Search

Pro srovnání osobní zážitek - V roce 2024, kdy byl tehdejší ministr zahraničí @JanLipavsky ještě členem @PiratskaStrana, než nás po Fialově podrazu zradil, a já byl předsedou místní buňky na Praze 11, jsme jej pozvali na naší veřejnou schůzi, kterou děláme každý měsíc (a jste všichni srdečně zváni), jako obvykle v restauraci u Pommerů. Samozřejmě po domluvě, chvíli před jeho příchodem přišla do restaurace ochranka, decentně, profesionálně, slušně a rychle prověřila, že nikde nejsou žádné výbušniny a nikdo ze štamgastů se nezdá ozbrojen, načež přijel Honza a sedl si k nám. Ochranka seděla celou dobu nedaleko tak, aby měla přehled a cucala minerálku. Dnešní ministr, místopředseda a největší vocas a ostuda Babišovy vlády, bezprecedentním způsobem poruší všechny bezpečnostní protokoly, sdílí chráněné informace, vystavuje obřímu riziku nejen svou osobu, ale především instituci a stát, který zastupuje. Jen proto, že chce získat nějaké píár bodíky. Tohle už dávno není jen o jeho osobnosti, stejně jako ten druhý jejich kokot už dávno nepáchá jen klukoviny. Tohle je zodpovědnost premiéra, on jej jmenoval a on jediný jej může odvolat, padá to zcela na jeho hlavu. Vyzývám @ZdenekHrib / @PiratIvanBartos / @PiratskaStrana aby oficiálně žádali odvolání obou motokokotů ze všech oficiálních i neoficiálních funkcích (pakliže by to znamenalo odchod motokokotů an-bloc z vlády, pak zvážit opoziční dohodu s koalicí o neodvolání) Zároveň tímto podávám TO pro 1. Porušení povinností chráněné osoby 2. Maření úkolu úřední osoby z nedbalosti (§ 330 TZ) 3. Ohrožení utajovaných informací resp. Ohrožení utajované informace z nedbalosti (§ 180 TZ) 4. Obecné ohrožení z nedbalosti (§ 273 TZ) 5. Zneužití pravomoci úřední osoby (§ 329 TZ) – spíše okrajově #politika #bezpečnost #vláda

The Bratislava restaurant is calling for help in searching for three employees who were in the area of the landslide and flooding at the border of Nepal and Tibet, where they have been out of contact since the disaster, and among the missing are people from more than 30 countries. (translated)

The article describes the controversial demolition of the historic building of the former Baobab restaurant in Lavapiés, which sparked a stormy reaction from residents and heritage protectors, after it was revealed that the structure contains bricks from the 17th century, which called into question previous claims about its historical significance, while a modern capsule hotel is set to be built in its place. (translated)

