality. 7) S&P předpokládá, že Babišův kabinet nepřekročí dlouhodobě fiskální mez. Agentura očekává, že schodky po roce 2027 opět klesnou pod 3 % HDP. To znamená, že nevychází ze scénáře nekontrolované fiskální expanze. 8) S&P je v jednom bodě dokonce optimističtější než vláda. Pro rok 2027 počítá s nižším deficitem, než jaký projektuje samotná vláda, protože očekává, že tradice fiskální obezřetnosti bude dál působit. 9) Agentura neočekává odklon od podnikatelsky orientované politiky. Přímo píše, že neočekává „break from Czechia's traditional pro-business policies“. To už je výrok velmi konkrétně vztahovaný k nové politické reprezentaci. 10) S&P neočekává roztržku s EU. Přestože zmiňuje suverénnější, na Česko zaměřenou, orientaci koalice, základní scénář počítá s „broadly constructive continuity“ ve vztazích s evropskými partnery. To je hodnocení politického rizika současné vlády. 11) Pozitivní výhled znamená důvěru v následujících 12 až 24 měsíců – tedy hlavně v období mandátu této vlády. S&P píše, že očekává zachování silných veřejných a vnějších bilancí právě v tomto horizontu. 12) Možné zlepšení ratingu má nastat rovněž během této vlády. Agentura výslovně připouští zvýšení ratingu během jednoho až dvou let. Pokud se tedy naplní její základní scénář, rozhodující období připadá na působení Babišova kabinetu. 13) S&P nevidí změnu vlády jako institucionální zlom. Ratingové agentury jsou citlivé na změny institucí a pravidel; S&P sice upozorňuje na rozvolnění fiskálního rámce, ale nevyvozuje z něj zásadní pokles kvality českých institucí. 14) Agentura považuje existující fiskální polštář za dostatečný i pro politiku nové vlády. Píše, že dosavadní rezervy a předchozí historie obezřetnosti poskytují „cushion for this policy shift“. Tedy: nový kurz je volnější, ale podle S&P ho české finance zatím unesou. 15) Vládní investiční politika je součástí pozitivního makro scénáře. S&P očekává průměrný růst 2,3 % v letech 2026–2029, přičemž domácí poptávku má podporovat i fiskální expanze. Fiskální uvolnění tedy agentura započítává je jako jeden z faktorů růstu. 16) Není to jen hodnocení zděděného roku 2025. S&P modeluje dluh, deficity, investice i hospodářskou politiku až do roku 2029. Velká část tohoto období tedy leží před současnou vládou, nikoli za ní. 17) Do prognózy je započten i jeden z největších projektů Babišovy nynější éry – Dukovany. S&P počítá s financováním dvou nových jaderných bloků a přesto hodnotí český dluh jako umírněný i na konci horizontu. 18) Agentura testuje současnou vládu i proti nepříznivému scénáři. Upozorňuje na drahé energie, geopolitiku, slabší zahraniční poptávku a problémy autoprůmyslu. Pozitivní výhled tedy nevychází z bezrizikového prostředí. 19) Kdyby S&P považovala politický obrat po nástupu Babiše za zásadní kreditní riziko, logičtější by bylo výhled nezlepšovat. Agentura sama uvádí, že výhled by mohla zhoršit, pokud by fiskální expanze signalizovala méně obezřetný institucionální rámec. Právě to nyní neudělala. Naopak. 20) S&P neříká pouze „v Česku je nač navazovat“, ale „očekáváme, že politika zůstane obezřetná pod vládou vedenou ANO“. Zároveň však agentura samozřejmě připisuje část síly Česka dlouhodobě nízkému zadlužení, ČNB, devizovým rezervám, bankám a předchozímu vývoji už od 90. let. #BabišovaVláda #S&P #Ekonomika

Dlužena von Bankrot neumí najít rezervy na rozpočet víc než v jednotkách miliard. Teď už však ví o rezervách na rok 2028 ve výši 140 miliard Kč. Tak to slíbila a poslala Evropské komisi. Jako jepice. Každý den dobrý. Nová lež musí vytlačit starou lež. Jen tak se na ní zapomene. #bankrot #rozpočet #EvropskáKomise

Nizozemci právě udělali něco, co centrální banky dělají jen tehdy, když tiše přestanou věřit oficiální verzi. Osmdesát šest tun zlata, vyvezených z New Yorku a zaparkovaných v Londýně, protože Amsterdam se rozhodl, že nejbezpečnějším místem pro jeho národní rezervy už není Amerika. To je hlas nedůvěry. Oficiálně jde o obchodovatelnost. Neoficiálně jde o důvěru a důvěra ve Washington nikdy nebyla tak nízko. Když zakládající člen NATO začne zacházet s vlastním dvorkem světové rezervní měny jako s přítěží spíše než s bezpečným přístavem, něco strukturálního se zlomilo. Celní války s Kanadou, zahraniční politika, která se potácí kvůli tweetům, a administrativa, která vládne jako finále reality show, způsobily, že i Haiti vypadá jako stabilnější sázka. Zlato neovlivňuje sentiment. Prostě se posouvá do bezpečí a pryč od Trumpova cirkusu amatérů. #zlato #důvěra #ekonomie

