Search

Všechno má bezvadnou logiku. Tato vláda vzešla z hlasování pitomců. Nemůže v ní být žádná bytost, která by se netvářila a nejednala jako pitomec. Šlo by o povyšování nad její vlastní voliče. Tak už konečně nechte pana Macinku na pokoji. Jen plní zadání. #politika #českápolitika #zamyšlení

Včera jsem se vás ptal, jestli byste měli zájem o seriál - příběhy význačných žen - zejména vědkyň, které ale téměř nikdo nezná (nebo alespoň u nás). Doufal jsem ve větší zájem, ale přesto se pár desítek z vás našlo, a tak začnu právě ženou, která jako první popsala, jak se vědkyním krade sláva a sama přitom z dějin téměř zmizela. Uvidíme, jestli se to chytne, další osud seriálu je ve vašich rukou. Je v tom trpká ironie: Matilda Joslyn Gageová se stala obětí jevu, který sama odhalila. Teprve v roce 1993 tento mechanismus pojmenovala jiná historička právě po ní: Matildin efekt. V roce 1870 vydala Gageová třicetistránkový spisek Woman as Inventor (Žena jako vynálezkyně) a o třináct let později ho rozšířila ve formě článku pro prestižní časopis North American Review. Píše v něm, že ženy odpradávna vynalézaly – od postupů zpracování hedvábí a krajek až po hlubinný dalekohled –, ale veškeré zásluhy si nakonec vždy připsal nejbližší muž. Často to byl přímo manžel – vdaná žena totiž v tehdejších Spojených státech neměla právo na výdělek z vlastního patentu. Gageová to nepsala jen jako teoretické zamyšlení; její práce byla uceleným katalogem konkrétních případů. Nejznámější z nich je spor o odzrňovač bavlny. Gageová tvrdila, že tento přelomový nápad ve skutečnosti patří Catherine Littlefieldové Greeneové, vdově po generálovi, která na své plantáži hostila mladého Eliho Whitneyho. Právě Whitney stroj podle jejího návrhu sestrojil a následně na něj získal patent. Historici se dodnes přou o to, jak velký podíl Greeneová vlastně měla. Pro Gageovou však nešlo jen o jeden konkrétní vynález. Šlo o systematický vzorec: žena něco vymyslí, muž to zpeněží a učebnice si zapamatují pouze jeho jméno. Matilda Joslyn Gageová se narodila 24. března 1826 v newyorském městě Cicero do rodiny bojující za zrušení otroctví. Dům jejích rodičů, a později i její vlastní dům ve Fayetteville, sloužil jako stanice tzv. podzemní železnice, jež pomáhala uprchlým otrokům. V roce 1852 poprvé promluvila na národním sjezdu za práva žen, přestože jí tehdy bylo pouhých čtyřiadvacet let. Společně s Elizabeth Cady Stantonovou a Susan B. Anthonyovou založila Národní asociaci pro volební právo žen a podílela se na sepsání prvních tří svazků díla History of Woman Suffrage. Byla však mnohem radikálnější než její dvě kolegyně. Odsuzovala církev jako hlavní oporu podřízenosti žen, tvrdě hájila práva původních obyvatel a dokonce se nechala čestně adoptovat do vlčího klanu Mohawků. Když se v roce 1890 hnutí za práva žen sloučilo s konzervativnějším proudem, Gageová na protest vystoupila a založila si vlastní organizaci. Za trest ji hlavní proud sufražistek ze svých dějin vymazal. Feministka Gloria Steinemová ji později výstižně označila za „ženu, která předběhla i ty, jež samy předběhly svou dobu“. Zemřela v roce 1898 v Chicagu u své dcery Maud, manželky L. Franka Bauma, autora slavného Čaroděje ze země Oz. Baum pojmenoval hlavní hrdinku Dorotku po vnučce Gageové, která zemřela v kojeneckém věku. I v tomto slavném příběhu se tak tiše ozývá stejný motiv: silná žena v pozadí fenoménu, jejž celý svět zná pod cizím jménem. Sto třiadvacet let po vydání spisku Gageové dala tomuto jevu konečně jméno historička Margaret W. Rossiterová. V roce 1993 publikovala v časopise Social Studies of Science (@Soc_Stud_Sci) článek s názvem The Matthew/Matilda Effect in Science. Takzvaný Matoušův efekt (dříve popsaný sociologem Robertem Mertonem) definuje pravidlo, podle kterého slavný vědec získá nepoměrně více uznání i za práci, na níž se podílel jeho méně známý kolega. Rossiterová k tomuto principu přidala genderovou variantu a pojmenovala ji po Gageové – protože ta tento fenomén nejen jako první popsala, ale sama se stala jeho obětí. Rossiterová o ní napsala, že „zahlédla, co se děje, pochopila vzorec, odsoudila ho, a přitom si jím sama prošla“. Sama Rossiterová, jež zemřela v srpnu 2025 ve věku 81 let, strávila desítky let v archivech a napsala tři monumentální svazky díla Women Scientists in America. Když jako doktorandka poprvé oznámila, že chce zkoumat historii vědkyň, kolegové se jí smáli, že to bude velmi tenká knížka. Nakonec jich objevila stovky. Příklady, které Rossiterová uvádí, dobře rezonují i dnes. Snímky DNA Rosalind Franklinové. Teoretický výklad jaderného štěpení Lisy Meitnerové, za který dostal Nobelovu cenu výhradně Otto Hahn. Středověká lékařka Trota ze Salerna, jejíž spisy se po její smrti začaly účelově připisovat mužům. Nettie Stevensová, jež objevila chromozomy X a Y. Nebo Jocelyn Bellová Burnellová, která ještě jako doktorandka objevila pulsary, avšak ocenění za objev převzal její školitel. Tento jev bohužel neskončil s 19. stoletím. Studie stále dokazují, že naprosto identický odborný článek získá vyšší hodnocení a respekt, pokud je pod ním podepsán muž. V Česku na tuto problematiku dlouhodobě upozorňuje Národní kontaktní centrum – gender a věda (@NKC_CZ) při Sociologickém ústavu (@Sociologicky) AV ČR (@Akademie_ved_CR). Česká republika navíc vykazuje jedny z nejhorších statistik v Evropě, pokud jde o podíl žen ve vedení výzkumných institucí. Zarážející je i fakt, že celá polovina Češek s čerstvým doktorátem do výzkumné sféry nakonec vůbec nenastoupí. Matilda Joslyn Gageová v roce 1883 napsala, že pokrok vzniká z řady drobných kroků a že nelze předvídat, co se stane, když z historie vynecháme i tu nejnepatrnější osobu. Právě proto má smysl vracet těmto ženám jejich jména. Nejde o pouhé morální gesto, ale o nezbytné narovnání historických faktů. Bez nich je totiž historie vědy neúplná a zkreslená. Osobně vidím ale ještě snad důležitější důvod pro jejich zviditelnění - chceme-li, aby se naše dcery samy věnovaly vědě, potřebují takové silné pozitivní vzory. Musí vidět, že ženy jsou neméně schopné a jen potřebují příležitost a musíme jim vštípit, ať bojují za přiznání svých úspěchů nejen pro ně samé, ale i pro generace dalších žen. Tento text je úvodem k novému seriálu o vědkyních, které Matildin efekt téměř vymazal z naší paměti. V následujících týdnech bych vám rád mnohé jejich práce a osudy postupně představil, záleží jak se vám bude téma líbit a budete-li mé články sdílet. Taky mi pište své náměty - která zapomenutá vědkyně (světová i česká) by podle vás měla dostat také prostor? Napište mi do komentářů. A nezapomeňte sledovat @tkapler, ať vám další díly neuniknou. Hash: #zeny_ve_vede #Matilda_effect #zeny_ve_vede #Matilda_effect #feminismus