Dnes si povíme o jednom z nejzajímavějších míst pro digitální nomády – o neobjeveném klenotu, který v podstatě není zmíněn v žádných žebříčcích nebo fórech pro digitální nomády, ale podle mého skromného názoru jde o absolutní banger, zvlášť pro Středoevropany a speciálně pro muže (ale i ženám se tam bude líbit). Jde samozřejmě o můj milovaný Užhorod, kde jsem v minulé dekádě prožil pět let života. Dodnes tam jednou dvakrát ročně jezdím a zažil jsem osobně neuvěřitelnou proměnu z polorozbitého města s hororovými silnicemi a smečkami pouličních psů na velmi důstojnou středoevropskou metropoli. Takže si bez falešné skromnosti troufám tvrdit, že mám o městě expertní znalosti, o které se rád podělím :) Na úvod se sluší zmínit, že na Ukrajině probíhá válka, ale samotné boje jsou od Užhorodu dál než Praha (!). Rakety do samotného Užhorodu za celou dobu války přiletěly pouze jednou – jedna trefila transformátor za městem, druhá sklad munice v průmyslové zóně. Navíc se to stalo pár dní po nástupu Pétera Magyara k moci, takže ten útok byl tak trochu i ruský vzkaz Maďarům - "ať moc nezlobí nebo bude zle". Zakarpatí, potažmo Užhorod (maď. Ungvár), vnímají Maďaři historicky jako svou sféru vlivu. Odhaduje se, že 20 % obyvatel Zakarpatí má druhý, maďarský pas, a některé obce jsou plně maďarské (především zemědělské vesnice na jihu u maďarských hranic). Rusové tento maďarský pocit respektují, a protože Maďaři byli a nejspíš stále jsou ze zemí EU k Rusku nejvstřícnější, na Zakarpatí až na pár výjimek neútočí. Nebezpečí pro cizince je proto absolutně minimální, případná rizika si ale samozřejmě musí každý soudruh/soudružka uvědomit sám. V Užhorodu maká elektřina, jsou pohonné hmoty, a kromě občasných sirénových výstrah nelze fakt, že v zemi probíhá válka, vůbec postřehnout. Z etického hlediska rozhodně není nic špatného na tom, že tam nomád nebo turista pojede – hlavně přiveze peníze místnímu byznysu. Nesetkal jsem se ze strany místních s jakoukoli antipatií, a to jsem tam byl od začátku války zhruba desetkrát, v souhrnu přes tři měsíce. Čím je Užhorod pro digitální nomády atraktivní? 1. Nízké ceny bydlení, gastra a kávy Nájemné za zařízený byt 1+1 v novostavbě začíná zhruba na 500 $ měsíčně + služby (od cca 100 $), byt v původním stavu někde v paneláku nebo staré chrušcovce lze sehnat za $250-400 + služby. Ceny uvádím v dolarech, protože je tamním zvykem fixovat nájemné v zahraniční valutě kvůli volatilitě hřivny. Ve městě jsou bez přehánění vyšší desítky kaváren, z toho 10–15 s výběrovou kávou a řemeslnou přípravou včetně různých V60, batchů, cold brew,… V kavárnách se dá samozřejmě pracovat na počítadle. Espresso z kvalitních zrn v dobré kavárně začíná na cca 25 korunách, ve večerkách Zina stojí espresso z velké italské mašiny 12 kaček – otevřeno 24/7/365, po městě desítky poboček, ale směs arabika+robusta, sám beru jen v nouzi (např. brzy ráno při výjedu na výlet) Stejně tak je ve městě velké množství opravdu kvalitních restaurací (ukrajinské, italské, asijské, gruzínské, burgery, maďarské, uzbecké…) se zhruba polovičními cenami v porovnání s ČR. V Užhorodu je také celá řada levných jídelen, resp. poledních menu, kde se člověk slušně naobědvá řekněme od 60 Kč; v restauraci Driva stojí slušné polední menu (polévka, hlavní jídlo, nealko nápoj) 85 Kč. Na ukrajinské gastronomii je zajímavé, že tam prakticky neexistují polomonopolní gastrododavatelé surovin pro restaurace a jídelny jako u nás (Bidfood, Makro a pár dalších), kteří hodně cpou své polotovary a kuchaři to kvitují, protože to šetří čas. Na Ukrajině se téměř vše dělá z primárních surovin – když si objednáte bramboráky, tak fakt někdo v kuchyni nakrouhá brambory a udělá je od nuly. Stejně tak si každý podnik "lepí pelměně". Zkrátka domácí vaření. Je to dost znát na chuti. 2. Velmi kvalitní potraviny (na trzích) Poměrně zajímavé je, že ceny drogerie a potravin jsou stejné, v některých případech i lehce vyšší než v ČR, ale zároveň je v Užhorodu několik old-school trhů, kde se dají kupovat domácí potraviny (často sezónní přebytky individuálních pěstitelů a chovatelů), tzn. v super bio kvalitě za velmi rozumné ceny (v porovnání s EU). Lze koupit domácí zeleninu, ovoce, mléčné produkty (smetana, že v ní lžíce stojí), mléko, sýry, brynzu, vejce, drůbeží maso i domácí víno (ve smyslu nápoje, za mě chuťově nic moc). Velmi levně jsem v porovnání s EU kupoval kozí mléko a čerstvé kozí sýry v super kvalitě, navíc bez toho klasického kozího duncu. V Užhorodu je také mnoho pekáren, od normálních po nóbl, velké množství různých chlebů s akcentem na tmavé a žitné, ceny opět o dost nižší než v ČR. Řemeslnej chleba vysoké kvality do padesáti českých vočí. 3. Široké možnosti volnočasového vyžití Užhorod je krajské město, takže je tam plno sportovních zařízení – dá se chodit do bazénu (soukromý, trochu dražší než městské bazény v ČR), jsou tam dobře vybavené posilovny (t. č. plné jedničkových koc, čávové nejsou, o tom dále), několik tenisových areálů, krytý padel, squash, sauny/báni, stolní tenis, fotbal… Mimo to dobrá péče o tělo pro muže i ženy (ceny neznám, kadeřník mě stojí už jako v ČR), velmi kvalitní masáže za polovinu toho co v ČR, velké množství kvalitních stomatologů (takže je možné nechat si dát do pořádku chrup za zlomek cen v ČR/EU) a vůbec dobrá soukromá zdravotní péče – nedávno tam byl na nějakém zákroku Jean-Claude Van Damme, hovoří se o hemeroidech :-) Samozřejmě je tam i plno kulturních akci, ale to je většinou omezené na znalost ukrajinštiny. 