Search

In the book Motion, the third part of the series The Cornerstones of Health, the doctor Kerstin Brismar provides research-based advice on how exercise should be adapted through different life phases and highlights the crucial role of physical activity for both physical and mental health. (translated)

Zoals aangekondigd heb ik zojuist in het plenaire debat de commissie gevraagd het Nederlandse minderheidskabinet tot de orde te roepen. Uit solidariteit met teruglopende oogsten in andere delen van de EU; stel onze voedselproductie zeker, bescherm onze boeren en zorg voor betaalbaar voedsel voor de burger. Oftewel, stop de stikstofwaanzin #voedselzekerheid #boeren #stikstofproblematiek

Twelve self-proclaimed sovereigns, who consider the government illegitimate and find the social contract broken, share their experiences and disappointments in an interview that emphasizes that they are actively involved in society despite their distrust of the government. (translated)

Dit is het niveau. Zelfs als ze zwart op wit bewezen krijgen dat ze zitten te kletsen met een in grote delen van de wereld verboden terroristische organisatie ontkennen ze het. Maar wel omroepen verbieden. https://t.co/EsPINQEBgU #vrijheidvanmeningsuiting #terrorisme #journalistiek

Idag kammar jag håret, gör mig fin och går och röstar. Det låter kanske som en liten sak. För mig är det inte det. Jag växte upp i en diktatur. Där var din röst värd exakt ingenting, och att säga fel sak kunde kosta allt. Idag lägger jag en lapp i en låda, och den väger precis lika tungt som kungens. Lika tungt som statsministerns. Jag som kom hit utan språk, utan namn, utan en krona. Samma vikt. Samma röst. Wow. Det är ju helt otroligt och det finns faktiskt inget vackrare än så. Imorgon vaknar vi till ett besked. Ny regering eller samma, det spelar mindre roll för det jag tänker på idag. Det som slår mig är själva sättet det sker på. Makten byter händer, eller stannar, utan ett skott, utan en soldat, utan rädsla eller kaos. Bara stanna där. För vi tar det för givet, som en naturlag eller luften vi andas. Det är det inte. Det är byggt av människor, med möda, och det kan raseras fortare än vi tror. Så oavsett vad du röstar på idag, gör det. Inte för att din sida ska vinna. Utan för att själva handlingen är ett privilegium större delen av mänskligheten aldrig fått, och som vi inte kan vara säkra på att alltid ha kvar. Det är det finaste vi har. Vårda det. Rösta. #Rösta #Demokrati #Rättighet

Fauda: Jediná chyba je, že si to teď vyčítáš Poslední série Faudy má jednu zásadní nevýhodu: nedá se sledovat po jednotlivých dílech. Řeknete si, že ještě jeden zvládnete. A pak zjistíte, že je hluboko po půlnoci. Tedy pokud vaše žena neusne :) Je to dechberoucí, syrová a možná jedna z nejsilnějších sérií celého seriálu. Nejen kvůli akci, ale hlavně proto, že se Fauda znovu pokouší ukázat svět, o kterém si v Evropě často myslíme, že mu rozumíme. Ve skutečnosti ho ale většinou jen sledujeme z bezpečné vzdálenosti. Dlouhodobě na Faudě oceňuji, že izraelsko-palestinský konflikt nezjednodušuje na boj Židů proti Arabům. Řada hlavních postav má arabské kořeny — základní střet není mezi národy, ale mezi lidmi, kteří chtějí normálně žít, a těmi, kteří jsou ve jménu fanatické ideologie ochotni zabíjet. A právě v tom je poslední série mimořádně silná. Nahlédnutí do událostí 7. října 2023 — byť televizně zpracované a zjednodušené — působí velmi intenzivně. Připomíná, že terorismus není abstraktní politický pojem, ale pro ty, kdo se s ním setkají, velmi konkrétní brutalita. Fauda přitom ani po tom všem nesklouzává k nenávisti vůči Palestincům. Neukazuje kolektivní vinu. Ukazuje ale bez příkras fanatismus a brutalitu teroristů — a zároveň to, jak snadno se na Západě z bezpečné vzdálenosti relativizuje něco, co by nikdo nechtěl zažít na vlastní kůži. Proto tak dobře fungují i zdánlivě malé dialogy. Doron se ptá Eliho na ženu, co vědomě chodí s členem Hamásu: „Co to s těma Francouzkama je?“ Eli suše odpoví: „Výčitky z kolonizace.“ Pár vteřin, které přesně vystihují západní schopnost omlouvat i nepřijatelné věci. Ještě silnější je konverzace mezi Gabim a Doronem, kterého sžírá, že zastřelil teroristu: „Tvoje reakce byla přirozená, přiměřená a instinktivní. Jediná chyba je, že si to teď vyčítáš.“ Fauda není dokument, má svou dramatickou licenci. Přesto dokáže něco, co se dnes příliš nedaří: ukázat konflikt bez laciného moralizování a bez dělení světa na dobré a zlé podle národnosti. Lidé jsou v ní lidé — se strachem, láskami i chybami. A teroristé jsou teroristé ne proto, že jsou Arabové, ale proto, že se rozhodli vraždit nevinné ve jménu ideologie. A možná právě to je na poslední sérii nejsilnější: že ani po 7. říjnu nerozdmychává nenávist vůči celému národu. Jen připomíná, že mezi snahou porozumět druhé straně a ochotou omlouvat terorismus vede jasná hranice — a že bychom ji neměli přestat vidět. Můj osobní názor #Fauda #Israel #7October #Fauda #MiddleEast #MustWatch #Fauda #MiddleEast #MustWatch