The film "The Secret of the Crystal Planet," recommended by actress Eliška Balzerová, is an emotional animated story about love for the planet and animals, which received an award for its contribution to Croatian animation and calls on viewers to reflect on the future of Earth. (translated)

Trochu jsem si vytunil tu appku na čtení pána prstenů, aby se v tom děti líp orientovaly Udělal jsem si v midjourney tématické obrázky ke každé kapitole, postavy se postupně odemykají s tím jak postupujete v knížce, každá kapitola má summary a kvíz pro děti a pár otázek k zamyšlení. Každé z postav se pak odemyká její vlastní timeline s tím jak postupujete knihou, takže vidíte co všechno do té doby zažila. Je to cool, páč moji kluci (6 a 8) asi do 45 min. vytuhnou a já si to pak čtu pro sebe a jen si to s nima druhý den zrekapituluju, takže pořád ví kde jsme, co se děje, kdo je kdo atd. Tohle je naprosto geniální metoda jak si najít čas na čtení knížky kterou máte rádi a strávit quality time s dětma. V podstatě si to čtu pro sebe, oni u toho usnou, neztrácí se v tom a pak je to zajímá, takže win win. Až tohle dočtem, udělám stejnou appku pro další knížku... Kdyby to někdo chtěl s dětma zkusit, je to free u mě na githubu. https://t.co/7H8gZ9Z0yx #Čtení #Děti #Knihy

