Search

Tomas Kapler in the series #WomenInScience wrote that lead balls hitting soft clay left a fourfold imprint at double the speed. He stated that the secretary of the Academy of Sciences wrote to her that she was mistaken, but her commented translation of Newton's Principles remained, according to him, the only standard French version for decades. He asked readers to share the series if they want it to continue. #Věda #Fyzika #ŽenyVeVědě (translated)

The account author claims that B. Š., whom he labeled as a local stalker, was in prison. He asserted that she vulgarity insulted and harassed dozens, possibly hundreds of people. According to the author, Terka, Katka, and Jirka dedicated hundreds of hours of work and nearly four years of effort to the case. He also stated that law enforcement agencies downplayed her behavior and refused to help the victims. He added that some proceedings are still ongoing and their further resolution could take a year or two. As a lesson, the author wrote that long-term posts on social media directed at specific individuals, accompanied by threats, false accusations, and intimidation, can be classified as dangerous stalking. #spravedlnost #bezpecnost #psychologickepornozardeni (translated)

The conductor thanked for more than 9 thousand followers and wrote that he is pleased with their affection but at the same time a little scared. He mentioned that he often deletes his posts and one, in which he posed as a security expert, he nearly deleted three times already. He wrote that sometimes the number of likes unsettles him and that he tries to speak and write sincerely. He stated that he graduated from a conservatory, is a professional performing artist, and can teach due to a legal exemption. He also described that he was taken aback when the mother of one of his students, a university professor with approximately five degrees, addressed him as a respected teacher. According to him, he felt insecure because of the difference in education. He added that his own school results were weak and that he only recently began to consider himself a teacher who is respected by students. The conductor further wrote that he started writing a book after his eighty-year-old mother told him about the success of his cousin Patrik Banga with his book. Family concerns interrupted his work on his own manuscript, but according to the conductor, he did not give up on it. #Děkuji #Umění #Sledování (translated)

Filip Molčan stated that Opus 5.5 brought him a similar sense of awe as a year ago, when it became clear to him that artificial intelligence would significantly help programmers. He described coding as dead and wrote that the era of developers is ending and the era of creators is beginning. https://t.co/2tL9NVdYhw #AI #programování #vývojovýtrh (translated)

The writer and politician Jeffrey Archer has died, who according to his publisher "suddenly and peacefully passed away" while writing, leaving behind a rich literary career and political activity as a centrist member of parliament. #JeffreyArcher #literárníikariéra #uměnívyprávět (translated)

Při sledování @ceskarepre_cz proti Anglii si vzpomínám na to, jak jsem při sledování outsiderů proti gigantům na MS nadával, proč takto nemůžeme hrát my. Jasně, Anglie je lepší, ale od nás nebojácný výkon s nebezpečnými věcmi dopředu. Bohužel mi v půlce psaní tweetu myšlenky pokazil Šulc, který dostává jasnou ČK. Ten se tento sraz s formou opravdu nepotkal… #fotbal #reprezentace #MS2023