@pascalidou @thelemoncurd Ingen med invandrarbakgrund är evigt skyldig Socialdemokraterna något eller något annat parti för den delen. Det är en märklig syn på medborgarskap att man ska rösta rätt och tiga still för att ens föräldrar en gång fick komma. Då är man inte medborgare. Då är man en evig gäst. #medborgarskap #politiskdebatt #mångfald

Ruský deník Vzglyad přináší další "Žebříček nepřátelských vlád", tentokrát za srpen. Překvapivě se v čele ocitla Itálie, pravděpodobně za zadržení plavidla z ruské "stínové flotily". Ale co je hlavní, Česko se oproti červenci posunulo již na čtvrtou dělenou pozici, minule jsme byli na páté. Na tom není vládě co vytknout, jen tak dál, Andreji, Tomio a Petře. https://t.co/RJHzHH14mA #RuskáPolitika #Česko #MezinárodníVztahy

Goedemorgen! 🍀 M'n broek zakte vanochtend twee keer af toen ik (maar 15 minuten) keek naar Goedemorgen Nederland. Eerst toen ik hoorde hoe makkelijk @RvanAsten wegkwam met zijn ontwijkende reactie op de mislukking van het EU asiel-en migratiepact. ('opstartproblemen'... yeah sure 🙄) En daarna door de uitspraak van Fidan Ekiz: "Met nog vier dagen tot Prinsjesdag willen we van D66-Kamerlid @RvanAsten weten hoeveel begrip hij heeft voor een bokkende oppositie" Wtf? Begrip van D66? En de oppositie zou hier het probleem zijn? Nog los van het feit dat D66 geen ene zak gepresteerd heeft behalve mooie plaatjes delen en dito praatjes vertellen: In welk parallel universum is zo'n vraag aan een coalitielid überhaupt 'journalistiek' te noemen? Anyway, ik heb er al bijna 5000 stappen op zitten vanochtend. Toch nog iets positiefs. Ik wens jullie een #FijneVrijdag #Goedemorgen #Prinsjesdag #Politiek

Different female Members of Parliament share their experiences with sexism in the House of Representatives, ranging from unsolicited comments about their appearance to being interrupted by male colleagues, with a call for improvement in etiquette and behavioral rules. (translated)

AfD is overal in Saksen-Anhalt de grootste partij. Behalve in delen van de steden Magdeburg en Halle, daar winnen Die Linke, erfgenamen van de vroegere communistische heersers uit de DDR. Wat ik mij afvraag: moeten 'ware democraten' dat een lichtpuntje vinden? #SaksenAnhalt #DieLinke #Democratie

