Search

Čtyři čeští středoškoláci přivezli z Itálie jedenáct medailí. Mimo geologickou komunitu o tom skoro nikdo neví. Koncem srpna skončila v Turíně 19. mezinárodní olympiáda věd o Zemi (IESO). Do laboratoří Turínské univerzity a do piemontských geoparků přijelo 166 studentů ze 42 zemí. Česká čtveřice v silné konkurenci posbírala dvě zlata, sedm stříbrných medailí a dva bronzy. Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity (@muni_cz) to oznámila na sociálních sítích. Jména studentů zatím nezveřejnila a hlavní sdělovací prostředky mlčely. IESO není běžná zeměpisná olympiáda. Je to týdenní prověrka znalostí Země jako jednoho komplexního systému, který zahrnuje horniny, počasí, oceány, ledovce, vesmír i jejich vzájemné souvislosti. Každý stát smí vyslat pouze čtyři středoškoláky a dva mentory. Českou účast dlouhodobě zaštiťuje Ústav geologických věd v Brně a výběr reprezentantů probíhá prostřednictvím národní Geologické olympiády. Osm dní soutěže mělo přesný rytmus. Po slavnostním zahájení zamířili studenti do terénu a následně lanovkou Skyway Monte Bianco k ledovcům pod Mont Blancem. V neděli absolvovali až šestihodinový písemný test z geologie, geofyziky, meteorologie, oceánografie, astronomie a životního prostředí. V pondělí je čekaly čtyři laboratorní úlohy a v úterý obhajoba výzkumného projektu o alpských ledovcích. Jak může jeden tým získat jedenáct medailí? Soutěž totiž probíhá v několika disciplínách současně: hodnotí se individuální test, praktická část, mezinárodní terénní výzkum – v němž je český reprezentant losován do týmu například s Indem a Indonésanem – a týmový výzkumný projekt. Nestačí tedy jen napsat test. Studenti musejí měřit v terénu, zpracovat data a své závěry obhájit v angličtině před odbornou porotou. Práce v terénu nebyla žádný výlet. Mezi oficiální lokality patřily Sacra di San Michele nad údolím Susa, římská zlatá rýžoviště Bessa u Bielly, geopark Valsesia s jedním z nejlepších řezů zemskou kůrou na světě a ledovce pod Mont Blancem. Klášter Sacra di San Michele stojí na skalním ostrohu, kde na povrch vystupují horniny z horního pláště Země. Právě zde se mezinárodní týmy učily číst krajinu v praxi, nikoli jen z učebnic. Loni v čínském Ťi-ningu získalo Česko osm medailí a vedení výpravy to označilo za jeden z nejlepších výsledků v historii. Letos je cenných kovů jedenáct. Od prvního startu v Japonsku v roce 2016 česká stopa na IESO sílí, mimo odbornou veřejnost o tom však téměř nikdo neví. Rozdíl v přístupu ukazuje Indie. Tamní tým vybojoval devět medailí. Dne 4. září studenty osobně přijal ministr pro vědy o Zemi a o jejich úspěchu informovaly deníky The Times of India i The Indian Express. Indonésie zveřejnila jména, školy i podrobnosti o tom, kdo získal zlato v terénním výzkumu. Írán ohlásil vítězství v reportérské soutěži. Česko se muselo spokojit s příspěvkem na fakultním profilu. Dne 1. září zahájil ministr školství Robert Plaga (@RobertPlaga) školní rok na učilišti v Kutné Hoře. Mluvil o řemesle i o tom, že se nechce fotit s prvňáčky. O jedenácti medailích z Turína, jejichž výpravu jeho resort prostřednictvím Masarykovy univerzity hradí, však neřekl nic. Ani Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (@msmtcr) výsledek nepředalo médiím. Zatímco sportovní medaile z Itálie plnily v únoru hlavní zprávy, tento vědecký úspěch z téže země zcela zapadl. Není to vina čtyř úspěšných studentů, ale dlouhodobý problém našich škol, univerzit i ministrů. Česká věda umí vychovat světovou špičku, ale málokdy dokáže své úspěchy veřejně prezentovat. Dokud si takový úspěch nevydobude tiskovou konferenci, zůstane zavřený ve fakultním zpravodaji. A my se pak divíme, že o české geologii mimo obor nikdo neslyšel. P. S.: Příběhy o mimořádných úspěších českých studentů by měly rezonovat daleko za hranicemi sociálních sítí jedné fakulty. Lajk, komentář, sdílení i sledování pomohou dostat tento příběh k dalším čtenářům. Víte někdo další detaily? Znáte jména této úspěšné čtveřice? Napište je do komentářů. Pomozte dostat do médií celý příběh. #ČeskáVěda #Geologie #IESO

Marek Stoniš (šéfredaktor Deníku To) stále nedokáže pobrat bazální fakt, že se různé části světa oteplují různě rychle. Pevniny rychleji než oceány. Polární oblasti rychleji než rovník. Nedokáže mu někdo tuto komplexní skutečnost vysvětlit? https://t.co/y98OWUdoQq #klimatickázměna #globálníoteplování #věda

Średnia temperatura powierzchni morza, mierzona na głębokości 10 metrów, wyniosła w lipcu 20,96 stopnia Celsjusza. Pomiar ten obejmował wszystkie oceany świata z wyłączeniem regionów polarnych. Średnie temperatury powietrza przy powierzchni ziemi na świecie w lipcu 2026 roku były #temperatura #oceany #zmianaklimatu #PL