Zelená neziskovka psala zákony? Nikdo nehnul ani brvou Máme tu nový skandál. Spolek "Společnost pro ochranu svobody projevu" (SOSP) měl ovlivňovat znění evropského nařízení DSA a podávat připomínky k jeho zapracování do české legislativy. Reakce? Všichni šílí, Seznam pro jistotu vypublikoval hned tři články střídající se na titulní straně, redaktoři pohoršeně zaplavují sítě příspěvky a vyzývají k odsouzení naprosto bezprecedentního vměšování se do státních záležitostí. https://t.co/KeX1IFoD6k Má to být nezákonný lobbing. Je třeba to vyšetřit, prověřit a případně i spolek sankcionovat, co si to vůbec dovoluje... Pak tu máme jiné "vykuky". Například neziskovku "Fakta o klimatu", oficiálně zapsanou jako Otevřená data o klimatu z,ú. Tahle neziskovka jeden zákon, respektive strategický vládní dokument přímo napsala (!!!). Jde o Politiku ochrany klimatu (POK) - z dokumentu vychází nastavení výzev Modernizačního fondu, vychází z ní vyhlášky a další poměrně podstatné věci, například ESG reporting firem. To je, když vám firma sebere služební auto a nařídí jezdit na kole, aby měla nižší emisní stopu, jinak nedostane úvěr. Smlouva 1 - https://t.co/Cjq7p5SOxW Smlouva 2 - https://t.co/f0Bn3nBLh7 Fakta o klimatu vede Ondráš Přibyla, bývalý předseda Strany Zelených. V listopadu roku 2023 si od neziskové organizace objednalo sepsání vládního strategického dokumentu přímo Ministerstvo životního prostředí, respektive jeho nejmocnější úředník, bývalý zaměstnanec Hnutí DUHA, Petr Holub. Stálo to přes 600 tisíc korun. Neziskovka dokument nejen, že sepsala, ale dokonce jej za resort obhajovala v takzvaném připomínkovém řízení s dalšími resorty. Bylo to součástí smlouvy a klimatičtí aktivisté měli v práci naprosto volnou ruku. To není vše. Fakta o klimatu opravdu nesnáší uhlí a fosilní energetiku. Když se projednával zákon LEX OZE III, vytvořila neziskovka studii "Konec uhlí v České republice". Výroční zpráva 2024 - https://t.co/VyeXl9sRgP Petr Hladík studii vzal a dokument s daty, kde se do ceny OZE nepromítají náklady na přenosovou soustavu, využil jako legislativní podklad k tomu, aby byly pozměňovací návrhy vyzývající k použití zdravého rozumu zamítnuty. Šlo o společný návrh ANO a ODS. Studie - https://t.co/jT4Uk2biOw Co k tomu říká Ondřáš Přibyla, když ve výroční zprávě neziskovky sám sobě klade dotaz, na co je nejvíc hrdý? "Na to, že naše práce měla přímý dopad na legislativu – konkrétně na zákon Lex OZE3. V tomhle případě naše analýza posloužila jako podklad pro argumentaci proti návrhům, které by v původní podobě mohly vést k dotování provozu uhelných elektráren. To nám vlastně trochu ukázalo, že jsme dozráli jako organizace." Co naplat, že jsou data ve studii zcela vyfabulovaná. Není v nich cena zdrojů vyvažujících výkon OZE a chybí investice do infrastruktury. To už je u OZE takový folklór. Neziskovou organizaci Fakta o klimatu platí (...dramatická pauza) Solární Asociace, Krsek Family Foundation. Wienerberger, European Climate Foundation, PPG Group, HW Group, ČSOB a také Státní fond životního prostředí. Kromě ČSOB a státního SFŽP jde ve všech (!!!!!) případech o firmy podnikající v sektoru OZE a čerpající miliardové dotace závislé na provozní podpoře zdrojů. Evropská unie pak Fakta o klimatu podporuje přesně proto, aby neziskovka prosazovala a podporovala její politiku. Zdroj financování, výroční zpráva, str. 24 - https://t.co/VyeXl9sRgP To už stojí za několik těch milionů, aby ty zákony Ondráš Přibyla sám napsal a zlé uhelné elektrárny odstavil vyfabulovanými daty. Vážený Sezname a další "nezávislí" redaktoři. Mám takový pocit, že spolek SOSP legislativu přímo nepíše, natož, aby mu stát za psaní strategických dokumentů platil. Natálie Vachatová je oficiální poradkyní stejně, jako byl poradcem na MPO lobbista Štěpán Chalupa z Komory OZE a na MŽP Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky. Poslední jmenovaný jaksi zvlčel a ministerstvo fakticky řídil. Pravděpodobně při tom porušil i množství zákonů, nejen těch o skrytém a neohlášeném lobbingu, jak uvádím v poslední reportáži. https://t.co/6UI3pUMrsH Až se budou v Seznamu divit, že je nepouští do Poslanecké sněmovny, až se budou redaktoři hájit "nezávislou a objektivní" žurnalistikou, stačí se podívat na tento příklad maximální nevyváženosti, politické angažovanosti a zcela nepokrytého přehlížení průšvihů těch, kterým redakce fandí na úkor těch, kteří jsou jejími ideologickými nepřáteli. Dnešní média totiž stále častěji přebírají role politruků, tedy ideových kontrolorů prosazování stranické linie v rámci veřejné debaty. Nezisková organizace ovlivňuje zákony? Brojí proti DSA, Chat Control, Agora EU, RRS a dalším nařízením Evropské komise? Ne, to je ideologicky špatně. Jiná nezisková organizace ovlivňuje zákony? Píše národní strategické dokumenty, fabrikuje studie ovlivňující energetickou bezpečnost? Aha, ona prosazuje bezemisní ekonomiku a je financovaná těmi správnými "klimaticky" přívětivými investory, navíc jí vedou naši oblíbení Zelení... To je, samozřejmě, ideologicky naprosto čisté. Jako lobbisté přitom nejsou zapsáni ani členové SOSP, ale ani členové neziskovky Fakta o klimatu. A takhle se, vážení, rodí autocenzura. Pak se všichni divíte, proč vám klesají prodeje či příjmy z inzerce a proč se propadá také index důvěry čtenářů. Ne, není to politickými útoky, můžete si za to sami. Šalom. Foto Přibyla: Fakta o klimatu Foto Vachatová: Facebook #neziskovky #legislativa #klima

