BETA nonprofit public democratic european moderated

Search

#Fyzika

🔋S EV by se mělo jezdit jen mezi 20% a 80% nabití, BMS a přesnost ukazatele stavu bateri🔋 Tohle nějak často tvrdí v diskuzích lidé jako argument, že z reálného dojezdu je potřeba počítat efektivně jen 60%. Nebojte, nebudu vám tady psát, jak se jezdí s elektroautem do Chorvatska (nemám tam v plánu jet ani jakkoli jinak), ani hodnotit, jak moc snadné je jezdit dálky elektromobilem, i když víc jak 5 let už po Evropě ani jinak nejezdím navzdory tomu, že mám i několik spalovacích aut. Jen bych se chtěl vrátit k tomuto argumentu a jak moc se protíná s realitou mého ježdění. Nejčastěji jezdím z ČR směrem na západ. Cestu nijak dopředu neplánuju, protože mě to nebaví. Neřeším ani za každou cenu, jak se dopravit co nejlevněji (což by pro mě dnes bylo asi dát 300 Kč nebo kolik na jeden měsíc paušálu Ionity Pass a dobíjet jen na ionitkách za cenu v německu, za jakou nemáme tady ani čezácké "padesátky"). Prostě zadám do auta cílovou destinaci, a protože je to Tesla, tak spočte trasu přes jejich síť supercharger (což mi vyhovuje, protože je většinou dost stojanů, nebývá problém s funkčností a neřeším žádné autorizace nabíjení). To je ale klasika, kvůli tomu bych tento příspěvek nepsal. Moje stará TM3 Performance s 225k km na hrbu (+20k od začátku roku) a nějakou tou degradací reálně ujede v létě cca 340-400 km (140-110 km/h). Snažím se vyrážet na dlouhé cesty s nabitím na 100% SoC. Auto však plánuje typicky první zastávku v době, kdy má auto okolo 30%. Na druhou stranu ale mezi 0 a 30% SoC nabíjí nejrychleji - tato část baterie je jediná, kde lze vidět nabíjecí výkony okolo 200kW. Kdybych jel podle auta, zbytečně bych nabíjel pomaleji, než musím. Takže prakticky nikdy zvolenou stanici nepoužiju, pokud jsou alternativy - po cestě, když už jsem na dálnici, dám smazat nabíjecí zastávky a kliknu na nějaký supercharger po cestě, který je aspoň o 100 km dál. Popravdě, většinou kliknu někam bokem, aby auto nevědělo, že jedu nabíjet (ale to by bylo o tématu předehřevu baterie a to nechám na jindy). Vybírám další zástávku tak, abych měl cokoli mezi 0 a 10%. Proč? Protože na rozdíl od starších aut už dneska většina moderní produkce má poměrně sofistikované fyzikální modely baterie v BMS a procenta nabití jsou vztažená k energii v kWh pro typické použití. Není to jako na dřívějších elektromobilech (kam patří i první Hyundai Ioniq Electric), že by procenta byla odvozená od ampérhodin v baterii a se snižujícím se napětím vybíjené baterie byla měla v sobě efektivně procenta méně energie. V Tesle, ale i třeba Enyaqu, anebo Ioniq 6 prostě poslední procenta nemizí rychleji. V případě konkrétně Tesly je zde ještě několik kWh spodní buffer, do kterého jde sáhnout, takže auto jede a ukazuje klidně záporná procenta nabití na displeji. V praxi se mi nikdy nestalo, že bych dojel s 0%, anebo méně. Ale celkem běžně dojíždím s 2%. Zrovna v Tesle je poměrně přesný odhad dojezdu a uživatelsky je dobře komunikován a neustále