Search

První školní den. Malá Ukrajinčata se moc většinou těšila😉. Rostou mi před očima, moji miláčci. Díky Bohu, že jsou tady v bezpečí. Jsou neskutečně šikovná a už mluví nádherně česky. A máme už i jednoho vysokoškoláka na magisterském studiu obor jaderná fyzika. Smekám🫡.🇺🇦🇨🇿 https://t.co/z59uB7Lj9D #prvníškolníden #Ukrajina #bezpečí

V létě 1968 odjel osmnáctiletý Ondřej Křivánek z Prahy na několik týdnů do Anglie, aby si procvičil angličtinu. Měl se vrátit na matematicko-fyzikální fakultu (@matfyz). Pak přišla noc z 20. na 21. srpna. Tanky Varšavské smlouvy obsadily Československo. Otec mu před odjezdem řekl jedinou větu: „Jestli přijdou Rusové, nevracej se.“ Zůstal. O téměř šedesát let později, v březnu 2026, stál tentýž muž v Brně při slavnostním otevření nové laboratoře UltraSTEM v Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR (@Akademie_ved_CR). Přivezl technologii, kterou spoluvytvořil a která teď poprvé stojí v Česku. Křivánek se narodil 1. srpna 1950 v Praze-Bubenči. V osmnácti reprezentoval Československo na Mezinárodní fyzikální olympiádě. Po invazi a nucené emigraci získal stipendium na University of Leeds, vystudoval fyziku s vyznamenáním a pokračoval na Cambridge u Archieho Howieho. Doktorát obhájil v roce 1976. Pak následovala klasická vědecká pouť špičkového vědce: postdoky v Kjótu, Bellových laboratořích a Berkeley. V Berkeley postavil svůj první spektrometr pro elektronovou energetickou ztrátovou spektroskopii. Později v Gatanu vyvinul systémy, které se staly standardem. Klíčový problém elektronové mikroskopie byl starý přes padesát let: sférická aberace. Elektronové čočky nedokázaly zaostřit paprsek dost ostře, aby bylo možné spolehlivě vidět jednotlivé atomy. Mnozí experti tvrdili, že to nejde. Křivánek s Niklasem Dellbym to v Cambridge v roce 1997 dokázali. Vznikl první funkční korektor aberací pro skenovací transmisní elektronový mikroskop. V roce 2000 dodali první komerční verzi do IBM. Rozlišení překročilo hranici jednoho ångströmu. V roce 1997 založili firmu Nion a postupně z ní udělali výrobce celých mikroskopů UltraSTEM. Ty dnes umožňují i vibrační spektroskopii a zobrazování lehkých prvků včetně vodíku bez poškození vzorku. V roce 2020 Křivánek získal Kavliho cenu za nanovědy. Nion později koupil Bruker (@bruker). Křivánek dnes působí jako jeho vědecký poradce a afilovaný profesor na Arizona State University (@ASU). Do Brna přijel v březnu 2026 jako host. Nová laboratoř UltraSTEM je vybavena špičkovým elektronovým mikroskopem Nion, který je prvním přístrojem svého druhu v Česku. Pracuje s nízkými energiemi elektronů a pokročilými metodami, jako je 4D-STEM a ptychografie. Umožňuje zkoumat citlivé materiály i biologické struktury atom po atomu, aniž by je zničil. Mikroskop stál přes 50 milionů korun a laboratoř je otevřená vědcům z celé Evropy. Pro české a evropské výzkumníky to znamená konkrétní posun. Brno už dlouho patří mezi silná centra elektronové mikroskopie. S tímto přístrojem získává nástroj, který dovoluje studovat materiály a biologické vzorky na úrovni, kde dříve hrozilo jejich zničení. To otevírá cestu k přesnějšímu výzkumu nových materiálů, polovodičů, katalyzátorů i biomolekul a posiluje mezinárodní spolupráci. Křivánek na otevření osobně představil historii firmy a technologií, které se staly standardem. Vedle něj seděl nositel Nobelovy ceny Richard Henderson. Příběh se tím uzavřel: chlapec, kterého invaze „uvěznila“ venku, se po téměř šedesáti letech vrátil s know-how, které změnilo obor. Sám zůstal v Americe, ale jeho technologie teď stojí v Brně a slouží dalším generacím. Elektronová mikroskopie není jen o ostrých fotkách. Umožňuje pochopit, proč materiály fungují, jak se chovají defekty v polovodičích, nebo jak vypadají biologické struktury na úrovni, kde rozhoduje jeden atom. Díky korektorům aberací se z „Hubbleova dalekohledu před opravou“ staly nástroje, které vidí ostře – a teď i u nás. P.S.: Každý den sem dávám alespoň jeden zajímavý pozitivní příběh. Pomozte je šířit – like, komentář, sdílení, bookmark a hlavně follow, ať vám neuniknou ty příští. Co vás na tomhle příběhu zaujalo nejvíc? #historie #věda #inovace