Vánice, která rozbila atom: Skutečný příběh Lise Meitner Vánoce roku 1938. Zatímco Evropa se propadá do stínu nacismu, v malém švédském městečku Kungälv kráčí hlubokým sněhem šedesátiletá žena v těžkém kabátě. Vedle ní na běžkách jede její čtyřiatřicetiletý synovec. Nepřijeli na dovolenou. Žena v červenci jen o vlásek unikla zatčení nacistickým režimem – po březnovém anšlusu Rakouska přišla o občanství i platný pas a kolega z institutu ji navíc udal na ministerstvu. Ze dne na den ztratila domov i vlastní laboratoř. Přesto má v kapse kabátu dopis z Berlína, který během několika následujících hodin změní dějiny moderní vědy. Jmenuje se Lise Meitner. A v tento mrazivý den, s kouskem tužky na útržku papíru opřeném o zasněžený kmen, právě přišla na to, jak funguje jaderné štěpení. O šest let později za tento objev převezme Nobelovu cenu za chemii její dlouholetý kolega Otto Hahn. Sám. Její klíčový teoretický přínos zůstane v oficiálním zdůvodnění ceny opomenut. Vítejte v dalším díle mého seriálu zaměřeném na opomíjené #ZenyVeVede. Jestli se vám líbí, prosím sdílejte jej svým sledujícím. Dívka, která nesměla ani na univerzitní toaletu Lise Meitner se narodila ve Vídni v listopadu 1878 do vzdělané rodiny židovského původu. Už od dětství ji fascinovala matematika a záření. V té době však dívky v Rakousku-Uhersku nesměly oficiálně studovat veřejná gymnázia. Všechno dohnala soukromým studiem a stala se teprve druhou ženou v historii, která na Vídeňské univerzitě získala doktorát z fyziky. Jejím mentorem a inspirací byl geniální Ludwig Boltzmann. V roce 1907 odešla do Berlína, aby se učila od Maxe Plancka. V Prusku byl přístup žen k vysokoškolskému vzdělání stále tabu. Když začala spolupracovat s mladým chemikem Ottou Hahnem v Ústavu Emila Fischera, slavný chemik jí povolil vstup pouze pod přísnou podmínkou: bude pracovat výhradně v bývalé truhlářské dílně v suterénu s vlastním vchodem z ulice a nesmí vstoupit do poslucháren ani horních pater. Do budovy neměla povolený vstup ani na toaletu – musela chodit do nedaleké restaurace. Zatímco Hahn dostával plat vědce, Lise pracovala celých pět let bez nároku na honorář a žila ze skromné podpory své rodiny. Teprve v roce 1912 se stala Planckovou asistentkou a získala své první placené místo. Byla to mimořádně silná dvojice: Otto Hahn byl precizní analytický chemik, mistr v izolování i stopových množství radioaktivních prvků. Lise Meitner byla teoretická i experimentální fyzička s pronikavou matematickou intuicí, která dokázala naměřeným datům vtisknout fyzikální smysl a řád. Společně objevili prvek protaktinium a zkoumali radioaktivní záření. Lise si postupně vydobyla takové renomé, že se v roce 1926 stala první ženou s řádnou profesurou fyziky v celém Německu. Albert Einstein jí s obdivem přezdíval „naše Marie Curie“. Pak ale přišel rok 1933. Útěk s diamantovým prstenem v kapse Po nástupu Adolfa Hitlera k moci byli židovští vědci hromadně zbavováni funkcí. Lise zpočátku chránilo rakouské občanství i práce v polozávislém Ústavu císaře Viléma. Věřila, že věda v Německu dokáže odolat politickému šílenství. V březnu 1938 však proběhl anšlus Rakouska. Přes noc se stala občankou Třetí říše a spadala pod norimberské rasové zákony. Hranice se pro osoby židovského původu uzavíraly, její pas byl neplatný a fanatický nacistický chemik Kurt Hess z téhož institutu ji nahlásil úřadům jako nežádoucí osobu. V červenci 1938 zorganizovali přátelé v čele s holandským fyzikem Dirkem Costerem tajnou záchrannou misi. Coster neohlášeně přijel do Berlína a doprovodil Lise do vlaku směr Nizozemsko. Na rozloučenou jí Otto Hahn vtiskl do ruky diamantový prsten po své matce – pro případ, že by bylo nutné podplatit pohraničníky. Nacistická hlídka na hranicích její neplatné doklady zkoumala, ale po