Verejne zdravotnictvi má systémový problem. Státních pojištěnců je v současnosti okolo 60 % obyvatel republiky. Platba za ně tvoří jen přibližně 30 % všech příjmů pojišťoven. Trendove vydaje rostou rychkeji než příjmy a rezervy ZP tají. https://t.co/mw4z0ioiPm #Zdravotnictvi #SystémovýProblém #Pojištění #CZ

@alenaschillerov Ústava zaručuje obcím autonomii a peníze z RUD jsou jejich nárok. Samosprávy hospodaří odpovědně, drží vyrovnané rozpočty a připravují rezervy na investice. Místo toho, aby jim MF mluvila do účtů, by se od nich měla učit,jak se spravují veřejné peníze bez generování dalších dluhů #Ústava #Samospráva #VeřejnéFinance

Centrální banke Ruska v červnu 2026 prodala rekordní objemy zlata, přičemž od začátku roku snížila své rezervy o 43,5 tuny, což bylo způsobeno poklesem příjmů z нефто-газového sektoru a potřebou vyrovnat rozpočet, přičemž odhaduje se, že tímto prodejem získala přibližně 5,6 miliardy dolarů. #золото #Центробанк #Россия

Video naznačuje možné spôsoby, ako by Ukrajinci mohli oslobodiť Krym, pričom vojenské nasadenie dronov na Kinburnskej kose by mohlo otvoriť cestu na pevninu, avšak Ukrajina nemá dostatočné rezervy na masívny útok na ruské sily, ktoré na Kryme čelí predpokladaným 40-tisícom až 60-tisícom vojakov. #Ukrajina #Krym #vojenskátechnika

Andrej Babiš obhajuje prodej Explosie tím, že potřebuje miliardy na obranu. Ne, pane premiére. Nešetříte, bobtnají vám výdaje a chcete v tom pokračovat. Za minulé vlády jste rozpouštěl rozpočtové rezervy, dnes chcete prodávat strategický podnik. Co takhle začít u sebe? #Babiš #obrana #rozpočet #CZ