I wouldn't bet against electric drive. I think we are witnessing a revolution in its early stages. Until now, the weight of batteries wasn't that much of a concern (the priority was more on volume or price), so the pressure on energy density hadn't been that great until recently. Physically, there is nothing to prevent that. (translated)

Pojďme se spolu na text Bana Vávry z procenzurní neziskovky o tom, že v roce 1540 u nás neklesly teploty ani v zimě pod 30°, podívat z faktického hlediska: ⏳ 1540: "Teploty 11 měsíců neklesly pod 30 °C." ⏳ 1593: Galileo Galilei sestrojil tzv. termoskop. Ten reagoval na změny teploty (roztažností vzduchu/vody), ale neměl žádnou stupnici. Šlo spíše o fyzikální hračku než měřicí přístroj. ⏳ 1714: Fyzik Daniel Gabriel Fahrenheit zkonstruoval první spolehlivý teploměr a zavedl svou stupnici. Svět konečně dostal možnost teplotu reálně změřit a zapsat. ⏳ 1742: Švédský astronom Anders Celsius poprvé navrhuje Celsiovu stupnici. A takhle to je u nich se vším. #historie #teplota #věda

Tomato juice, which people mostly ignore on the ground, is becoming a popular beverage on airplanes due to the biological and physical changes in taste associated with lower pressure and low humidity, which diminishes the perception of salty and sweet flavors, while umami remains more pronounced, and the consistency of the juice additionally helps to moisten the oral cavity. (translated)

V článku se informuje o smrti fyzikálního chemika Pavla Jungwirtha, o útoku na akci na podporu LGBTQ+ v Berlíně, ruských útocích na Kyjev, úmrtí výtvarníka Milana Knížáka a o dalších důležitých událostech, včetně zásahu rumunského letectva proti dronům a přírodních katastrof v Číně a Evropě. #PavelJungwirth #Pride #Ukrajina

prof. Pavel Jungwirth R.I.P. Zemřel náhle ve věku 60 let ve čtvrtek 23. 7. Světově uznávaný fyzikální chemik, nositel hlavní ceny Neuron za celoživotní přínos vědě. Navíc skvělý a skromný člověk s úžasným smyslem pro humor. https://t.co/PknLLV3CG7 #RIP #Vzdelani #Veda

Já jsem velký Pogačarův fanda, ale tedy s Martinezem a Carapazem naprosto soucítím. To musí být hrozný pocit, snažit se, jet za hranicí sil a stejně vědět, že vás sežere žlutá lavina. Ta frustrace byla fakt vidět, frustrace z toho, že snad ani není fyzikálně možné toho (nad)člověka porazit… #TourdeFrance #cyklistika #sport

Petr Bartoň je Chief Economist v Natlandu. Učí ekonomii na fakultách Právnické a Matematicko-fyzikální UK. Vystudoval ekonomii na University of Cambridge a University of Chicago. A pak tu máme Alenu Schillerovou. Vyberte si sami, názoru koho z těch dvou budete důvěřovat víc. https://t.co/UE2Ubim4Dz #Ekonomie #Vzdělání #Expertíza

