Krásně a po lopatě. I s krásnýma záběrama v pozadí. Toto už by mohl pochopit každej. Nebo aspoň každej, kdo chce. Co takhle přestat plivat na souseda, kterej má rád svůj trávníček přesně na 20mm a tak mu po jeho stopadesátimetrovým pozemečku dvakrát denně jezdí robosekačka a místo toho se soustředit na opravdovej problém? Každej, kdo kdy letěl letadlem si určitě všimnul, jak je to u nás málo barevný. Když neberem les. Úplnej extrém je Francie, nekonečno malých čtverečků, kde každej po generace obhospodařuje to svoje prťavý políčko nebo vinici, často ještě traktorem po pradědovi. Nad Německem už jsou ty čtverce větší, ale pořád vidíte různorodost. A pak přesně poznáte, kdy se dostanete nad Česko. Jen lesy a nekonečný lány jedné barvy. Absolutní minimum malých políček. Bez remízků. Beze zněny. Maximálně sem tam rybníček. Toto je ten hlavní problém. Přesně jak říká tuhle pan starosta. Kolik z tech polí teď, v době “největšího sucha za milión let” je jen nekonečná plocha prachu, rozpálená až puká… Jedno z dalších ošklivých dědictví komunismu. Jsem moc zvědavej, co burešův hydratační tým vymyslí. Teda kromě nutnosti budovat další přehrady, nejlépe firmama pana předsedy. Toto by mohl být nekonečnej tweet třeba i o plochách s lučním kvítím na pozemcích měst, aby hmyzáci měli kde žít… A co teprve skotáci… ale už dopíjím druhý kafe a musím na další kolo s větrnýma mlýnama. Nešikanuj souseda, šikanuj velkostatkáře! #Příroda #Ekologie #Zemědělství