Před chvílí na mě někdo zvoní, jdu kouknout z okna a tam paní z české pošty, že má pro mě doporučené psaní. To už se mi nestalo asi 152 let, že bych přebíral něco doporučeného, takže mi hned hlavou proběhlo, co jsem kde proved. Pak jsem viděl odesílatele a hned mi to bylo jasné 🙂Jak by řekl Karel...."tohle jsem opravdu nečekal". Někdo si zaplatí medy a na oplátku pošle dárek, chápete to? Děkuju!!! a teď jdu přemýšlet, jak na tohle správně reagovat, protože na tohle mě život ještě nepřipravil... 🙂 #ČeskáPošta #DoporučenéPsaní #Dárek

Ukrajinský spisovatel Illarion Pavljuk, autor bestselleru Vidím, že vás zajímá temnota, popisuje, jak psaní jeho románu, jenž reflektuje temnotu války a osobní ztrátu, sloužilo jako terapie v těžkých časech a proč temná literatura přitahuje čtenáře i v náročných obdobích. #TemnáLiteratura #Ukrajina #IllarionPavljuk

Celou lidskou historii měli lidé na přemýšlení nebo psaní textu monopol. Teď poprvé tu máme "něco", co to zvládá také, a je opravdu těžké to pochopit. Měli bychom se vážně ptát, co to pro lidi znamená, na co si dát pozor, jaká je úloha lidí. A ne se dohadovat, zda letadlo létá. #UměláInteligence #Budoucnost #Technologie #N/A

Celou lidskoku historii měli lidé na přemýšlení nebo psaní textu monopol. Teď poprvé v historii tu máme "něco", co to zvládá také. Měli bychom se ptát, co to pro lidi znamená, na co si dát pozor, jaká je úloha lidí. A ne se bavit o tom, zda letadlo létá. https://t.co/uSsv1YnflR #Technologie #UměláInteligence #BudoucnostLidskéSpolečnosti #CZ

U nás ve škole se rozdaly písanky a doma to pak při tréninku psaní probíhalo zhruba takto👇😂 Grimasy, že by z toho vytvořili novou sadu emotikonů 😂 Dobré ráno….☕️😎 https://t.co/ZoYLpjBDap #škola #psaní #humor