🔋S EV by se mělo jezdit jen mezi 20% a 80% nabití, BMS a přesnost ukazatele stavu bateri🔋 Tohle nějak často tvrdí v diskuzích lidé jako argument, že z reálného dojezdu je potřeba počítat efektivně jen 60%. Nebojte, nebudu vám tady psát, jak se jezdí s elektroautem do Chorvatska (nemám tam v plánu jet ani jakkoli jinak), ani hodnotit, jak moc snadné je jezdit dálky elektromobilem, i když víc jak 5 let už po Evropě ani jinak nejezdím navzdory tomu, že mám i několik spalovacích aut. Jen bych se chtěl vrátit k tomuto argumentu a jak moc se protíná s realitou mého ježdění. Nejčastěji jezdím z ČR směrem na západ. Cestu nijak dopředu neplánuju, protože mě to nebaví. Neřeším ani za každou cenu, jak se dopravit co nejlevněji (což by pro mě dnes bylo asi dát 300 Kč nebo kolik na jeden měsíc paušálu Ionity Pass a dobíjet jen na ionitkách za cenu v německu, za jakou nemáme tady ani čezácké "padesátky"). Prostě zadám do auta cílovou destinaci, a protože je to Tesla, tak spočte trasu přes jejich síť supercharger (což mi vyhovuje, protože je většinou dost stojanů, nebývá problém s funkčností a neřeším žádné autorizace nabíjení). To je ale klasika, kvůli tomu bych tento příspěvek nepsal. Moje stará TM3 Performance s 225k km na hrbu (+20k od začátku roku) a nějakou tou degradací reálně ujede v létě cca 340-400 km (140-110 km/h). Snažím se vyrážet na dlouhé cesty s nabitím na 100% SoC. Auto však plánuje typicky první zastávku v době, kdy má auto okolo 30%. Na druhou stranu ale mezi 0 a 30% SoC nabíjí nejrychleji - tato část baterie je jediná, kde lze vidět nabíjecí výkony okolo 200kW. Kdybych jel podle auta, zbytečně bych nabíjel pomaleji, než musím. Takže prakticky nikdy zvolenou stanici nepoužiju, pokud jsou alternativy - po cestě, když už jsem na dálnici, dám smazat nabíjecí zastávky a kliknu na nějaký supercharger po cestě, který je aspoň o 100 km dál. Popravdě, většinou kliknu někam bokem, aby auto nevědělo, že jedu nabíjet (ale to by bylo o tématu předehřevu baterie a to nechám na jindy). Vybírám další zástávku tak, abych měl cokoli mezi 0 a 10%. Proč? Protože na rozdíl od starších aut už dneska většina moderní produkce má poměrně sofistikované fyzikální modely baterie v BMS a procenta nabití jsou vztažená k energii v kWh pro typické použití. Není to jako na dřívějších elektromobilech (kam patří i první Hyundai Ioniq Electric), že by procenta byla odvozená od ampérhodin v baterii a se snižujícím se napětím vybíjené baterie byla měla v sobě efektivně procenta méně energie. V Tesle, ale i třeba Enyaqu, anebo Ioniq 6 prostě poslední procenta nemizí rychleji. V případě konkrétně Tesly je zde ještě několik kWh spodní buffer, do kterého jde sáhnout, takže auto jede a ukazuje klidně záporná procenta nabití na displeji. V praxi se mi nikdy nestalo, že bych dojel s 0%, anebo méně. Ale celkem běžně dojíždím s 2%. Zrovna v Tesle je poměrně přesný odhad dojezdu a uživatelsky je dobře komunikován a neustále upřesňován, abyste věděli, jestli se od něj odchylujete. Kdyby byl problém, auto dá vědět, na kolik byste měli zpomalit, pokud nechcete nabíjet dřív. Co v Tesle funguje velmi dobře, je právě ta část, že auto spočítá nabíjecí zastávky a na pár kliknutí je nechá změnit. Věřím, že to jde ve spoustě moderních EV, ale obvykle to bylo krkolomné a na hodně kliknutí, když jsem to zkoušel naposledy (ale klidně popište, jakou máte aktuální zkušenost, kdo jezdíte v konkurenci). Nakonec jsem se naučil, že když přijedu hodně vybitý, najdu si obvykle v okolí superchargeru nějakou rozumnou restauraci podle recenzí (zobrazují se přímo v autě na jedno kliknutí) a nemusím jít zbytečně do fastfoodu. Klidně pak dám oběd/večeři na 40-50 minut. Když pak k autu přijdu, má okolo 90% a já můžu jet dál zase dlouho (kdybych nechtěl jíst a chtěl do cíle co nejrychleji, bylo by logičtější pak nabíjet pořád mezi 0 a 50%). Možná si říkáte, že co kdyby byl náhodou problém s nabíječkou... co pak budu dělat, když mám jen 2-5% v baterce? Asi prostě dojedu k jiné. Pokud se bavíme o západním světě, tak nabíječek je všude dost. Přijedete někam, kde je 10 stojanů superchargeru, vedle 5 ionity a pak třeba o blok baráků vedle 5 nějakých jiných provozovatelů. Dohromady s rezervou v baterce, když se nebudu hnát, klidně ještě popojedu dalších 20 km, což je o řád víc, než bych obvykle potřeboval. Samozřejmě, když bych jel někam na balkán, moje strategie stran rezervy v baterce by byla určitě jiná. Takže k baterce asi tolik, že koupil jsem si celou baterku a hodlám ji taky celou používat. Pravidlo 20-80% používám také, ale jen při každodenním provozu na kratší vzdálenosti, kde celý dojezd vůbec nepotřebuju. Jediné, čeho se držím, je, že baterii nenechávat nad 90% dlouhodobě nabitou. Pokud nabíjím do 100%, je to s tím, že pak do pár hodin pojedu daleko. Vybíjení k 0% se nebojím vůbec, ale zase platí, že nenechávám pak týden odstavené auto s 5% v baterii. Na dálkových cestách tedy vybíjení k nule je klasika a nabíjení do 100% je limitované opravdu jen tím, že na rychlonabíječkách už posledních 10% trvá strašně dlouho. První část cesty je typicky ze 100%, druhá už po jídle typicky z 80-90%, a když pak potřebuju ještě poslední zastávku, už málokdy nabíjím nad 50-60% (zbytek se řeší v destinaci). To je tedy moje realita dálkového cestování na 800-900 km. Znamená to typicky jednu velkou zastávku na slušné ne-fastfoodové jídlo a pak třeba 10-15 minut na protažení/rozhýbání před koncem. Jasně, jsou lidi, kteří to chtějí celé ujet na jeden zátah a nají se cestou v autě. Nikomu nebudu říkat, že můj způsob je lepší, ale reálně ani se spalováky jsem sám nejezdil jinak než teď. Pokud se tedy podivujete nad tím, že řadě majitelů EV takové cestování s přestávkami nevadí, není to tím, že by si nutně museli obhájit zpětně svoje rozhodnutí, ale prostě proto, že takový typ lidí si spíš koupí EV (když je to neomezuje) než někdo, kdo rád jezdí 10 hodin v kuse bez zastávky. #Elektromobilita #Baterie #Cestování