Today is dedicated to Jewish monuments. Persecution from antiquity, the Middle Ages, and the efforts of Nazis and communists have left scars, but did not destroy the deep biblical faith from which our entire culture and civilization grow. The strength of this identity is an impulse to reflect on what persists and what passes away. (translated)

But aside from humor. If the West helped to create an army in Ukraine that surpasses its own armed forces in combat capabilities and technologies, then this is something to seriously consider. Russia does not have to remain the only rival for Ukraine in the future.🤷🏻‍♂️ (translated)

🙏💧Jeden příběh s dobrým koncem, aneb jak se adaptace na sucho podařila. Pokud máte ve svém okolí starosty a městské zastupitele, pošlete jim tento příspěvek. ➡Stále vyšší teploty, delší vlny veder a mnohem větší riziko i dlouhodobého sucha. Jen krátký výčet toho, co nás v budoucnosti s ohledem na změnu klimatu čeká stále častěji a připomeneme si to opět i v dalších dnech, kdy budou teploty opět vysoko nad 35 °C a pršet víceméně nebude. ❗Ať chceme nebo ne, adaptaci na klimatickou změnu se nevyhneme. Dobrá zpráva ale je, že řešení na lokální úrovni mohou existovat. ➡Zaujala nás reportáž @CT24zive z obce Vohančice na Brněnsku. Zde se rozhodli se suchem před lety začít bojovat -trvalo to, ale změna přinesla své ovoce. Projekt za 80 milionů korun podle místního starosty pomohl doplnit studny a zmírnil přehřívání vesnice - pomohly rybníky, tůně a tisíce vysazených stromů. Změnu si chválí i obyvatelé. Reportáž naleznete zde a vřele ji doporučujeme ke shlédnutí a k zamyšlení: https://t.co/RcGrO0pIbS #KlimatickáZměna #AdaptaceNaSucho #Udržitelnost

Rodrigo Sorogoyen expresses his concern about tourist saturation in Mallorca during the presentation of his film 'El ser querido' at the Atlàntida Mallorca Film Fest, and criticizes the model of mass tourism, which he believes perverts the island and calls for reflection on the endless pursuit of profit. (translated)

Vnitřní rozbroje mezi progresivními a umírněnými frakcemi Demokratické strany v USA vyvolávají obavy ohledně nadcházejících voleb, zejména po ztrátě klíčového kandidáta v Maine, což zřejmě ztíží získání senátního křesla a přiměje stranu k zamyšlení nad svými voliči a strategií. #Democraten #verkiezingen #Trump

Gratuluji Andreji Babišovi. 👏 Když vás veřejně chválí ruský senátor a státní agentura TASS oslavuje vaši politiku jako důkaz rozpadu evropské jednoty, je to možná chvíle k zamyšlení. Zatímco naši spojenci podporují Ukrajinu proti ruské agresi, Kreml tleská postoji předsedy ANO. Takové gratulace bych opravdu dostat nechtěl. 🇨🇿🇪🇺🇺🇦 #Babiš #Rusko #Evropa

Dokumentární film Pepy Lubojackého zkoumá devastující dopady alkoholu na rodinu, přičemž bez patosu zachycuje život bezdomovců a problematiku morálního souhlasu při natáčení citlivých témat, využívá umělou inteligenci k oživení statických vzpomínek a provokuje k zamyšlení nad těžkostmi a otázkami života závislých. #alkoholizmus #bezdomovectví #závislost

If you have a subscription to @enkocz, read my text about the current discovery of the most complex organic compounds on the surface of Mars that we have found there so far and reflect on whether it means the discovery of life or not. And also why it's incredibly frustrating! (translated)

Tisíckrát raději si poslechnu prohlášení čtené z poznámek, které mi alespoň nabídne pohled na to, jak celou situaci vnímá hráč nebo kapitán, než dokonale zpracované video s efekty, které mi ve výsledku neřekne vůbec nic. Tady zaznělo opravdu hodně informací, i když často jen mezi řádky. A právě ty podle mě stojí za zamyšlení pro všechny, kteří mají možnost věci měnit. Držím palce, aby se všechny neduhy, které se na šampionátu ukázaly nebo naplno projevily, podařilo uchopit tím správným, konstruktivním směrem a nesměřovaly do konfliktu. 🙏 #sport #komunikace #změna

1/2 To, že tenhle mamlas vlezl do politiky jen proto, aby si nahrabal, se ví už dlouho. Novinářům patří velké poděkování za to, jak tohoto šmejda "svlékli donaha". K tomu jen zamyšlení, proč Babiš, Okamura a další tolik útočí na novináře. https://t.co/UsgmdCGsos #politika #novináři #Babiš