upřesňován, abyste věděli, jestli se od něj odchylujete. Kdyby byl problém, auto dá vědět, na kolik byste měli zpomalit, pokud nechcete nabíjet dřív. Co v Tesle funguje velmi dobře, je právě ta část, že auto spočítá nabíjecí zastávky a na pár kliknutí je nechá změnit. Věřím, že to jde ve spoustě moderních EV, ale obvykle to bylo krkolomné a na hodně kliknutí, když jsem to zkoušel naposledy (ale klidně popište, jakou máte aktuální zkušenost, kdo jezdíte v konkurenci). Nakonec jsem se naučil, že když přijedu hodně vybitý, najdu si obvykle v okolí superchargeru nějakou rozumnou restauraci podle recenzí (zobrazují se přímo v autě na jedno kliknutí) a nemusím jít zbytečně do fastfoodu. Klidně pak dám oběd/večeři na 40-50 minut. Když pak k autu přijdu, má okolo 90% a já můžu jet dál zase dlouho (kdybych nechtěl jíst a chtěl do cíle co nejrychleji, bylo by logičtější pak nabíjet pořád mezi 0 a 50%). Možná si říkáte, že co kdyby byl náhodou problém s nabíječkou... co pak budu dělat, když mám jen 2-5% v baterce? Asi prostě dojedu k jiné. Pokud se bavíme o západním světě, tak nabíječek je všude dost. Přijedete někam, kde je 10 stojanů superchargeru, vedle 5 ionity a pak třeba o blok baráků vedle 5 nějakých jiných provozovatelů. Dohromady s rezervou v baterce, když se nebudu hnát, klidně ještě popojedu dalších 20 km, což je o řád víc, než bych obvykle potřeboval. Samozřejmě, když bych jel někam na balkán, moje strategie stran rezervy v baterce by byla určitě jiná. Takže k baterce asi tolik, že koupil jsem si celou baterku a hodlám ji taky celou používat. Pravidlo 20-80% používám také, ale jen při každodenním provozu na kratší vzdálenosti, kde celý dojezd vůbec nepotřebuju. Jediné, čeho se držím, je, že baterii nenechávat nad 90% dlouhodobě nabitou. Pokud nabíjím do 100%, je to s tím, že pak do pár hodin pojedu daleko. Vybíjení k 0% se nebojím vůbec, ale zase platí, že nenechávám pak týden odstavené auto s 5% v baterii. Na dálkových cestách tedy vybíjení k nule je klasika a nabíjení do 100% je limitované opravdu jen tím, že na rychlonabíječkách už posledních 10% trvá strašně dlouho. První část cesty je typicky ze 100%, druhá už po jídle typicky z 80-90%, a když pak potřebuju ještě poslední zastávku, už málokdy nabíjím nad 50-60% (zbytek se řeší v destinaci). To je tedy moje realita dálkového cestování na 800-900 km. Znamená to typicky jednu velkou zastávku na slušné ne-fastfoodové jídlo a pak třeba 10-15 minut na protažení/rozhýbání před koncem. Jasně, jsou lidi, kteří to chtějí celé ujet na jeden zátah a nají se cestou v autě. Nikomu nebudu říkat, že můj způsob je lepší, ale reálně ani se spalováky jsem sám nejezdil jinak než teď. Pokud se tedy podivujete nad tím, že řadě majitelů EV takové cestování s přestávkami nevadí, není to tím, že by si nutně museli obhájit zpětně svoje rozhodnutí, ale prostě proto, že takový typ lidí si spíš koupí EV (když je to neomezuje) než někdo, kdo rád jezdí 10 hodin v kuse bez zastávky. #Elektromobilita #Baterie #Cestování