Rodačka z Vodičkovy ulice, která přiměla Nobela platit za mír Kdo donutil „krále dynamitu“ Alfreda Nobela, aby ze svého pohádkového jmění financoval světový mír? A proč jméno rodačky z pražské Vodičkovy ulice, jež byla ve své době nejslavnější ženou planety, takřka vymazaly české učebnice dějepisu? Příběh Berty Kinské – ve světě proslulé pod jménem Bertha von Suttnerová – nezapadá do jednoduchých šablon. Není klasickou obětí takzvaného Matildina efektu, kdy by si její zásluhy přivlastnil manžel. Stala se první ženou, která získala Nobelovu cenu za mír, první ženou v historii řečnící na římském Kapitolu a autorkou nejoslnivějšího protiválečného bestselleru 19. století. Přesto v Česku, kde prožila dětství a získala základní vzdělání, zůstává téměř neznámou postavou. Už předloni jsem se o ní krátce zmínil, její životní osudy jsou však podstatně bohatší a myšlenkový odkaz je pro dnešní dobu mimořádně naléhavý (a většina z vás mě tehdy ještě nesledovala). Právě proto si zaslouží přední místo v mém seriálu o zapomenutých osobnostech. Pohrobek z Vodičkovy ulice a pád na společenské dno Dne 9. června 1843 se na rohu pražské Vodičkovy ulice a ulice V Jámě (v domě č. p. 697) narodila Berta Sophia Felicita hraběnka Kinská ze Vchynic a Tetova. Narodila se jako pohrobek – její otec, pětasedmdesátiletý polní podmaršál František Josef Kinský, zemřel ještě před jejím příchodem na svět. Matka Žofie Vilemína pocházela z rodu Körnerů (byla dcerou hejtmana jízdy), tedy z podstatně nižší šlechty, a navíc propadla těžké závislosti na hazardních hrách. Pro konzervativní aristokratickou rodinu Kinských byl tento sňatek těžko přijatelný. Po obrovských finančních ztrátách v kasinech a zpřetrhání vazeb se šlechtickým příbuzenstvem se matka s dcerou ocitly na okraji společnosti. Berta sice část dětství prožila v paláci Kinských na Staroměstském náměstí, po vyčerpání peněz však obě musely odejít do Brna k dívčinu poručníkovi, otcovu příteli Ernstu Egonu Fürstenbergovi. V tamní bohaté knihovně se naplno projevil Bertin výjimečný intelekt: se zájmem studovala filozofii i historii a díky jazykovému nadání záhy brilantně ovládala pět řečí – češtinu, němčinu, francouzštinu, angličtinu a italštinu. Zakázaná láska a osudový inzerát Alfreda Nobela Když rodinné jmění v roce 1873 kvůli matčině hráčské vášni definitivně vzalo za své, musela se třicetiletá hraběnka postavit na vlastní nohy. Přijala místo guvernantky ve Vídni v rodině velkoprůmyslníka Karla von Suttnera, kde jeho čtyři dcery vyučovala hudbě a jazykům. Zde se však přihodilo to, s čím nikdo nepočítal: Berta se vášnivě zamilovala do nejmladšího syna rodiny, barona Artura Gundaccara von Suttnera, který byl o sedm let mladší. Matka rodu byla vztahem nemajetné guvernantky se svým synem zděšena. Aby milence rozdělila, dala Bertě výpověď, současně jí však nabídla východisko z nouze. Ukázala jí novinový inzerát: zámožný, postarší švédský gentleman žijící v Paříži hledal zralou a jazykově vybavenou sekretářku a hospodyni. Tím mužem nebyl nikdo jiný než vynálezce dynamitu Alfred Nobel. Berta nabídku přijala a roku 1876 odcestovala do Francie. Mezi osamělým, melancholickým vynálezcem a bystrou, vzdělanou Češkou okamžitě přeskočila jiskra hlubokého porozumění. Nobel byl okouzlen. Jenže jejich pracovní poměr trval pouhé dva týdny. Švédský král si Nobela nečekaně povolal do vlasti a Bertu v Paříži mezitím zasypával zamilovaný Artur dopisy, v nichž ji na kolenou prosil o návrat. Berta poslechla hlas srdce, opustila Paříž a vrátila se do Vídně. Krátký pařížský pobyt nicméně položil základ celoživotního přátelství a korespondence, jež nakonec změnila světové dějiny. Exil na Kavkaze a krvavý křest ohněm Dne 12. června 1876 se Berta a Artur tajně vzali. Reakce rodiny Suttnerových byla nekompromisní: Artura vydědili a novomanželé zůstali zcela bez prostředků. Uprchli proto do Gruzie na pozvání Bertiny přítelkyně, kněžny Kateřiny Dadiani z Mingrelie. Na Kavkaze strávili v drsných podmínkách devět let. Živili se výukou jazyků, psaním článků pro vídeňské a berlínské listy pod pseudonymy (B. Oulot, Jemand) a překládáním gruzínské literatury – společně přeložili například národní epos Muž v tygří kůži. Zlomový okamžik jejího života přišel s rusko-tureckou válkou v roce 1877. Berta i Artur dobrovolně pomáhali ve vojenských lazaretech. Dívka z pražského paláce poprvé spatřila tvář války bez romantizujícího nánosu: amputace bez anestezie, hnijící rány, infekce a tisíce zmařených mladých životů položených za politické ambice mocnářů. Tento otřes z ní vychoval nesmiřitelnou pacifistku. Bestseller Odzbrojte! a morální apel na tvůrce dynamitu Po návratu do Rakouska a usmíření s rodinou roku 1885 se manželé usadili na dolnorakouském zámku Harmannsdorf. Berta své válečné trauma přetavila do literatury. V roce 1889 vydala stěžejní román Die Waffen nieder! (Odzbrojte! / Složte zbraně!). Kniha, v níž naturalisticky vylíčila utrpení vojáků i civilistů po bitvě u Hradce Králové z roku 1866, zapůsobila jako společenská rozbuška. Dílo bylo záhy přeloženo do 16 jazyků (do češtiny jej na podnět Vojty Náprstka převedla Vlasta Pittnerová již roku 1896). Dobová kritika význam románu srovnávala se společenským dopadem Chaloupky strýčka Toma. Sám Alfred Nobel jí v nadšeném listu z Paříže napsal: „Milá baronko, přítelkyně! Dočetl jsem právě Vaše mistrovské dílo… Překlad Vaší vynikající knihy by neměl chybět v žádné z existujících řečí, aby mohla být všude čtena a diskutována.