4. Dobré jméno a zvuk Čechů/ČR Češi mají v Užhorodu stále velmi dobré renomé, jednak historicky, jednak díky pomoci během války (letos mi a českému národu pan fízl během silniční kontroly poděkoval za podporu Ukrajiny proti agresorovi!). V podstatě se dá říct, že s českým pasem se ve společenském žebříčku posunete o příčku nahoru. Je ale dobré vědět, že čeští muži mají z pohledu datingu docela blbou pověst jako kolenovrti (i když by to mohlo některé zle smýšlející lidi napadnout, tak já jsem se na tomto stereotypu svých chováním nepodílel :), Ukrajinci jsou minimálně v prvotní fázi randění daleko velkorysejší než čeští muži, často ale i v manželství - je poměrně běžné, že pokud to jen trochu jde, zůstavá žena s křiklounem doma do nástupu na základku ... 5. Informační odstavec pro čáva Užhorod je samozřejmě město plné krásných dívek a žen. Je to dáno genetikou, domácím vařením, pohybem (holky choděj pěšky) a v neposlední řadě tím, že fyzická krása je často jediný kapitál, resp. šance na dobrý život, kterou reálně mají. Bez peněz, kontaktů nebo silného rodinného zázemí je pro mladé lidi (muže i ženy) velmi těžké prosadit se přímo v Užhorodu stylem selfmade a nejde to moc zlomit ani dobrým vzděláním, pokud nejde o IT a remote jobík pro EU/US firmu za juráše/dolcky. Takže holky se o sebe dost starají, cíleně limitují kalorický příjem, investují do péče o tělo atd. Mně osobně vadilo, že jak jsou hezké, tak nejsou úplně nejchytřejší, a navíc ty nehezké maloměstské manýry. K tomu ty jejich zakarpatské tradice, vysoká religiozita, po prvním sexu se začaly ptát na svatbu (to bohužel není nadsázka) a další istá kulturná špecifika. V tomto ohledu se situace výrazně zlepšila, protože po začátku války se do Užhorodu přestěhovaly dívky a ženy z větších ukrajinských měst včetně Kyjeva, a to je už jiná písnička – vzdělané, zajímavé, zcestovalé a jazykově vybavené, ničím se nelišící třeba od svých českých kolegyň. Navíc je nyní v Užhorodu na dating marketu pro ukrajinské kolegyně velmi zapeklitá situace, bo nejsou čávové 25+, protože od pětadvaceti začíná odvodový věk – kořeni se buď schovávají doma, nebo už bojují, nebo jsou za hranicí. Není koho datovat. Takže můžete pomoci rozšiřovat středoevropský genofond :-)) Sluší se dodat, že pro většinu užhorodských žen zahraniční čávo rozhodně není snový partner, většina preferuje hezkého, lovatého Ukrajince – jenže těch s krupicou, na nějaké úrovni a hlavně nezadaných … je málo. 6. Ukrajinština vs. angličtina Trochu trabl pro lidi pod 45, tzn. skoro všechny nomády, je v Užhorodu jazyk. Mluví se ukrajinsky (a rusky) a používají cyrilici (ukrajinskou azbuku). Při kratším i delším pobytu je důležité se ukrajinskou azbuku naučit, protože to každému instantně otevře nový svět – díky tomu, že jde o slovanský jazyk, se dá čtením mnohému hned porozumět, třeba menu v hospodách/kavárnách. Základy se člověk naučí za pár dní, u rychlejšího čtení celých vět chvíli trvá, než se to dostane do hlavy. Já sám bych se v případě nomádského pobytu v Užhorodu hned začal učit ukrajinsky se soukromou učitelkou (cca 2 hodiny denně). Tímto tempem + nějaká domácí příprava + poslech rádia/TV/podcastů + ideálně slovník s dlouhými vlasy se dá dostat na úroveň B2 v mluvení a poslechu za 3–6 měsíců, podle intenzity a řekněme talentu. Vzhledem k geopolitické situaci je ten jazyk pro Čechy poměrně atraktivní, třeba i kvůli potenciálnímu budoucímu byznysu při obnově Ukrajiny atd. A hlavně Čech/Češka s plynulou znalosti ukrajinštiny (aspoň té mluvené) si bude místní vodit jak Kirschner Hurvínka! Když jsem do Užhorodu přijel v roce 2013 poprvé a od roku 2015 tam začal žít, byla znalost angličtiny mezi místními katastrofální, anglicky umělo v podstatě pár vzdělanějších lidí. Dnes je to už lepší, ale plnohodnotný život tam pouze s angličtinou možný není. Na druhou stranu plno místních rozumí a někdy dokonce mluví česky/slovensky, takže pro Čecha/Čobolka není velký problém se tam na základní úrovni domluvit – spíš bude někdy problém porozumět místním. To je asi vše, co mě takhle z hlavy napadá. Pokud máte dotazy, ptejte se. Každopádně pokud nomádíte, doporučuju vyzkoušet, budete na 100 % spoko. #DigitálníNomádi #Užhorod #StředníEvropa