napjatých minutách ji nechala projet. Lise vyvázla s deseti markami v peněžence a dvěma kufry. Přes Nizozemsko a Dánsko zamířila do švédského exilu. Ve Stockholmu získala místo v novém ústavu nobelisty Manneho Siegbahna. Ten však vůči ní zůstal rezervovaný – neposkytl jí téměř žádné vybavení, spolupracovníky ani odpovídající plat. Jediné spojení se špičkovou vědou tak představovala intenzivní korespondence s berlínskou laboratoří. Chemická záhada, která popírala fyzikální zákony V Berlíně Otto Hahn a mladý chemik Fritz Strassmann pokračovali v experimentech, které předtím naplánovali společně s Meitnerovou: ostřelovali těžké jádro uranu pomalými neutrony. Krátce před Vánocemi roku 1938 však narazili na výsledek, který nedával žádný smysl. V očekávaných rozpadových produktech nenašli těžší transurany, ale stopy barya. Baryum je však zhruba o polovinu lehčí než uran (uran má v jádře 92 protonů, baryum pouhých 56). Tehdejší fyzika považovala rozpad jádra na dva velké kusy za zhola nemožný. Předpokládalo se, že dopadající neutron může z jádra vyrazit nanejvýš malou částici (např. proton nebo jádro helia). Zmatený Hahn usedl v noci 19. prosince 1938 k psacímu stolu a poslal Lise dopis s přesným chemickým nálezem: „Naše izotopy radia se chovají jako baryum... Jako chemici bychom vlastně měli říci, že u těch nových látek nejde o radium, ale o baryum... Ale jako ‚jaderní fyzici‘ se k tomuto skoku, odporujícímu všem dosavadním poznatkům, zkrátka ještě nemůžeme odhodlat. Snad dokážeš navrhnout nějaké fantastické vysvětlení.“ Hahn věděl, že bez jejího teoretického posvěcení se chemický výsledek neodváží publikovat jako fakt. Průlom v zasněženém lese O několik dní později navštívil Lise v Kungälvu její synovec Otto Robert Frisch, talentovaný experimentální fyzik pracující v Kodani u Nielse Bohra. Během dopolední procházky mrazivou krajinou Frisch původně plánoval diskutovat o svém vlastním výzkumu, ale Lise odmítala mluvit o čemkoliv jiném než o Hahnově dopise. Znala Hahnovu analytickou pečlivost – pokud tvrdil, že chemicky prokázal baryum, nemohl to být omyl. Usedli na padlý kmen v lese a začali počítat. Lise si vybavila Bohrův kapkový model atomového jádra. Podle této představy se jádro nechová jako tuhá kulička, ale jako kapka kapaliny, jejíž tvar drží pohromadě povrchové napětí (způsobené silnou jadernou silou). Jádro uranu je však obrovské a natěsnané 92 kladně nabitými protony, které se navzájem mohutně elektrostaticky odpuzují. Povrchové napětí je u takto obřího jádra na samé hranici stability. Co když dopadající neutron kapku jen mírně rozkmitá? Jádro se protáhne do tvaru piškotu či činky. Uprostřed vznikne zaškrcení. V tu chvíli elektrické odpuzování na obou koncích převáží nad povrchovým napětím a jádro se roztrhne na dva menší fragmenty – například baryum a krypton: 56 + 36 = 92 Matematika seděla. Zůstávala však otázka: kde se vezme kinetická energie nově odmrštěných fragmentů? Lise spočítala, že elektrostatické odpuzování obou vzniklých jader musí uvolnit přibližně 200 MeV (megaelektronvoltů) na jedno jediné rozštěpené jádro. To bylo číslo v říši atomů nevídané – milionykrát převyšující jakoukoliv chemickou reakci. Odkud se tato energie vzala? Lise si z paměti vybavila hodnoty pro výpočet jaderných hmotností. Sečetla hmotnosti nově vzniklých jader a porovnala je s hmotností původního uranu. Výsledek ukázal nepatrný úbytek hmoty – nová jádra byla dohromady o zhruba pětinu hmotnosti protonu lehčí. Hmota se ztratila. Lise okamžitě použila nejslavnější rovnici světa, kterou zformuloval její přítel Albert Einstein: E = m c² Když do rovnice dosadila onen úbytek hmotnosti, vyšlo přesně: 200 MeV Vše do sebe beze zbytku zapadlo. Frisch termín pro tento děj převzal z biologie – nazval jej štěpení (nuclear