“ Berta vytrvale využívala svůj morální kredit a v dopisech Nobela neúnavně konfrontovala s odpovědností za ničivé důsledky jeho vynálezů. Tento intelektuální apel vyvrcholil v dopise ze 7. ledna 1893, kdy Nobel poprvé naznačil záměr odkázat své jmění fondu, jenž bude odměňovat vědecké průlomy a současně vyzdvihne osobnost, která se nejvíce zaslouží o světový mír a bratrství mezi národy. „Právo místo moci“: Proč nebyla naivní pacifistkou Veřejnost si pacifismus nezřídka plete s naivitou či pasivní odevzdaností. Bertha von Suttnerová však nebyla hlasatelkou náboženského, absolutního nenásilí po vzoru Lva Nikolajeviče Tolstého. Byla čelnou představitelkou institucionálního neboli právního pacifismu. Její filozofie nestála na myšlence nechat se bezbranně masakrovat, nýbrž na principu Recht statt Macht (Právo místo moci) – tedy na nahrazení barbarského práva silnějšího funkční mezinárodní spravedlností. Když jí Tolstoj po přečtení románu psal a prosazoval ryze křesťanské odmítnutí zbraní na úrovni jednotlivce (neodporovat zlu násilím za žádných okolností), Suttnerová to odmítla jako neuskutečnitelnou utopii. Byla přesvědčena, že mír nelze vybudovat tím, že se slušní lidé dobrovolně vzdají obrany. Ve svých textech dokonce otevřeně formulovala myšlenku „mezinárodní policie“ – kolektivní ozbrojené síly, jež by zasáhla proti státu, který hrubě poruší mezinárodní právo a vojensky napadne sousední zemi. Ve svých pracích (například Strojový věk nebo Z dílny pacifismu) současně varovala před pastí takzvané „obranné války“. Připomínala, že prakticky každý agresor v dějinách označoval vlastní agresi za pouhou preventivní sebeobranu. Trvala proto na tom, že o viníkovi a oběti nesmějí rozhodovat štáby válčících stran, nýbrž nezávislý mezinárodní arbitrážní tribunál. Pokud bychom její optikou nahlíželi na současnou agresi proti Ukrajině, Bertha von Suttnerová by rozhodně nevolala po kapitulaci napadeného. Mír bez spravedlnosti pro ni nebyl mírem, ale pouhým diktátem síly. Ruskou federaci by bez váhání označila za barbarského agresora, ostře by kritizovala mezinárodní instituce za váhavost při vymáhání práva a apelovala by na globální společenství, aby vyvinulo takový právní, ekonomický a bezpečnostní tlak, který okupanty donutí ustoupit a nahradit veškeré válečné škody. Globální ikona s českými vazbami Suttnerová nezůstala jen u teoretických úvah. Založila Rakouskou mírovou společnost, vystupovala proti vlně dobového antisemitismu a v roce 1891 jako vůbec první žena promluvila na mezinárodním mírovém kongresu na římském Kapitolu. Její neúnavná diplomatická práce přispěla k založení Stálého rozhodčího soudu v Haagu (1899). V roce 1904 absolvovala triumfální přednáškové turné po Spojených státech, kde vystupovala až třikrát denně a v Bílém domě ji k soukromému rozhovoru přijal prezident Theodore Roosevelt. Čilé kontakty udržovala i s českým prostředím. Za svého spojence považovala Tomáše Garrigua Masaryka, setkávala se s básníky Jaroslavem Vrchlickým či Svatoplukem Čechem a v roce 1895 přednášela v pražském Tiskovém klubu Concordia, kde se snažila mírovou myšlenkou otupit vyhrocený česko-německý nacionální spor. Vyvrcholení jejího úsilí přišlo v roce 1905, kdy se stala historicky první ženskou laureátkou Nobelovy ceny za mír. Ocenění, která by bez ní vůbec nevzniklo. Mrazivá tečka a české zapomnění Bertha von Suttnerová podlehla rakovině žaludku 21. června 1914 ve Vídni ve věku jednasedmdesáti let. Její odchod provázelo mrazivé symbolické načasování: zemřela přesně pět týdnů před vypuknutím první světové války – globálního krveprolití, před nímž po celý dospělý život marně varovala. Proč o této výjimečné osobnosti v Česku téměř nikdo neví? Stala se obětí nacionálního a ideologického filtru. Pro meziválečné Československo byla příliš německá a málo lidová. Pro následný komunistický režim byl zase její šlechtický původ a striktně právní pojetí pacifismu zcela nepoužitelné – nepasovala do schémat o třídním boji a budovatelském hrdinství. Zatímco v Rakousku zdobí její portrét dvoueurovou minci (a v minulosti tisícišilinkovou bankovku) a ve Skandinávii o ní vycházejí zástupy knih, v České republice ji připomíná pouze nenápadná pamětní deska v průjezdu paláce Kinských na Staroměstském náměstí a jedna zapadlá ulička v pražských Vokovicích. Její životní příběh názorně ukazuje, jak snadno dokáže nacionální a politická selekce vytěsnit z paměti osobnost, která svými vizemi předběhla dobu o celé století. Neučíme se v dějepise až příliš o vůdcích a vojevůdcích, kteří války rozpoutávali a vedli, a nezapomínáme na ty, kdo se jim ze všech sil snažili zabránit? Napište mi, co si myslíte a co říkáte na její postoje. A neměli bychom si ji v Čechách mnohem více připomínat? Toto je 3. díl mého seriálu o zapomenutých vědkyních, píšu jej proto, aby mé dcery a další dívky měly pozitivní vzory. Jestli vás tyto příběhy zajímají a myslíte, že by je měli znát i ostatní, nezapomeňte dát sledovat @tkapler a pomozte je sdílet a šířit. Díky moc. #BerthaVonSuttner #NobelovaCenaZaMír #Historie