In the Spanish enclave of Ceuta, where more than 70 thousand migrants arrived in a single day, the city has transformed into a deserted zone due to an unprecedented crisis, with sold-out shops and closed restaurants, while local residents face fear and frustration over the situation and demand uncompromising action against migrants. (translated)

In Moscow, there was an explosion in which five people died and 21 were injured when a woman brought a gift containing a kilogram of explosives into a restaurant, with speculation that the target of the attack could have been General Alexander Chayko, the commander of the Russian Air and Space Forces and a person associated with war crimes in Ukraine, but his presence at the scene and any potential injuries remain unclear. (translated)

Co se včera tedy odehrálo v Moskvě? Kolem 19:50 explodovalo v restaurace Balzi Rossi improvizované výbušné zařízení: 🔴 Do restaurace ho přinesla žena už ve chvíli kdy uvnitř probíhala oslava. Vstup jí zablokovala ochranka a následně došlo k explozi. 🔴 Výbušné zařízení mělo sílu odpovídající přibližně 1 kg trhaviny TNT a bylo naplněno kovovými kuličkovými ložisky. 🔴 Několik „Z-blogerů“ tvrdí, že pravděpodobným cílem útoku byl velitel ruského letectva Aleksandr Čajko. Podle posledních zpráv nebyl zraněn. 🔴Na internetu se objevilo video ukazující přípravy oslavy v restauraci s nápisem „Aleksandr 55“. Čajkovi bylo 27. července 55 let. 🔴Jako velitel ruského letecko-kosmického vojska dohlíží na strategické letectvo a protivzdušnou obranu Ruska. 🔴Oslavy se účastnili důstojníci FSB, generálové, poslanci i vládní úředníci. Čajko prý plánoval spojit oslavu svých narozenin s oslavou svého jmenování do nové funkce. #Moskva #výbuch #terorismus