Karlova univerzita odmítla přijmout čínského jaderného fyzika kvůli bezpečnostním obavám a doporučení českých úřadů, které mu následně neudělily vízum, přičemž škola se stále častěji setkává s podobnými situacemi ohledně uchazečů z rizikových zemí. #Čína #KarlovaUniverzita #bezpečnost

Článek se zaměřuje na 50. výročí nejslavnější penalty a rozebírá psychologické a fyzikální aspekty pokutových kopů, přičemž zdůrazňuje, jak nespravedlivě je situace nastavená vůči brankářům, kteří čelí enormnímu tlaku a taktice, což je dáno i historií a vývojem pravidel spojených s penalizacemi ve fotbale. #penalta #fotbal #AntonínPanenka

Článek upozorňuje na rychlé oteplování Evropy a Česka v kontextu globální změny klimatu, a to zejména na to, jak se toto sdělení často nesprávně interpretuje a zneužívá klimatičtí dezinformátoři, přičemž zdůrazňuje, že jednotlivé kontinenty se skutečně oteplují různě rychle v závislosti na geografických a fyzikálních faktorech. #klimatickázměna #oteplování #Evropa

Vědci po téměř deseti letech vyjasnili záhadu obrovského mraku nad Venuší, který je výsledkem hydraulického skoku – fyzikálního jevu, kdy se vzduch zpomaluje a vyvolává masivní vzestup kyseliny sírové do výšky až 50 kilometrů, což je první pozorovaný hydraulický skok na jiné planetě než na Zemi. #Venuše #hydraulickýskok #atmosféra #dobrezpravy

Tým z Brna, proslulý elektronovými mikroskopy, získal významný grant na vývoj nového fyzikálního principu pro tyto přístroje, který má potenciál zásadně posunout technologii inspekce polovodičů a tím podpořit český sektor výroby čipů, jehož konkurenceschopnost závisí na efektivnosti výroby a detekce defektů. #elektronovámikroskopie #polovodiče #Brno #dobrezpravy