Hele, oteplování zrychluje. Potřebujeme urgentně posilovat adaptační opatření: stromy, stínění, vodu, klimatizace. Všechno. A rychle. Zbytečně nám kvůli tomu umírá mnoho lidí. Co ale nechápu, je, že to někdo klade jako PROTIKLAD řešení samotného problému (tedy postupného ukončení spalování fosilních paliv). A) Na některé věci už se adaptovat nedá. B) Nejsme tu sami. Jsme součástí sítě života a nedokážeme klimatizovat lesy, louky ani oceány. Zaráží mě ta naprostá bezohlednost k jiným bytostem a přírodě. Jako bysme nebyli její součástí. Kde se to v lidech bere? A ještě víc mě překvapuje, že tuhle bezohlednost často hlásají takzvaní „konzervativci“. Ale co je na tom konzervativního? Konzervatismus přece stojí na respektu k odkazu historie, řádu a přírodě. „Konzervativci“ naopak často tvrdí, že všechno vyřeší technologický pokrok. Připomínají tak utopické „progresivisty“, před kterými sami varují. Teplota moří: #KlimatickáKrize #OchranaPřírody #Adaptace

jest widoczny wzrost tempa poziomu wód. Przed 2015 rokiem wynosił on 2 mm rocznie, natomiast już w 2023 roku było to aż 4,3 mm rocznie. Aż 16% całego wzrostu globalnego ciepła oceanicznego od 1955 roku nastąpiło po 2018 roku. Największe ocieplenie zaobserwowano w Oceanie #ZmianyKlimatu #Ocieplenie #Oceany #Niemażadnychspecyficznychodniesieńdokrajówwtymtweecie.

V severním Atlantiku se objevuje rozsáhlá „studenná skvrna“ s výrazně podprůměrnými teplotami, což znepokojuje vědce, kteří ji spojují se slábnutím Atlantické meridionální cirkulace (AMOC), která je klíčová pro mírné klima Evropy, a varují, že pokračující oslabení AMOC může mít závažné důsledky pro globální klima a meteorologické vzorce. #AMOC #změnaklima #oceány

Administracja Donalda Trumpa zdecydowała o likwidacji wart 368 milionów dolarów systemu Ocean Observatories Initiative (OOI), co zdaniem ekspertów może prowadzić do utraty cennych informacji dotyczących zmian klimatycznych i monitorowania oceanów, co spotkało się z ostrą krytyką ze strony naukowców. #ZmianyKlimatu #Oceany #Trump

David Attenborough, který ve svých 100 letech stále fascinuje svět svým klidným hlasem a dechberoucími záběry přírody, varuje před neúprosností ničení naší planety, kterou přirovnává ke kosmické raketě, jejíž podpůrné systémy, jako jsou oceány a pralesy, jsou klíčové pro udržení života. #Attenborough #příroda #narozeniny

Výzkumníci z Oregonské státní univerzity a Princetonu objevili hluboko pod antarktickým ledem vzduchové bubliny staré přes tři miliony let, které odhalily informace o dávném klimatu a ukázaly, jak citlivě oceány reagovaly na změny životního prostředí, přičemž průměrná teplota oceánu během tohoto období klesla o 2,5 stupně Celsia a hladiny skleníkových plynů v atmosféře byly výrazně nižší než dnes. #Antarktida #klima #globálníoteplování

Vědci zjistili, že hladina oceánu je globálně průměrně o 20 až 30 centimetrů vyšší, než dosavadní studie předpokládaly, což zvyšuje ohrožení více než 77 milionů lidí na pobřeží, avšak odhady důsledků pro budoucnost zůstávají platné a vlády již pravděpodobně pracují s aktuálními daty. #ZvyšováníHladinyMoře #KlimatickéZměny #Oceány

Oceánu se nacházejí pozoruhodní obří červi zvaní riftie, kteří díky symbiotickým bakteriím získávají energii v extrémních podmínkách hlubokomořských hydrotermálních průduchů, a jejich studium by mohlo přinést klíčové poznatky pro medicínu, bioinženýrství a techniky zachycování CO2, což získává na důležitosti v souvislosti s novou globální dohodou o ochraně mořských zdrojů. #Oceány #Biodiverzita #Věda #dobrezpravy

V podcastu Týdeníku Respekt se klimatolog Radim Tolasz vyjadřuje k nedávné výroční zprávě Světové meteorologické organizace, která potvrzuje, že uplynulých 11 let patřilo k nejteplejším v historii měření, s rekordními koncentracemi skleníkových plynů a výrazným zvyšováním průměrné globální teploty, což má vážné dopady na klima a ekosystémy. #klimatickakrize #globalníoteplení #Oceány

V podcastu Týdeníku Respekt Radim Tolasz upozornil na alarmující skutečnosti z nového hodnocení klimatické krize od Světové meteorologické organizace, podtrhujíc, že posledních 11 let bylo nejteplejších v historii měření a průměrná globální teplota vzrostla o více než 1,4 stupně Celsia oproti době před průmyslovou revolucí, což přináší extrémní počasí a zvyšování hladiny moří. #klimatickákřiža #globálníoteplování #oceány

V podcastu Týdeníku Respekt Radim Tolasz diskutuje o alarmujících důkazech klimatické krize z výroční zprávy Světové meteorologické organizace, která upozorňuje na rekordní teploty, nejvyšší koncentrace skleníkových plynů za posledních 800 000 let a související rizika jako je zvyšující se hladina moří a extrémní počasí. #klimatickakrize #globálnítoplení #oceány

V novém hodnocení stavu klimatu od Světové meteorologické organizace se uvádí, že posledních jedenáct let bylo nejteplejších v historii měření, což potvrzuje narůstající koncentrace skleníkových plynů a stále silnější dopady klimatické krize, přičemž průměrná globální teplota je nyní o více než 1,4 stupně Celsia vyšší než před průmyslovou revolucí. #KlimatickáKrize #Oceány #GlobálníTeplota