Karlova univerzita odmítla přijmout čínského jaderného fyzika kvůli bezpečnostním obavám a doporučení českých úřadů, které mu následně neudělily vízum, přičemž škola se stále častěji setkává s podobnými situacemi ohledně uchazečů z rizikových zemí. #Čína #KarlovaUniverzita #bezpečnost

Karlova univerzita kvůli bezpečnosti odmítla jaderného fyzika z Číny, dnes působí na škole pod sankcemi

Ministr Petr Macinka před pár měsíci prohlásil, že „klimatická krize skončila“. Dnes padla v Česku rekordní teplota 41,9 °C. Fyzikální zákony se politickým prohlášením změnit nedají. https://t.co/HoLDInyRrm #klimatickákrize #oteplení #časnaloru

Článek se zaměřuje na 50. výročí nejslavnější penalty a rozebírá psychologické a fyzikální aspekty pokutových kopů, přičemž zdůrazňuje, jak nespravedlivě je situace nastavená vůči brankářům, kteří čelí enormnímu tlaku a taktice, což je dáno i historií a vývojem pravidel spojených s penalizacemi ve fotbale. #penalta #fotbal #AntonínPanenka

50 let od nejslavnější penalty: Proč brankáři stejně radši dál skáčou?

Článek upozorňuje na rychlé oteplování Evropy a Česka v kontextu globální změny klimatu, a to zejména na to, jak se toto sdělení často nesprávně interpretuje a zneužívá klimatičtí dezinformátoři, přičemž zdůrazňuje, že jednotlivé kontinenty se skutečně oteplují různě rychle v závislosti na geografických a fyzikálních faktorech. #klimatickázměna #oteplování #Evropa

Česko se „otepluje rychleji“ spolu se všemi kontinenty. A není to nesmysl

Vědci po téměř deseti letech vyjasnili záhadu obrovského mraku nad Venuší, který je výsledkem hydraulického skoku – fyzikálního jevu, kdy se vzduch zpomaluje a vyvolává masivní vzestup kyseliny sírové do výšky až 50 kilometrů, což je první pozorovaný hydraulický skok na jiné planetě než na Zemi. #Venuše #hydraulickýskok #atmosféra #dobrezpravy

Nad Venuší se vznášel gigantický mrak. Jeho vysvětlení vědce překvapilo
Novinky May 8

Čeští astronomové Martin Mašek a Jakub Kuřák byli oceněni prestižním titulem Astronomický snímek dne od NASA za fotografii komety R3 PanSTARRS, pořízenou na dálku pomocí přístrojů Fyzikálního ústavu AV ČR v Chile. #kometaR3PanSTARRS #NASA #astronomie #dobrezpravy

Snímek dne NASA vyfotili čeští astronomové
Novinky May 8

NASA vybrala jako Astronomický snímek dne fotografii komety C/2025 R3 PanSTARRS, kterou pořídili čeští astronomové Martin Mašek a Jakub Kuřák pomocí přístrojů Fyzikálního ústavu AV ČR v Chile. #NASA #CometPanSTARRS #AstronomyPictureOfTheDay

Snímek dne NASA vyfotili čeští astronomové
Tiscali.cz May 7

Tým z Brna, proslulý elektronovými mikroskopy, získal významný grant na vývoj nového fyzikálního principu pro tyto přístroje, který má potenciál zásadně posunout technologii inspekce polovodičů a tím podpořit český sektor výroby čipů, jehož konkurenceschopnost závisí na efektivnosti výroby a detekce defektů. #elektronovámikroskopie #polovodiče #Brno #dobrezpravy

Česko ovládá obor, bez kterého nevznikne jediný čip. Tým z Brna teď míří ještě dál, nakupují u něj největší firmy světa
iDNES.cz Apr 29

Nobelova cena, udělovaná od roku 1901 na základě závěti Alfreda Nobela a považovaná za nejprestižnější ocenění, zahrnuje obory jako fyzika, chemie, lékařství, literatura a mír, a také Nobelovu cenu za ekonomii. #NobelovaCena #Věda #Mír

Nobelova cena

Mezinárodní tým astronomů vedl podrobné pozorování extrémně aktivního zdroje rychlých rádiových záblesků FRB 20220912A, které odhalilo neobvyklé chování, včetně vysoké frekvence opakování a změn v jeho okolí, čímž zpochybnilo dosavadní fyzikální modely a naznačilo, že zdroj by mohl být velmi neobvyklým magnetarem. #Astronomie #Kosmologie #RychléRádiovéZáblesky

Astronomové se zaměřili na jeden z nejaktivnějších zdrojů rychlých rádiových záblesků. Jeho chování posouvá hranice současné fyziky
Novinky Apr 24

Český vědecký tým vedený odborníky z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR jako první na světě zaznamenal ultrafialové spektrum meteoru ze stratosféry pomocí hyperspektrální kamery FREYA, což je významný krok pro vývoj satelitních systémů CubeSat určených k monitorování atmosférických jevů a ochrany kosmických lodí. #hyperspektrálníkamery #astronomie #CubeSat #dobrezpravy

