Search

💥DIE ALTEN HOCHSTAPLER SIND AM ENDE💥 Sie glauben jetzt, dass man Ulrich Siegmund mit einer Fernuni-Debatte schwächen kann. Aber auch das geht nach hinten los. Dazu versucht ein linker Anwaltsverein glaubhaft zu sein. In der Endphase zu den Wahlen im September ist der politische Gegner am Ende. 🦅#TEAMHEIMAT🇩🇪 @UlrichSiegmund #Juristen - Bitte Teilen - https://t.co/epbyTF8fQP #Politik #Wahlen #Debatte

Macinko, mlč. Tohle není tvoje republika. Když Petr Macinka mluví o „temné stránce osobnosti“ prezidenta Petr Pavel, neříká nic o prezidentovi. Říká všechno o sobě. Prezident odmítl jmenovat ministrem člověka, který otevřeně pohrdá zákony, chlubí se rychlou jízdou, má za sebou rasistické výlevy a vystupuje jako internetový alfa samec místo státníka. Ano — mluvíme o Filip Turek. Tohle není „hodnotový soud“. Tohle je elementární hygienický filtr. A Macinka se z toho může zalknout, jak chce. Prezident není razítko. Prezident není sekretářka vlády. Prezident není tvůj osobní HR manager. Prezident je pojistka proti přesně tomuhle typu politického odpadu. Macinka křičí o Ústavě, protože mu stojí v cestě. Křičí o „aktivismu“, protože poprvé narazil na hranici. Křičí o minulosti prezidenta, protože přítomnost vlastního kandidáta je neobhajitelná. To je celé. A pak ta vrcholná absurdita: člověk, který sedí ve vládě vedené Andrej Babiš, si dovoluje moralizovat. Člověk, který posílá SMSky hlavě státu, aby si vynutil jmenování „svého“ člověka, mluví o ústavním pořádku. To už není pokrytectví. To je parodie na stát. Macinka se neurazil kvůli principům. Macinka se urazil, protože neprošla trafika. Nejde mu o demokracii. Nejde mu o Ústavu. Nejde mu o republiku. Jde mu o precedent: že si budou moct dosazovat kohokoli kamkoli — bez charakteru, bez respektu k právu, bez odpovědnosti. Prezident Pavel jim tenhle sen rozbil. A proto teď slyšíme hysterii o „temné osobnosti“. Ve skutečnosti je temné jen tohle: že lidé jako Macinka považují stát za kořist a odpor za osobní útok. Prezident jednal jako státník. Macinka jako uražený vulgární lobbista , hochštapler a infantilní primitiv . A to je rozdíl, který žádná řeč ve Sněmovně nepřekryje. -

Politika není pro princezny. A už vůbec ne pro uražené hochštaplery „Jsem politolog a bavil jsem se s prezidentem politologicky, ale už to tedy dělat nebudu, když pan prezident politologii nerozumí,“ prohlásil Petr Macinka. Tato věta by byla absurdní, kdyby nebyla symptomatická. Nejde v ní o politologii, ale o aroganci převlečenou za odbornost. Nejde o kritiku prezidenta, ale o demonstrativní gesto člověka, který místo argumentů nabízí uražené pohrdání. Macinka není politolog. A už vůbec není politik. Politologii nelze provozovat deklarací. Je to obor, který vyžaduje metodologii, práci s pojmy, schopnost vést spor a unést nesouhlas. Kdo na kritiku reaguje tím, že oponenta prohlásí za „nekompetentního“ a debatu ukončí, nedemonstruje převahu, ale bezradnost. Macinka nevystupuje jako politolog, ale jako komentátor s přehnaným sebevědomím, který si odborný titul vypůjčuje, kdykoli se mu hodí. To není odbornost. To je hochštaplerství. „Politika není pro princezny“ – aneb omluva jako slabost? Ještě výmluvnější je další část téhož rozhovoru. Macinka odmítá omluvu za urážlivou SMS s vysvětlením, že „politika není pro princezny“. Prezidenta prý budou „ignorovat“. To není politická tvrdost. To je vulgarita povýšená na ctnost. Politika skutečně není pro princezny. Ale není ani pro lidi, kteří: •zaměňují hrubost za sílu, •drzost za odvahu, •a nevychovanost za autenticitu. Slušnost není slabost. Omluva není ponížení. A schopnost reflektovat vlastní exces je známkou dospělosti, nikoli měkkosti. Kdo se tu vlastně chová jako „princezna“? Macinka používá slovo „princezna“ jako nadávku pro ty, kdo žádají základní respekt. Jenže realita je opačná. Kdo se: •odmítá omluvit, •uráží se při nesouhlasu, •a reaguje ignorováním místo argumentu,nechová se tvrdě. Chová se uraženě, přecitlivěle a dětinsky. Pokud někdo v této debatě nezvládá tlak a reaguje teatrálním odchodem, pak to není prezident – ale ten, kdo si hraje na drsného, dokud mu někdo neodporuje. Veřejná debata si zaslouží víc než hulvátství Česká politika má dost problémů sama o sobě. Nepotřebuje ještě lidi, kteří ji dál degradují tím, že sprostotu vydávají za názor a neúctu za postoj. Kritizovat prezidenta je legitimní. Kritizovat tvrdě je v pořádku. Ale kdo místo obsahu nabízí pohrdání a místo argumentů uražené gesto, neposiluje demokracii. Jen přispívá k jejímu rozkladu. Macinka není politolog ani politik. Je vulgární, nevychovaný komentátor, který si plete hlasitost s autoritou a drzost s odvahou. Jeho výroky nejsou projevem síly, ale slabosti – neschopnosti vést spor na úrovni, kterou sám nárokuje. A to je na celé věci nejpříznačnější. -