UPDATE: Russian authorities are significantly changing their version of events surrounding the explosion at the Balzi Rossi restaurant in the center of Moscow. According to the National Anti-Terrorism Committee (NAK), a woman attempted to bring an explosive device into the restaurant. It was supposed to explode inside the establishment. According to NAK, three people died – the woman, (translated)

EXPLOSION IN THE CENTER OF MOSCOW. DID SOMEONE WANT TO KILL THE GENERAL? The explosion at the Balzi Rossi restaurant is surrounded by a number of uncertainties. One of the investigated versions is that someone brought explosives into the restaurant. Another version is an explosion of a gas appliance in the kitchen. The restaurant was closed at the time of the explosion. (translated)

As a result of the storm in the Saxon Switzerland, a 28-year-old man died when a tree fell on him, and the area suffered extensive damage, particularly to tourist attractions such as restaurants and boat rentals, which led to the closure of hiking trails and a call for safety measures. (translated)

Psi v restauracích. Sedíme na terase restaurace, psi mají do celého areálu přístup. Maui leží u volného sousedního stolu, když si k němu sedne maminka s dítětem. Maui pomazlí oba, přisedne si k nim a pak si jim lehne pod stůl a usne ❤️ P. S. Ujistili jsme se, že jim tam nevadí a nabídli, že ho můžou pomazlit ❤️ #Psi #Restaurace #Zvířata

Vyzkoušeli jsme za vás: Papilio Včera jsme s manželkou navštívili Papilio ve Vysokém Újezdu – první restauraci u nás, která získala dvě michelinské hvězdy. Menší středočeská obec a na české poměry top restaurace, docela zvláštní spojení. Příjezd a uvítání Cesta trochu komplikovaná, nikde jsme neviděli směrovku k parkovišti restaurace (třeba jsme se jen špatně dívali). Po zaparkování jsme narazili na zamčené dveře – obsluha přišla otevřít až po pár desítkách vteřin. Naštěstí byl teplý letní den, v dešti nebo mrazu by to asi nebylo nejpříjemnější uvítání. Rezervace a start večera Restaurace rezervaci potvrdí až po záloze – u nás 7 000 Kč za dvě osoby. Na výběr byla dvě menu, osmi a desetichodové (šestichodové, které nabízeli ještě při rezervaci, mezitím z nabídky zmizelo). Prvních přes 30 minut jsme seděli jen s minerálkou. Pak přišla omluva od číšníka – čekali, až dorazí hosté k dalšímu stolu, aby mohli začít servírovat společně. Ti ale nedorazili. Vzhledem k tomu, že email s potvrzením rezervace výslovně žádal o dodržení času příchodu (a my dorazili přesně), jsem to dal asertivně najevo. Drinky a jídlo Nabídnutý úvodní drink (velmi suché šampaňské) mi nesedl, jiné bohužel neměli. Milým překvapením bylo nealkoholické šampaňské i rýnský ryzlink na účet podniku – překvapivě dobré, i pro odmítače (řídil jsem). Dva netradiční předkrmy mimo menu byly zajímavé chuťově, ale žádný "orgasmus" se nekonal. Servírování bylo hodně pozvolné, prostoje mezi chody dlouhé – celý osmichodový maraton se závěrečnou kávou trval kolem tří hodin, u devatenácti hostů v sále. Nemálo servírovaných chodů je na jedno až dvě sousta, takže je čas hlavně na povídání. Osobně jsem ocenil krkovičku z přeštického prasátka, wagyu mě naopak chuťově nepřekvapilo o moc víc než doma. Celkové hodnocení Poměr cena/výkon mi příliš nevychází – i když chápu, že řada hostů sem nejezdí ani tak za chutí, jako za potvrzením statusu. Personál byl profesionálně vytrénovaný, drobné zaváhání jen na začátku. Pro většinu Pražáků je to navíc kus cesty. Zajímavost na okraj: dle veřejného rejstříku provozuje podnik firma IP Dreams s.r.o., jejímž společníkem je JUDr. Pavel Němec, bývalý politik, takže pro nás již no go zóna. #Michelin #Gastronomie #Restaurace