Česká technologie hyperspektrální kamery pořídila unikátní záznam padající hvězdy
Tiscali.cz Apr 22

Nová studie slovensko-italského týmu navrhuje řešení Hawkingova informačního paradoxu černých děr na základě Einstein-Cartanovy teorie v sedmi dimenzích, což by umožnilo stabilizaci černé díry do mikroskopického reliktu a uchování veškeré pohlcené informace místo jejího zničení. #Fyzika #KvantováMechanika #ČernéDíry #dobrezpravy

Hawkingův paradox černých děr může mít řešení -- ale jen pokud má vesmír sedm dimenzí
O
osel.cz Apr 21

Přehled nejnovějších událostí v oblasti výzkumu gravitačních vln zahrnuje přípravy na misi LISA, jejíž realizaci zřejmě zpozdí komplikace s financováním v NASA, a další kosmické observatoře jako japonskou DECIGO a čínské TianQin a Taiji, které usilují o pozorování gravitačních vln s různými architekturami a plány startu. #GravitačníVlny #Kosmologie #Fyzika

Novinky ve výzkumu gravitačních vln - 2. díl
O
osel.cz Apr 21

V prvním dílu nového seriálu o výzkumu gravitačních vln se zaměřujeme na 3D vizualizaci tohoto fenoménu, jehož existenci potvrdily detektory LIGO, VIRGO a KAGRA, a který v poslední době zažívá díky novým technikám, jako je Pulsar Timing Array, výrazný pokrok v objevování gravitačního pozadí. #GravitačníVlny #Věda #Fyzika

Novinky ve výzkumu gravitačních vln - 1. díl
VTM.cz Apr 14

Nový fyzikální model kvadratické kvantové gravitace (QQG) navrhuje alternativní pohled na vznik vesmíru bez počáteční singularity, čímž nabízí ověřitelné hypotézy k detekci primordiálních gravitačních vln, což by mohlo revolučně změnit naše chápání raného kosmu. #gravitace #vesmir #kvantovafyzika

Nový fyzikální model vyvrací počáteční singularitu při Velkém třesku. Konečně dává smysl a půjde ověřit

Tým experimentu BASE v CERNu poprvé úspěšně převezl antiprotony v přenosné pasti na nákladním voze, což umožní přesnější měření jejich vlastností v klidnějším prostředí a testování, zda se hmota a antihmota chovají podle aktuálních fyzikálních teorií. #CERN #antihmota #fyzika #dobrezpravy

Antihmota na cestách: průlom, který otevírá cestu k přesnějším testům základních fyzikálních zákonů
VTM.cz Mar 31

Vědci z Izraelského technologického institutu poprvé změřili rychlost tmy ve formě fázových singularit v hexagonálním nitridu boru, kde temné body ve světelných vlnách zdánlivě překonávají světlo, aniž by to porušovalo teorii relativity, čímž potvrdili teorii starou přes padesát let a otevřeli nové možnosti pro výzkum v oblasti vlnových fenoménů. #věda #fyzika #technologie

Izraelci poprvé změřili rychlost tmy. Temné body ve vlnách překonávají světlo, přesto neporušují relativitu
VTM.cz Mar 30

Fyzici v CERNu objevili novou subatomární částici Ξcc⁺, čtyřikrát těžší bratranec protonu, čímž vyřešili přes dvacet let starou fyzikální záhadu a poskytli cenná data pro zpřesnění modelů silné jaderné interakce. #fyzika #CERN #částice

CERN objevil novou částici. Čtyřikrát těžší bratranec protonu vyřešil čtvrt století starou záhadu
echo24.cz Mar 24

Vědci z CERNu poprvé na světě úspěšně převezli antihmotu v nákladním automobilu, čímž dosáhli historického milníku a nyní plánují ověřit, zda přeprava přežila všech 92 antiprotonů, které budou posléze použity k přesnějším měřením v dalších laboratořích. #CERN #Antihmota #Fyzika

Vědci z CERNu pokořili historický milník. Při napínavé akci poprvé převezli antihmotu v nákladním voze