fission), po vzoru dělení živé buňky. Zkreslený příběh a Matildin efekt Otto Hahn v lednu 1939 publikoval chemický nález barya v německém časopise Naturwissenschaften. Z politických důvodů v nacistickém Německu jméno Meitnerové uvést nemohl – článek s židovskou emigrantkou by byl okamžitě cenzurován. V únoru 1939 vyšla v britském časopise Nature teoretická práce Meitnerové a Frische, která celý proces poprvé fyzikálně vysvětlila, spočítala energii a pojmenovala štěpení. Světová fyzika byla v pozoru. Politická nutnost z roku 1939 se však po válce proměnila v pohodlnou legendu. Když v roce 1945 Královská švédská akademie věd udělila Nobelovu cenu za chemii za rok 1944, laureátem byl výhradně Otto Hahn. Ačkoliv Hahn jejich dlouholetou spolupráci před rokem 1938 v obecné rovině uznával, v otázce samotného štěpení po válce setrvale hájil narativ, že šlo o čistě chemický objev, na kterém fyzika neměla podíl a teoretici jej zprvu zpochybňovali. Historici vědy (zejména Ruth Lewin Sime a Elisabeth Crawford na základě odtajněných archivů Nobelovy nadace) prokázali, že švédský výbor pro chemii fyzikální rozměr objevu bagatelizoval a zásadní podíl Meitnerové ignoroval. Podle oficiálních záznamů byla Lise Meitner během svého života nominována na Nobelovu cenu celkem 49krát (30krát za fyziku, 19krát za chemii) – mimo jiné Maxem Planckem, Nielsem Bohrem či Arthurem Comptonem. Cenu nikdy nezískala. Jde o jeden z nejkřiklavějších projevů tzv. Matildina efektu v dějinách moderní vědy. „S bombou nebudu mít nic společného!“ Když spojenci zahájili přísně tajný projekt Manhattan na konstrukci atomové zbraně, Lise Meitner byla oficiálně vyzvána, aby se k vývoji v Los Alamos připojila. Její odpověď byla nekompromisní: „S bombou nebudu mít nic společného!“ Byla jednou z mála předních jaderných vědců, kteří účast na zbrani rezolutně odmítli z etických důvodů. Když po svržení bomb na Hirošimu a Nagasaki americký tisk senzacechtivě psal o „židovské matce atomové bomby“, která recept na zbraň vynesla z Berlína v kabelce, hluboce ji to zraňovalo. Celý zbytek života zasvětila obhajobě mírového využití jádra a etické odpovědnosti badatelů. Odkaz, který žádná cena nesmaže Lise Meitner se dočkala uznání, které je ještě vzácnější než Nobelova medaile. Zatímco nobelistů jsou stovky, stabilních i umělých chemických prvků zná periodická tabulka jen 118. V roce 1997 byl prvek s protonovým číslem 109 pojmenován na její počest: meitnerium (Mt). Je dodnes jedinou historickou ženou v dějinách, jejíž jméno nese chemický prvek zcela samostatně (Marie Curie jej v curiu sdílí s manželem Pierrem). Lise Meitner zemřela v anglické Cambridgi v říjnu 1968, krátce před svými 90. narozeninami. Její synovec Otto Frisch pro její náhrobek v Bramley vybral epitaf, který vystihuje celý její pohnutý osud: „Lise Meitner: fyzička, která nikdy neztratila své lidství.“ P.S.: Díky, že jste dočetli až sem, sdílejte prosím příběh svým sledujícím. Každý den sem píšu vedle vědeckých novinek příběh jedné opomíjené vědkyně, nezapomeňte dát sledovat @tkapler pro další. #ŽenyVeVědě #LiseMeitner #JadernáFyzika

Door Museum aan de A en de Groninger Archieven wordt PvdD-kandidaat Wynanda van der Land op Noorderzon geëerd als 'pacifistisch activiste'. Haar pacifisme in de praktijk: een PVV-campagnebijeenkomst verstoren, eierbal-posters richting Wilders delen op Telegram en voor de camera snel wegduiken achter haar 'persoonlijke titel'. #pacifisme #activisme #Noorderzon

Ik kan dit alleen maar steunen. Mensen die hun huis, hun straat, hun wijk en hun land willen beschermen, respect daarvoor! DELEN: Het verzet lijkt eindelijk op gang te komen!!! VOLG deze pagina, we zeggen het hier zoals het is, niet teveel toeters en bellen 😉 https://t.co/eHSjxuubqy #verzet #bescherming #solidariteit