V Teplákově skoro jak v New York City! V České Lípě máme velmi slušného řezníka Landu, dělá to poctivě a umí byznys, tedy i vydělávat prachy, je to důležité, protože pak je ten život zábavnější. Začal nedávno nabízet pastrami sandwich v newyorském stylu, což jsem nemohl nevyzkoušet. Pastrami je delikatesa z konzervovaného libového masa, pocházející z Rumunska a oblíbená hlavně v USA. Vyrábí se obvykle z hovězího hrudí nebo pupečního žebra a je to typická židovská záležitost. Etalonem pastrami sandwiche je produkce newyorské restaurace Katz's Delicatessen, která maká už od roku 1888, každému návštěvníkovi NYC doporučuju, byť sandwich s taxou a tipem stojí už kolem $35-37, najedí se z toho ale dva jedlíci, já tam svačil poprvé už před 20 lety :-) Landa dělá porci pro zhruba jednoho hardcore jedlíka nebo dva fitnessáky. Damage 159 vočí, což mi přinde v pohodě, když vezmu jako konkurenci třeba nějaký šajze kebab nebo nějakou unavenou tortilu. Byl jsem velmi spokojený, byl jsem už dvakrát a určitě bude opáčko. Jak si stojí Landův produkt ve srovnání s Katz's Delicatessen? No, pokud bychom jako ekvivalent ke Katzovi přiřadili Angelinu Jolie, tak k Landovi určitě nepřiřadíme Evu Holubovou. Ale spíš řekněme Vicu Kerekes. Takže vlasně velmi dobrý výsledek 😍 Vyzkoušejte, neprohloupíte. V řeznictví je posezení, lze si umýt ruce, takže podmínky pro konzumaci na místě ideální. https://t.co/X9D3IeVAm9 #Pastrami #Foodie #CzechCuisine

Aplikace Qerko, která umožňuje rychlé placení v restauracích a kavárnách, zavádí poplatek 3 koruny za transakci pro hosty, což bylo původně testováno v Jihomoravském kraji a nyní platí celostátně, přičemž vydělané peníze budou použity na zlepšení služeb a rozšíření aplikace. #Qerko #placení #restaurace

Majiteli jihokorejské michelinské restaurace hrozí rok vězení a pokuta 20 milionů wonů za používání mravenců jako ozdobu dezertů, což je v zemi zakázáno, přičemž úřady se případem začaly zabývat po negativních recenzích a zjištění, že podnik v posledních čtyřech letech použil téměř 50 tisíc mravenců z USA a Thajska. #mravenci #michelinskárestaurace #JižníKorea