⚠️ “AI psaní se již začalo objevovat na stránkách s názory.” A řeč je o titulech jko WSJ, Washington Post či New York Times. https://t.co/O8qywZcoDx Vadí vám to? Zvykejte si. #AIWriting #MediaTrends #FutureOfJournalism #US #CZ

Dnes slavím svá Kristova léta. A protože jsem tu před čtyřmi a půl lety kromě psaní vláken o Ukrajině propagoval také sbírky a pomoc napadené Ukrajině, dnes bych vás chtěl poprosit o to samé. Pro mě to bude ten nejlepší dárek. :) https://t.co/lczXsR8eMg #narodeniny #pomoc #solidarita

Ralf Hütter, zakladatel legendární německé skupiny Kraftwerk, slaví 80. narozeniny, přičemž článek zkoumá jeho cestu od dětství po úspěšnou kariéru, která významně ovlivnila vývoj techno a hip-hopu, zatímco zároveň odhaluje jeho osobnost za robotickým mýtem, jeho lásku k analogovému psaní a pokračující vášeň pro hudbu jakožto dynamický proces. #RalfHütter #Kraftwerk #Techno

Trabl na horizontu? Zatímco pozornost velké části lidí je upřena na "totemy" u čerpacích stanic, kam se promítají kroky Bílého domu v konfliktu s Íránem (v době psaní textu cena ropy opět překonala 80 dolarů za barel), možná vzniká problém podstatně větší. Stav zásob zemního https://t.co/74wQb3sF8n #ropa #konflikt #zásoby #US #IR