🔋S EV by se mělo jezdit jen mezi 20% a 80% nabití, BMS a přesnost ukazatele stavu bateri🔋 Tohle nějak často tvrdí v diskuzích lidé jako argument, že z reálného dojezdu je potřeba počítat efektivně jen 60%. Nebojte, nebudu vám tady psát, jak se jezdí s elektroautem do Chorvatska (nemám tam v plánu jet ani jakkoli jinak), ani hodnotit, jak moc snadné je jezdit dálky elektromobilem, i když víc jak 5 let už po Evropě ani jinak nejezdím navzdory tomu, že mám i několik spalovacích aut. Jen bych se chtěl vrátit k tomuto argumentu a jak moc se protíná s realitou mého ježdění. Nejčastěji jezdím z ČR směrem na západ. Cestu nijak dopředu neplánuju, protože mě to nebaví. Neřeším ani za každou cenu, jak se dopravit co nejlevněji (což by pro mě dnes bylo asi dát 300 Kč nebo kolik na jeden měsíc paušálu Ionity Pass a dobíjet jen na ionitkách za cenu v německu, za jakou nemáme tady ani čezácké "padesátky"). Prostě zadám do auta cílovou destinaci, a protože je to Tesla, tak spočte trasu přes jejich síť supercharger (což mi vyhovuje, protože je většinou dost stojanů, nebývá problém s funkčností a neřeším žádné autorizace nabíjení). To je ale klasika, kvůli tomu bych tento příspěvek nepsal. Moje stará TM3 Performance s 225k km na hrbu (+20k od začátku roku) a nějakou tou degradací reálně ujede v létě cca 340-400 km (140-110 km/h). Snažím se vyrážet na dlouhé cesty s nabitím na 100% SoC. Auto však plánuje typicky první zastávku v době, kdy má auto okolo 30%. Na druhou stranu ale mezi 0 a 30% SoC nabíjí nejrychleji - tato část baterie je jediná, kde lze vidět nabíjecí výkony okolo 200kW. Kdybych jel podle auta, zbytečně bych nabíjel pomaleji, než musím. Takže prakticky nikdy zvolenou stanici nepoužiju, pokud jsou alternativy - po cestě, když už jsem na dálnici, dám smazat nabíjecí zastávky a kliknu na nějaký supercharger po cestě, který je aspoň o 100 km dál. Popravdě, většinou kliknu někam bokem, aby auto nevědělo, že jedu nabíjet (ale to by bylo o tématu předehřevu baterie a to nechám na jindy). Vybírám další zástávku tak, abych měl cokoli mezi 0 a 10%. Proč? Protože na rozdíl od starších aut už dneska většina moderní produkce má poměrně sofistikované fyzikální modely baterie v BMS a procenta nabití jsou vztažená k energii v kWh pro typické použití. Není to jako na dřívějších elektromobilech (kam patří i první Hyundai Ioniq Electric), že by procenta byla odvozená od ampérhodin v baterii a se snižujícím se napětím vybíjené baterie byla měla v sobě efektivně procenta méně energie. V Tesle, ale i třeba Enyaqu, anebo Ioniq 6 prostě poslední procenta nemizí rychleji. V případě konkrétně Tesly je zde ještě několik kWh spodní buffer, do kterého jde sáhnout, takže auto jede a ukazuje klidně záporná procenta nabití na displeji. V praxi se mi nikdy nestalo, že bych dojel s 0%, anebo méně. Ale celkem běžně dojíždím s 2%. Zrovna v Tesle je poměrně přesný odhad dojezdu a uživatelsky je dobře komunikován a neustále upřesňován, abyste věděli, jestli se od něj odchylujete. Kdyby byl problém, auto dá vědět, na kolik byste měli zpomalit, pokud nechcete nabíjet dřív. Co v Tesle funguje velmi dobře, je právě ta část, že auto spočítá nabíjecí zastávky a na pár kliknutí je nechá změnit. Věřím, že to jde ve spoustě moderních EV, ale obvykle to bylo krkolomné a na hodně kliknutí, když jsem to zkoušel naposledy (ale klidně popište, jakou máte aktuální zkušenost, kdo jezdíte v konkurenci). Nakonec jsem se naučil, že když přijedu hodně vybitý, najdu si obvykle v okolí superchargeru nějakou rozumnou restauraci podle recenzí (zobrazují se přímo v autě na jedno kliknutí) a nemusím jít zbytečně do fastfoodu. Klidně pak dám oběd/večeři na 40-50 minut. Když pak k autu přijdu, má okolo 90% a já můžu jet dál zase dlouho (kdybych nechtěl jíst a chtěl do cíle co nejrychleji, bylo by logičtější pak nabíjet pořád mezi 0 a 50%). Možná si říkáte, že co kdyby byl náhodou problém s nabíječkou... co pak budu dělat, když mám jen 2-5% v baterce? Asi prostě dojedu k jiné. Pokud se bavíme o západním světě, tak nabíječek je všude dost. Přijedete někam, kde je 10 stojanů superchargeru, vedle 5 ionity a pak třeba o blok baráků vedle 5 nějakých jiných provozovatelů. Dohromady s rezervou v baterce, když se nebudu hnát, klidně ještě popojedu dalších 20 km, což je o řád víc, než bych obvykle potřeboval. Samozřejmě, když bych jel někam na balkán, moje strategie stran rezervy v baterce by byla určitě jiná. Takže k baterce asi tolik, že koupil jsem si celou baterku a hodlám ji taky celou používat. Pravidlo 20-80% používám také, ale jen při každodenním provozu na kratší vzdálenosti, kde celý dojezd vůbec nepotřebuju. Jediné, čeho se držím, je, že baterii nenechávat nad 90% dlouhodobě nabitou. Pokud nabíjím do 100%, je to s tím, že pak do pár hodin pojedu daleko. Vybíjení k 0% se nebojím vůbec, ale zase platí, že nenechávám pak týden odstavené auto s 5% v baterii. Na dálkových cestách tedy vybíjení k nule je klasika a nabíjení do 100% je limitované opravdu jen tím, že na rychlonabíječkách už posledních 10% trvá strašně dlouho. První část cesty je typicky ze 100%, druhá už po jídle typicky z 80-90%, a když pak potřebuju ještě poslední zastávku, už málokdy nabíjím nad 50-60% (zbytek se řeší v destinaci). To je tedy moje realita dálkového cestování na 800-900 km. Znamená to typicky jednu velkou zastávku na slušné ne-fastfoodové jídlo a pak třeba 10-15 minut na protažení/rozhýbání před koncem. Jasně, jsou lidi, kteří to chtějí celé ujet na jeden zátah a nají se cestou v autě. Nikomu nebudu říkat, že můj způsob je lepší, ale reálně ani se spalováky jsem sám nejezdil jinak než teď. Pokud se tedy podivujete nad tím, že řadě majitelů EV takové cestování s přestávkami nevadí, není to tím, že by si nutně museli obhájit zpětně svoje rozhodnutí, ale prostě proto, že takový typ lidí si spíš koupí EV (když je to neomezuje) než někdo, kdo rád jezdí 10 hodin v kuse bez zastávky. #Elektromobilita #Baterie #Cestování

Německá vláda plánuje zřízení strategické rezervy zemního plynu pro krizové situace, která bude financována prostřednictvím příplatku na plyn od spotřebitelů, což povede k vyšším nákladům na plyn a měla by zajistit stabilitu dodávek v případě výpadků. #Gasreserve #Energiewende #Verbraucherkosten