Pan Josef Krůpa na Facebooku popsal, jak to bylo s cenami a platy za Komunistů. (Platy byli minimálně desetkrát nižší): "Existuje jeden jednoduchý početní úkon, který může i chronicky nespokojenému důchodci navrátit radost, spokojenost a duševní pohodu. :-) Facebook má své uživatele dobře přečtené, a proto každému nabízí k nahlédnutí něco jiného. Nicméně asi všichni jsme se už někdy v prostředí FB setkali s fotografií nějakého starého jídelního lístku z časů socialistického podniku RaJ (Restaurace a jídelny), kde jsou ceny ještě v Kčs - a všechny neuvěřitelně nízké. Nebo můžeme na Facebooku narazit třeba na obrázek starého obalu od čokolády a lidé to v diskuzi nadšeně komentují, jaká to tehdy byla láce - tabulka hořké čokolády za 13 korun. "A to byla, pane, čokoláda, ne jako dneska…" 😀 A tak dál... Lidé tímto způsobem rádi dokumentují, jak bylo dříve všechno levné, a vůbec - jak skvěle jsme si za socialismu žili. Takové nostalgické obrázky i komentáře se občas objevují třeba v jinak zajímavé facebookové skupině RETRO – Československo. Vždycky si v podobných situacích kladu otázku, proč nikdo jako doklad té zašlé doby, "kdy byl svět ještě v pořádku", nezveřejní třeba svou výplatní pásku z těch skvělých let. Nebo (a ještě lépe) částku, kterou tehdy pobírali jeho rodiče jako starobní důchod. To abychom třeba věděli, kolik takových skvělých čokolád mohl za svou tehdejší mzdu pracující člověk (nebo důchodce) skutečně koupit. Někdo s tím začít musí... :-) Dnes na mě z jedné léta neotevřené knihy vypadly moje dvě výplatní pásky. Já jsem v té době pracoval jako zástupce vedoucího v potravinářské prodejně státního podniku PRAMEN. Můžeme si ta čísla na těchto dokladech o mém tehdejším příjmu rozklíčovat: Počet odpracovaných hodin a počet pracovních dnů v daném měsíci. Číslo 1900 představuje mou základní měsíční mzdu v korunách a čísla níže její navýšení o prémie, osobní ohodnocení a příplatek za soboty. V součtu jsem tak měl za leden 2350 a za únor 2198 korun hrubého. Poslední sloupec ukazuje srážky a odvody: 500, respektive 454 korun je daň ze mzdy, 200 a 130 korun bylo asi nějaké spoření a pojištění a 300 korun je vyplacená záloha na mzdu. 18, respektive 17 korun, to bylo "za známky ROH". (šlo o automaticky strhávaný příspěvek odborům) Na výplatu jsem tedy v lednu 1984 dostal 1202 koruny. V únoru už jen 1097 korun. A protože jsem skutečně pracoval v potravinářské prodejně, dobře si pamatuji, kolik tenkrát co stálo. Například: Kilo krystalového cukru - 7,30 Kčs Máslo - 10 Kčs Vajíčko - 1,20 Kčs Plechovka sardinek - 6 Kčs kilo nejlevnějšího salámu - 30 Kčs kilo vepřové kýty - 60 Kčs kilo šunky - 100 Kčs kilo pomerančů - 14 Kčs (pokud vůbec byly) 50 gramů kávy - 12 Kčs Ano, ta tabulka čokolády tehdy skutečně stála "jen" 13 korun, ale fakticky byla (jako skoro všechno) v poměru k platům mnohem, mnohem dražší než dnes! A tak když čtu a slyším některé vzpomínky a vyprávění o tom, jak jsme si tehdy "za komunistů" dobře a hlavně levně žili, tak si říkám, jestli tito lidé žili ve stejném státě jako já. Je opravdu hodně smutné, když takové zkreslené a falešné svědectví o životě před rokem 1989 vydávají lidé, kteří jako pamětníci těch časů by měli vědět z vlastní zkušenosti, jak to tehdy OPRAVDU bylo! :-( A to se tady bavíme jen o těch věcech "přízemních", jako jsou peníze a jídlo. Co teprve otázka svobody svědomí, projevu, cestování... Můj důchod je víc než desetkrát vyšší, než byl za komunistů můj plat❗️ Proto pokud se mi náhodou zdá v obchodě něco drahé, vydělím tu současnou "kapitalistickou" cenu deseti, výsledek porovnám s tou cenou starou "socialistickou" a vidím, že teď je (téměř) všechno až neuvěřitelně levné! (Nebo stojí snad dnes kilo cukru 73 koruny, kilo vepřového masa 600 korun, kilo pomerančů 140 korun, jedno vajíčko 12 korun....?!) Tuto praktickou fintu mohu všem doporučit, a především těm kolegům důchodcům, kteří si velice snadno zvykli na svůj vysoký důchod, ale nemohou si zvyknout na (prý) vysoké ceny. 😀 #Nostalgie #Socialismus #Konzumerismus